Emilian Karl Johann Holub je nejslavnějším rodákem Holic na Pardubicku. Na svět přišel v roce 1847 do rodiny lékaře Františka Holuba. V dospělosti se stal lékařem, slavným cestovatelem, spisovatelem a celosvětově uznávaným etnografem. Při svém prvním pobytu v Africe si Holub našel neobvyklého přítele - lva. Pojmenoval ho Princ. Vstupte s námi do Afrického muzea Dr. Emila Holuba. Za fotografie děkujeme panu Jaromíru Pýchovi.
Certifikát za vytvoření českého rekordu za Největší mezinárodně oceněnou kolekci výrobků cukrářské artistiky převzali začátkem října v Muzeu rekordů v Pelhřimově zástupci Střední školy gastronomie a služeb z Nové Paky.
Budete se cítit jako na zámku. Stolní nádobí, porcelánové figurky, svícny a hodiny… v rukách míšeňských mistrů vznikaly nádherné a luxusní kousky. Podívejte se s námi do sbírek Východočeského muzea. Za fotografie děkujeme Luďkovi Vojtěchovskému.
Čím žijí města, vesnice či vesničky, které obvykle jen projíždíme ? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Seriál Deníku vás provede obcemi na Slovácku. Přiblížíme vám místní atrakce, nejžhavější témata i zajímavé osobnosti. Dnes se podíváme do Huštěnovic.
Budete se cítit jako na zámku. Stolní nádobí, porcelánové figurky, svícny a hodiny… v rukách míšeňských mistrů vznikaly nádherné a luxusní kousky. Podívejte se s námi do sbírek Východočeského muzea. Za fotografie děkujeme Luďkovi Vojtěchovskému.
/FOTOGALERIE/ Archeologické výlety nabízejí na tuto i příští sobotu některá muzea Středočeského kraje. Zájemci mohou přímo s odborníky obhlédnout místa, kde se podařilo vykopat něco pozoruhodného. Připraveny jsou komentované vycházky, vedené přímo archeology.
Dá se zvyknout na všechno. Chrudimáci mnohdy už ani nevnímají u budovy Muzea dřevěný podchod s plachtou, který brání rozbité omítce spadnout na jejich hlavy. Uplynuly tři roky a žádní stavební dělníci se u budovy nepohybují. Po letitých sporech mezi krajem a městem se však nakonec schyluje k dohodě.
Budete se cítit jako na zámku. Stolní nádobí, porcelánové figurky, svícny a hodiny… v rukách míšeňských mistrů vznikaly nádherné a luxusní kousky. Podívejte se s námi do sbírek Východočeského muzea. Za fotografie děkujeme Luďkovi Vojtěchovskému.
Světlo svobody v Hořicích neuhasíná. Na projekt dvojice autorů ve spolupráci s městským muzeem - Světlo svobody - nasvícení věže malířskou performancí za tónů hudby Josefa Suka, navazuje multimediální výstava maleb Vladimíra Kiseljova s názvem Barvy svobody. Vernisáž se koná 15. října za hudebního doprovodu Miroslava Vobořila. Výstava potrvá do 21. listopadu tohoto roku.
/OBRAZEM/ Dá se zvyknout na všechno. Chrudimáci mnohdy už ani nevnímají u budovy Muzea dřevěný podchod s plachtou, který brání rozbité omítce spadnout na jejich hlavy. Uplynuly tři roky a žádní stavební dělníci se u budovy nepohybují. Po letitých sporech mezi krajem a městem se však nakonec schyluje k dohodě.
/FOTO/ Zřejmě druhá nejúspěšnější sezona v historii bude ta letošní pro hrad Roštejn na Jihlavsku. „Od poloviny května do konce září navštívilo hrad celkem 38 148 návštěvníků v interiérech,“ informovala kastelánka Kateřina Rozinková. „Letošní sezonu předčí pravděpodobně jen ta loňská, kdy byl Roštejn vůbec nejnavštěvovanější památkou v celém Kraji Vysočina,“ dodala.
Třetí říjnový víkend nebídne aktivity, které můžete podniknout s celou rodinou. V muzeu se například dozvíte, jak se stravovali pravěcí lidé, v kempu Brodský můžete fandit závodníkům se psím spřežením, v Novém Městě nad Metují jistě zaujme výstava zvířectva…
/FOTOGALERIE/ V únoru by se v Kersku na Nymbursku mohlo odehrát pietní připomenutí 25. výročí úmrtí spisovatele Bohumila Hrabala, jenž tamní rekreační osadu celosvětově proslavil ve své tvorbě (a ta se stala i předlohou pro film Slavnosti sněženek režiséra Jiřího Menzela). Následně by se do chaty právě v Kersku, kde Hrabal dlouhodobě žil i psal, mohli za tehdy již opravený plot podívat první zvědavci.
/FOTOGALERIE/ V únoru by se v Kersku na Nymbursku mohlo odehrát pietní připomenutí 25. výročí úmrtí spisovatele Bohumila Hrabala, jenž tamní rekreační osadu celosvětově proslavil ve své tvorbě (a ta se stala i předlohou pro film Slavnosti sněženek režiséra Jiřího Menzela). Následně by se do chaty právě v Kersku, kde Hrabal dlouhodobě žil i psal, mohli za tehdy již opravený plot podívat první zvědavci.
/FOTOGALERIE/ V únoru by se v Kersku na Nymbursku mohlo odehrát pietní připomenutí 25. výročí úmrtí spisovatele Bohumila Hrabala, jenž tamní rekreační osadu celosvětově proslavil ve své tvorbě (a ta se stala i předlohou pro film Slavnosti sněženek režiséra Jiřího Menzela). Následně by se do chaty právě v Kersku, kde Hrabal dlouhodobě žil i psal, mohli za tehdy již opravený plot podívat první zvědavci.
V únoru by se v Kersku na Nymbursku mohlo odehrát pietní připomenutí 25. výročí úmrtí spisovatele Bohumila Hrabala, jenž tamní rekreační osadu celosvětově proslavil ve své tvorbě (a ta se stala i předlohou pro film Slavnosti sněženek režiséra Jiřího Menzela). Následně by se do chaty právě v Kersku, kde Hrabal dlouhodobě žil i psal, mohli za tehdy již opravený plot podívat první zvědavci.
/FOTOGALERIE/ V únoru by se v Kersku na Nymbursku mohlo odehrát pietní připomenutí 25. výročí úmrtí spisovatele Bohumila Hrabala, jenž tamní rekreační osadu celosvětově proslavil ve své tvorbě (a ta se stala i předlohou pro film Slavnosti sněženek režiséra Jiřího Menzela). Následně by se do chaty právě v Kersku, kde Hrabal dlouhodobě žil i psal, mohli za tehdy již opravený plot podívat první zvědavci.
V únoru by se v Kersku na Nymbursku mohlo odehrát pietní připomenutí 25. výročí úmrtí spisovatele Bohumila Hrabala, jenž tamní rekreační osadu celosvětově proslavil ve své tvorbě (a ta se stala i předlohou pro film Slavnosti sněženek režiséra Jiřího Menzela). Následně by se do chaty právě v Kersku, kde Hrabal dlouhodobě žil i psal, mohli za tehdy již opravený plot podívat první zvědavci.
V únoru by se v Kersku na Nymbursku mohlo odehrát pietní připomenutí 25. výročí úmrtí spisovatele Bohumila Hrabala, jenž tamní rekreační osadu celosvětově proslavil ve své tvorbě (a ta se stala i předlohou pro film Slavnosti sněženek režiséra Jiřího Menzela). Následně by se do chaty právě v Kersku, kde Hrabal dlouhodobě žil i psal, mohli za tehdy již opravený plot podívat první zvědavci.
Portmoneum v Litomyšli získalo do svých sbírek unikátní knihu Satanu. Dílo Josefa Váchala kupuje Pardubický kraj za půl milionu korun. Návštěvníci litomyšlského muzea publikaci uvidí v expozici příští rok.
Pozoruhodný exponát získalo Muzeum města Ústí nad Labem. Jde o zhruba pět století starou stélu, vysekanou z kamene. Ve středověku mohla být její výroba součástí trestu nějakého odsouzence.
Přesto, že počasí bychom si určitě přáli o něco slunečnější, zoufat nemusíte. Když se podíváte níže na pár našich tipů, zjistíte, že se dá víkend příjemně užít.
Výbor jednoty měl i přes koronavirovou krizi pořád co dělat. Pomáhali i další členové. Už na jaře jsme obnovili výborové schůze, na nichž se připravuje, co a jak budeme dělat dál.
V souvislosti se vznikem první elektrifikované dráhy v českých zemích zůstaly v Táboře dva zajímavé objekty: trafostanice a elektrárna. Oba chce Tábor využít jako kulturní centra.
Pod pojmem bitva u Borodina si většina lidí vybaví slavný střet mezi ruskými a napoleonskými vojáky z roku 1812. Ale na Borodinském poli se střetla vojska i později. Konkrétně před 80 lety, kdy se armády německé třetí říše pokoušely dobýt Moskvu.
Zazní pozoruhodné novinky, které dosud nebyly známé. S tímto upozorněním zve Městské muzeum v Kralupech nad Vltavou příznivce básníka Jaroslava Seiferta i poezie obecně na čtvrteční přednášku. Bude skutečně ojedinělá - a představí nové informace o Seifertově rodině, upozornila zástupkyně ředitele muzea Iveta Bendíková, proč muzejníci doporučují nenechat si tuto přednášku ujít.
Muzeum není jen o expozicích, výstavách a doprovodných programech. Je to také o provozu budov, v nichž se tyto akce odehrávají, a například i o spotřebách energií, které představují značnou část rozpočtu každého muzea. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně patří ve Zlínském kraji k největším muzeím a jako takové využívá i rozsáhlé depozitáře situované v Otrokovicích. Právě tam je stabilní teplota bez výkyvů klíčová a budovy jsou tedy energeticky značně náročné, což má samozřejmě i ekologický dopad.
O koupi chaty v Kersku na Nymbursku, kde v minulosti žil a tvořil spisovatel Bohumil Hrabal, nadále usiluje Středočeský kraj. Hodlá tak naplnit dříve ohlášený záměr, že by v autentickém prostředí mohl vzniknout památník připomínající Hrabala jako spisovatele i člověka; včetně jeho vztahu k rekreační osadě Kersko – a uvažuje se i o možnosti nabídnout tvůrčí pobyty mladým umělcům.
O koupi chaty v Kersku na Nymbursku, kde v minulosti žil a tvořil spisovatel Bohumil Hrabal, nadále usiluje Středočeský kraj. Hodlá tak naplnit dříve ohlášený záměr, že by v autentickém prostředí mohl vzniknout památník připomínající Hrabala jako spisovatele i člověka; včetně jeho vztahu k rekreační osadě Kersko – a uvažuje se i o možnosti nabídnout tvůrčí pobyty mladým umělcům.
O koupi chaty v Kersku na Nymbursku, kde v minulosti žil a tvořil spisovatel Bohumil Hrabal, nadále usiluje Středočeský kraj. Hodlá tak naplnit dříve ohlášený záměr, že by v autentickém prostředí mohl vzniknout památník připomínající Hrabala jako spisovatele i člověka; včetně jeho vztahu k rekreační osadě Kersko – a uvažuje se i o možnosti nabídnout tvůrčí pobyty mladým umělcům.
O koupi chaty v Kersku na Nymbursku, kde v minulosti žil a tvořil spisovatel Bohumil Hrabal, nadále usiluje Středočeský kraj. Hodlá tak naplnit dříve ohlášený záměr, že by v autentickém prostředí mohl vzniknout památník připomínající Hrabala jako spisovatele i člověka; včetně jeho vztahu k rekreační osadě Kersko – a uvažuje se i o možnosti nabídnout tvůrčí pobyty mladým umělcům.
O koupi chaty v Kersku na Nymbursku, kde v minulosti žil a tvořil spisovatel Bohumil Hrabal, nadále usiluje Středočeský kraj. Hodlá tak naplnit dříve ohlášený záměr, že by v autentickém prostředí mohl vzniknout památník připomínající Hrabala jako spisovatele i člověka; včetně jeho vztahu k rekreační osadě Kersko – a uvažuje se i o možnosti nabídnout tvůrčí pobyty mladým umělcům.
O koupi chaty v Kersku na Nymbursku, kde v minulosti žil a tvořil spisovatel Bohumil Hrabal, nadále usiluje Středočeský kraj. Hodlá tak naplnit dříve ohlášený záměr, že by v autentickém prostředí mohl vzniknout památník připomínající Hrabala jako spisovatele i člověka; včetně jeho vztahu k rekreační osadě Kersko - a uvažuje se i o možnosti nabídnout tvůrčí pobyty mladým umělcům.
O koupi chaty v Kersku na Nymbursku, kde v minulosti žil a tvořil spisovatel Bohumil Hrabal, nadále usiluje Středočeský kraj. Hodlá tak naplnit dříve ohlášený záměr, že by v autentickém prostředí mohl vzniknout památník připomínající Hrabala jako spisovatele i člověka; včetně jeho vztahu k rekreační osadě Kersko - a uvažuje se i o možnosti nabídnout tvůrčí pobyty mladým umělcům.
O koupi chaty v Kersku na Nymbursku, kde v minulosti žil a tvořil spisovatel Bohumil Hrabal, nadále usiluje Středočeský kraj. Hodlá tak naplnit dříve ohlášený záměr, že by v autentickém prostředí mohl vzniknout památník připomínající Hrabala jako spisovatele i člověka; včetně jeho vztahu k rekreační osadě Kersko - a uvažuje se i o možnosti nabídnout tvůrčí pobyty mladým umělcům.
O koupi chaty v Kersku na Nymbursku, kde v minulosti žil a tvořil spisovatel Bohumil Hrabal, nadále usiluje Středočeský kraj. Hodlá tak naplnit dříve ohlášený záměr, že by v autentickém prostředí mohl vzniknout památník připomínající Hrabala jako spisovatele i člověka; včetně jeho vztahu k rekreační osadě Kersko - a uvažuje se i o možnosti nabídnout tvůrčí pobyty mladým umělcům.
O koupi chaty v Kersku na Nymbursku, kde v minulosti žil a tvořil spisovatel Bohumil Hrabal, nadále usiluje Středočeský kraj. Hodlá tak naplnit dříve ohlášený záměr, že by v autentickém prostředí mohl vzniknout památník připomínající Hrabala jako spisovatele i člověka; včetně jeho vztahu k rekreační osadě Kersko - a uvažuje se i o možnosti nabídnout tvůrčí pobyty mladým umělcům.
Muzeum Náchodska se letos opět připojuje k Mezinárodnímu dni archeologie, který se uskuteční v sobotu 16. října 2021 v budově stálé expozice Muzea Náchodska v Broučkově domě na Masarykově náměstí čp. 18 a ve Staré radnici čp. 1 v době od 10 do 16 hodin.
Vernisáží začala 24. září výstava FOTOGRAFIE NEMUSÍ BÝT OSTRÁ věhlasného autora Roberta Vana. Netypicky je umístěna přímo v expozici Princip Baťa, kterou si fotograf vybral díky jejímu industriálnímu vzhledu, kontrastujícímu s jeho stylem. Vernisáž přilákala značný počet zájemců a místy se stala i besedou, která se ale kvůli pochopitelné únavě po pětihodinové cestě naplno rozjela až po krátké pauze v plánovaném programu v prostorách kavárny na 15. budově. Tam čekala na Roberta Vana zhruba stovka příznivců, aby si vyslechla jeho povídání o životních osudech i práci. Beseda nabídla mimořádně příjemný zážitek.
Vernisáží začala 24. září výstava FOTOGRAFIE NEMUSÍ BÝT OSTRÁ věhlasného autora Roberta Vana. Netypicky je umístěna přímo v expozici Princip Baťa, kterou si fotograf vybral díky jejímu industriálnímu vzhledu, kontrastujícímu s jeho stylem. Vernisáž přilákala značný počet zájemců a místy se stala i besedou, která se ale kvůli pochopitelné únavě po pětihodinové cestě naplno rozjela až po krátké pauze v plánovaném programu v prostorách kavárny na 15. budově. Tam čekala na Roberta Vana zhruba stovka příznivců, aby si vyslechla jeho povídání o životních osudech i práci. Beseda nabídla mimořádně příjemný zážitek.
Vernisáží začala 24. září výstava FOTOGRAFIE NEMUSÍ BÝT OSTRÁ věhlasného autora Roberta Vana. Netypicky je umístěna přímo v expozici Princip Baťa, kterou si fotograf vybral díky jejímu industriálnímu vzhledu, kontrastujícímu s jeho stylem. Vernisáž přilákala značný počet zájemců a místy se stala i besedou, která se ale kvůli pochopitelné únavě po pětihodinové cestě naplno rozjela až po krátké pauze v plánovaném programu v prostorách kavárny na 15. budově. Tam čekala na Roberta Vana zhruba stovka příznivců, aby si vyslechla jeho povídání o životních osudech i práci. Beseda nabídla mimořádně příjemný zážitek.
Vernisáží začala 24. září výstava FOTOGRAFIE NEMUSÍ BÝT OSTRÁ věhlasného autora Roberta Vana. Netypicky je umístěna přímo v expozici Princip Baťa, kterou si fotograf vybral díky jejímu industriálnímu vzhledu, kontrastujícímu s jeho stylem. Vernisáž přilákala značný počet zájemců a místy se stala i besedou, která se ale kvůli pochopitelné únavě po pětihodinové cestě naplno rozjela až po krátké pauze v plánovaném programu v prostorách kavárny na 15. budově. Tam čekala na Roberta Vana zhruba stovka příznivců, aby si vyslechla jeho povídání o životních osudech i práci. Beseda nabídla mimořádně příjemný zážitek.
/FOTO/ Do 14. listopadu můžete v orlickoústeckém městském muzeu navštívit výstavu Retrohračky, která představuje hračky vyrobené v období mezi lety 1950 až 1990.
