Kreativ

ŠTÍTEK: muzeum

Aquacentrum ve Šternberku

Kam na Olomoucku mezi svátky? Jak mají bazény, na co lákají muzea či památky

Spoustu možností mají v těchto dnech rodiny s dětmi na Olomoucku, které si chtějí užít volné dny. Vyrazit mohou například na obchůzku po betlémech nebo na komentované prohlídky do zoo. Kdo si chce protáhnout tělo po vánočním hodování, může zajít na bazén či do aquaparku. Nabízí se také relax ve zdejších saunách a otevřená jsou rovněž muzea a některé hrady a zámky v regionu.

Výstava betlémů Martina Šmakala  na zámku v Hořovicích pokračuje do 14. ledna 2024.

Martin Šmakal: Největší raritou v mé sbírce je betlém z doby vlády Josefa II.

/FOTO, VIDEO/ Sběratel betlémů Martin Šmakal představuje část své sbírky na výstavě, která v hořovickém zámku pokračuje až do poloviny ledna příštího roku. Další betlémy primáře onkologického oddělení Nemocnice v Hořovicích se nacházejí v rodinném muzeu ve stodole u chalupy v Krkonoších, kde provádí návštěvníky za dvoukorunu sám majitel nebo jeho kamarádi a sousedé.

Výstava betlémů Martina Šmakala  na zámku v Hořovicích pokračuje do 14. ledna 2024.

Martin Šmakal: Největší raritou v mé sbírce je betlém z doby vlády Josefa II.

/FOTO, VIDEO/ Sběratel betlémů Martin Šmakal představuje část své sbírky na výstavě, která v hořovickém zámku pokračuje až do poloviny ledna příštího roku. Další betlémy primáře onkologického oddělení Nemocnice v Hořovicích se nacházejí v rodinném muzeu ve stodole u chalupy v Krkonoších, kde provádí návštěvníky za dvoukorunu sám majitel nebo jeho kamarádi a sousedé.

Výstava betlémů Martina Šmakala  na zámku v Hořovicích pokračuje do 14. ledna 2024.

Martin Šmakal: Největší raritou v mé sbírce je betlém z doby vlády Josefa II.

/FOTO, VIDEO/ Sběratel betlémů Martin Šmakal představuje část své sbírky na výstavě, která v hořovickém zámku pokračuje až do poloviny ledna příštího roku. Další betlémy primáře onkologického oddělení Nemocnice v Hořovicích se nacházejí v rodinném muzeu ve stodole u chalupy v Krkonoších, kde provádí návštěvníky za dvoukorunu sám majitel nebo jeho kamarádi a sousedé.

Výstava betlémů Martina Šmakala  na zámku v Hořovicích pokračuje do 14. ledna 2024.

Martin Šmakal: Největší raritou v mé sbírce je betlém z doby vlády Josefa II.

/FOTO, VIDEO/ Sběratel betlémů Martin Šmakal představuje část své sbírky na výstavě, která v hořovickém zámku pokračuje až do poloviny ledna příštího roku. Další betlémy primáře onkologického oddělení Nemocnice v Hořovicích se nacházejí v rodinném muzeu ve stodole u chalupy v Krkonoších, kde provádí návštěvníky za dvoukorunu sám majitel nebo jeho kamarádi a sousedé.

Výstava betlémů Martina Šmakala  na zámku v Hořovicích pokračuje do 14. ledna 2024.

Martin Šmakal: Největší raritou v mé sbírce je betlém z doby vlády Josefa II.

/FOTO, VIDEO/ Sběratel betlémů Martin Šmakal představuje část své sbírky na výstavě, která v hořovickém zámku pokračuje až do poloviny ledna příštího roku. Další betlémy primáře onkologického oddělení Nemocnice v Hořovicích se nacházejí v rodinném muzeu ve stodole u chalupy v Krkonoších, kde provádí návštěvníky za dvoukorunu sám majitel nebo jeho kamarádi a sousedé.

Z výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách v historické budově Národního muzea v Praze: Joseph Deutschmann – Andílci představující poslední věci člověka, rok 1760 (Německo, Aldersbach – kostel Nanebevzetí Panny Marie).

Přehlídka unikátních uměleckých děl boří představy o baroku jako o období temna

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Baroko bylo mnohdy přijímáno jako umění vnucené bělohorskými vítězi s cílem v zemích Koruny české nahradit protestantismus katolicismem. Přesto se barokní kultura postupně těšila pozornosti historiků. Vrcholem odborného bádání byla v roce 1938 výstava Pražské baroko, kde byl tento fenomén objektivně posouzen, ale po roce 1948 bylo barokní umění opět převážně vykládáno zkresleně.

Z výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách v historické budově Národního muzea v Praze: Joseph Deutschmann – Andílci představující poslední věci člověka, rok 1760 (Německo, Aldersbach – kostel Nanebevzetí Panny Marie).

Přehlídka unikátních uměleckých děl boří představy o baroku jako o období temna

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Baroko bylo mnohdy přijímáno jako umění vnucené bělohorskými vítězi s cílem v zemích Koruny české nahradit protestantismus katolicismem. Přesto se barokní kultura postupně těšila pozornosti historiků. Vrcholem odborného bádání byla v roce 1938 výstava Pražské baroko, kde byl tento fenomén objektivně posouzen, ale po roce 1948 bylo barokní umění opět převážně vykládáno zkresleně.

Z výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách v historické budově Národního muzea v Praze: Joseph Deutschmann – Andílci představující poslední věci člověka, rok 1760 (Německo, Aldersbach – kostel Nanebevzetí Panny Marie).

Přehlídka unikátních uměleckých děl boří představy o baroku jako o období temna

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Baroko bylo mnohdy přijímáno jako umění vnucené bělohorskými vítězi s cílem v zemích Koruny české nahradit protestantismus katolicismem. Přesto se barokní kultura postupně těšila pozornosti historiků. Vrcholem odborného bádání byla v roce 1938 výstava Pražské baroko, kde byl tento fenomén objektivně posouzen, ale po roce 1948 bylo barokní umění opět převážně vykládáno zkresleně.

Z výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách v historické budově Národního muzea v Praze: Joseph Deutschmann – Andílci představující poslední věci člověka, rok 1760 (Německo, Aldersbach – kostel Nanebevzetí Panny Marie).

Přehlídka unikátních uměleckých děl boří představy o baroku jako o období temna

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Baroko bylo mnohdy přijímáno jako umění vnucené bělohorskými vítězi s cílem v zemích Koruny české nahradit protestantismus katolicismem. Přesto se barokní kultura postupně těšila pozornosti historiků. Vrcholem odborného bádání byla v roce 1938 výstava Pražské baroko, kde byl tento fenomén objektivně posouzen, ale po roce 1948 bylo barokní umění opět převážně vykládáno zkresleně.

Z výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách v historické budově Národního muzea v Praze: Joseph Deutschmann – Andílci představující poslední věci člověka, rok 1760 (Německo, Aldersbach – kostel Nanebevzetí Panny Marie).

Přehlídka unikátních uměleckých děl boří představy o baroku jako o období temna

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Baroko bylo mnohdy přijímáno jako umění vnucené bělohorskými vítězi s cílem v zemích Koruny české nahradit protestantismus katolicismem. Přesto se barokní kultura postupně těšila pozornosti historiků. Vrcholem odborného bádání byla v roce 1938 výstava Pražské baroko, kde byl tento fenomén objektivně posouzen, ale po roce 1948 bylo barokní umění opět převážně vykládáno zkresleně.

V muzeu v Horních Stakorách.

Tři komentované prohlídky představí hornostakorské muzeum hned po Vánocích

/FOTO/ Pro velký zájem občanů bude Muzeum v Horních Stakorách otevřené ve středu 27. prosince. Muzejní spolek Kosmonosy hned po vánočních svátcích připravil komentované prohlídky od 14, 15 a 16 hodin. Výstavní prostor je nově upravený a rozšířený z depozitních sbírek hornostakorského školního muzea.

Vánočně nazdobené Auto retro muzeum v Litvínově.

Nazdobené automobilové veterány vyhlížejí Vánoce

Auto retro muzeum v severočeském Litvínově, které je známější pod názvem Veteráni Litvínov, podle spolku, který jej provozuje, se oproti minulým rokům letos více ponořilo do vánoční atmosféry. Tentokrát tisíce žároviček osvítily nejen vstup a expozici, ale i přilehlý selský dvoreček. Nejen nazdobené veterány tak vyhlížejí blížící se Vánoce.

V Giethoornu panuje klid a přátelská atmosféra

Giethoorn: Jako nizozemské Benátky. Pohádkové městečko bez silnic

Přezdívá se mu nizozemské Benátky. Městečko Giethoorn leží v severovýchodní nizozemské provincii Overijssel a to, co jej činí skutečně výjimečným, jsou ručně vykopané kanály. Na okouzlující atmosféře mu přidávají stezky plné zeleně a domy z 18. století s doškovými střechami. Jezdí se tam hlavně na loďkách či na kolech, nebo se chodí pěšky.

Historik Ludvík Losos napsal knihu Ústecko-teplická dráha. Na snímku křest publikace a autogramiáda v mosteckém muzeu, kde autor kdysi pracoval.

Ústecko-teplická dráha má svou knihu. Badatel Losos potěšil fanoušky železnice

Přední odborník na historii železniční dopravy v Čechách a bývalý ředitel mosteckého muzea Ludvík Losos, kterému letos bylo 90 let, napsal knihu Ústecko-teplická dráha. Křest a autogramiáda ojedinělé publikace, jež vypráví dlouhý příběh stále živé podkrušnohorské kolejové tepny, se konaly v Oblastním muzeu a galerii v Mostě. Na knihu a podpis autora čekal velký dav příznivců železnice. „Takový zájem jsem opravdu nečekal,“ řekl Losos, který byl v letech 1954 až 1961 ředitelem mosteckého muzea.

Historik Ludvík Losos napsal knihu Ústecko-teplická dráha. Na snímku křest publikace a autogramiáda v mosteckém muzeu, kde autor kdysi pracoval.

Ústecko-teplická dráha má svou knihu. Badatel Losos potěšil fanoušky železnice

Přední odborník na historii železniční dopravy v Čechách a bývalý ředitel mosteckého muzea Ludvík Losos, kterému letos bylo 90 let, napsal knihu Ústecko-teplická dráha. Křest a autogramiáda ojedinělé publikace, jež vypráví dlouhý příběh stále živé podkrušnohorské kolejové tepny, se konaly v Oblastním muzeu a galerii v Mostě. Na knihu a podpis autora čekal velký dav příznivců železnice. „Takový zájem jsem opravdu nečekal,“ řekl Losos, který byl v letech 1954 až 1961 ředitelem mosteckého muzea.

Výstavy v ústeckém muzeu.

FOTO: Nezapomínejte na ústecké muzeum, jsou tam zajímavé výstavy

Za pár dnů tu budou Vánoce, všichni chtějí vidět zlatavý strom na Lidickém náměstí, ochutnat voňavou klobásu, připít si s kamarády svařákem a popřát městu šťastný rok 2024. Každý den hostilo černé pódium před divadlem jiné umělce a nutno dodat, všichni se fakt snažili.

Výstava Baroko v Bavorsku a v Čechách: Joseph Deutschmann – Andílci představující poslední věci člověka, rok 1760 (Německo, Aldersbach – kostel Nanebevzetí Panny Marie).

O výstavě Baroko v Bavorsku a v Čechách

Baroko bylo mnohdy přijímáno jako umění vnucené bělohorskými vítězi s cílem v zemích Koruny české nahradit protestantismus katolicismem. Přesto se barokní kultura postupně těšila pozornosti historiků. Vrcholem odborného bádání byla v roce 1938 výstava Pražské baroko, kde byl tento fenomén objektivně posouzen, ale po roce 1948 bylo barokní umění opět převážně vykládáno zkresleně.

Výstava Baroko v Bavorsku a v Čechách: Joseph Deutschmann – Andílci představující poslední věci člověka, rok 1760 (Německo, Aldersbach – kostel Nanebevzetí Panny Marie) Foto: Stanislav Vaněk

Baroko v Bavorsku a v Čechách

Baroko bylo mnohdy přijímáno jako umění vnucené bělohorskými vítězi s cílem v zemích Koruny české nahradit protestantismus katolicismem. Přesto se barokní kultura postupně těšila pozornosti historiků. Vrcholem odborného bádání byla v roce 1938 výstava Pražské baroko, kde byl tento fenomén objektivně posouzen, ale po roce 1948 bylo barokní umění opět převážně vykládáno zkresleně.

Aleš Brichta vás 14. prosince zve na tradiční akci Rockové Vánoce na Barče.

Tipy na čtvrtek 14. prosince

Šílíte z vánočního shonu? Podívejte se níže na pár zajímavých akcí na tento den, při kterých můžete trochu "upustit páru".

Výstava českých betlémů v Muzeu Karlova mostu..

Podívejte se: V Muzeu Karlova mostu se koná výstava betlémů

Až do 4. února nabízí pražské Muzeum Karlova mostu unikátní výstavu betlémů, která nese název České betlémy z Tridentu Pietra de Godenze. Muzeum Karlova mostu tradičně každoročně představuje vánoční tematickou výstavu lidových betlémů.