Kreativ

ŠTÍTEK: Marie Terezie

Páni z Kolína při natáčení v Roudnici nad Labem.

KRÁTCE: Páni z Kolína se objeví v seriálu o Marii Terezii

V Roudnici nad Labem se v koprodukci Česko - Slovensko - Rakousko v těchto dnech natáčí další řada seriálu Marie Terezie. Natáčení se účastní také členové skupiny historického šermu Páni z Kolína. „Naše uniformy byly doplněny nezbytnou parukou a přebytečné vousy musely pryč,“ směje se vedoucí skupiny Miroslav Horáček.

Prohlídka dolu Skalka v Mníšku pod Brdy zavede účastníky až do nitra kopce a seznámí ho s historií těžby.

Po stopách horníků. Důl Skalka odhaluje svá tajemství návštěvníkům

/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou. 

Prohlídka dolu Skalka v Mníšku pod Brdy zavede účastníky až do nitra kopce a seznámí ho s historií těžby.

Důl Skalka postupně odhaluje návštěvníkům svá tajemství

/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou. 

Prohlídka dolu Skalka v Mníšku pod Brdy zavede účastníky až do nitra kopce a seznámí ho s historií těžby.

Důl Skalka postupně odhaluje návštěvníkům svá tajemství

/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou. 

Prohlídka dolu Skalka v Mníšku pod Brdy zavede účastníky až do nitra kopce a seznámí ho s historií těžby.

Důl Skalka postupně odhaluje návštěvníkům svá tajemství

/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou. 

Prohlídka dolu Skalka v Mníšku pod Brdy zavede účastníky až do nitra kopce a seznámí ho s historií těžby.

Důl Skalka postupně odhaluje návštěvníkům svá tajemství

/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou. 

Prohlídka dolu Skalka v Mníšku pod Brdy zavede účastníky až do nitra kopce a seznámí ho s historií těžby.

Důl Skalka postupně odhaluje návštěvníkům svá tajemství

/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou. 

Prohlídka dolu Skalka v Mníšku pod Brdy zavede účastníky až do nitra kopce a seznámí ho s historií těžby.

Důl Skalka postupně odhaluje návštěvníkům svá tajemství

/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou. 

Prohlídka dolu Skalka v Mníšku pod Brdy zavede účastníky až do nitra kopce a seznámí ho s historií těžby.

Důl Skalka postupně odhaluje návštěvníkům svá tajemství

/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou. 

Prohlídka dolu Skalka v Mníšku pod Brdy zavede účastníky až do nitra kopce a seznámí ho s historií těžby.

Důl Skalka postupně odhaluje návštěvníkům svá tajemství

/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou. 

Prohlídka dolu Skalka v Mníšku pod Brdy zavede účastníky až do nitra kopce a seznámí ho s historií těžby.

Důl Skalka postupně odhaluje návštěvníkům svá tajemství

/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou. 

Prohlídka dolu Skalka v Mníšku pod Brdy zavede účastníky až do nitra kopce a seznámí ho s historií těžby.

Důl Skalka postupně odhaluje návštěvníkům svá tajemství

/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou. 

Natáčení Marie Terezie v brněnském Mahenově divadle.

Po boku Marie Terezie se objeví baron Trenck. Točily se nové díly populární ságy

Brno - Ve svícemi osvětleném foyer Mahenova divadla je rušno. Místo obvyklých návštěvníků představení na zdobeném schodišti stojí postavy v barokových kostýmech. U stolků honosně oblečené osoby hrají hazardní hry. Všechno dění bedlivě sledují kamery. Ve středu v Brně pokračovalo natáčení nových dílů úspěšné historické minisérie Marie Terezie.

Venkovní výstava Má vlast cestami proměn, která ukazuje zdařilé oživování zanedbaných míst v České republice.

KRÁTCE: Národní putovní výstava zavítala také do Vlašimi

Vlašim - Už jedenáct let trvá tradice národních putovních výstav zvelebených míst z celé České republiky. V rámci své letošní expozice zakotvila nyní také ve Vlašimi. Pod názvem Má vlast cestami proměn je instalována do pondělí 15. července ve vlašimském zámku.

Výstava historických osobností našich dějin. Archivní foto

Putovní výstava České dějiny dorazila do Mostu

Most - Od čtvrtka 6. června je možné v Mostě navštívit unikátní a zajímavou putovní výstavu figurín historických osobností, například Mistr Jan Hus, Tomáš Garrique Masaryk, Karel IV. nebo Marie Terezie, v životní velikosti a reálné podobě.

Dotkni se Písku. Ilustrační foto z předchozího ročníku.

Městská slavnost láká na bohatý a různorodý program

Písek - Městská slavnost Dotkni se Písku na začátku června opět zaplní město hudbou, tancem, divadlem, historií a dalším programem. Od 7. do 9. června na Velkém náměstí, Alšově náměstí a v Palackého sadech vyrostou scény, na kterých budou vystupovat hvězdy české hudební scény i desítky místních souborů a umělců. Doprovodný program opět oživí také Parkány, Havlíčkovo náměstí, letní kino a další místa ve městě.

Křížová cesta v klášterním kostele v Opočně.

Autor fresek ze Schönbrunnu tvořil i v Opočně

Jan Václav Bergl (1719 - 1789) se proslavil především v Rakousku, kde pracoval pro četné zákazníky z klášterního prostředí a významně se uplatnil také pracemi pro císařský dvůr. Od jeho narození uplyne letos v září 300 let a toto výročí si připomíná nejen Rakousko, s nímž spojil většinu svého tvůrčího života, ale i Opočno.

Velký požár v roce 1779 zničil Krnov. Hořet začalo v klášteře minoritů, kde si krnovští divadelníci tuto dávnou tragédii připomínají scénickým tancem.

Z historie regionu: Osudové devítky v Krnově

Ve Flemmichově vile právě začala výstava věnovaná významným událostem v české historii i dějinách Krnova, jejichž letopočet končí číslovkou 9. Například 1419 – první pražská defenestrace, 1939 – začátek 2. světové války, 1779 – velký požár města Krnova.

Nácvik likvidace požáru v prostoru krovu severního výběžku katedrály sv. Víta nad Wohlmutovou kruchtou, kaplí sv. Zikmunda a starou sakristií na Pražském hradě.

Čidla a hasicí přístroje. Jak je před ohněm chráněna katedrála sv. Víta?

Do údržby a rekonstrukce katedrály svatého Víta včetně její ochrany před požáry investuje Kancelář prezidenta republiky asi 20 milionů korun ročně. Protipožární ochrana gotické památky za tři roky stála deset milionů korun. Uvedl to prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Prezident Miloš Zeman svému francouzskému protějšku v dopise nabídl pomoc restaurátorských dílen Pražského hradu při rekonstrukci pařížské katedrály Notre-Dame, kterou zasáhl ničivý požár.

Turisté často do Trenckovy rokle míří od penzionu v Podmitrově u Strážku na Bystřicku, odkud je to sedm kilometrů po červené značce.

V Trenckově rokli začalo jaro

Trenckova rokle – Krásná příroda, samota a ticho, které ruší jenom šumění řeky. To je romantická Trenckova rokle, kde se údajně kdysi měl skrývat legendární pandur Trenck… Ten, co tam ale podle historiků nikdy nebyl… Název minikaňonu s vodopády v malebném údolí řeky Bobrůvky (Loučky), jenž se nachází na jejím krátkém levostranném přítoku, je odvozen od jména Františka barona Trencka (1711-1749), jehož obraz je možné vidět u rozcestníku v rokli.

Miroslav Hus.

Miroslav Hus je strážce sbírky

Čtyřicet tisíc kusů mincí, od antiky až po dnešek, má ve svých sbírkách Západočeské muzeum v Plzni. Od roku 1982 o sbírku pečuje historik a numismatik Miroslav Hus.

Bohumínský poklad. Soubor mincí ze 17. až 19. století.

V regionu se v minulosti našly mince uherského krále i římského císaře

Českou korunou se v tomto regionu sice s přestávkami platí téměř 100 let, nicméně díky více než tisíciletému osídlení Těšínska se tady v průběhu staletí užívala platidla česká, polská, rakousko-uherská i německá. V minulosti se však našla i platidla starověkého Říma či Uher.

Ilustrační foto.

České dřevo se valí k sousedům

Linec - „Rakouští majitelé lesů zůstávají na svém zboží sedět. Částečně proto, že přes hranice se valí snad ve čtyřminutovém taktu transporty se dřevem z Čech,“ píší linecké OÖN.

Vzpomínka na arcibiskupa Rudolfa Jana v Olomouci, 24. 3. 2019

Olomouc vzpomínala na arcivévodu Rudolfa Jana. Přijel Babiš i Klausová

/FOTOGALERIE/ Koncert a bohoslužba o víkendu připomněly dvousté výročí od zvolení Rudolfa Jana do čela olomoucké arcidiecéze. Srdce třetího místního arcibiskupa, který v Olomouci obnovil dnešní Univerzitu Palackého a založil první park, je uloženo v katedrále svatého Václava. Právě v ní se v sobotu večer a v neděli ráno na osobnost z habsbursko-lotrinského rodu vzpomínalo.

Kladno - Jihlava čtvrtý zápas semifinále play off.

Kladno miluje rakouský hokej, Lakos rozhodl čtvrtý mač s Jihlavou

Kladno /FOTOGALERIE/ - Hokejové Kladno sahá po účasti v baráží. Svého fatálního soka z Jihlavy porazilo i ve druhém domácím duelu, když po několika obratech skóre vyhrálo 5:3. V sérii se tak ujalo vedení 3:1 a má postupový mečbol. Je cenný, protože Dukla hrála mnohem lépe než v úterý a dokonce během utkání vedla. Zápas rozhodl defenzivní specialista, Rakušan André Lakos.

Luboš Palata

Glosa Luboše Palaty: Čaputová. Žena, jakou byste chtěli

Stojíte dva metry od ní. Je půl hodiny před půlnocí, ona právě dostala čtyřicet procent hlasů slovenských voličů a jde do druhého kola jako jasná favoritka boje o křeslo slovenského prezidenta. Vám přesto probleskne hlavou, že jí fakt sluší, když si s úsměvem odhazuje kadeře zlatých vlasů. A vnímáte milý hladivý tón hlasu, neagresivní téměř chlácholivě vyslovovaná slova, vnímáte ženu. Zuzanu Čaputovou, která by mohla být první slovenskou prezidentkou.  

Ostuda města, nový Chanov a mnoho jiných poznámek bylo slyšet mezi lidmi na adresu vybydlených domů u kina Alfa v Sokolově

Každý kraj má svůj „Most“. Která místa připomínají kulisy oblíbeného seriálu?

Česká televize odvysílala poslední díl seriálu Most!, který sledovaly miliony diváků. Češi si ho zamilovali možná i proto, že ho dobře znají: každý si v něm našel to své, hledal v něm lidi i místa, která zná. Kousek mostu se totiž nachází všude kolem nás. Někdy třeba v chování našem či našich známých, ve zchátralém a vylidněném nákupním středisku z osmdesátých let, kam chodíme pro rohlíky, hospodě, kde se zastavil čas, i na periferii města, kde žijí sociálně slabí.

Ilustrační snímek

Zaměstnanci elektrárny nakoupili od chráněných dílen

Mělník - Také během letošního adventního času proběhly tradiční vánoční trhy v mělnické elektrárně v Horních Počaplech. Zaměstnanci neporušili tradici, a stejně jako vloni si nakoupili za více než sedm tisíc korun vánoční dárky z chráněných dílen.