Kreativ

ŠTÍTEK: příroda

Černobyl pohltila příroda. Neohroženými vládci jsou zvířata, o monstra nejde

Černobylská jaderná katastrofa neovlivnila pouze lidské životy, ale i ty zvířecí. Třiatřicet let po tragédii se kdysi mrtvá běloruská Poleská státní radiační-ekologická rezervace změnila k nepoznání. Díky nepřítomnosti přirozeného nepřítele, člověka, se do ní začala vracet divoká zvířata, kterým se v oblasti nebývale daří. Návštěvníky uzavřené oblasti tak často vítá i sborový zpěv jeřábů a dudků. 

Děti z mateřinky v Cerhenicích tráví hodně času v přírodě

Cerhenice /FOTOGALERIE/ - Mateřská škola v Cerhenicích zakončuje svůj první školní rok v prostorech úplně nové budovy. Slavnostně byla otevřena 1. září 2018. „Jsme trojtřídní školka s kapacitou 72 dětí. Máme jednu třídu čistě předškolní a dvě smíšené pro děti od 3 do 5 let s tím, že do jedné mohou být a jsou přijímány děti dvouleté,“ uvedla ředitelka Anna Hrudková.

V Černobylu stojíte beze zbraně proti neviditelnému nepříteli, říká cestovatel

/ROZHOVOR/ Spatřit na vlastní oči areál černobylské jaderné elektrárny a opuštěné město Pripjať na severu Ukrajiny je snem mnoha dobrodružně založených cestovatelů. Nejhorší havárie v historii jaderné energetiky z dubna 1986 se stala symbolem vědeckého, technického i politického selhání bývalého Sovětského svazu, ale dnes lidé do oblasti postižené radioaktivitou přijíždějí hledat spíše zvláštní atmosféru a unikátní proces, při kterém příroda pohlcuje opuštěnou lidskou infrastrukturu. 

Děti z MŠ Šamotka rády sportují a chodí do přírody

Rakovník – Mateřská škola Šamotka je typická pro svoji rozsáhlou lesní zahradu, kde se nachází také minizoo. Kromě čtyř koziček zde žijí také andulky a králík. „Děti si z domova nosí suchý chleba, rády je krmí a vždycky, když jdeme na vycházku, zvířátkům přinesou něco zeleného a nakrmí je,“ říká ředitelka mateřské školy Iveta Weisová. Minizoo existuje ve školce pět let a vznikla i díky příspěvku od města.

ZOO vylepšila svou lesní stezku

Jihlava - Zoo Jihlava informovala o tom, že vybavila svou lesní stezku interaktivními prvky o přírodě. Děti nyní budou zapojovat smysly na prvcích s ilustracemi české divoké přírody. Investiční náročnost byla 115 tisíc korun.  

Dravec, kterému šlo v březnu o život, zahnízdil a má dva mladé

Benešovsko - Příběh vzácného orla mořského, o kterém informoval Benešovský deník v polovině března, má další, šťastné pokračování. Tehdy zraněného dravce vlašimští ochránci přírody vytáhli z řeky Blanice a zachránili mu tak život. Zákrok se povedl především díky rychlé reakci nálezců ohroženého tvora. Ten utrpěl zranění při souboji se sokem.

Botswana zrušila zákaz lovu slonů. Ničí prý farmářům úrodu

Ochránci přírody zuří. Jihoafrická Botswana, kde žije vůbec největší počet slonů afrických ze všech zemí světa, naplnila svá dřívější prohlášení a zrušila zákaz lovu těchto zvířat. Podle prezidenta Mokgweetsi Masisiho prý sloni lidem škodí.

Odborníci chtějí vrátit perlorodku říční zpět do přírody

Ašsko – Živoucí fosilie. I tak se přezdívá perlorodce říční. Tento vzácný mlž u nás žije na posledních pěti místech a jedno z nich se nachází na Ašsku. Nový projekt Agentury ochrany přírody a krajiny ČR by ale mohl pomoct k tomu, aby se opět vrátila do naší přírody.  

KOMENTÁŘ ZUZANY KYSELOVÉ: I graffiti má své meze

/ANKETA/ Kdosi se u Vyššího Brodu vyšplhal na Čertovu stěnu a obrovskými číslicemi tam – snad v jarní euforii – reflexní barvou na skálu napsal datum svého heroického výkonu. Místní a všechny milovníky přírody jeho čin pobouřil.

Písečný svět: roboti, zvířata i ekologie

Lednice – Poslání lidem. I takový by mohl být podtitul neotřelého projektu Písečný svět, který se koncem dubna v Lednici otevřel prvním návštěvníkům. Jeho letošním tématem je totiž Návrat k přírodě.

Na májovky houbaři ještě čekají. A kvůli kůrovci se zřejmě nedočkají

Vysočina – Ani oblíbené májovky, ani žlutooranžové vějíře chorošovců sírových, na nichž si v loňském roce už v tuto dobu houboví fajnšmekři pochutnávali, zatím v přírodě k mání nejsou. Skalní houbaři už na ně netrpělivě čekají, v tuto chvíli se ale musí spokojit pouze se závojenkou podtrnkou nebo s penízovkou smrkovou.

Školáci prokazují své znalosti přírody

Ve stanici ochrany přírody Pasíčka u Proseče se ve čtvrtek 16. května koná krajské kolo 13. ročníku přírodovědně - ekologické soutěže Zlatý list pro předem nahlášené školní kolektivy.

Obrazy plné přírody od Siky jsou v Eschlkamu

Domažlicko, Eschlkam – Příroda nezná hranic. Tak se jmenuje výstava obrazů umělce a výtvarníka z Domažlicka, Václava Siky, jehož tvorba opět dosáhla mezinárodního rozměru.

Dobrovolní čističi vyráží do teplických ulic, chtějí ulevit přírodě

Ústecký kraj – Smetáky, rukavice a hlavně moře dobré nálady, to je základní výbava ústeckých Čističů. Tak se nazývá parta kolem Ondřeje Thora, která se „potkala“ na Facebooku a jednou za čas vyrazí uklidit ulice. Cíl má jasný: udělat město čistší a ulevit přírodě. „Víme, že nespasíme svět, ale proč neudělat kousek svého okolí hezčí a bez odpadků? Jsem rád, že narážím na podobně naladěné osoby,“ říká za Čističe Ondřej Thor.

MŠ Palachova v Poděbradech

Poděbrady - Mateřskou školu Palachova v Poděbradech najdeme v 1. zóně lázeňského středu města, který je památkově chráněn. V blízkosti se nacházejí dvě základní školy a krásně upravený lázeňský park, vhodný k procházkám, pozorování změn v přírodě a poznávání rozmanitostí přírody.

Tetřevi odchovaní v Polsku občas „emigrují“ i do České republiky

Vysočina, Wisła – Milovníci přírody z Vysočiny se vydali do sousedního Polska podívat se do odchovny tetřevů hlušců. Tento vzácný ptačí druh se v poslední době těší velké pozornosti veřejnosti. V České republice se ovšem vyskytuje pouze velmi sporadicky, a to na většinou Šumavě. Pár jedinců se zabydlelo také v Beskydech nebo v Jeseníkách. Na Vysočině už celá desetiletí tetřev hlušec viděn nebyl.

Tetřevi odchovaní v Polsku občas „emigrují“ i do České republiky

Vysočina, Wisła – Milovníci přírody z Vysočiny se vydali do sousedního Polska podívat se do odchovny tetřevů hlušců. Tento vzácný ptačí druh se v poslední době těší velké pozornosti veřejnosti. V České republice se ovšem vyskytuje pouze velmi sporadicky, a to na většinou Šumavě. Pár jedinců se zabydlelo také v Beskydech nebo v Jeseníkách. Na Vysočině už celá desetiletí tetřev hlušec viděn nebyl.

Bývalý vojenský prostor je plný bylin a pestré přírody. Můžou za to kopytníci

Téměř tři desítky let od doby, kdy bývalý vojenský prostor Milovice na Nymbursku ničily tanky okupačních sovětských vojsk, se prostředí radikálně změnilo. Klíčový vliv na to má projekt návratu kopytníků do volné přírody. Díky nim se nyní milovické pastviny dočkaly dalšího návratu. Po letech se tam objevily barevné koberce jarních bylin.