Pracovní rok 2026 odstartovali britský princ z Walesu William a jeho manželka Catherine návštěvou nemocnice a zdravotníků. Princezna Kate při ní vzpomínala na svůj boj s rakovinou, konkrétně promluvila o chemoterapii. Uplynulý rok se nesl ve znamení návratu princezny z Walesu k pracovním povinnostem po několikaměsíčním boji s onkologickým onemocněním. O zotavování a tom, co jí v něm pomáhá, se zmínila i ve videu, které Kensingtonský palác zveřejnil u příležitosti jejích čtyřiačtyřicátých narozenin, které oslavila v pátek, den po návštěvě nemocnice.
Narodil se na východním Slovensku, vystudoval Komenského univerzitu v Bratislavě a před téměř dvaceti lety ho osud zavál do Valašského Meziříčí. Chirurg a traumatolog Jaroslav Bednář působí ve zdejší nemocnici, kde pracuje společně se svou manželkou.
Druhý letošní víkend nabídne na zasněženém Mělnicku nejen zimní radovánky na sáňkách nebo běžkách v přírodě, ale i řadu akcí. Od recesistického pochodu švihlou chůzí přes bál až po koncert nebo setkání s Vladimírem Kořenem známým ze Zázraků přírody. A mnoho dalšího. Nechte se při svých plánech na sobotu a neděli inspirovat tipy Deníku.
Zimní víkend nemusí znamenat jen odpočinek doma. Lidé z Jičínska se mohou zapojit do celostátní akce Ptačí hodinka, která každoročně pomáhá ornitologům mapovat výskyt ptáků na krmítkách po celé republice. Stačí hodina pozorování a jednoduchý zápis do online formuláře.
Záchranná stanice Archa v Liberci má za sebou mimořádně náročný rok. V průběhu roku 2025 přijala přes dva tisíce zvířat a její pracovníci vyjížděli k rekordnímu počtu zásahů v terénu. Nejčastěji pomáhali netopýrům, ježkům a rorýsům, řešili ale i řadu neobvyklých a náročných případů.
Celodenní mráz na Olomoucku postupně vylepšuje podmínky pro bruslení v přírodě. Menší stojaté vody, tedy rybníky a nádrže, v Olomouci a okolních obcích jsou odpoledne v obležení. I na silném ledu se však mohou nacházet riziková místa, kde může dojít k nebezpečné situaci, jak připomněli hasiči.
Neokoukaná místa místo přeplněných destinací, kam jezdí všichni, úchvatná vesmírná podívaná či bohatá kulturní nabídka. Země a města poskytující tyto atrakce se dostaly do výběru top destinací pro rok 2026 podle zahraničních serverů. Stanice BBC a CNN se shodují na tom, že v Americe letos stojí za to vypravit se do Filadelfie, z evropských zemí pak radí jít na místa, která turisté spíš míjejí. Třeba zaměnit přelidněné tradiční Chorvatsko za jeho lákavého souseda.
Norkový kožich jako symbol luxusu zdobí z dřívějších dob leckterý šatník. Někdejší synonymum výjimečné módy se však bytostně dotýká dnešní české přírody. Příběh malé huňaté lasičky začíná v šatnících a pokračuje ohrožením naší přírody.
Kresby, malby či grafiky s motivy přírody mohou zasílat zájemci na Správu Národního parku Podyjí. Autory mohou být děti, které navštěvují školku nebo základní školu. Se svými díly se mohou pochlubit do 20. února. Vybrané práce zveřejní ochránci přírody na webu národního parku a vystaví je také v návštěvnickém středisku v Čížově.
Začátek ledna nabízí v Benešově a okolí pestrý program. Vyrazit můžete na veřejné bruslení, novoroční pochod zimní přírodou, za lyžováním do blízkých areálů i za kulturou – divadlem a Českou mší vánoční.
Klub českých turistů i letos uspořádal sérii tradičních pochodů s názvem Novoroční čtyřlístek, který opět podpoří vyznačení nových vozíčkářských tras. Mezi nejvýznamnější akce se zařadil 51. ročník Novoročního výstupu na Ještěd, který přilákal stovky nadšenců. Na vrcholu na ně kromě dobrého pocitu čekal také pamětní list.
Více než čtvrtinu potřebné částky na výkup klíčových pozemků v Doupovských horách už věnovali lidé pro novou rezervaci zubrů. Prostřednictvím stránkyrajprozubry.cz darovali přes 630 tisíc korun z potřebných dvou a půl milionu. I když se nachází v Ústeckém kraji, těsně za jeho hranicemi, bude z ní významně těžit i turistický ruch na Karlovarsku.
Uzdravení orlové, čápi nebo ledňáčci vracející se zpět do volné přírody. Obnovené mokřady plné života nebo stromy vysazené pro další generace. To jsou malé velké zázraky, které se v Česku dějí díky finanční podpoře mnoha dárců.
Většina návštěvníků i obyvatel Šumavy je ráda, že se do zdejší přírody navrátil rys a je už přes 40 let její součástí. Návrat vlka je vnímaným takzvaně půl na půl. Ale že by se měl vrátit do šumavské přírody medvěd? To ani náhodou.
Mikroorganismy tvoří většinu života na Zemi. Jsou všude – v půdě, ve vodě, ve vzduchu i v našich tělech. Některé jsou neškodné, jiné nezbytné a další (nejen) člověku nebezpečné. Přestože jsou lidským okem nespatřitelné, jedná se o nejvlivnější hráče v přírodě. Jak dobře je znáte?
/VIDEO/ Ticho, klid a nečekané zážitky nabízí zimní Zoo Hluboká. Návštěvníci mohou i v chladných měsících pozorovat řadu zvířat včetně tygřích mláďat a malých surikat. Méně lidí, jiný rytmus zahrady a blízkost přírody dělají ze zimní návštěvy příjemnou procházku i prostor k zastavení.
Otevření nové naučné stezky nebo výstava velkoformátových fotografií v příštím roce připomenou deset let od zřízení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy. Expozice nazvaná Brdy zblízka i z dálky zavítá do řady měst včetně Prahy a doplní ji besedy s promítáním.
Milovická rezervace velkých kopytníků prožívá významný okamžik. K desátému výročí svého založení se rozrostla o malý, ale symbolicky silný kousek území – místo, kde ještě před několika lety stála zhroucená budova po sovětské armádě. Teď se na stejném místě procházejí divocí koně a pratuři.
Přes čtyři sta tisíc korun už věnovali lidé za prvních několik dní na výkup pozemků pro novou rezervaci zubrů v Doupovských horách, které se rozkládají na rozhraní Karlovarského a Ústeckého kraje. Na stránce rajprozubry.cz mohou darovat finanční prostředky na výkup plochy od 30 do 1000 metrů čtverečních. Nebo zvolit vlastní rozlohu pozemku, na jehož vykoupení chtějí přispět.
V rámci programu Blíž přírodě bylo ve spolupráci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a společnosti NET4GAS v uplynulých letech otevřeno více než sto různých naučných stezek, pozorovatelen či odpočívadel v přírodně zajímavých lokalitách po celé České republice. Během letošního podzimu bylo pět z nich zrekonstruováno.
Jen málo ptačích druhů je tak úzce vázáno na člověka a jeho činnost jako vlaštovkovití. Vlaštovka a jiřička oživují od jara do podzimu lidská obydlí. Třetí z našich hnízdících druhů, břehule říční, je také téměř výhradně závislá na člověkem vytvořeném prostředí. Zajímavé je i to, jak nápadně se rodinný a společenský život břehulí podobá lidské pospolitosti.
/ROZHOVOR/ Pod svýma rukama dokáže hokejový trenér Kamil Pokorný zformovat mužstvo, schopné vyhrát extraligu, jak na jaře předvedl s brněnskou Kometou. Ale zdaleka nejen to. Milovník přírody z Vysočiny, vášnivý houbař a hledač starých mincí, je schopen vlastnoručně vyrobit model fotbalového stadionu, krasopisem opatřit kapličku u cesty nebo vyřezat figurku do betlému. O své netradiční zálibě mluví v osobně laděném vánočním rozhovoru, v němž odkrývá svoje dosud nepopsané záliby.
Prohlédnout si malé betlémy, zaběhat si či zabloudit v kraji pod Drátníkem nebo Novém Městě na Moravě, posedět s kávou u vrkoče, vyfotit se s vlkem či putovat jako jeden z králů do Betléma. Takovéto aktivitky připravili letos pro místní i návštěvníky Žďárských vrchů zaměstnanci a příznivci jediného domu přírody na Vysočině.
Je to nejsilnější příběh, jaký se odehrál v ochraně přírody na evropském kontinentu. Zubr evropský byl tisíce let vládcem evropské i české přírody. Pod tlakem lidí postupně mizel z krajiny, až ho člověk po první světové válce ve volné přírodě vyhubil úplně.
Jedno jarní odpoledne strávené na výstavě architektury stačilo Kateřině Špačkové z Nekoře k tomu, aby její život získal nový směr. Studentku umělecké fakulty na akci nadchly udržitelné stavby propojené s přírodou.
Zchátralý zámek v Břeclavi čeká rozsáhlá rekonstrukce, která promění jedno z jeho křídel v Dům přírody Chráněné krajinné oblasti Soutok. Město získalo dotaci 148 milionů korun, což umožní zahájení prací. Co místo, jehož areál hostí řadu akcí, v budoucnu nově nabídne?
Les na západě Čech, vlhké adventní odpoledne, ticho přerušované jen praskáním ohně. Právě tady vznikl speciální podcast Deníku Ze západu. Hostem byl Matěj Houška – student třetího ročníku gymnázia ve Stříbře, ale především dobrodruh, rybář, zálesák a výrazná osobnost sociálních sítí i cestovatelských přednášek. Podcast jsme natáčeli přímo v lese, kde Matěj bez sirek a zapalovače ukázal, že rozdělání ohně v sychravém adventu není kouzlo, ale dovednost a klid v rukou.
Rada města Třeboně na svém zasedání 10. prosince 2025 schválila prodloužení nájemní smlouvy k Domu přírody Třeboňska v areálu státního zámku. Zabývala se také pronájmem dvou městských bytů ve Staré Hlíně, které město nabízí formou obálkové metody.
Překonat typické rysy, přitom respektovat místní architekturu i okolní přírodu a také se vyrovnat s poměrně náročným terénem. To vše se podařilo v rámci projektu chalupy Na Kukačkách v Krkonoších.
Záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku bude mít nové rehabilitační zařízení pro velké savce. Vybudování speciálního výběhu o rozloze téměř 3000 metrů čtverečních a dalšího zázemí bude stát 13,8 milionu korun. Kraj na projekt přispěje ze svého rozpočtu 1,2 milionu korun. Rozhodli o tom dnes krajští zastupitelé.
Nudíte se? Kupte si medvídka mývala. Kdyby kultovní a zfilmovaný román Postřižiny nenapsal Bohumil Hrabal ale myslivci, zněla by legendární rada strýce Pepina nejspíš asi takhle: „Nudíte se? Zastřelte si medvídka mývala.“ Parafrázuje v komentáři pro Deník k situaci ohledně mývala severského ředitel ZOO Tábor Evžen Korec. Táborská zoo, která se aktivně podílí na záchraně těchto zvířat, je jediné zařízení v celé Evropě, které může mývaly nejen chovat, ale také množit. Jejich chov je totiž v Evropské unii zakázán, protože je považován za invazivní druh.
V první fázi projektu by tam mělo žít sedm zubrů včetně dvanácti divokých koní a zvířat by mělo postupně přibývat. Na výkup pozemků může přispět veřejnost. Jedinečná příroda Doupovských hor patří podle záchranářů k tomu nejcennějšímu, co se v České republice dochovalo a pro zubry a divoké koně by to měl skutečný ráj.
Doupovské hory čeká velká změna. V jejich západní části začíná vznikat nová přírodní rezervace, kde budou o krajinu pečovat zubři a divocí koně. Ochránci přírody už zahájili výkup pozemků a poprvé do něj zapojují i veřejnost.
Představte si, že pod vánočním stromečkem stanete tváří v tvář majestátnímu jelenovi, zblízka si prohlédnete lišku nebo si přímo před vámi bude hrát s oříškem veverka. Ožívající certifikáty od libereckého spolku Čmelák jsou novinkou letošních Vánoc a kromě interaktivního zážitku s nimi pomůžete přírodě kolem vás.
/VIDEO REPORTÁŽ/ V údolí Zbirožského potoka, tam, kde křivoklátské lesy dýchají starobylým tichem a kde se člověk naučí rozeznávat jemné odstíny tmy, stojí statek, který nese jméno Bedřiška. Po ženě, jež tu žila na počátku minulého století, a jejíž jméno přežilo čas stejně jako vůně dřeva či hlíny, a pokorný život v rytmu přírody. Místo zastrčené, a přece v samém středu světa – alespoň tak to vidí ti, kteří tu dnes žijí, Marie a Marek Vraný s dětmi.
Oddíl má v Českém Krumlově dlouholetou tradici. Jsme členy celostátní organizace A-TOM a jsme také mladou odnoží KČT Start Český Krumlov. Vltavíny založila Hančí Kocourková v roce 2001. Předtím působila v oddíle Pěšáci Český Krumlov, jehož zakladatelkou byla Áňa Povolná a s ní pracovali Zdeněk a Hana Studených.
Na Svitavsku se letos objevila možnost zakoupit vánoční stromečky z ekologicky šetrných FSC lesů. Tato iniciativa nejenže přináší kousek přírody do vašich domovů, ale zároveň podporuje pobyty v přírodě pro děti se svalovými dystrofiemi a SMA.
Ano, podzim, který vytváří v přírodě ty úchvatné barevné scénárie, mám nejraději. Každé ráno jsem se vždy nejdříve podívala z okna a viděla, jak se obarvují listy - začínají být oranžové, žluté, hnědé a dokonce některé i červené. Ovšem už několik dní je to i u nás jiné, napadl první sníh a já ho každé ráno odmetám z chodníku a snažím se chodit daleko víc opatrněji. Proto se velmi ráda, ještě několika slovy a snímky, vrátím k té utichlé krajině, kterou jsem často viděla jak při své kratší procházce nebo z okna autobusu.
Ve středu 3. prosince se v ostravské zoo uzavře jubilejní 20. ročník přednáškového cyklu Zajímavosti ze světa zoologie. Během roku si zájemci vyslechli přednášky o rozličných tématech jak z exotických koutů Země, tak i z přírody ČR. Poslední letošní přednáška, která se mimořádně uskuteční ve výukovém centru, nás zavede až k protinožcům.
Oheň, který byl tisíce let přirozeným faktorem utvářejícím podobu krajiny, zkouší v posledních letech využívat i správci chráněných oblastí a národních parků. Je zejména prostředkem ke zvýšení druhové pestrosti, protože mnoho rostlin bylo dříve přímo vázaných na to, že oheň vyčistil místo a umožnil konkurenčně méně silným druhům vyrůst.
/VIDEO/ Táborská zoologická zahrada, která se aktivně podílí na záchraně mývalů severních, získala mimořádnou výjimku. Jako jediné zařízení v celé Evropě může tato zvířata nejen chovat, ale také množit. Jejich chov je totiž v Evropské unii zakázán, protože je mýval považován za invazivní druh.
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem představí novou fotografickou výstavu studenta Fakulty umění a designu UJEP Zdeňka Picpauera, vítěze fotosoutěže Země a klima. Jeho vítězný snímek včel na vlastní zahradě, který zaujal porotu i veřejnost, se stal impulzem k uspořádání první samostatné autorské prezentace. Výstava „Krajina, která dýchá“ vzniká ve spolupráci Fakulty životního prostředí a Přírodovědecké fakulty UJEP a bude umístěna v budově CPTO v univerzitním kampusu.
Bavorský národní park zahájil podávání přihlášek na ekologickou stáž Commerzbank 2026. Studenti s vášní pro přírodu se nyní mohou ucházet o jednu z 60 stáží ve 22 národních parcích a biosférických rezervacích. Mezi nimi je i pět tří- až šestiměsíčních pozic v Národním parku Bavorský les.
Na cestách nespí v hotelech, ale v autě. Nosí boty, které ho tlačí. A přestože mu mnozí prorokují hvězdnou budoucnost, on sám říká: „Nejsem závodní lezec.“ Seznamte se. Josef Šindel z Těrlicka, talent ze skal, jenž má přezdívku „nový Adam Ondra“.
První větší nadílka sněhových vloček letošní zimy se snesla poslední listopadovou středu i na Broumovsko. Zatímco ve městě samotném sníh i díky chemickému posypu mizel, tak obce pod Javořími horami a Broumovskými stěnami připomínají klasickou Ladovu zimu: bílé střechy chalup, čisté stopy ve sněhu, ztišená příroda a lidé, kteří se v souladu s ní připravují na nadcházející měsíce.
Fotografiemi přírody sklízejícími chválu okouzluje Gabriela Vránová z Hodonína. Pro někoho překvapivě k tomu používá pouze mobilní telefon. Její snímky přinášejí radost nejen jí, ale podle jejích slov i těm, kteří se do přírody už sami nedostanou.
