Výstaviště v Kroměříži bude o posledním březnovém víkendu patřit 11. ročníku výstavy Myslivost a příroda. K dostání budou věci potřebné pro pobyt v přírodě. Návštěvníci si také mohou prohlédnout expozici africké zvěře, práci sokolníků nebo si vyzkoušet lukostřelbu. Areál bude v sobotu 28. března i v neděli 29. března otevřen od 9 do 16 hodin.
Jaro v Národním parku Bavorský les přináší nejen probouzející se přírodu, ale také pestrý program pro děti během velikonočních prázdnin. Správa parku připravila řadu zážitkových odpolední, tvořivých dílen i poznávacích vycházek, které malé návštěvníky zavedou do světa zvířat, lesa i fantazie.
Novou atrakci chystají v Žirovnici. Kouzelné relaxační místo v krásném a klidném koutu přírody, konkrétně u tůní u silnice na Kamenici nad Lipou, dostává jasnější obrysy. Vznikne tam boschodecká stezka a speciální stone balance point, na kterém se podílí známý autor landartu ze Žirovnice Ondřej Koudelka. Aktivita navíc přináší zapojení lidí z místní komunity.
Představte si tvora, který má průhledné tělo, odhalená bílá žebra a hlavu připomínající medvídka pandu. Přestože takzvaná skeletopanda, či chcete-li kostropanda (latinsky Clavelina ossipandae) měří pouhé dva centimetry, stala se po svém nedávném vědeckém popsání celosvětovou senzací. Tento bizarní obyvatel japonských korálových útesů ukazuje, že příroda má smysl pro humor i pro pořádnou dávku bizarnosti.
Jarní úklid přírody na Jičínsku je v plném proudu. Do celorepublikové akce Ukliďme Česko se zapojili také jičínští skauti, kteří vyrazili uklidit okolí oblíbené lokality Čeřovka. Odpadků bylo podle nich více než dost.
Jak funguje čištění odpadních vod a co všechno se skrývá za obyčejným spláchnutím? Na to se mohly podívat stovky dětí i dospělých při Dni otevřených dveří na čistírnách v Jičíně, Hořicích a Staré Pace. Akce přilákala více než patnáct set návštěvníků.
Hadi sice nepatří mezi příliš populární tvory a spolu s pavouky nebo myšmi mají v očích řady lidí negativní auru, přesto jsou velmi atraktivními zástupci zvířecí říše a neprávem se jim vyhýbáme. V Česku žije dokonce i pravý přírodní skvost – černá zmije.
Bobr evropský zažívá po celém kontinentu svou renesanci. Počty chráněného hlodavce se výrazně zvyšují napříč Evropou a vrací se do stále nových a nových zemí. Pomohla tomu i řízená úřední ochrana a také vědecký pokrok, čímž pominuly důvody, které v minulosti vedly k jeho vyhubení. Lidé se odvrátili od nošení pravých kožešin, na jídelníčcích ho kvůli přísné ochraně najdeme jen v minimu zemí a to samé platí i pro léky, voňavky či afrodiziaka, které se z částí bobřích těl vyráběly.
Česká jarní příroda nabízí neskutečnou podívanou, kdy v parcích, lesích i na loukách se objevují pestrobarevné květy. Vyzkoušejte si v našem kvízu, zda něco víte alespoň o těch nejznámějších.
Pardubický kraj letos podpoří desítky projektů zaměřených na ochranu přírody a ekologickou výchovu. Prostřednictvím dvou dotačních programů rozdělí více než 1,6 milionu korun. Podpora poputuje například na provoz středisek s ekovýchovným zaměřením, osvětu se zaměřením na zdravý životní styl, projekty výstavby, údržby a provozu naučných stezek, ale také na konkrétní opatření v péči o přírodu, například ochranu genofondu sovy pálené či likvidaci invazních rostlin.
Již několik let děti naší školní družiny se zapojily do projektu Jaro ožívá. Závěr února a březen, strávily mnoho času na pozorování přírody. Pokračovat budeme i na dále v dalších měsících, abychom zjistili, jak se příroda probouzí po zimě.
Je tomu přesně 35 let od vyhlášení Národního parku Šumava, největšího národního parku v České republice. Za více než tři desetiletí se z něj stalo nejen jedno z nejnavštěvovanějších chráněných území v zemi, ale společně s Národním parkem Bavorský les také největší souvislé území divoké přírody ve střední Evropě.
O víkendu kácel z hydraulické plošiny staré stromy na Bukově, jindy vede lidi v horách nebo v lese při kurzech přežití. Michal Halík z Ústí nad Labem je dlouhodobě spojený s pohybem v přírodě, praktickými dovednostmi a organizováním akcí pro veřejnost. Řada lidí si ho pamatuje především díky projektu Uhelný muž, který po mnoho let přiváděl do Varvažova týmy z různých koutů republiky. Vedle toho se ale věnoval i kurzům přežití. Ve středu 18. března se rozdělil o své zkušenosti s Deníkem.
Dvě samice lvů, které byly zabaveny z nelegálního soukromého chovu, přijali ve středu 18. března do péče ošetřovatelé ve zlínské zoo. Důvodem odebrání lvic byl jejich chov bez patřičného povolení, informovala zahrada na svém webu. Návštěvníci budou moci nové lvice spatřit ve chvíli, kdy si plně zvyknou na nové prostředí.
V přírodě vyhynul, přežívá v zoologických zahradách. Vzácný jelen milu získá v brněnské zoo nový domov. Minulý týden začaly práce na moderní expozici, jejíž náklady se pohybují kolem milionu eur. Návštěvníci se zvířatům přiblíží díky nové visuté lávce a chybět nebude ani mokřadní jezírko. Hotovo by mělo být už na konci léta.
V Lišově nebo v Nových Hradech se připojí v nadcházejících dnech k první velké úklidové akci v přírodě v letošním roce. V pátek 20. března 2026 totiž v rámci kampaně Ukliďme svět vypukne velký jarní úklid a uklízet se bude po celé České republice až do neděle. Pravidelně se třeba koná i další akce s jinými organizátory Ukliďme Česko.
Liberec a jeho okolí se stávají častým námětem obrazů místního malíře Jiřího Lodeho. Ve své tvorbě zachycuje známé dominanty města i krajinu Podještědí a snaží se přenést na papír atmosféru míst, která jsou spojená se vzpomínkami a osobními příběhy.
Odhozený nedopalek cigarety, neuhašené ohniště nebo zakázané pálení odpadu. Právě tyto banální prohřešky každoročně způsobí stovky požárů v lesním a přírodním prostředí. Neopatrnost, neznalost nebo ignorování základních pravidel bezpečného chování v přírodním prostředí tak může způsobit obrovské problémy a škody. Na lukách a v lesích je po zimních měsících spousta suchého materiálu, který se může snadno vznítit, a tak je potřeba se v přírodě chovat obezřetně.
Návštěvnost Beskyd se po mimořádně silném období při pandemii covidu-19 stabilizovala. Podle údajů ze sčítačů umístěných na vybraných frekventovaných místech je v současnosti počet návštěvníků přibližně o 10 až 15 procent nižší než v roce 2020. Čísla tak odpovídají období před celosvětovou epidemií. ČTK to řekl ředitel Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy František Jaskula.
Návštěvnost Beskyd se po mimořádně silném období při pandemii covidu-19 stabilizovala. Podle údajů ze sčítačů umístěných na vybraných frekventovaných místech je v současnosti počet návštěvníků přibližně o 10 až 15 procent nižší než v roce 2020. Čísla tak odpovídají období před celosvětovou epidemií. ČTK to řekl ředitel Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy František Jaskula.
/ŽIVOT MIMO LAJNY/ Ostrovského stopera Petra Řeháka na zeleném kolbišti jen tak nepřehlédnete, urostlý, vysoký chasník, který hned budí respekt. Umí rozdat rány, ale stejně tak je přijmout, na hřišti neuhne ze souboje a v kabině patří mezi ty, kteří mají co předat mladším.
V Karviné slaví deset let od založení Centrum pohybu. Projekt Petry Owczarzy dnes nabízí plavání, jógu i rozvojové programy pro děti a připravuje také nový ekologický projekt pro rodiny.
Projekt Domu přírody Jeseníky narazil na zásadní překážku. Horské lázně Karlova Studánka vypověděly trojstrannou smlouvu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a Moravskoslezským krajem. Vedení lázní to odůvodňuje váznoucí komunikací i reálnými obavami ze zničení unikátních přírodních zdrojů, které jsou pro fungování lázní klíčové. O rozhodnutí informovala mluvčí lázní Lucie Špačková.
/VIDEO/ Dvě osiřelé medvědí sestry, které po smrti matky přijala do péče zoologická zahrada ve slovenských Bojnicích, dobře rostou. Přibraly na váze, rostou jim zoubky a dokonce se pokouší o první krůčky.
Muzeum Karlovy Vary představí výstavu o Alexandru von Humboldtovi – vědci, který změnil pohled na přírodu. Nová výstava „Aspekty přírody – vize Alexandra von Humboldta“, představí jeho život, cesty i myšlenky, jež dodnes ovlivňují naše chápání vztahu člověka a přírody. Výstava bude slavnostně zahájena vernisáží 14. března 2026 a pro veřejnost otevřena od 15. března do 12. června 2026. Bude dvojjazyčná – česko-anglická.
Více než 40 druhů ptáků, 220 druhů hmyzu, 700 druhů rostlin a půda plná vzácných roztočů. Nově dokončený průzkum týmu biologů ukazuje Hrad jako pestrý ekosystém. Radí, jak rozmanité prostředí zachovat i pro budoucí generace a propojit péči o historické zahrady s rozvojem přírody.
Střet s dopravním prostředkem bývá pro mnohé živočichy fatální. Na pokraji smrti se ocitli kalous ušatý a veverka, kteří jsou nyní v péči Záchranné stanice a Ekocentra Pasíčka na Chrudimsku.
Blanensko nabídne o víkendu od pátku 13. do neděle 15. března několik akcí pro rodiny s dětmi i milovníky přírody. Lidé mohou vyrazit například na zvěřinové hody ve Velkých Opatovicích, na procházku za sovami v Moravském krasu nebo na maškarní bál ve Svitávce.
Nově vyhlášená přírodní rezervace v CHKO Poodří se rozkládá na 160 hektarech pestré krajiny s rybníky, loukami i lesy. Oblast je domovem pro tisíce druhů rostlin i živočichů a nabízí návštěvníkům možnost pozorovat a objevovat přírodní krásy bez narušení ekosystému.
Rekordní počet účastníků přilákala turistická akce Zimní přírodou ve Vřesovicích na Hodonínsku. Lidé se vydali po trojici různě dlouhých tras v malebných Chřibech. Pořadatelé už plánují další ročník s novinkou.
V čele Správy Krkonošského národního parku končí její dlouholetý ředitel Robin Böhnisch. Ministr životního prostředí Igor Červený ho po vzájemné dohodě z funkce odvolal, a to dnes, oznámili zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Správu parku vedl Böhnisch od ledna 2018.
Stejně jako v loňském roce se i letos nechaly inspirovat loňským pomocníkem přírody Vítkem Šimůnkem děti z dětské léčebny Vesna a šly na pomoc přírodě sběrem odpadků, které do přírody nepatří.
Vybudování Domu přírody Železných hor, který chce Chrudim postavit v městských lesích Podhůra, bude muset počkat. Město nepožádalo o dotaci na projekt, protože by nepokryla očekávanou část nákladů, řekl ČTK místostarosta Zdeněk Kolář. Chrudim má jiné priority, především musí dokončit rozsáhlou dostavbu a modernizaci sportovní haly.
Dlask tlustozobý je jedním z nejzajímavějších pěvců naší přírody. Krasavec s mohutným zobákem se specializoval na semena, s nimiž si jiní pěvci neporadí. K našim krmítkům přiletí tento robustní a krásný pták za potravou hlavně v zimě.
Které zprávy patřily v uplynulých dnech k nejčtenějším? Pohodu a relaxaci jako u moře slibuje proměna rybníku na okraji Humpolce. Zajímavé místo, kde se potkává příroda a lidé, vzniká v Žirovnici. Pátrání po ztracené seniorce má šťastný konec. Na Pelhřimovsku díky teplému počasí začala sezóna zmrzliny. Mapa se plní rizikovými místy, kde lidé často jezdí příliš rychle.
Tisíce návštěvníků se o slunečných jarních prázdninách valí do areálu zlínské zoologické zahrady. Nejinak tomu bylo v pátek 6. března, kdy se teploty šplhaly ke příjemným dvaceti stupňům. Parkoviště u areálu byla zaplněná už kolem poledne. Motivací bylo mimo jiné zvýhodněné prázdninové vstupné pro děti ve výši 40 korun.
Turistický oddíl mládeže Lesani letos slaví v Karviné významné jubileum. Už padesát let nabízí dětem možnost trávit volný čas v přírodě, zažívat dobrodružství a učit se věcem, které jim pomáhají i v běžném životě. Za půl století jeho činností prošly stovky dětí a mnozí z nich se do oddílu po letech vracejí – tentokrát už jako vedoucí nebo instruktoři.
První květy čemeřic lákají probouzející se hmyz. Na slunných místech zahrad se objevují krokusy. V přírodě na Znojemsku už začínají kvést křivatce a poupata mají koniklece. Víkend má být slunečný a počasí vybízí k procházkám.
Spolupráce se školami, zapojení sportovních spolků, obnova lesa po kůrovcové kalamitě i citlivé hospodaření v Píseckých horách patří k hlavním činnostem společnosti Lesy města Písku s.r.o. Ředitel společnosti Václav Zámečník v rozhovoru vysvětluje, proč je důležité hledat rovnováhu mezi péčí o přírodu a ekonomickým provozem lesa a jak se daří udržovat stavy zvěře.
Jarní probouzení rostlin a hmyzu je důležitý děj pro celkovou rovnováhu ekosystému. Věda o tom, jak příroda „startuje“, se nazývá fenologie. Sleduje malé tvory, kteří jsou důležití pro opylování i zdraví půdy, jak zahajují svůj roční životní cyklus. Letité sledování přitom ukazuje na změny, které s oteplováním klimatu posouvají začátky jara na stále dřívější termín.
Hezké jarní počasí minulých dnů vytáhlo Hradečany do přírody. Části z nich se ale jejich snaha načerpat vitamín D z prvních slunečních paprsků trochu prodražila. Nedělali si těžkou hlavu s tím, kde zaparkují a to neuniklo strážníkům městské policie. A pokuty létaly.
Secesní Villa Zálesí v Hamzově léčebně v Luži na Chrudimsku představuje cennou ukázku architektury počátku 20. století. Po nedávné nutné havarijní rekonstrukci vstupuje do nové etapy své existence a na jaře roku 2026 se otevře veřejnosti jako součást Centra smyslové aktivizace a poznání, s využitím stávajícího Muzea zdravotnictví v pavilónu L a Venkovní učebny Meráno.
Vernisáž putovní výstavy Milování v přírodě: Průvodce intimním životem zvířat, která otevřeně, vědecky a přitom hravou formou představuje svět zvířecí sexuality, námluv, pohlavních odchylek i rozmnožování se uskuteční ve Sládečkově vlastivědném muzeum Kladno. Projekt vznikl ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Olomouci. Na realizaci se podílely také instituce jako Národní muzeum či Zoo Praha. Výstava je vhodná pro rodiny s dětmi, citlivé exponáty jsou umístěny v oddělené části. Ve stejnou dobu bude zahájena výstava Za závěsem, která je určena návštěvníkům starším 16ti let.
V severočeském lomu ČSA vznikla fotografie, která na první pohled vypadá jako výtvor umělé inteligence. Zobrazuje totiž obrovské stádo jelenů, které tvoří kolem stovky jedinců vysoké zvěře. Podobný obraz si přitom člověk obvykle spojí spíše s horami než s velkolomem.
V lomu ČSA na Chomutovsku a Mostecku vznikla fotografie, která působí až neuvěřitelně. Ukazuje kolem stovky jelenů v jednom stádu uprostřed prostoru, kde se navzdory těžbě překvapivě daří přírodě. Takový obraz by člověk čekal spíše v horách než na dně velkolomu.
Ještě na konci 19. století byl bobr v Bavorsku i v České republice považován za vyhynulý druh. Po reintrodukci v 60. letech minulého století se však tento nenápadný, ale mimořádně schopný „stavitel“ postupně vrátil do krajiny.
Loňskou velmi úspěšnou sezonu, kdy byli do evropské přírody vypuštěni čtyři ostravští orlosupi, se letos nepodaří dorovnat. Pokud všechno dobře půjde, mohou to být v tomto roce „pouze“ tři mláďata. Oba páry orlosupů bradatých odchovávají po jednom mláděti, třetí bylo převezeno do Zoo Liberec k pěstounskému páru, který o vlastní mládě přišel. Pokud se odchovy vydaří, je velmi pravděpodobné, že i tato mláďata by mohla létat v evropské přírodě.
Dnes si připomínáme Světový den divoké přírody (World Wildlife Day), který byl vyhlášen v roce 2013 na 68. zasedání Valného shromáždění OSN jako příležitost k oslavě krásných a rozličných forem divoké přírody a k vyzdvihnutí významu její ochrany pro lidstvo.