Kreativ

ŠTÍTEK: příroda

Petr Hahn pracuje jako hrázný už přes dvacet let.

Hrázný z Brněnské přehrady: Lidé si neváží toho, že mají kousek za domem vodu

Jako hrázný pracuje už přes dvacet let. Nejen Brněnskou přehradu, ale i útroby její hráze zná padesátiletý Petr Hahn nazpaměť. V rozhovoru pro Brněnský deník se rozpovídal například o tom, jak zlepšující se kvalita vody láká k přehradě čím dál více lidí. Spousta z nich si ale podle něj bohužel přírody v blízkosti města neváží.

Březen a houbařská sezona. Ilustrační foto.

Domažlicko láká na výlet za houbami. Přidejte se k mykologovi

Jen skutečný znalec ví, které houby se dají sbírat a jíst celoročně. Pokud se i vy chcete dozvědět něco více, neváhejte a vypravte se v neděli 7. dubna s mykologem Lubošem Zeleným na vycházku programu Pojďte s námi do přírody. Zavede vás do okolí zaniklé obce Waldorf poblíž Karlovy Huti.

Dogaining.

Ze Smržovky se poprvé v Česku poběží raritní závod se psy Dogaining

Dogaining je sport se psy inspirovaný australským rogainingem, kombinuje orientační běh s canicrossem a dogtrekkingem. První ročník tohoto vzrušujícího závodu se uskuteční 13. dubna ve Smržovce, kde se závodníci společně se svými čtyřnohými parťáky vydají na trasu do jizerskohorské přírody. 

Po osmadvaceti měsících práce se zahrada na Státním zámku v Lysicích na Blanensku změnila k nepoznání. Rozsáhlá obnova stála bezmála 194 milionů.

Start turistické sezony na Blanensku. Lysice zvou na opravené zámecké zahrady

/VIDEO/ Netradičně brzy, už koncem března, začíná na jižní Moravě turistická sezona. Návštěvníci se v ní mohou těšit na oslavy devadesáti let Vranovské přehrady či gastronomické Festivaly plné chuti. Velkým lákadlem bude otevření zrekonstruovaných zahrad na zámku v Lysicích. Návštěvníkům se zpřístupní stejně jako mnoho dalších jihomoravských památek na Zelený čtvrtek 28. března.

Pálava ožívá. Nové mokřady podporují rozmanitost živé přírody

Pálava ožívá. Nové mokřady podporují rozmanitost živé přírody

Další kousek přírody jsme vrátili krajině pod Pálavou. Na místě, kde se dlouhou dobu člověk snažil o zemědělskou činnost, stejně vyrostl rákos. Nyní je zde obnoveno zamokřené území, cenné místo pro vodní živočichy, domov pro migrující a hnízdící vodní ptactvo, tůně jako přirozené zdroje vody pro zvěř v okolí.

Výstava o přírodě ve městě Planeta Praha v CAMPu Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Kuřáci prospívají pražským zvířatům. Odhozené nedopalky milují ježci i ptáci

/VIDEO, FOTO/ Proklínáni bývají kuřáci v Praze nejen kvůli tomu, že svému okolí smrdí. Také odhozené nedopalky město hyzdí; navíc hned tak samy od sebe nezmizí, protože jsou vyrobeny z materiálů, které se rozkládají jen pomalu. A mimo to obsahují spoustu jedů, které se s nimi dostávají do prostředí. Fuj, fuj a ještě jednou fuj, chtělo by se říci. Proto překvapí zjištění přírodovědců: nalezené vajgly si mimořádně oblíbili třeba ježci. Nebo některé druhy ptáků.

Ukliďme svět 2023. Ilustrační snímek

O víkendu vyrazí uklízet svět tisíce dobrovolníků. Staňte se odpadkovým hrdinou

Na jaře nás vítá probouzející se příroda. A však ne vždy je na ni pohled úplně idylický. Dojem často kazí venku pohozené odpadky. A tak se každoročně dobrovolníci snaží přírodě a svému okolí od odpadků pomoci. V rámci kampaně Ukliďme svět, kterou pořádá Český svaz ochránců přírody, tak činí již více než 30 let.

Aktuálně ke Světovému dni vody

Aktuálně ke Světovému dni vody

Z výtvarné soutěže ke Světovému dni vody vznikly neuvěřitelně působivé pomůcky pro výuku. Ocenění a výhra nejsou důležité, shodují se pedagogové, kteří vedli dětské kolektivy.

Ukliďme svět 2023, archiv.

O víkendu vyrazí uklízet svět tisíce dobrovolníků. Staňte se odpadkovým hrdinou

Na jaře nás vítá probouzející se příroda. A však ne vždy je na ni pohled úplně idylický. Dojem často kazí venku pohozené odpadky. A tak se každoročně dobrovolníci snaží přírodě a svému okolí od odpadků pomoci. V rámci kampaně Ukliďme svět, kterou pořádá Český svaz ochránců přírody, tak činí již více než 30 let.

Filmový příměstský tábor. Ilustrační foto.

Příměstské tábory v Chomutově? Ve středověku, za kamerou i s hady. Místa mizí

Jakmile skončily jarní prázdniny, vyrojila se nabídka letních příměstských táborů. Ty v Chomutově nabízejí nepřeberné množství zábavy, dobrodružství i šance naučit se něco nového. Místa ale rychle ubývají, někde už jsou stavy dokonce naplněné. Chomutovský deník proto přináší tipy na zajímavé „příměsťáky", kde ještě přijímají děti.

Pálava ožívá. Nové mokřady podporují rozmanitost živé přírody

Pálava ožívá. Nové mokřady podporují rozmanitost živé přírody

Další kousek přírody jsme vrátili krajině pod Pálavou…… místo, kde se dlouhou dobu člověk snažil o zemědělskou činnost, a stejně vyrostl rákos. Nyní je zde obnoveno zamokřené území, cenné místo pro vodní živočichy, domov pro migrující a hnízdící vodní ptactvo, tůně jako přirozené zdroje vody pro zvěř v okolí.

Michal Hubert Zrůst v pozadí s Poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Příroda umí léčit. Lesní mysl jako cesta, kdy po vyhoření najdete opět sami sebe

Procházka lesem je příjemná pro každého. Ať už vyrazíte na houby nebo jen na procházku. Lesní mysl však umí energii lesa propojit i s naší psychikou. Koncept, který se zrodil ve Finsku, ukazuje, že les může účinně pomáhat nejen našemu fyzickému zdraví, ale právě i psychice. Michal Hubert Zrůst z Vysočiny nám tento zajímavý koncept představil. V lese více než pět let pobývá pracovně a věnuje si při tom prozkoumávání a praktikování Lesní mysli. Dnes předává své poznatky mnoha lidem a setkat se s ním můžete i vy, když bude les slavit v březnu svůj mezinárodní den.

Psí výkaly v sáčcích nacházejí němečtí, ale občas i čeští ochránci přírody na různých místech, včetně stolů, přístřešků či ukazatelů.

Psí výkaly na stolech i ukazatelích. Strážci národního parku řeší nový problém

Strážci Národního parku Bavorský les řeší v poslední době netradiční problém. Turisté, kteří se do přírody vydávají se svými psími miláčky, sice seberou jejich výkaly, ale sáčky už si neodnesou a nechávají je na různých místech v národním parku, dokonce i na stolech, v přístřešcích či pověšené na ukazatelích. Strážci bavorského parku tak musí balíčky s nechutným obsahem odnášet často i kilometry daleko, což se jim příčí. Nejsme popeláři, říkají. Nejsou sami, kdo podobný problém řeší, občas se s tímto chováním turistů setkávají i ochránci přírody na české straně Šumavy.

Nad Edmundovou soutěskou i Gabrielinou stezkou jsou tisíce popadaných stromů a nestabilních skalních bloků.

Gabrielina stezka i Edmundova soutěska zůstanou zavřené, nelze nad nimi kácet

/FOTO, VIDEO/ Nejméně pět let od požáru bude kvůli ochraně přírody nepřístupná Gabrielina stezka a lodičky v Edmundově soutěsce. Tento týden to oznámila Správa Národního parku České Švýcarsko starostům a podnikatelům v regionu. Argumentuje tím, že vytěžit ohněm poškozené kmeny není bezpečně možné. Navíc by to podle správy ohrozilo nejcennější část přírody, která v národním parku je. Po třech letech správa parku situaci znovu posoudí. Za co nejrychlejší otevření obou stezek dlouhodobě lobují obce i podnikatelé z regionu.

Matěj Houška: velikou inspirací je mi David Attenborough, vzorem moji rodiče

Matěj Houška: velikou inspirací je mi David Attenborough, vzorem moji rodiče

Vítejte u dalšího dílu podcastu Deníku Ze západu. Jeho záměrem je přinášet rozhovory se zajímavými hosty, jejichž životy, práce a osudy jsou spojeny se západem Čech. Naším dalším hostem je patnáctiletý kluk, který má své heslo na Wikipedii a objevil se na titulní straně časopisu Esquire. Je vášnivým milovníkem přírody a je nejsledovanějším rybářem v Česku. Pozvání k natáčení podcastu přijal Matěj Houška.

Trhání medvědího česneku je fenomén. Lidé jej ovšem provozují i přírodních rezervacích, kde je tato činnost přísně zakázána.

Medvědí česnek na Blanensku: Trhání může škodit přírodě či přivodit otravu

/VIDEO/ Sezona medvědího česneku na Blanensku a Brněnsku začala. Někteří lidé však při trhání této oblíbené rostliny škodí přírodě nebo se mohou otrávit. Medvědí česnek totiž lidé trhají v blanenských a brněnských přírodních rezervacích, kde je jeho trhání zakázáno. Navíc se objevily případy záměny s konvalinkou, která je jedovatá a člověku nebezpečná.

Z Jaroměřic do přírody

Z Jaroměřic do přírody

Klub českých turistů v Jaroměřicích u Jevíčka připravil již 47. ročník výšlapu pod názvem Pochod jarní přírodou. Uskuteční se v sobotu 16. března 2024. Prezentace účastníků proběhne v Hanácké krčmě mezi sedmou a desátou hodinou dopoledne.

Bezva parta: Radost a láska nás nabíjí energií

Bezva parta umí bavit lidi. Pořádá festivaly i tábory pro babičky s vnoučaty

V samotných počátcích ambiciózního projektu se sešla parta nadšenců, která chtěla připravovat zážitkové akce na míru. Tehdy jim byl největší odměnou úsměv a radost. Postupem času už litoměřická Bezva parta Adély Markové musela rozšířit nabídku akcí nejen pro školy či města, ale i pro firmy a širokou veřejnost napříč všemi generacemi. A v roce 2019 rozjeli i největší rodinný festival v Česku – Bezva Fest.

Plakát k čištění Ohře.

9. ročník Čištění řeky Ohře – větší angažovanost, čistší příroda

Letos, s termínem 5. - 7.4. 2024, kdy hlavním dnem akce je 6. 4. 2024, oslavíme již devátý ročník naší dobrovolnické akce – Čištění řeky Ohře. S předchozí účastí 9 tisíc dobrovolníků a 140 tunami nasbíraného odpadu, máme za sebou osm úspěšných let boje proti znečištění naší krásné přírody.

Martináč hrušňový

Největší motýl Evropy zakryje celou dlaň. V Česku na něj narazíte jen vzácně

Pokud v přírodě potkáte největšího motýla Česka i celé Evropy, radujte se. Narazili jste totiž na raritu. Martináč hrušňový je kriticky ohrožený a v Česku chráněný zákonem, ale na vhodných stanovištích se může vyskytovat poměrně hojně. Díky jeho velikosti jej nepřehlédnete, rozpětí křídel tohoto nočního motýla může mít až 16 centimetrů. Pokud si jej vezmete na ruku, hravě vám zakryje dlaň.

Příjezd dvou samic zubra evropského do rezervace na Lipně, kterou tam založila společnost Jihočeské ekofarmy.

VIDEO: Nová atrakce na Lipně. Zubři se zabydlují v rezervaci s divokými koňmi

Na rozlehlé pastvině o pětadvaceti hektarech v rezervaci pro velké kopytníky, která vznikla loni v Lipně nad Vltavou mezi Kobylnicí a Plískovem, se od včerejšího odpoledne zabydluje dvojice samic zubra. Podívejte se na vypuštění největších evropských přežvýkavců do jejich nového domova. Ohradu budou sdílet se stádem divokých koní.