„Běžte ven!“ zde neznamená paradoxně vyhazov, ale pozvání. Pozvání pod širou oblohu na čerstvé povětří, ven z uzavřených prostor a určeno je učitelům a žákům. Prostě neseďte ve třídách a pokud to jen trochu jde, učte se venku. Toto je mimo jiné proměna postoje ministerstva školství od jarní koronavirové krize k té dnešní. Opravdu. Před několika dny vydalo MŠMT Metodické doporučení pro vzdělávání distančním způsobem a z něho vyplývá i doporučení učit také venku. Prospěšnější je to pro děti i pedagogy:
„Běžte ven!“ zde neznamená paradoxně vyhazov, ale pozvání. Pozvání pod širou oblohu na čerstvé povětří, ven z uzavřených prostor a určeno je učitelům a žákům. Prostě neseďte ve třídách a pokud to jen trochu jde, učte se venku. Toto je mimo jiné proměna postoje ministerstva školství od jarní koronavirové krize k té dnešní. Opravdu. Před několika dny vydalo MŠMT Metodické doporučení pro vzdělávání distančním způsobem a z něho vyplývá i doporučení učit také venku. Prospěšnější je to pro děti i pedagogy:
Vlastivědný kroužek Holešov se ve spolupráci s Městskou knihovnou snaží i ve složitém období neustále se měnících nařízení a zákazů vyvíjet činnost, kterou považuje za smysluplnou, tedy zvát do Holešova osobnosti, které nám mají co povědět o místě, kde žijeme a které máme rádi. Ve čtvrtek 24. září 2020 se po jarním neúspěchu konečně podařilo uspořádat přednášku RNDr. Dušana Trávníčka, zoologa a odborného pracovníka Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, který své vyprávění tentokrát věnoval vzácné přírodní památce nacházející se nedaleko od Holešova, tedy Kurovickému lomu. Dr. Trávníček, jinak autor mimořádně čtivé kapitoly v holešovské monografii, nás už loni na přednášce věnované fauně a flóře v okolí Holešova ohromil znalostmi, ale překvapil i svými nádhernými fotografiemi nejrůznější květeny, hmyzu nebo obojživelníků, které vlastnoručně pořizuje v rámci svých výzkumů v průběhu celého roku. Ani tentokrát jsme o tyto vizuální požitky nebyli ochuzeni.
Procházka v přírodě. Něco tak jednoduchého a v poslední době čím dál více doporučovaného jako bezpečná a zdravá aktivita. Vědci již dlouho vědí, že má příroda na naše zdraví významný vliv. Pokud váš pobyt v ní obohatíte o pár jednoduchých triků, můžete se těšit na lepší psychickou i fyzickou kondici.
Procházka v přírodě. Něco tak jednoduchého a v poslední době čím dál více doporučovaného jako bezpečná a zdravá aktivita. Vědci již dlouho vědí, že má příroda na naše zdraví významný vliv. Pokud váš pobyt v ní obohatíte o pár jednoduchých triků, můžete se těšit na lepší psychickou i fyzickou kondici.
Procházka v přírodě. Něco tak jednoduchého a v poslední době čím dál více doporučovaného jako bezpečná a zdravá aktivita. Vědci již dlouho vědí, že má příroda na naše zdraví významný vliv. Pokud váš pobyt v ní obohatíte o pár jednoduchých triků, můžete se těšit na lepší psychickou i fyzickou kondici.
Koronavirová pandemie má dopad i na přírodu. Odpadků tam lze nalézt více, než je zdrávo. Na jaře byla navíc zrušena akce Čistá Vysočina. A tak se místa okolo silnic nedočkala pravidelné očisty. „My chodíme uklízet už asi deset let. Letos jsme nebyli a je to na příkopech u silnic bohužel vidět,“ povzdechl si Vladimír Peňáz, který příkopy u silnic rok co rok pravidelně uklízí s kuklickými dobrovolnými hasiči.
Husy, bukáčci, orlovci či rackové. To je jen letmý výčet aktuálních obyvatel Baraby u Mělníka, bývalé štěrkovny, v níž se zrodila mimořádně atraktivní základna pro vzácné biotopy. Různorodá směs živočichů si lokalitu o rozloze 110 hektarů oblíbila zejména kvůli neobvykle členitému terénu se soustavou jezer. Na přelomu září a října zde probíhá podzimní tah stěhovavých ptáků.
Zkracují se dny, prodlužují stíny a krajina dostává nové barvy. Okolí vodních toků, silnic a železnice dokvétá sladce voňavá růžově kvetoucí netýkavka žláznatá, kterou střídají žlutě kvetoucí slunečnice topinambur a celou scenérii dokreslují mohutné porosty bíle kvetoucích křídlatek.
Přes čtrnáct set podpisů už má česko-polská petice proti stavbě rozhledny na vrcholu Králického Sněžníku, která podle signatářů zničí tamní cennou krajinu.
Končí první dekáda měsíce října, a dlužno dodat, že po deštivém zářijovém závěru oplýval počátek října počasím vcelku příjemným, i když občasné ranní mrazíky a přepršky nabádají našeho turistu k opatrnosti. O svaté Brigitě (8.10.) bývá mlha na úsvitě, což dobře zapadá do rámce prodlouženého babího léta. Ať tak či onak, bude zřejmě v období desátého měsíce roku vcelku teplo, možná v přírodě a také ve společnosti, hlavně si nezapomenout roušku. Zdá se, že teplotu zvýšily i výsledky nedávných voleb.
Série #světovéČesko / Věděli jste, že na Severní Moravě a ve Slezsku najdete místa, která se nápadně podobají těm světovým? Ne, že by snad tento kraj potřeboval srovnání, ale některá zdejší zákoutí jakoby vás na chvíli skutečně přenesla do jiných krajin a dokonce i historických epoch. Většina z těchto míst je s těmi světovými spjata nejenom podobou, ale i prostřednictvím nevšedních příběhů a inspirativních osobností.
Zkracují se dny, prodlužují stíny a krajina dostává nové barvy. Okolí vodních toků, silnic a železnice dokvétá sladce voňavá růžově kvetoucí netýkavka žláznatá, kterou střídají žlutě kvetoucí slunečnice topinambur a celou scenérii dokreslují mohutné porosty bíle kvetoucích křídlatek.
Postřelená labuť je v těchto dnech k vidění na rybníce v záchranné stanici u rezervace Soos u Františkových Lázní. Kvůli střelnému zranění jí musel veterinář amputovat křídlo. Správce rezervace ji chce vrátit zpět do přírody.
Série #světovéČesko / Slatiňanský zámek a jeho okolí, hýčkané panství šlechtického rodu Auerspergů, se oblékl do nového hávu a prošel největšími úpravami za posledních 120 let.
Pracovníci Záchranné stanice Pavlov se nestarají jen o zraněná handicapovaná zvířata, ale zachraňují i vzácné přírodní lokality. Díky nim se tak na Havlíčkobrodsku může dál dařit ohroženým druhům rostlin i zvířat.
Několikrát do týdne zazvoní teď na podzim v záchranné stanici Pavlov na Ledečsku telefon a ředitel Zbyšek Karafiát už tuší, oč se jedná. Běhá nám tu na zahradě ježek, můžeme ho vzít k vám? Aktivní ochránci přírody chtějí pečovat o údajně strádající ježky, třeba i proti jejich vůli.
Zelené oázy opět pomáhají vrátit přírodu do měst. Do 31. října mají obce, školy, neziskovky, další organizace či jednotlivci možnost získat až 140 000 korun na proměnu svého okolí v zelené oázy. Grantový program Nadace Partnerství a společnosti MOL rozděluje letos příspěvky ve výši 1,4 milionu korun. Detaily zájemci najdou na webu Nadace Partnerství v sekci granty.
Zelené oázy opět pomáhají vrátit přírodu do měst. Do 31. října mají obce, školy, neziskovky, další organizace či jednotlivci možnost získat až 140 000 korun na proměnu svého okolí v zelené oázy. Grantový program Nadace Partnerství a společnosti MOL rozděluje letos příspěvky ve výši 1,4 milionu korun. Detaily zájemci najdou na webu Nadace Partnerství v sekci granty.
Zelené oázy opět pomáhají vrátit přírodu do měst. Do 31. října mají obce, školy, neziskovky, další organizace či jednotlivci možnost získat až 140 000 korun na proměnu svého okolí v zelené oázy. Grantový program Nadace Partnerství a společnosti MOL rozděluje letos příspěvky ve výši 1,4 milionu korun. Detaily zájemci najdou na webu Nadace Partnerství v sekci granty.
Zelené oázy opět pomáhají vrátit přírodu do měst. Do 31. října mají obce, školy, neziskovky, další organizace či jednotlivci možnost získat až 140 000 korun na proměnu svého okolí v zelené oázy. Grantový program Nadace Partnerství a společnosti MOL rozděluje letos příspěvky ve výši 1,4 milionu korun. Detaily zájemci najdou na webu Nadace Partnerství v sekci granty.
Zelené oázy opět pomáhají vrátit přírodu do měst. Do 31. října mají obce, školy, neziskovky, další organizace či jednotlivci možnost získat až 140 000 korun na proměnu svého okolí v zelené oázy. Grantový program Nadace Partnerství a společnosti MOL rozděluje letos příspěvky ve výši 1,4 milionu korun. Detaily zájemci najdou na webu Nadace Partnerství v sekci granty.
Milovníci přírody se mohou těšit na další podzimní měsíc - říjen. V rámci projektu Pojďte s námi do přírody se mohou vypravit na výlety za poznáním a krásami Českého a Slavkovského lesa. Seznam všech akcí a přírodovědných přednášek v rámci projektu je také v kalendáři, který už 11 let k tomuto projektu vychází.
Příjemná procházka po pastvinách mezi kolibami, usedlostmi a seníky a kolem pasoucích se stád ovcí. To vše orámováno výhledy na celé Valašsko, například na úbočí bájného Radhoště. S touto vizí již nějaký čas pracují na přípravě zcela nového areálu ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Hotový má být v roce 2027.
Dvacetiletý Adam Demo se o přírodu zajímal už od mala, kdy navštěvoval myslivecký kroužek. O několik let později se nadchnul i pro podnikání, a tak se rozhodl spojit dvě vášně v jednu. Minulý rok vymyslel projekt Plátěnka.
Ve staveniště se změnil vrchol Králického Sněžníku. Hned za státní hranicí roste rozhledna. Stavba má na obou stranách hranice své zastánce, ale i řadu odpůrců z řad ekologů a veřejnosti.
Sotva jsme si malinko zvykli, že jsme zpátky ve školních lavicích, už jsme z nich utíkali opět ven do přírody. Ve čtvrtek 10. září na naší základní škole a mateřské škole v Potštátě proběhl projektový den, jehož tématem byl ptačí svět.
Ve staveniště se změnil vrchol Králického Sněžníku. Hned za státní hranicí roste rozhledna. Stavba má na obou stranách hranice své zastánce, ale i řadu odpůrců z řad ekologů a veřejnosti.
Sotva jsme si malinko zvykli, že jsme zpátky ve školních lavicích, už jsme z nich utíkali opět ven do přírody. Ve čtvrtek 10. září na naší základní škole a mateřské škole v Potštátě proběhl projektový den, jehož tématem byl ptačí svět.
Ve staveniště se změnil vrchol Králického Sněžníku. Hned za státní hranicí roste rozhledna. Stavba má na obou stranách hranice své zastánce, ale i řadu odpůrců z řad ekologů a veřejnosti.
Ve staveniště se změnil vrchol Králického Sněžníku. Hned za státní hranicí roste rozhledna. Stavba má na obou stranách hranice své zastánce, ale i řadu odpůrců z řad ekologů a veřejnosti.
Ve starověkém Egyptě bylo běžné pohřbívat významnější osobnosti spolu s mumifikovanými ptáky, kteří byli obětováni bohům. Řada bohů jako Hór, Ra nebo Thovt navíc nesla ptačí podobu, respektive byla zobrazována jako člověk s ptačí hlavou. Počty obětovaných ibisů a dravých ptáků, zejména sokolů, se odhadují na miliony. Dosud však nebylo zřejmé, kde Egypťané tyto ptáky vlastně brali. To nyní řeší nová studie.
Příroda Beskyd i Javorníků svědčí vlčím smečkám. Dokazuje to skutečnost, že chráněné šelmy v obou oblastech přivádějí na svět mláďata. V Javorníkách na česko-slovenském pomezí se malá vlčí smečka usadila v roce 2018.
Zlínská zoo se již několik let aktivně účastní posílení volně žijící populace drobné české sovy sýčka obecného. Patří mezi nejohroženější druhy ptáků v České republice. Odborníci celkovou populaci na našem území odhadují na méně než 100 párů.
Ve Volarské galerii proběhla první podzimní den vernisáž výstavy obrazů Pavla Hubeného a Aleše Šulce. Dvou osobností, jejichž pracovní náplní je ochrana přírody, a tak se přímo nabízí jejich velký koníček, kterým je malování. Oba milují Šumavu a její zákoutí a oba mají svá krásná místa. Šumava je pro ně krajinou s duší poutavou a jejich obrazy o tom vypovídají.
/ROZHOVOR/ Ve Volarské galerii proběhla první podzimní den vernisáž výstavy obrazů Pavla Hubeného a Aleše Šulce. Pracovní náplní obou umělců je ochrana přírody, oba milují Šumavu a její zákoutí a oba mají svá krásná místa. Šumava je pro oba shodně krajinou s poutavou duší a jejich obrazy o tom vypovídají.
První hřiště na světě pro stone balancing nebo-li vyvažování kamenů vyrostlo v Krkonoších v idylickém prostředí lesní plovárny Retropark Sejfy v Mladých Bukách.
/FOTOGALERIE/ První hřiště na světě pro stone balancing nebo-li vyvažování kamenů vyrostlo v Krkonoších v idylickém prostředí lesní plovárny Retropark Sejfy v Mladých Bukách.
