Mimořádná nebeská podívaná. Tak lze označit noční oblohu z pondělí 12. na úterý 13. srpna. K vidění totiž bylo hned několik úkazů. Kromě meteorického roje Perseidy byla z Česka pozorovatelná také polární záře, tuto dvojici pak mnohde doplnily vzdálené záblesky z bouřek. Prohlédněte si, jak úchvatné nebeské divadlo zachytili čtenáři Deníku.
Noc z pondělí na úterý přinesla mimořádnou nebeskou podívanou. Z českého území byla znovu viditelná polární záře. Například na obloze v okolí Poříčan ve středních Čechách bylo zároveň možné pozorovat i další fascinující jevy.
Perseidy, známé také jako světelný meteorický roj, dosáhnou svého vrcholu v noci z 12. na 13. srpna. Astronomové předpovídají až sto meteorů za hodinu, což slibuje nezapomenutelný zážitek. Místo k jejich sledování v Praze lze naleznout obtížně, podmínky totiž kazí světelný smog.
Do druhé poloviny své sezony vstoupili v českobudějovickém Letním kině Háječek. A to hned dvěma vyprodanými promítáními. Postaraly se o to snímky Zápisník alkoholičky s Terezou Rambou v hlavní roli, který byl v letňáku naplánovaný na čtvrtek, a film z dílny Jiřího Mádla nesoucí název Vlny.
Přelomový nález molekul vody na neočekávaném místě oznámili čínští badatelé po prozkoumání vzorků, které ze zemské oběžnice dopravila sonda Čchang-e 5. Badatelé očekávají otevření cest k budoucímu osídlení Měsíce.
Obří modely planet v poslední letech každoročně lákají tisíce lidí na Kraví horu v Brně. V tomto týdnu od pondělka do neděle opět zdobí úbočí nejvyššího kopce v širším centru města Brna a jedním z nejčastějších témat mezi lidmi je otázka, která koule je nejhezčí. Zahlasujte proto v anketě na konci článku a vyberte nejhezčí model planety dle čtenářů Brněnského deníku Rovnost.
V srpnu jsou tradičně pozorovatelné Perseidy. Nejslavnější meteorický roj brzy dosáhne svého maxima a umožní spatřit až sto padajících hvězd za hodinu. Experti radí, kterým směrem se na oblohu dívat. Lidé si pozorování mohou zpříjemnit i doprovodnými programy ve hvězdárnách po celé České republice.
Teplá letní noc a nebe plné hvězd. To jsou ideální pracovní podmínky pro olomouckého profesionálního hvězdáře a průvodce noční oblohou Michala Štipla. Ještě před pár měsíci přitom pracoval v automobilovém průmyslu a celé dny trávil v kanceláři.
V květnu mohli lidé na Pardubicku pozorovat vzácnou polární záři. V nadcházejících dnech by v Česku mohla být opět vidět díky sériím erupcí na Slunci, při kterých se uvolnila plazmatická oblaka a míří částečně i k Zemi.
K květnu mohli lidé nad Děčínskem pozorovat vzácnou polární záři. V nadcházejících dnech by v Česku mohla být opět vidět díky sériím erupcí na Slunci, při kterých se uvolnila plazmatická oblaka a míří částečně i k Zemi.
Polární záře by mohla být v nadcházejících dnech opět viditelná nad Českem. Tento vzácný přírodní úkaz je způsoben sérií erupcí na Slunci, které uvolnily plazmatická oblaka směřující k Zemi.
Renomovanému astrologovi a fotografovi vesmírných jevů Petru Horálkovi se podařil parádní kousek. Nad Kunětickou horou zachytil legendární kometu 13P/Olbers, která, i když je ještě na obloze k vidění, právě míří do vzdálených míst Sluneční soustavy. Vlasatice se k Zemi přiblíží až za sedmdesát let.
Na léto připravil vesmír pro pozemšťany bohatou podívanou. V posledních červencových dnech lidé mohou pozorovat na noční obloze planety Saturn, Mars a Jupiter v blízkosti Měsíce, a také delta Akvaridy (Aquaridy). Pro některé události je však nutné si přivstat. Nebo opravdu dlouho ponocovat.
V úterý a ve středu nad ránem bude na obloze k vidění série nebeských uskupení tvořených trojicí planet Sluneční soustavy, Měsícem a hvězdokupami Plejády a Hyády. Působivá nebeská podívaná bude nejlépe viditelná krátce před rozbřeskem, ale nízko nad obzorem bude možné tato nebeská uskupení pozorovat už zhruba hodinu po půlnoci, sdělil astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Kolonizace Měsíce je podle vědců jednou z hlavních vizí budoucnosti. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) plánuje návrat člověka na souputníka Země pomocí programu Artemis, který má připravit půdu pro osídlení. I proto nyní inženýři vytvářejí technologie, které lidem umožní žít ve vesmíru.
Student doktorského studia Univerzity Tomáše Bati (UTB) Josef Řezníček se svým týmem získal grant Evropské kosmické agentury (ESA). Po Karlově univerzitě a brněnském Vysokém učení technickém se tak zařadí mezi tři české vysokoškolské instituce, které takovou podporu získaly.
Záložního astronauta Aleše Svobodu čeká od října dvouměsíční výcvik v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem. Armádní bojový pilot je nyní klíčovou součástí týmu strategického projektu stíhaček 5. generace F-35 a věří, že se v dohledné době podívá do vesmíru. „Doufám, že to vyjde už za dva nebo tři roky,“ říká devětatřicetiletý pilot s brněnskými kořeny.
Fotograf Petr Horálek se proslavil už řadou unikátních snímků. V neděli pořídil nedaleko Pardubic další imaginativní sérii. Jejími protagonisty jsou Měsíc a hrad Kunětická hora.
Úspěšná mise Apolla 11 před 55 lety pobláznila svět. Stovky milionů lidí sledovaly živé vysílání v televizi, dokonce i v Československu. Přistání na Měsíci se stalo hlavní událostí pro média i reklamní společnosti, které z astronautů vytvořily legendy.
Přesně 55 let uběhlo od chvíle, co na Měsíc poprvé vstoupil člověk. Předmět spojený s tímto „malým krokem pro člověka, ale velkým skokem pro lidstvo“ lze nalézt i v rozsáhlých sbírkových fondech Vojenského historického ústavu Praha.
/FOTOGALERIE/ Přesně před 55 lety vstoupil člověk na Měsíc. Zcela přesně to bylo ve 2:56:15 UTC (koordinovaný světový čas), pro ČR je pak nutno přičíst 2 hodiny pro letní čas. V rozsáhlých sbírkových fondech Vojenského historického ústavu Praha je i předmět spojený s tímto "malým krokem pro člověka, ale velkým skokem pro lidstvo".
Američan Neil Armstrong se zapsal do dějin jako první člověk, který vkročil na Měsíc. Vše ale mohlo být jinak kvůli nehodě trenažéru během testování lunárního přistání. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) při výročí 55 let od ikonického momentu lidstva připomenul méně známou událost spojenou s misí Apollo, jejíž součástí byl i slavný astronaut, který těsně unikl katastrofě.
Spojené státy americké a Sovětský svaz se pokoušely od 50. let 20. století dobýt Měsíc. Zpočátku vypadalo, že Moskva má navrch, ale zlom nastal úspěchem Apolla 11. Poté zájem velmocí o souputníka Země postupně utichl. Až od devadesátých let se o něj opět začaly vesmírné agentury zajímat a do misí se zapojily i Evropská unie, Japonsko, Čína a Indie. Celkově do května 2024 různé kosmické úřady provedly 143 misí, které skončily úspěšně i neúspěšně. Podívejte se na přehled nejvýznamnějších milníků.
Na povrchu Měsíce je jeskyně, která by v budoucnu mohla sloužit jako útočiště pro průzkumníky či výstavbu lunární základny, oznámil v časopise Nature Astronomy vědecký tým vedený Italy. Jeskyně poměrně velkých rozměrů je patrně přístupná z největší dosud známé propasti v Moři klidu. Je asi 400 kilometrů vzdálená od místa, kde před 55 lety přistáli američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin, napsala agentura AP.
/VIDEO/ Potkat se s novým českým astronautem Alešem Svobodou a získat jeho autogram mohli lidé v pondělí na výstavišti v Brně. Při příležitosti nadcházejícího 55. výročí přistání na Měsíci si organizátoři výstavy Space Mission pro návštěvníky kromě stálých atrakcí připravili i komentovanou prohlídku. Představili také nové české exponáty, které v budoucnu poletí do vesmíru.
Prázdniny jsou v plném proudu a Letní kino v Berouně je v provozu už od konce června. Třeba jste si ale ještě nenašli čas na film zajít. Přinášíme vám tipy, které promítané filmy jsou na programu.
Příliš mnoho chyb v posledním setu připravilo italskou tenistku Jasmine Paoliniovou o nejslavnější grandslamový titul, když dnes ve finále Wimbledonu podlehla ve třech sadách Barboře Krejčíkové.
Asteroid o velikosti hory asteroid 2011 UL21 doprovází měsíc, který kolem něj obíhá. Astronomové z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vyfotili menší planetku, o které zatím mají jen pár informací. Vědcům však může pomoci s odhalením příčiny vzniku přirozených družic.
Zářivé zrcadlo hvězdné oblohy pozorovatelné z planety Země. To je Astrosféra. Nováček letošního Festivalu planet, který na brněnské Kraví hoře odstartoval v pondělí odpoledne. Na čtyři nasvícené nafukovací modely se první večer festivalu přišly pod Hvězdárnu a planetárium Brno podívat davy lidí.
/VIDEO/ Zářivé zrcadlo hvězdné oblohy pozorovatelné z planety Země. To je Astrosféra, nováček letošního Festivalu planet, který na brněnské Kraví hoře odstartoval v pondělí odpoledne. Na čtyři nasvícené nafukovací modely se první večer festivalu přišly pod Hvězdárnu a planetárium Brno podívat davy lidí.
První umělá družice Sputnik, první člověk ve vesmíru, lidská stopa na Měsíci, sondy Voyager, Webbův teleskop nebo kosmický turismus. Mnoho významných milníků během vesmírných závodů vzniklo při soupeření USA a Sovětského svazu. Jenže i po studené válce NASA, ESA a další agentury dokázaly významně posunout bádání mimo Zemi. Připomeňte si nejvýznamnější události, které se dosud staly.
/FOTO, VIDEO/ Fanoušci vesmíru si tento týden užijí brněnský Festival planet. Lákadlem pro ně mají být nafukovací modely v čele s novým ztvárněním hvězdné oblohy Astrosférou, ale také výstavy vesmírných objektů nebo letní kino.
Čtveřice vědců po více než roce opustila zařízení amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), které částečně napodobovalo podmínky lidské mise na Marsu. Z modulu Mars Dune Alpha o rozloze 160 metrů čtverečních, jež se nachází v Houstonu, odešli v sobotu odpoledne místního času s neskrývanou radostí, píše agentura AFP.
Vědci pravděpodobně popsali příčinu jedné z největších záhad na Měsíci. Vysvětlili možný původ tmavých a světlých hornin tvarovaných do podoby podivných vírů. Patří k nim záhadný útvar Reiner Gamma v Oceánu bouří na odvrácené straně Měsíce, který představuje jednu z největších magnetických anomálií na přirozené družici Země. Odborníci nyní přišli s teorií zmagnetizované lávy pod povrchem Měsíce.
V rámci celosvětové iniciativy Měsíc bez plastů přichází startup Lokni s nabídkou pro všechny, kdo chtějí podpořit udržitelnost a omezit používání plastů. Během celého července si mohou uživatelé aktivovat měsíční tarif za korunu a po dobu následujících 30 dní si užívat čerstvou filtrovanou vodu v celé síti Lokni včetně největších českých nádraží. Automat na vodu je i na budějovickém nádraží.
Ohromný asteroid o velikosti hory se ve čtvrtek večer přiblíží k Zemi. Další lze očekávat v sobotu, bude ale mnohem menší. Podle Evropské kosmické agentury je lidé mohou pozorovat pomocí dalekohledů pro amatérské astronomy nebo on-line. Vědci ubezpečili, že ačkoliv se objekty budou nacházet v blízké vzdálenosti, kvůli které je označují za potenciálně nebezpečné, riziko srážky s planetou nehrozí.
Na Zemi se v úterý kolem 08:00 SELČ vrátila čínská lunární sonda Čchang-e 6. V rámci téměř osmitýdenní mise sonda přistála na odvrácené straně Měsíce, kde vyvrtala a odebrala vzorky půdy, pořídila fotografie krajiny a umístila čínskou vlajku, píše web stanice BBC. Záběry z dnešního přistání ve stepi v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko vysílala čínská televizní stanice CCTV. Asi dva kilogramy vzorků z Měsíce považují vědci za potenciálně průlomové, neboť mohou poskytnout odpovědi na některé otázky týkající se vzniku planet. Horniny pocházejí z kráteru, který vznikl před asi čtyřmi miliardami let.
Ozonová vrstva Země je podle studie vědců z Kypru odolnější, než dosud mysleli. Odborníci zjistili, že dokáže odolat i následkům explozí hvězd nacházejících se v blízkosti planety, a tím ochránit život na ní. Výzkumem také odhalili, že supernovy pravděpodobně nezpůsobily masové vymírání před stovkami milionů let.
V noci z pátku na sobotu budou mít lidé možnost sledovat nevšední úkaz. Noční oblohu totiž zkrášlí takzvaný jahodový úplněk. Jeho výjimečnost spočívá v tom, že se bude nacházet na skoro nejjižnějším bodu své dráhy. Bude se tak zdát mnohem větší, než obvykle. Deník přináší tipy, kde na Břeclavsku tuto nebeskou podívanou sledovat.
V noci z pátka na sobotu budou mít lidé možnost sledovat nevšední úkaz. Noční oblohu totiž zkrášlí takzvaný jahodový úplněk. Jeho vyjímečnost spočívá v tom, že se bude nacházet na skoro nejjižnějším bodu své dráhy. Bude se tak zdát mnohem větší, než obvykle. V článku přinášíme tipy, kde na Vyškovsku tuto nebeskou podívanou sledovat.
V noci z pátka na sobotu budou mít lidé možnost sledovat nevšední úkaz. Noční oblohu totiž zkrášlí takzvaný jahodový úplněk. Jeho vyjímečnost spočívá v tom, že se bude nacházet na skoro nejjižnějším bodu své dráhy. Bude se tak zdát mnohem větší, než obvykle. V článku přinášíme tipy, kde na Blanensku tuto nebeskou podívanou sledovat.
V noci z pátka na sobotu budou mít lidé možnost sledovat nevšední úkaz. Noční oblohu totiž zkrášlí takzvaný jahodový úplněk. Jeho vyjímečnost spočívá v tom, že se bude nacházet na skoro nejjižnějším bodu své dráhy. Bude se tak zdát mnohem větší, než obvykle. V článku přinášíme tipy, kde v Brně tuto nebeskou podívanou sledovat.
Je to tady. Měsíc se bude nacházet na skoro nejjižnějším bodu své dráhy. Co to znamená? Lidé budou moci pozorovat jedinečný úplněk. A to z pátku 21. června na sobotu 22. června. Jahodový úplněk spatří ještě příští rok, poté až za osmnáct let.
Již v neděli večer přichystá červnová obloha pozorování dalšího nebeského jevu v Česku. Dojde ke konjunkci Měsíce s jasnou hvězdou Spica. Vzhledem k jejím vlastnostem astronomové očekávají, že se změní v supernovu. Jenže neví přesně kdy. Událost může nastat i nyní.
Dvě marťanské jámy s nejistým původem vrtají vědcům v hlavě již dvě desítky let. Ti se stále snaží zjistit, čím doopravdy jsou. Ačkoliv se domnívají, že by se mohlo jednat o pozůstatky aktivity sopek, s jistotou to dokáží určit až po bližším průzkumu. Pro tento účel chtějí nově využít roboty. Jenže se jedná o složitý úkol, který je nutné nejprve pořádně promyslet.
Český tanečník a choreograf Yemi Akinyemi Dele, který se narodil v městě pod Ještědem, se měl podívat do vesmíru. Do své posádky soukromé mise dearMoon si ho vybral japonský miliardář Jusaku Maezawa. Původní hrdost a nadšení však vystřídal smutek a liberecký rodák nakonec nebude mít tu čest reprezentovat rodné Česko, Nigérii či LGBTQ+ komunitu. Společnost start kosmické lodi Starship zrušila kvůli nejasnému harmonogramu.
Červnová obloha v Česku nabídne řadu zajímavých nebeských úkazů k pozorování. Po celý měsíc například bude možné spatřit noční svítící oblaka i neobvyklé množství satelitů během pouhé hodiny. Lidé uvidí i setkání Měsíce a hvězdy Spica nebo nejčasnější východ a nejpozdější západ Slunce. Možná se opět objeví i polární záře.
Před 90 lety se narodil sovětský kosmonaut Alexej Leonov. Přepsal dějiny objevování vesmíru - jako první člověk provedl takzvaný spacewalk, tedy výstup do volného kosmu. Tento kousek ho ale málem stál život. Na dosah měl i další vesmírné prvenství - kdyby Sověti vyhráli závody o přistání na Měsíci, byl by to právě Leonov, kdo by udělal „velký krok pro lidstvo“.
Po roční odmlce se v Třebíči opět otevřou brány Ekotechnického centra Alternátor. Jeho prostory i nadále zůstávají v bývalé třebíčské obuvnické továrně v Borovině, expozice však prošly důkladnou obměnou. Týká se to zejména jeho vědecko-technické části. „V ní pro nás byla jasnou volbou vesmír a kosmonautika,“ prohlásil vedoucí Alternátoru Tomáš Anděl.
Pátý úplněk letošního roku už je za dveřmi. Říká se mu květinový a podle astrologů může ovlivnit náš život až do konce roku. Lidé by prý měli přehodnotit své dlouhodobé plány, případně načerpat nové síly do jejich pokračování. Důležité však je zvládat vlastní emoce a nenechat se unést nebo vyprovokovat k nepředloženým činům. V roce 2024 nastane 23. května v 15:53.
