Kreativ

ŠTÍTEK: Vídeň

Pavel Patera byl kapitánem mistrů světa v roce 1999.

Logická volba, co se vyplatila. Patera se v Norsku radoval jako první

/SERIÁL DENÍKU/ Pro současného kapitána reprezentace Jana Kováře je symbolem správného lídra Pavel Patera. Kladenská ikona přitom vedla národní tým s céčkem na prsou na světovém šampionátu jedinkrát – v roce 1999. V Norsku to tehdy stálo za to, Patera slavně zvedl ke stropu Hakon Hall pohár pro mistry světa!

Děčínský basketbalista Ondřej Šiška bude bojovat o účast na olympiádě.

Děčínský Ondra Šiška bude bojovat o olympiádu

Na samém konci dostal ještě jednu šanci na nápravu. Nápravu sezony zmaru, v níž jako gladiátor dřel od soumraku do úsvitu, aby své muže z okresu na severu udržel alespoň na dostřel dříve obvyklých pozic. Nakonec to ale stačilo jen na desáté místo, jež je za poslední dekádu hluboko pod standardy děčínských Válečníků.

Česká mincovna v Jablonci nad Nisou razí mince českého oběživa, ale i pamětní či investiční mince.

Českou mincovnu čeká stěhování. Postaví si nové sídlo za 100 milionů

Ještě dnes se tahle jablonecká ulička jmenuje Masná. Zanedlouho tu ale začne projíždět stavební technika a objeví se nové cedule s novým názvem. Ulice bude přejmenována na Mincovní. V uličce na místě někdejšího masokombinátu totiž na zelené louce vyroste nový domov České mincovny za zhruba 100 milionů korun.

Karel Pařík.

Sarajevo Paříka opěvuje. U nás ho často neznají ale ani sami architekti

/FOTOGALERIE/ Dnes už ve Veliši nežije nikdo, kdo by si Paříkovi pamatoval. Pro místní je ale slavný architekt legendou. Po stopách jeho života se v posledních letech vydalo hned několik historiků, přesto ale jméno autora 110 nejvýznamnějších budov v Sarajevu často neznají ani studenti architektury.

Cestovní pas Františka Haana platný ve 20. letech 20. století.

Seriál o rodu Haanů z Löwenbergu - 6. díl

Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.

Cestovní pas Františka Haana platný ve 20. letech 20. století.

Seriál o rodu Haanů z Löwenbergu - 6. díl

Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.

Cestovní pas Františka Haana platný ve 20. letech 20. století.

Seriál o rodu Haanů z Löwenbergu - 6. díl

Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.

Jiří Kučera

Jak padl ten gól? Kučera radši vzpomíná na zlatou Vídeň i na trefu do prázdné

/SERIÁL DENÍKU/ Brusle a hokejka, to byl pro Jiřího Kučeru vždycky středobod jeho života. Ostatně platí to dodnes. Pouze místo vlastní touhy po vítězstvích teď vede malé kluky. Učí je hokeji. Důvod? Excelentní útočník se šikovnýma rukama, mistr Švédska a světový šampion se už nechce nervovat. Proto momentálně trénuje žáky HC Žebrák.

Robert Kysela (vlevo) v litvínovských barvách při rozlučkové exhibici Reichela se Šlégrem, během které se potkal na ledě i s Jágrem.

Kysela: Trenér Pešán je inteligentní, nezdůrazňuje přehnaně svoji roli

/ROZHOVOR/ Před patnácti lety byl u toho, když čeští hokejisté vybojovali na světovém šampionátu senzační stříbro. Robert Kysela sledoval přímo v Rize cestu podceňovaného týmu až do finále jako spolukomentátor a expert České televize. Bývalý reprezentant věří, že letos národní tým naváže v lotyšské metropoli na medailový úspěch. „Tak jako je Vídeň naše zlaté město, tak doufám, že Riga bude stříbrná,“ říká mistr světa právě z vídeňského šampionátu v roce 1996.

Po Brodu nad Dyjí dělníci demontují provizorní most v Drnholci na Břeclavsku. Oba sloužily řidičům déle než rok.

FOTO: Mizí už i druhý most na bývalé objízdné trase tahu z Brna do Mikulova

I druhý provizorní most už rozebírají dělníci na bývalé objízdné trase tahu mezi Brnem, Mikulovem a hranicemi s Rakouskem. Díky zprovoznění nového mostu přes vodní nádrž Nové Mlýny na I/52 u Pasohlávek na konci loňského roku. Po Brodu nad Dyjí nyní demontují náhradní most v Drnholci. Na bourání tam naváže stavba nového mostu přes Dyji za téměř sedmdesát milionů korun.

Mikulovský zámek vévodí kraji pod Pálavou.

Za vínem a pohádkovou „živou vodou“

Pod Pálavou se rozkládá jedna z nejkrásnějších oblastí naší země: turističtí „labužníci“ ji přirovnávají k Toskánsku. Na malé ploše tu máte skvělé víno, vodní superatrakce i výlety do minulosti. Vyrazíte tam pěšky, nebo na kole?

Na Zámku Fryštát je vše připraveno na zahájení letošní sezony. Kdy to, bude se ale zatím neví.

OBRAZEM: Hlavně nic nerozbít! Na Zámku Fryštát uklízeli a vyhlížejí hosty

/FOTOGALERIE/ Nebýt pandemie, měli by už na Zámku Fryštát rozjetou další sezonu a jedna akce by střídala druhou, stejně jako by se na chodbách zámku míjely skupinky návštěvníků. Jenže aktuálně je zámek, stejně jako další památky v republice, už více než čtyři půl měsíce nepřístupný a správce i průvodkyně netrpělivě čekají, až budou moci otevřít a pozvat dál první letošní návštěvníky. 

Starosta a jeho chlouba.

U sousedů vyhrabali bludný velebalvan

Ingolstadt - V Altentreptow (Mecklenbursko-Předpomořansko) vyzdvihla ve čtvrek čtyři hydraulická zařízení v hodinové milimetrové práci asi 400tunový bludný kámen.

Rozhledna Chocholík.

Prosadil rozhlednu Chocholík. Místo zná Jaroslav Dvořák už od dětství

Deset let od otevření rozhledny Chocholík u Drnovic na Vyškovsku si v sobotu připomínal také Jaroslav Dvořák. Právě on tehdy patřil k důležitým iniciátorům výstavby populárního cíle výletníků. „Těší mě, že si naše rozhledna našla své důstojné místo mezi ostatními v naší vlasti. Pro její snadnou dostupnost a nádherný výhled do široce otevřené krajiny se stala hojně navštěvovanou lokalitou nejen pro místní obyvatele, ale i pro turisty z blízkého i vzdáleného okolí,“ říká Dvořák.

Rozloučení se zvonem Maria v Dřevohosticích

Zvon Maria v Dřevohosticích se rozezněl naposledy

Pro obyvatele Dřevohostic to bylo těžké loučení. Na historické renesanční zvonici se v sobotu naposledy rozezněl zvon Maria, jehož zvuk provázel celé jejich dětství a mládí. Kvůli poškození se jej obec rozhodla nahradit novým a uspořádala kvůli tomu veřejnou sbírku. Protože se na účtě sešlo úctyhodných 750 tisíc korun, nechají nakonec radní odlít místo jednoho nového zvonu dva.

Zájezdní hostinec Chotýška u státní silnice v Chotýšanech, čp. 51, asi z r. 1920 (archiv M. Švarce)

Formanská trasa Praha - Vídeň vedla přes město Pelhřimov

Když se v minulých staletích, už od doby Karla IV., cestovalo z Prahy do Vídně, vyjíždělo se z Prahy z dnešního Karlova náměstí, dříve Dobytčího trhu, kolem kláštera na Slovanech (Emauzy), ulicí Na Slupi, předhradím Vyšehradu skrz brány Pražskou a Šipku, na Pankrác, do Krče. Dnes se ulice vedoucí kolem Thomayerovy nemocnice v Krči jmenuje Vídeňská, protože právě zde se dříve jezdilo do Vídně.

Výlet na kolech k Baltskému moři

Na kole k moři? Užijte si více než týden

Život je příliš krátký na to neplnit si sny. Dálkovou cyklotrasu Odra-Nisa jsem měla vyhlédnutou už pár let. Ale teprve letos jsem se odvážila sednout na kolo a vydat se od pramene Nisy kousek od Liberce až k Baltskému moři. Sama na 770 kilometrů.  

Ještě na čas si oddechnou řidiči od připravovaného dopravního omezení v Havlíčkově ulici ve Znojmě. Ilustrační foto

Opravu Havlíčkovy ulice ve Znojmě odložili, řidiči projedou bez omezení

Ještě na čas si oddechnou řidiči od připravovaného dopravního omezení v Havlíčkově ulici ve Znojmě. Kvůli rekonstrukci vozovky hlavního tahu na Vídeň ji měli státní silničáři uzavřít od středy. Práce odložili. V pondělí informaci sdělila mluvčí znojemské radnice Karolína Janečková.

Stará formanská cesta z Prahy do Vídně.

Cesta z Prahy do Vídně vedla také přes Konopiště a Vlašim

Když se v minulých staletích, už od doby Karla IV, cestovalo z Prahy do Vídně, vyjíždělo se z Prahy z dnešního Karlova náměstí dříve Dobytčího trhu kolem kláštera na Slovanech /Emauzy/, ulicí Na Slupi, předhradím Vyšehradu skrz brány Pražskou a Šipku, na Pankrác, do Krče. Dnes se ulice vedoucí kolem Thomayerovy nemocnice v Krči jmenuje Vídeňská, protože právě zde se dříve jezdilo do Vídně. Jestliže někdo nyní prosazuje pojmenovat ulici na Žižkově podle Marie Terezie z důvodu že přes Žižkov vedla cesta do Vídně, tak se zcela mýlí, nikdy se zde do Vídně nejezdilo.