Neobvyklý pohled se naskytne cestujícím a železničním nadšencům v pátek a v sobotu. Mezi Břeclaví a Prahou pojedou dvě spojené modré netrakční jednotky railjet Českých drah s jedinou lokomotivou Taurus.
Páni kluci, Ucho, Kočár do Vídně či Ať žije republika! To je část z tvorby jednoho z nejvýraznějších scenáristů minulého století Jana Procházky, který přesně před padesáti lety zemřel. Zavržený soudruhy, s nimiž kdysi jako s vlky vyl.
Do roku 2021 vstoupí galerie na Pragovce zahájením online výstav a s notnou dávkou naděje s projekty, které hledají pozici člověka ve světě a rozehrávají umělecký dialog s příchozími i ve virtuální formě. V loňském roce ještě v „době předkoronavirové“ autoři galerijního programu Pragovka Gallery oslovili nenapravitelné snílky z řad umělců celého světa s tématem Tichá síla Uncool Being pro rok 2021, aby předložili projekty vztahující se ke křehkým fenoménům jako je společenství, izolace i stále nevyřešená klimatická krize. Přestože pandemie poslední jmenované téma zastínila, přijímající náruč přírody v roce 2020 posloužila jako nedocenitelné útočiště. V rámci prvního bloku se tvůrci podělí o formy prožitků prostřednictvím citlivosti ke svému okolí i vnímání pocitu nejistoty či ekologické, nebo chcete-li klimatické, úzkosti. Všechny výstavy, nebudou-li galerie zpřístupněny, budou prezentovány online na stránce pragovkaonline.com.
Rakousko prodlouží plošnou uzávěru kvůli šíření koronaviru o dva týdny do 7. února a zpřísní některá stávající pravidla. Oznámila to dnes vláda. Obchody, služby nebo muzea budou moci otevřít 8. února, pokud do té doby klesne sedmidenní průměr nových nakažených zhruba na 50 na sto tisíc obyvatel. Restaurace a hotely ale budou moci obnovit provoz nejdříve v březnu. Slovenská vláda prodloužila o dva týdny zákaz vycházení, platit tak bude až do 7. února.
Z Brna do Vídně, z Vídně do Ameriky a zase zpátky do Brna. Obraz Medusa od vlámského malíře Petera Paula Rubense se po výstavách v zahraničí vrátil do Moravské galerie.
/ROZHOVOR/ Před pár lety prestižní souboj, u něhož jste nevěděli, jak dopadne. Co půlrok nesmlouvavé bitvy, jež patřily k ozdobám nejvyšší domácí soutěže basketbalistek. V této době jde mezi trutnovskou Lokomotivou a Hradeckými lvicemi prostě „jen“ o východočeské derby, v němž je síla kádru jednoznačně na straně týmu z krajské metropole.
/ROZHOVOR/ Před pár lety prestižní souboj, u něhož jste nevěděli, jak dopadne. Co půlrok nesmlouvavé bitvy, jež patřily k ozdobám nejvyšší domácí soutěže basketbalistek. V této době jde mezi trutnovskou Lokomotivou a Hradeckými lvicemi prostě „jen“ o východočeské derby, v němž je síla kádru jednoznačně na straně týmu z krajské metropole.
Leopold Moll byl lékař, pediatr, dvorní rada a učitel. Vznik pomníku zafinancuje město, to na projektu spolupracuje s českolipskou nemocnicí.
Večer co večer se na kraj Jihlavy sjedou kamiony z celé republiky. V jejich útrobách jsou stovky balíků, které zhruba osmdesátka pracovníků během noci roztřídí tak, aby další den ráno putovaly do regionů, kde je jejich adresát.
Za jedinečnou atmosférou novoročního koncertu nemusíte jezdit až do Vídně. Pánové Strauss, Lehár a Kálmán přijedou za vámi.
Pasov – Deník PNP začal v pondělí zveřejňovat blog pasovské studentky Vivian Stamerové o jejím pokusu „přežít“ týden bez mobilu.
/FOTOGALERIE/ Louňovice pod Blaníkem, sídlo pod bájnou horou, si připomíná každoročně řadu významných událostí. Například loni to bylo 600 let od vypálení ženského premonstrátského kláštera. Ten byl založený ve 12. století a jako rok vzniku se uvádí 1149 a fungoval i další tři století. Pak, v roce 1420, pravděpodobně 23. srpna, dorazili pod Blaník husité.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Ve věku 91 let dnes zemřel herec Ivo Niederle. Uvedl to server Blesk.cz, serveru Tn.cz následně informaci potvrdil zpěvák a herec Josef Zíma. Niederle byl širší veřejnosti známý spíše z menších rolí, třeba v českém krimifilmu Pěnička a Paraplíčko. Díky znalosti jazyků se objevil v malých rolích i v zahraničních filmech, mimo jiné v americkém akčním snímku xXx.
Volejbal měl nejspíš ve vínku už od sudiček. Oba rodiče jej hráli na té nejvyšší úrovni a v reprezentaci sbírali cenné kovy na mistrovství Evropy i světa. Martin Kop starší se k němu oklikou přes fotbal dostal v deseti letech. Jako rodák z Prahy zamířil do tehdejší Rudé hvězdy, kde setrval až do mužské kategorie. „Do volejbalu mě nikdo nenutil, i když se tedy u nás v rodině sportovalo dost,“ vybavuje si trenér extraligového Aera a zároveň reprezentační asistent.
Od půlnoci z pátku na sobotu 9. ledna zavádí Rakousko kontroly na hranicích. Informoval o tom na twitteru ve čtvrtek odpoledne český ministr zahraničí Tomáš Petříček.
/VIDEO UVNITŘ ČLÁNKU/ Několik nových tůní vzniklo v oblasti slaniska u Mikulova na Břeclavsku. Silničáři tím vyšli vstříc ochráncům přírody. Místem má v budoucnu vést část dálnice D52, která spojí Brno s Vídní obchvat Mikulova. Stavba má od prosince znovu platné územní rozhodnutí.
Až teď, v období po Silvestru, by volejbalisty Jihostroje České Budějovice měly čekat rozhodující okamžiky sezony 2020/21.
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listrovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.brnensky@denik.cz
V roce 1968 kolem něj jely tanky vojsk Varšavské smlouvy, byl svědkem protestů proti okupaci i vojenských přehlídek, zahrál si ve filmu. Známý hotel Grand v Šumperku změnil majitele. Ten avizuje jeho rekonstrukci.
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listrovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.hodoninsky@denik.cz
K vidění jsou třeba ve Vídni, Londýně nebo Torontu. Po vzoru těchto měst s růžovým posezením získá na jaře Brno lavičky s růžovými doplňky. Lidé je najdou ve zvelebeném parku mezi Nádražní a Hybešovou ulicí v centru města.
Před 190 lety zasáhla Znojemsko ničivá cholera. V období od 3. září do 21. října 1831 jí podlehlo v Břežanech 31 osob. Pro zemřelé byl zřízen zvláštní hřbitov asi 500 metrů za vesnicí po levé straně silnice směrem do Čejkovic.
Před 190 lety zasáhla Znojemsko ničivá cholera. V období od 3. září do 21. října 1831 jí podlehlo v Břežanech 31 osob. Pro zemřelé byl zřízen zvláštní hřbitov asi 500 metrů za vesnicí po levé straně silnice směrem do Čejkovic.
Přinášíme ohlédnutí za turbulentním rokem 2020. Přečtěte si, jaká témata se nejvíc četla a líbila čtenářům na webu Třebíčského deníku.
Nástin historie rodu aneb cesta časem na prkna, která znamenají svět.
Nástin historie rodu aneb cesta časem na prkna, která znamenají svět.
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listrovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.vyskovsky@denik.cz
Přinášíme seriál Jihočeského deníku Retrovánoce. Co bylo před 30 lety v našich novinách poprvé? Nebo co tehdy na nich přestalo být?
Betlémské světlo v oddíle rozdáváme asi od roku 2008. Několikrát jsme pro něj zajeli i do Vídně. A ani letos jsme navzdory nepříznivým podmínkám tradici rozdávání nepřerušili.
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listrovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.trebicsky@denik.cz
/FOTO, VIDEO/ Karlovarský kraj se může pochlubit novou krajinnou památkovou zónou. Stalo se jí území někdejšího loveckého revíru Kladská ve Slavkovském lese.
Linec - Od čtvrtečních 10 hodin jsou pro veřejnost otevřeny ledové plochy před vídeňskou radnicí.
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listrovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.zdarsky@denik.cz
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listrovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.blanensky@denik.cz
Mladý talentovaný akordeonista z havlíčkobrodské umělecké školy Viktor Stocker si připsal na konto další úspěch. Získal první cenu na mezinárodní hudební on-line soutěži Danubia Talents v Budapešti.
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.havlickobrodsky@denik.cz
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.pelhrimovsky@denik.cz
V litoměřické Katedrále svatého Štěpána se na Štědrý den ráno konalo tradiční slavnostní setkání skautů a veřejnosti, při kterém probošt litoměřické kapituly Jiří Hladík požehnal Betlémské světlo.
Ještě loni to byl jeden z nejčastějších výletů před Vánoci. Ze Znojma, Břeclavi i Brna člověk návštěvu adventní Vídně zvládl třeba i vlakem či autobusem na otáčku. Letos můžeme jen listrovat fotkami a vzpomínkami. Měli jste svoje oblíbené adventní a vánoční výlety také? Podělte se s ostatními čtenáři o své fotky a zážitky, těšíme se na ně na e-mailu redakce.breclavsky@denik.cz
Ve středu 23. prosince předávali skauti z Kutné Hory na Palackého náměstí Betlémské světlo. K tomu jim posloužil stánek, a v případě velkého zájmu měli v záloze ještě stan tepee. Pokud si zájemci nemohli z nějakého důvodu pro světlo přijít, měli skauti připraveny několik dvojic, které přinesli plamínek až k jejím domovům. Většinu se jednalo o seniory a nemocné lidi.
