Prezident Miloš Zeman bude v nadcházející volbě hlavy státu volit předsedu hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše. Řekl to v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News. Jako základní argument uvedl, že Babiš má politickou zkušenost jako jediný ze tří kandidátů, kterým průzkumy přisuzují nejvyšší šanci na úspěch. Mezi další dva kandidáty s nejvyššími preferencemi řadí průzkumy ekonomku Danuši Nerudovou a generála Petra Pavla.
Už pár měsíců po komunálních volbách v roce 2018 se zastupitelstvo v Žiželicích kvůli sporům rozpadlo. Výběr se tam proto opakoval v červnu 2019, vedení obce se tehdy ujala Helena Makuková. Její kandidátka ovládla také nedávné volby, další dvě uskupení ale vítěze voleb „obešla“ a starostkou se stala Květa Panská. Jenže ani ne po 3 měsících se historie opakuje. Dlouhodobé spory vygradovaly v tomto týdnu, kdy tři zastupitelé rezignovali, zastupitelstvo tak nesplňuje zákonné podmínky. Nespokojenost s novým vedením obce vyjádřila velká část obyvatel také v petici. Rozhádanou obec na Žatecku tak čekají další předčasné komunální volby.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odvolala vládu premiéra Eduarda Hegera, které sněmovna ve čtvrtek vyslovila nedůvěru. Hegerův kabinet podle ústavy zůstane v úřadu až do jmenování nové vlády, ovšem s omezenými pravomocemi. Čaputová současně vybídla politiky k dohodě o uspořádání předčasných voleb v prvním pololetí příštího roku. V řádném termínu by se volby konaly v únoru 2024.
/ANALÝZA/ V Bratislavě padla ve čtvrtek večer vláda. Po tragikomickém závěru, kdy si ministr financí a šéf hlavní vládní strany Obyčejní lidé (OLaNO) Igor Matovič rozmyslel až přímo v prezidentském paláci podání demise a podle výpovědi některých účastníků ji úředníkům prezidentské kanceláře vytrhl z ruky. Tím zlikvidoval poslední šanci na přežití vlády, protože část opozice požadovala za přežití vlády právě Matovičův odchod.
Slovenská sněmovna vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera. Některé opoziční strany ale i šéf vládního hnutí Jsme rodina a předseda sněmovny Boris Kollár se vyslovili pro vypsání nových voleb. Hegerův kabinet na rozdíl od části opozice zastává silně proevropské postoje a pomáhá Ukrajině. Prezidentská kancelář večer oznámila, že hlava státu Zuzana Čaputová vládu odvolá v pátek a že ji současně pověří dočasným výkonem funkce v omezeném rozsahu.
Ani druhé zasedání zastupitelů Příbora ve středu 15. prosince nepřineslo řešení v obsazení vedení města. Volby starosty i chybějících radních, které byly navržené v programu zasedání, zůstaly bez odezvy.
Ve čtvrtek ráno začalo jednání pražského zastupitelstva a na začátku prošla změna programu – jako první bod následovala volba primátora. Tím se podle dohody koalice Spolu a ANO 2011 měl stát Bohuslav Svoboda (ODS). Jenže dlouhé hodiny jednání přinesly jen napadání, handrkování, vyčítání, kdo má jaký smysl pro humor a kdo kdy odešel na svačinu či oběd. Nakonec klub Spolu navrhnul po deváté večer odložit projednávání až do roku 2023, pravděpodobně do února. "Je to pro mě zklamání," uvedl Svoboda.
Malou obec Brodec na Lounsku nikdo vést nechce. V září tam v řádném termínu neproběhly komunální volby, nikdo nepodal kandidátku. Nyní se situace opakuje, dodatečné volby tam nebudou ani v termínu vyhlášeném ministerstvem vnitra – první lednovou sobotu. Obec s osmdesáti obyvateli dál povede státní úředník. Ten zajišťuje nejnutnější chod vesnice, na investice a další rozvojové projekty musí místní zapomenout. A pokud nebudou mít zájem o vedení své obce dál, zřejmě se připojí k jiné.
Dvanáct výborů pro místní části Přerova začne pracovat od příštího roku v Předmostí, Lověšicích, Kozlovicích, Dluhonicích, Újezdci, Čekyni, Henčlově, Lýskách, Popovicích, Vinarech, Žeravicích a Penčicích. Jejich ustanovení schválilo prosincové zastupitelstvo a do 30. prosince je možné navrhnout nominace na nové členy výborů.
Hnutí ANO podpoří na jednání zastupitelů ve čtvrtek 15. prosince volbu lídra Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) Bohuslava Svobody primátorem Prahy. Ve funkci nahradí Zdeňka Hřiba (Piráti). Členem nyní dosluhující rady však nebude, ale bude mít pravomoce primátora.
Studenti středních škol si nanečisto zkusili zvolit novou hlavu státu. Hlasovalo se například na berounské obchodní akademii či střední zdravotnické škole. Vítězně ze zdejší volby vzešla ekonomka Danuše Nerudová.
Bývalý premiér a předseda ANO Andrej Babiš bude v lednu usilovat o prezidentský post s číslem sedm, se kterým v předchozích volbách kandidovala současná hlava státu Miloš Zeman. Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová získala číslo šest a někdejší představitel české armády a NATO Petr Pavel obdržel čtyřku. Čísla dnes všem devíti kandidátům, kteří je budou moci využít ve volební kampani, vylosovala Státní volební komise.
Profily, průzkumy, historie, zkrátka vše, co potřebujete vědět o prezidentské volbě. To nabízí nový speciál Deníku.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Studenti a studentky z Karlínská obchodní akademie si vyzkoušeli, jaké je to volit. Voleb nanečisto, které organizuje Člověk v tísni, se u nich zúčastnilo 131 studentů. Volit nového prezidenta mohli 12. a 13. prosince. V úterních 13 hodin se jejich volební místnost uzavřela a nastalo přepočítávání hlasů.
Studentské prezidentské volby „nanečisto“, které proběhly mezi středoškoláky v pondělí a v úterý, ovládla v Olomouckém kraji jednoznačně ekonomka Danuše Nerudová. Dostala 56,8 procenta hlasů. Na Hrad by ji tak studenti poslali hned v prvním kole.
Ekonomka Danuše Nerudová si v dosavadním boji o Pražský hrad po dnešku připisuje další úspěch. Prezidentská kandidátka suverénně ovládla studentské volby, které se nanečisto konaly mezi středoškoláky v pondělí a v úterý. Nerudová oslovila 54 procent mladých voličů, a zvítězila by tak hned v prvním kole.
O přestávkách je na chodbě jičínské Masarykovy obchodní akademie (MOA) rušno jako obvykle. V úterý 13. prosince se ale hloučky studentů zastavují u urny před ředitelnou. Škola se připojila k iniciativě organizace Člověk v tísni v rámci projektu Jeden svět na školách a stejně jako 516 škol po celém Česku uspořádala prezidentské volby nanečisto. „Studentské volby nanečisto tu pořádáme už řadu let, takže jsem reagovala hned, jak to Jeden svět vyhlásil. Studenti si sami přáli se do projektu zapojit,“ říká učitelka občanské nauky na MOA Marcela Rašková. V Královéhradeckém kraji volili studenti od 15 let ve 29 středních školách.
O přestávkách je na chodbě jičínské Masarykovy obchodní akademie (MOA) rušno jako obvykle. V úterý 13. prosince se ale hloučky studentů zastavují u urny před ředitelnou. Škola se připojila k iniciativě organizace Člověk v tísni v rámci projektu Jeden svět na školách a stejně jako 516 škol po celém Česku uspořádala prezidentské volby nanečisto. „Studentské volby nanečisto tu pořádáme už řadu let, takže jsem reagovala hned, jak to Jeden svět vyhlásil. Studenti si sami přáli se do projektu zapojit,“ říká učitelka občanské nauky na MOA Marcela Rašková. V Královéhradeckém kraji volili studenti od 15 let ve 29 středních školách.
Prezidentských voleb se zúčastní i Karel Diviš, naopak Denisa Rohanová se o hlasy voličů ucházet nemůže. Rozhodl o tom Nejvyšší správní soud (NSS), který zrušil příslušná rozhodnutí ministerstva vnitra. Soudci zároveň nevyhověli stížnosti Karla Janečka, který se tak do voleb zapojit nemůže. Rohanová i Janeček avizovali, že se obrátí na Ústavní soud. Nejvyšší správní soud konstatoval, že by zákonodárci měli uvažovat o změně volebního zákona.
„Je důležité říci svůj názor,” shodovali se studenti žateckého gymnázia. Vytvořili také vlastní videoprojekt Hledá se prezident.
Zástupci pražského ANO v neděli předložili koalici Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) programové body, za kterých by tolerovali dočasnou menšinovou radu hlavního města. Mezi nimi je například aktivní řešení energetické krize nebo fungování města. Svá rozhodnutí si strany vzájemně sdělí v úterý. Novinářům to v neděli řekli vyjednavači Spolu a ANO.
Po třiasedmdesáti dnech neúspěšných vyjednávání o vedení pražského magistrátu oznámila koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), že s Piráty dál jednat nebude. Místo toho zahájí jednání o podpoře menšinové rady. S nabídkou osloví všechny strany v zastupitelstvu s výjimkou SPD.
Socha prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka hledí ustaraně na mostecký Vánoční trh. Až v lednu skončí, začne vedle na radnici školení volebních komisařů, kterých je zatím málo. A týden na to budou Mostečané volit nového prezidenta. V centru města bude zájem o hlasování zřejmě opět podprůměrný. U památníku prvního prezidenta totiž začíná volební okrsek 16, kde byla před čtyřmi lety nejnižší volební účast hned po Chanovu. Do šestnáctého okrsku v okolí radnice patří lidé s úřední adresou, tedy bez řádného trvalého pobytu, a obyvatelé deprivované zóny Dobnerovka.
Pavlu Kosatíkovi nedávno vyšla kniha Slovensko 30 let poté, ve které popisuje mnohdy bouřlivý vývoj u našich sousedů během tří dekád jejich samostatnosti, od éry Vladimíra Mečiara až po současnost.
/FOTO/ Podpisem koaliční dohody a volbou nového vedení skončila v úterý 29. listopadu více než dvouměsíční povolební vyjednávání v městské části Praze 3. Koalici tvoří TOP 09, STAN, Piráti, Praha 3 sobě a Zelenía dosavadního starostu Jiřího Ptáčka (TOP 09) nahradil ve funkci jeho stranický kolega Michal Vronský.
Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. Souhrnnou informaci zveřejnil NSS na webu.
Geografa Jaroslava Koutského zvolil akademický senát ve středu 30. listopadu odpoledne novým rektorem ústecké Univerzity J. E. Purkyně (UJEP). Měl by nahradit Martina Baleje, kterému končí volební období v březnu příštího roku.
Novým rektorem Ostravské univerzity (OU) by se měl stát Petr Kopecký z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty. V prvním kole volby o tom dnes rozhodl Akademický senát OU.
Novým rektorem Ostravské univerzity (OU) by se měl stát Petr Kopecký z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty. V prvním kole volby o tom dnes rozhodl Akademický senát OU.
V lednových prezidentských volbách se bude o přízeň voličů ucházet devět kandidátů, stejný počet jako v předchozích dvou přímých volbách hlavy státu. Ministerstvo vnitra oznámilo, že 12 z původních 21 uchazečů do volby nezaregistrovalo, protože nesplnili zákonné podmínky. Mezi připuštěnými kandidáty nechybí žádný z adeptů favorizovaných předvolebními průzkumy. Někteří z vyřazených kandidátů už oznámili, že se proti rozhodnutí odvolají. Soud má na verdikt 15 dnů.
Pražští zastupitelé v noci na pátek na pokračování své ustavující schůze ustavili 14 výborů a zvolili jejich členy. Předcházelo tomu asi 18 hodin jednání doprovázených řadou přestávek a zmatků.
/FOTO, VIDEO/ Až na druhém řádném zasedání zastupitelé ve středu 23. listopadu odhlasovali, kdo bude ve vedení města. V jeho čele je Roman Fajbík.
Premiér Petr Fiala (ODS) má jako vnější pozorovatel pocit, že jednání o novém vedení Prahy by už nemělo trvat dlouho. Fiala preferuje, aby v Praze vládla stejná koalice jako na vládní úrovni, pražská koalice Spolu podle něj jinou variantu nezvažuje. Jenže zatím se zastupitelé města nedokázali dohodnout ani na ustavení všech výborů a už vůbec ne na tom, kdo jim bude předsedat.
V Bílčicích na Bruntálsku měli voliči na výběr jedinou kandidátku Nezávislí bílčičtí patrioti. Není divu, že dostala sto procent hlasů. Přesto se zde budou komunální volby opakovat. Všechny zaskočilo, když starosta Bílčic a současně lídr jediné kandidátky Lubomír Horka nečekaně zesnul krátce před volbami.
Zastupitelé na čtvrtečním jednání nezvolí nové vedení Prahy. Ustaveno bude pouze 14 zastupitelských výborů. Projednán by měl být také materiál týkající se přípravy rozpočtu na rok 2023, výběrová řízení v dopravním podniku (DPP) nebo některé materiály ze sociální oblasti.
Členové Akademického senátu Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) budou ve středu 21. prosince opět volit kandidáta na rektora.
/ANKETA/ Výsledky zářijových komunálních voleb v Písku ho nepřekvapily. Po ustavujícím zasedání byl dle vlastních slov znechucen. František Losos se rozhodl nestěžovat si jen "tiše", ale se svým názorem se obrátil nejprve na soud, kde však zmeškal lhůtu, poté na Deník.
Nedělní prezidentské volby v Kazachstánu vyhrál podle předběžných výsledků současný prezident Kasym-Žomart Tokajev, který získal 81,31 procenta hlasů. Oznámila to ústřední volební komise. Volební účast dosáhla 69,44 procenta.
Charles C. Self je americký specialista na média a občanskou společnost, někdejší prezident Asociace pro vzdělávání v žurnalistice a masové komunikaci, profesor žurnalistiky a mediální komunikace na University of Oklahoma. Novináři ze střední a východní Evropy s ním debatovali ve Washingtonu krátce po amerických volbách do Kongresu, kdy ještě nebylo jasné, kdo ovládne Senát a Sněmovnu reprezentantů. Nejvíce otázek směřovalo na americkou absolutní svobodu slova, na silně rozdělenou společnost a tendence republikánů ohýbat realitu. Dotazy mu měl možnost položit také Deník.
/FOTO/ Hasiči bez výstroje i výzbroje berou útokem radnice na Hodonínsku. Podpora voličů je ze zastupitelstev větších vesnic dostala i do první městské rady, a to ve Strážnici. Tady mají dokonce ve vládě více než pětitisícového města nejvíce radních.
Americká Republikánská strana dnes získala většinu ve Sněmovně reprezentantů, vyplývá z projekcí televize CNN a dalších médií. Republikánské vítězství v dolní komoře přináší změnu rozložení moci ve Washingtonu, kde měli dva roky demokraté kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Současná šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová dnes bude se svými spolupracovníky mluvit o plánech do budoucna.
Na náměstí vystoupil i tajemník komunistů. Když oslovil davy lidí „soudruzi a soudružky", vypískali ho.
Bývalý americký prezident Donald Trump oznámil, že se v roce 2024 bude znovu ucházet o Bílý dům, informovaly v noci na dnešek světové agentury. Někdejší republikánský prezident před tím podal na úřadech dokumenty potřebné pro svou kandidaturu v prezidentských volbách. Trump se tak o úřad bude ucházet potřetí. V posledních prezidentských volbách prohrál s demokratem Joem Bidenem.
Volby v říjnu by vyhrálo hnutí ANO s 31,5 procenta hlasů, jeho podpora proti září mírně vzrostla. Zisk ODS naopak klesl na 13,5 procenta. SPD by měla 12 procent a Piráti 11 procent, ukázal volební model, který dnes ČTK poskytla agentura Median. Mezi osmi stranami a hnutími, které překonaly pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny, by v říjnu byli také sociální demokraté. U nich a také u KDU-ČSL, TOP 09 a STAN ale nelze podle Medianu spolehlivě určit, zda je jejich podpora nad touto hranicí, nebo pod ní.
/ROZHOVOR/ Priority máme stále stejné. Statut města, zateplování, posílení městské policie a další. To říká po volbách primátor Ústí nad Labem Petr Nedvědický.
Sněmovní volby by na přelomu října a listopadu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 26,5 procenta hlasů. Druhá by byla ODS, kterou by podpořilo 21,5 procenta voličů. Celkem by zastoupení ve Sněmovně mělo šest politických stran a hnutí, vyplývá z výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Pod pětiprocentní hranicí by podle něj skončili kromě sociálních demokratů také lidovci.
Demokratická strana v kongresových volbách uhájila dosavadní většinu v Senátu, a má dokonce šanci získat jedno křeslo navíc oproti předchozímu volebnímu období. Rozhodující mandát ve prospěch strany vládnoucího prezidenta Joea Bidena zajistila stávající demokratická senátorka Catherine Cortezová Mastová, která podle projekcí agentury AP v Nevadě zvítězila nad republikánským kandidátem Adamem Laxaltem. Biden v první reakci uvedl, že ho výsledek „neuvěřitelně potěšil“.
Lidé v Krupce v nedávných komunálních volbách rozhodli o změně. Zdeňka Matouše na radnici vystřídají jeho dlouholetí odpůrci. Starostou se stal Jan Kuzma, jeho zástupci Miloslava Bačová a Rostislav Kadlec. Politickou rošádu potvrdilo ustavující jednání zastupitelstva, které se konalo ve čtvrtek 10. listopadu. Na Krupku to byl po dlouhé době až nezvykle hladký průběh zasedání. Bez emocí, zbytečných připomínek a vzájemného napadání se mezi vedením města a opozicí.
Nadtitul Hodný, zlý a ošklivý? přispěl k tomu, že kniha Havel, Klaus, Zeman – Paralelní životopisy profesora Lubomíra Kopečka se stala bestsellerem. S brněnským politologem z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI ale redaktorka Deníku Kateřina Perknerová hovořila především o nadcházející prezidentské volbě.
Kdo bude stát od března příštího roku v čele Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zatím stále není jasné.
