Sjezd znovu zvolil prezidentem České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka, který ji vede 19 let. Ve druhém kole volby proti němu neuspěl Zdeněk Mrozek, který vede vědeckou radu komory. Z prvního kola nepostoupil Jan Přáda, který byl dosud viceprezidentem. Sjezd rozhodl, že jeho nástupce volit nebude, volbu odložil na příští rok. Členy ČLK jsou povinně všichni v Česku praktikující lékaři, je jich přes 60 000.
/ROZHOVOR/ Nejvyšší správní soud se rozhodl podat trestní oznámení kvůli podezření na zmanipulování sčítání hlasů v blanenském okrsku číslo dvacet osm. Pod něj spadá část ulice Salmova a Absolonova. Chybně vykázané hlasy z Blanska sice rozdělení poslaneckých mandátů v Jihomoravském kraji ve finále neovlivnily, ale soud postup volební komise označil za závažný. Celou záležitost předá orgánům činným v trestním řízení. Redakci odpovídal člen volebního senátu Nejvyššího správního soudu, soudce Petr Mikeš.
Dohledový úřad dosud v souvislosti s letošními sněmovními volbami uložil čtyři pokuty od 10 tisíc do 35 tisíc korun. Týkají se parlamentních uskupení ODS, SPD a Motoristů i mimoparlamentní strany Volte Pravý Blok. Plyne to z webu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH). Reakce stran a hnutí ČTK zjišťuje.
/ROZHOVOR/ V blanenských hospodách a na sociálních ještě neutichly debaty o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny a místní už probírají kauzu celorepublikového formátu. Nejvyšší správní soud se totiž rozhodl podat trestní oznámení kvůli podezření na zmanipulování sčítání hlasů v blanenském okrsku číslo dvacet osm. Pod něj spadá část ulice Salmova a Absolonova. Deník se tématu věnuje. Takový případ se u celostátních voleb totiž dosud neobjevil.
Boris Šťastný je nejzkušenějším poslancem Motoristů sobě. Ve Sněmovně už kdysi zasedal, byť v dresu ODS. Byl a je blízkým přítelem exprezidenta Václava Klause a zastáncem ryze pravicové politiky, především v ekonomické oblasti. Bude se nejmenší koaliční straně dařit ji prosazovat ve vládě? O tom jsme spolu hovořili.
Nejvyšší správní soud (NSS) zjistil při přezkumu volebních stížností chyby při sčítání hlasů v Blansku. Piráti jich mají po přepočtu o 20 více, ANO o 21 méně. Výsledek voleb to neovlivnilo, soud tedy nezasáhl. Podá ale trestní oznámení. Rozsah pochybení a další zjištění soud vedou k tomu, že nemuselo jít o nepozornost, ale o úmysl výsledek zkreslit.
Česká pirátská strana napadla u soudu nedávné výsledky voleb do Poslanecké sněmovny v Jihomoravském kraji a domáhala se jejich neplatnosti. Měla pochybnosti zejména u volebního okrsku číslo dvacet osm v Blansku, který měl začátkem října zázemí v základní škole v ulici Salmova. Piráti měli ověřené, že tam pro ně voliči prokazatelně hlasovali. Ve výsledcích však svítila nula. Požadovali proto přepočet hlasů.
Nejvyšší správní soud (NSS) vyřídil všechny volební stížnosti, žádné nevyhověl. Výsledek sněmovních voleb, které vyhrálo hnutí ANO před koalicí Spolu, je tak definitivně potvrzený. Soud ale poukázal na vážné pochybení komise v okrsku 28 v Blansku, která špatně spočítala hlasy. Ubrala hlavně Pirátům, přidala hnutí ANO. Rozdělení mandátů to neovlivnilo, soud proto nezasáhl, ale podá trestní oznámení kvůli maření přípravy a průběhu voleb. Jednotlivá rozhodnutí jsou dostupná na úřední desce.
Předseda SPD Tomio Okamura slíbil, že bude nestranným předsedou všech poslanců, i když všemi nebude volen. Uvedl to ve středu ve velmi krátkém kandidátském projevu, který kontrastoval s jeho mnohahodinovými projevy opozičního lídra v minulém funkčním období Sněmovny. K výtkám budoucí opozice na svou adresu uvedl pouze to, že volební boj skončil. Výtkami ho ve svých vystoupeních zahrnuli zástupci ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů.
Demokraté slaví úspěch v prvních významných volbách od doby, kdy se republikánský prezident Donald Trump vrátil do Bílého domu. Napsala to v úterý agentura Reuters, podle níž se příštími guvernérkami států Virginie a New Jersey stanou demokratky Abigail Spanbergerová a Mikie Sherrillová. Ty ve volbách porazily republikánské kandidáty. V New Yorku zvítězil v boji o křeslo starosty demokrat Zohran Mamdani.
Příštím starostou New Yorku bude demokrat Zohran Mamdani, který ve volbách porazil demokratického exguvernéra státu New York Andrewa Cuoma, jenž kandidoval jako nezávislý a jehož podpořil republikánský prezident Donald Trump. V noci na úterý to napsaly agentury Reuters a AP. Čtyřiatřicetiletý Mamdani bude podle nich prvním muslimským starostou největšího amerického města a po nástupu do úřadu 1. ledna se stane i nejmladším starostou New Yorku za více než sto let.
Ve Spojených státech v úterý začaly místní volby, které rozhodnou o příštím starostovi New Yorku i guvernérech států Virginie a New Jersey. Favoritem mezi uchazeči o křeslo šéfa radnice východoamerického velkoměsta je demokrat Zohran Mamdani, který je terčem ostré kritiky ze strany republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Proti Mamdanimu stojí demokratický exguvernér New Yorku Andrew Cuomo, který kandiduje jako nezávislý a kterého ve volbě podpořil Trump. Prezident dnes označil za zmanipulované hlasování o úpravě volebních obvodů, které se koná v Kalifornii.
Středově-liberální strana D66 získala ve středečních nizozemských parlamentních volbách nejvíce hlasů, napsala nizozemská agentura ANP po sečtení téměř všech hlasů. Předseda strany 38letý Rob Jetten tak má podle agentury Reuters nakročeno k tomu stát se nejmladším premiérem v historii země. Porážku ale odmítl uznat Geert Wilders, krajně pravicový politik a šéf Strany pro svobodu (PVV), která se podle ANP umístila druhá.
Výpadky aplikace eDoklady o volebním víkendu měly na výsledek hlasování nejspíš jen zanedbatelný vliv. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl voličskou stížnost, která na problémy s eDoklady poukazovala. Vyjádřil ale podiv nad nedostatečnou přípravou systému na volby. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
Předčasné nizozemské parlamentní volby vyhrála podle odhadů středově-liberální strana D66, informují agentura Reuters a nizozemská média. Druhá ve středečním hlasování skončila protiimigrační Strana pro svobodu (PVV) krajně pravicového politika Geerta Wilderse, které předvolební průzkumy přisuzovaly největší šance na vítězství. Ostatní hlavní politické strany ale už dopředu s protiislámským politikem vyloučily jakoukoli spolupráci.
ANO, SPD a Motoristé mají domluvenou koaliční smlouvu, podepíšou ji v pondělí 3. listopadu, kdy začne ustavující schůze Sněmovny. Předseda ANO Andrej Babiš, kterého prezident pověřil sestavením vlády po sněmovních volbách, to řekl ve videu na sociální síti X. První místopředseda ANO Karel Havlíček po dnešním jednání představitelů tří stran na tiskové konferenci oznámil, že se zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů definitivně shodli na programu koalice a nemají žádné rozpory.
Prezident Petr Pavel v pondělí 27. října pověřil jednáním o sestavení vlády předsedu ANO Andreje Babiše, jehož hnutí na začátku měsíce vyhrálo volby a o budoucí koalici jedná s SPD a Motoristy. Hrad to oznámil po ranní schůzce obou politiků. Babiš má prezidentovi v druhé polovině týdne poslat koaliční smlouvu a programové priority, teprve poté mu předloží návrh personálního obsazení vlády. Babiš doufá, že jeho kabinet vznikne nejpozději do poloviny prosince.
V Brodci na Lounsku jsou v plánu začátkem prosince dodatečné komunální volby. V malé obci s osmi desítkami obyvatel volili do místní samosprávy naposledy v roce 2018, od roku 2022 ji vede státem dosazený úředník. Místní mají ale z voleb obavy. Kandidátku totiž podali lidé, kteří v Brodci nebydlí a nikdo je tam nezná. Ve vesnici to vyvolalo velké pozdvižení, lidé mají strach, že jde o účelový krok ve snaze získat finanční prospěch z obecních peněz.
Strana pravicového prezidenta Javiera Mileie jasně ovládla nedělní volby do části argentinského parlamentu považované za test popularity téměř dva roky vládnoucího politika prosazujícího tvrdé rozpočtové škrty. Získala přes 40 procent hlasů, zatímco levicová peronistická opozice dostala necelých 32 procent hlasů. Informovala o tom argentinská média po sečtení více než 95 procent volebních okrsků. Milei prohlásil, že voliči dali najevo vůli pokračovat ve změnách a slíbil, že prosadí další reformy, pokud budou potřeba.
Bývalá americká viceprezidentka Kamala Harrisová v rozhovoru se stanicí BBC naznačila, že by mohla opět kandidovat na post prezidentky Spojených států. Harrisová řekla, že by se jednou možná mohla stát prezidentkou a vyjádřila přesvědčení, že se do Bílého domu v budoucnu dostane žena. Kandidaturu na prezidenta zvažuje také demokratický kalifornský guvernér Gavin Newsom, který to uvedl v nedělním rozhovoru se stanicí CBS News.
Dívky vpřed, znělo před 50 lety, 24. října 1975, v centru hlavního islandského města Reykjavík. Píseň s tímto názvem (v originále Áfram Stelpur) se stala hymnou první celonárodní ženské stávky, která vedla na Islandu k zásadním změnám – zejména k založení ženské politické strany nazvané Ženská aliance a k tomu, že Island se stal v roce 1980 první zemí na světě, která si v přímé volbě zvolila prezidentku.
Redakce Deníku oslovila starosty větších měst v regionech s jednoduchou otázkou. Chystáte se ve volbách za necelý rok obhajovat svůj starostovský post? Mezi prvními nám odpověděl starosta Nymburka Tomáš Mach.
Lubomír Kopeček je autorem politického bestselleru o třech polistopadových prezidentech. Působí na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a tentokrát jsme spolu hovořili o povolební situaci v České republice.
Ministr pro místní rozvoj a dvojka kandidátky STAN v Karlovarském kraji v říjnových sněmovních volbách Petr Kulhánek (za STAN) podal návrh na kontrolu výpočtu při přikázání mandátů ve druhém skrutiniu. Kvůli přepočtu Karlovarský kraj přišel o jeden z pěti mandátů a po volbách má čtyři poslance. O stížnosti by měl rozhodnout Nejvyšší správní soud v Brně. "Jestli by se případný úspěch stížnosti projevil ještě přepočtem mandátů v nedávných volbách, ale není jasné," sdělil Kulhánek.
Nově zvolená Poslanecká sněmovna se na své ustavující schůzi sejde v pondělí 3. listopadu ve 14:00. Na tento termín ji v souladu s jednacím řádem dnes svolala někdejší místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN). Prezident Petr Pavel již dříve na tento den svolal zasedání Sněmovny. Schůzi bude Kovářová řídit do zvolení nového předsedy Sněmovny. Vyplývá to z informací na webu Sněmovny.
Primátorova náměstkyně Alexandra Udženija nahradila v čele pražské ODS po čtyřech letech dlouholetého poslance strany Marka Bendu. V pondělí ji zvolil regionální sněm. ČTK to sdělila mluvčí pražské ODS Lenka Mottlová.
Popírání existence samostatné České republiky je absurdní a zcela mylné, uvedl Nejvyšší správní soud (NSS) v rozhodnutí, jímž zamítl volební stížnost muže z Blatna na Lounsku. Muž se domáhal zneplatnění volby všech poslanců v Ústeckém kraji. Celý volební proces označil za nicotný. Česko existuje, ujistil NSS v rozsudku dostupném na úřední desce.
Vláda na začátku listopadu vyhodnotí aktuální situaci a rozhodne se, jestli má smysl do Sněmovny znovu posílat návrh státního rozpočtu na rok 2026. Na síti X to v pondělí uvedl končící premiér Petr Fiala (ODS). Na opětovné poslání rozpočtu do Sněmovny naléhá hnutí ANO, které s SPD a Motoristy sobě sestavuje nový kabinet. Současná vláda to dosud považovala za zbytečné, připomínala přitom, že strany sestavující nový kabinet návrh rozpočtu před volbami kritizovaly.
Sněmovní kancelář předpokládá, že na odchodném pro bývalé poslance vyplatí celkem asi 57,5 milionu korun. Částka vyplacená po předminulých volbách před čtyřmi lety byla o něco nižší. Na dotaz ČTK to sdělila její mluvčí Martina Lustigová. Na odchodné pro letošní a příští rok by měla mít sněmovna celkem přibližně 61,7 milionu korun.
Doleva, nebo s Babišem. Čeká nás lavina pravicových změn?
Martin Kupka patří mezi viditelné, ale neagresivní tváře ODS. Deník s ním hovořil o povolební situaci, jednání o vládě i důvodech prohry koalice Spolu.
Většina voličů stran a hnutí, které uspěly v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny, jsou určitě nebo spíše pro eutanazii nebo asistovanou sebevraždu. Nejsilnější podpora je mezi voliči Pirátů, nejslabší mezi lidmi, kteří volili SPD. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury Median pro Deník.cz. Hodnocení oslovených odborníků se liší.
Za zbytečné prodloužení očekávaného rozpočtového provizoria označují exministři financí přístup Zbyňka Stanjury, jenž odmítá znovu poslat svůj návrh státního rozpočtu do nové sněmovny. Úředníci bez toho nemohou začít pracovat na novém návrhu, který by měl šanci u poslanců projít, upozorňují. Není čas na uražené klukoviny, kárá Stanjuru Kalousek.
V Česku by se po volbách mohl stát ministrem zahraničí politik strany Motoristé sobě Filip Turek, který v minulosti zveřejňoval na sociálních sítích otevřeně rasistické poznámky a nacistické narážky. V dnešním vydání o tom napsal prestižní německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Podle webu Politico zavládl kvůli Turkovi a kauze kolem jeho příspěvků na sítích při sestavování české vlády chaos. Agentura DPA napsala, že aféra sondážní rozhovory zastínila.
Zneužití telefonního čísla ze zdravotní dokumentace, nebo jen zdvořilé poděkování lékaře za podporu v parlamentních volbách? Před letošními volbami do Poslanecké sněmovny dostaly stovky žen na Svitavsku SMS od svého lékaře Haralda Čadílka, který kandidoval za koalici Spolu na šestém místě.
Zneužití telefonního čísla ze zdravotní dokumentace, nebo jen zdvořilé poděkování lékaře za podporu v parlamentních volbách? Před letošními volbami do Poslanecké sněmovny dostaly stovky žen na Svitavsku SMS od svého lékaře Haralda Čadílka, který kandidoval za koalici Spolu na šestém místě.
Na severozápadní obchvat města čeká Vysoké Mýto roky. Na konci září vláda přiklepla 600 milionů korun na jeho stavbu. Týden po volbách se však kvůli dohadům odcházející vlády a vítězného hnutí ANO ohledně dostatku peněz na dopravní stavby objevily obavy, jestli Pardubický kraj peníze opravdu získá. Existuje hrozba, že nová vláda peníze na obchvat a přivaděč v jednom škrtne? Všichni doufají, že se tak nestane. Vyloučeno to ale není. Mluvčí ministerstva dopravy to například odmítl komentovat.
Letošní volby do Poslanecké sněmovny zaznamenaly mnoho mladých kandidátů napříč stranami. Ne všichni na mandát poslance dosáhli, ale po celou dobu kampaně o nich bylo slyšet a mnohdy se postarali o propagaci své strany. Jedním z nich byl i kandidát SPOLU z Písku Vladimír Nepodal.
Předsedkyní poslaneckého klubu hnutí STAN bude místopředsedkyně strany Michaela Šebelová. Na post místopředsedy Sněmovny nominovali poslanci Starostů jednohlasně předsedu hnutí Víta Rakušana. Starostové to oznámili v tiskové zprávě. Poslanci STAN dnes své vedení vybírali v Lipnici nad Sázavou na Havlíčkobrodsku jako poslední z osmi uskupení, která uspěla ve víkendových volbách. Starostové v nich získali 11,23 procenta hlasů a ztratili třetinu mandátů, ve Sněmovně za ně zasedne 22 poslanců.
Nobelu cenu míru letos získala María Corina Machadová. Deník přibližuje, kdo je žena, která se před loňskými prezidentskými volbami ve Venezuele postavila autoritářskému vůdci Nicolási Madurovi.
Poslanecký mandát by neměl podle hnutí STAN dostat lidovec Benjamin Činčila, který kandidoval na Vysočině za koalici Spolu. Kromě Benjamina Činčily má STAN pochybnosti o dalších šesti poslancích. Informaci přinesl server Seznam zprávy. STAN zvažuje podání stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu.
Spory o vedení Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy by snad mohly brzy skončit díky rozhodnutí Městského soudu v Praze. Ten má posoudit žaloby bývalého děkana Jaroslava Brože, který se brání svému odvolání. Verdikt soudu by mohl vyjasnit poměry a ukončit období nejistoty.
Odvoláme tě, nebo dáme výpověď a přiškrtíme kohoutek. Je pár dní po volbách, nová vláda ještě nevznikla, ale mocí posílení poslanci SPD, PRO či senátor Zdeněk Hraba neváhají pouštět hrůzu na státní úředníky, zaměstnance i novináře, kterým přejí profesní konec a znevažují jejich nezávislost a kompetence. Vzkazy jim posílají skrze sociální sítě. Podle odborníků letos emoce po volbách ještě nevychladly, zároveň se více než o předzvěst reálných změn jedná hlavně o vzkazy pro voliče, kteří jsou nabuzení tvrdou rétorikou volební kampaně.
Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich z KDU-ČSL v povolebním rozhovoru pro Brněnský deník Rovnost komentoval budoucí směřování lidovecké strany, uskupení Spolu a stejně tak dopad voleb na jižní Moravu.
Nejvíce kontroverzí před letošními parlamentními volbami budila zejména možnost korespondenčního hlasování, zavedená pro české občany v zahraničí, kterou bylo letos možné využít vůbec poprvé. Přestože ji nakonec využilo jen necelých devět tisíc občanů, vyvolává korespondenční hlasování nejvíce fám i po volbách. Hoaxy o něm ale nejsou v žádném kontaktu s realitou.
Zklamání zavládlo po volbách do poslanecké sněmovny u koalice Spolu. Rozdíl mezi ní a hnutím ANO překvapil i brněnskou primátorku Markétu Vaňkovou z ODS. I přes porážku Spolu se však podle ní pro Brno nic zásadního nezmění.
Má poslanec hájit region, odkud nepochází? Na Vysočině uspěl ve volbách Karel Beran, rodák ze středních Čech z hnutí Motoristé sobě. Tvrdí ale, že regionu rozumí a hájit jeho zájmy zvládne i jako „cizinec“.
Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) přijal rezignaci šéfa Digitální informační agentury (DIA) Martina Mesršmída k 23. říjnu. Dva týdny má na analýzu problémů s eDoklady během sněmovních voleb. Novinářům to Jurečka řekl po dnešním jednání vlády, na kterém informoval o postupu ministry. DIA zdůvodnila výpady systému podceněním jeho kapacity. Příčinou byl nesprávný odhad zájmu a testování na tuto zátěž, uvedla v úterý.
Hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec (ANO) se rozhodl vzdát poslaneckého mandátu. Serveru iDNES.cz řekl, že si váží důvěry voličů, ale práce pro kraj je pro něj důležitější.
Parlamentní volby 2025 vyhrálo na Zlínsku hnutí ANO. Přesto se i v okrese Zlín našla místa, kde výsledek celostátního favorita zvrátili voliči. Podívejte se, kde to „není Babišovo“.
