Volby do polského parlamentu proběhly v neděli 15. října. Také v tomto období se v česko-polském pohraničí objevily "suché pumpy", neboli benzinky bez paliva. Vzhledem k neobvykle nízkým cenám pohonných hmot v Polsku se motoristé snažili předzásobit. Výsledkem byl vyprodaný benzin, vyprodaná nafta nebo na čerpacích stanicích došlo oboje současně.
Volby do polského parlamentu proběhly v neděli 15. října. Také v tomto období se v česko-polském pohraničí objevily "suché pumpy", neboli benzinky bez paliva. Vzhledem k neobvykle nízkým cenám pohonných hmot v Polsku se motoristé snažili předzásobit. Výsledkem byl vyprodaný benzin, vyprodaná nafta nebo na čerpacích stanicích došlo oboje současně.
/ANALÝZA/ Právo a spravedlnost vyhrálo polské parlamentní volby. Vypovídají o tom výsledky po sečtení hlasů v 99 procentech volebních okrsků. Vládu ale velice pravděpodobně sestaví trojice opozičních uskupení v čele s Občanskou koalicí Donalda Tuska.
/Od zvláštního zpravodaje ve Varšavě/ Z prezidenta Lecha Kaczyńského, který zahynul v roce 2010 při havárii ve Smolensku, udělalo Právo a Spravedlnost v čele s Jaroslawem Kaczyńským největšího hrdinu poválečného Polska.
Poláci v dnešních volbách rozhodli, zda národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) jako první strana po roce 1989 zůstane u moci na třetí funkční období. Toto politické uskupení prosadilo, aby se zároveň s volbami konalo referendum týkající se privatizace státního majetku, věku odchodu do důchodu, zachování bariéry na hranici s Běloruskem a migrační politiky. Výsledky budou známy v následujících dnech.
/Od zvláštního zpravodaje v Polsku/ Severní soused Česka prošel za posledních šestnáct let civilizačním skokem. Rovným dílem se o něj postaraly vlády dvou hlavních soupeřů nedělních voleb. Práva a spravedlnosti Jarosława Kaczynského a jeho předchůdce Donalda Tuska z Občanské platformy. O ekonomice proto volby nebudou.
Polsko je před nedělními volbami jako natlakovaný papiňák. A Kaczyńského PiS dál přikládá do ohně.
Další roky vlády Jaroslawa Kaczynského a jeho nacionalistického Práva a spravedlnosti (PiS) či koaliční vláda liberální opozice v čele s Občanskou platformou. Nebo také nové volby za půl roku, když nepůjde sestavit vládu. Před nedělními volbami v Polsku nikdo nezná odpověď, výsledky všech průzkumů jsou totiž příliš těsné.
Osm let vládnoucí strana Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczynského je před nedělními polskými volbami favoritem. Vládu ale nakonec možná sestaví současná opozice v čele s Občanskou platformou Donalda Tuska. Ta může vyhrát s tématem dodržování liberálních svobod v zemi. Bývalý velvyslanec v Polsku Jan Sechter říká, že ekonomicky sousední stát Česko mohutně dohání.
Tak kdy se dočkáme? Ptají se netrpělivě obyvatelé polského Mieroszówa. Na mysli mají čerpací stanici, která za pár týdnů vyrostla na okraji města. Benzinka v barvách nadnárodního koncernu Orlenu svítí už několik dní novotou, ale motoristé měli zatím smůlu. Až do dnešního dne.
Ondřej Kovařík je jedním ze dvou posledních europoslanců hnutí ANO, kteří ještě nevypověděli poslušnost šéfovi hnutí Andreji Babišovi. Podle něj má ANO i přes výroky svého předsedy nadále místo mezi liberály.
Fico využívá skepse výrazné části Slováků vůči západnímu liberalismu a pocitu národní výjimečnosti.
Deset dnů od parlamentních voleb na Slovensku se rýsuje vznik vládní koalice složené z vítězné strany Smer-sociálna demokracia (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica, z Hlasu-sociálne demokracie (Hlas-SD) a z nacionalistické Slovenské národné strany (SNS). Vedení strany Hlas-SD, jejíž postoj je klíčový pro vytvoření nové vlády, dnes jednomyslně rozhodlo, že strana bude jednat o vytvoření koalice už jen s Smerem-SD a s SNS, řekl novinářům Pellegrini. Dokončení jednání o novém kabinetu očekává v příštích několika dnech.
Současný hejtman na Krajském sněmu STAN vyhrál nad dalším kandidátem Janem Kuchařem. Svého lídra už nominoval i Piráti - je jím Markéta Monsportová. Lidé budou krajské zastupitele volit v příštím roce.
Slovenská policie začala vyšetřovat údajné volební podvody mezi slovenskými Romy. V některých čistě romských volebních obvodech dostali Obyčejní lidé (OLaNO) Igora Matoviče přes devadesát procent hlasů. Přesto se zřejmě o žádný podvod nejednalo.
Současnou uprchlickou krizi ve střední Evropě vyvolalo Maďarsko. Neplní povinnosti hraniční země schengenského prostoru. Paradoxně je společně s Polskem proti migrační reformě, která by zemím na okraji Schengenu měla pomoci situaci lépe zvládat. Proč se tak děje? Přinášíme odpovědi na důležité otázky.
Iniciativa Rekonstrukce státu má na svém lobbistickém kontě několik klíčových zákonů, jež pozitivně ovlivnily protikorupční prostředí v České republice. Nejen o nich hovořila redaktorka Deníku Kateřina Perknerová s ředitelem této neziskové organizace Josefem Karlickým.
/ANKETA/ Rok před krajskými volbami už má řada stran jasno, kdo bude jejich lídrem. Hnutí ANO opět povede poslanec Martin Kukla, ODS stávající hejtman Vítězslav Schrek a Piráty první náměstkyně hejtmana Hana Hajnová.
Po odchodu starostky Číměře Lenky Hůlkové z čela obce se rozhodly složit mandát dvě zastupitelky. Zastupitelstvo tak není usnášeníschopné, obec nemůže nakládat se svými prostředky a vše spěje k mimořádným komunálním volbám.
Robert Fico se může už počtvrté stát premiérem. Po sérii proher se vrátil jako vítěz voleb a ten, kdo má opět šanci vládnout Slovensku. Bude to mít ale těžší než v době před necelými deseti lety, kdy byl skutečně na vrcholu.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová pověřila předsedu vítězné strany v sobotních parlamentních volbách Roberta Fica sestavením nové vlády. Fico to potvrdil novinářům po schůzce s hlavou státu, od které dostal dva týdny na vytvoření kabinetu. Podle něj zformování vlády nebude jednoduché. Ficova strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) volby vyhrála se ziskem téměř 23 procent hlasů, na vytvoření vlády s většinovou podporou ve sněmovně ale potřebuje získat ke spolupráci alespoň dvě další strany.
V centru Varšavy se sešla protivládní demonstrace, které se podle varšavské radnice v jednu chvíli účastnil zhruba milion lidí a která se tak stala největší demonstrací v historii polského hlavního města. „Pochod milionu srdcí“ svolal dva týdny před volbami opoziční vůdce Donald Tusk z liberální Občanské platformy (PO). Vládní nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS) uspořádala vlastní masovou předvolební akci v Katovicích, které dominovala kritika na adresu Tuska.
Letošní exit polly po slovenských volbách opět ukázaly svou největší slabinu: nelze se na ně spolehnout a od výsledků se mohou výrazně lišit. Zatímco po uzavření volebních místností totiž průzkumy přisuzovaly vítězství Progresívnemu Slovensku Michala Šimečky, volby nakonec s velkým náskokem ovládl Smer-SD Roberta Fica.
Liberální zázrak se nekoná, píše dnes rakouská tisková agentura APA k výsledkům slovenských voleb, v nichž zvítězila Strana Směr-SD expremiéra Roberta Fica. Francouzská agentura AFP, britská veřejnoprávní stanice BBC či americká zpravodajská televize CNN zdůrazňují možný příklon Slovenska ke Kremlu. Vyvozují to především z Ficových předvolebních prohlášení, včetně toho, že po návratu k moci by ukončil vojenskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi.
Druhá nejsilnější strana po sobotních předčasných parlamentních volbách na Slovensku, Progresívne Slovensko (PS), udělá všechno pro to, aby vládu nesestavili vítězní sociální demokraté (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica. Novinářům to řekl předseda PS Michal Šimečka. Strana Smer-SD má jako vítěz voleb největší odpovědnost za příští vývoj, uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Svůj další postup zatím neoznámila, dříve ale řekla, že vítěznou stranu pověří sestavením nové vlády.
Premiér Petr Fiala (ODS) věří v další úzkou spolupráci Česka a Slovenska. Slovákům popřál, ať jejich povolební vyjednávání vedou k sestavení dobré vlády. Lídr nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andrej Babiš Slovákům přeje vládu, která bude pracovat pro lepší životy lidí a v Evropě bude hájit zájmy slovenských občanů. Politici tak reagovali na výsledek slovenských voleb, ve kterých zvítězilo hnutí Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Roberta Fica. Podle bývalého českého prezidenta Václava Klause je Ficovo vítězství šancí na návrat k sebevědomé slovenské politice a impulz pro politiku sousedních států včetně Česka.
Slovenské volby už mají vítěze, stal se jím Smer-sociálna demokracia bývalého premiéra Roberta Fica. Nepotvrdily se tak odhady z takzvaných exit polls, které přisoudily těsné vítězství Progresívnemu Slovensku Michala Šimečky. To nakonec zaostalo za vítězem o pět procent. Výsledky předčasných voleb naznačují, že slovensko míří k nové vládě s Robertem Ficem. Existuje však i teoretická varianta, která by vítěze voleb poslala do opozice.
Slovenské volby mají podle prvních odhadů zveřejněných televizí Markíza dva vítěze, Progresívné Slovensko a Smer-SD Roberta Fica. Až definitivní součet hlasů ale rozhodne o tom, kdo nakonec bude moci sestavit novou slovenskou vládu.
Slováci právě vhazují do volebních uren hlasy pro své favority v parlamentních volbách. Ty vzbuzují emoce a silné výroky nejen na Slovensku. Na sociálních sítích je komentují i čeští politici. Jejich preference jsou různé.
/Od zvláštního zpravodaje v Bratislavě/ Zájem o sobotní parlamentní volby na Slovensku je podle tamních novinářů velký. Mnozí voliči se rozhodovali až u volebních uren. Své hlasy přišli odevzdat i lídři stran, které o hlasy Slováků usilují.
Voliči na Slovensku rozhodli o novém složení parlamentu v předčasných volbách. První exit poll, tedy odhad na základě dotazování voličů u volebních místností, favorizuje stranu Progresívné Slovensko Michala Šimečky. Na těsném druhém místě se podle odhadu umístil Smer-SD Roberta Fica. Skutečné výsledky voleb se však dozvíme až po sečtení hlasů v průběhu noci.
/Od zvláštního zpravodaje ze Slovenska/ Volební lídr Progresivního Slovenska Michal Šimečka na předvolebním videu oznamuje, že Slovákům zdraží pivo. Divák si řekne, že to je opravdu odvážný krok, který má snížit neblahou závislost Slováků na alkoholu a zlepšit zdravotní stav obyvatelstva. Zároveň mu ale proběhne hlavou, jestli to neodradí část Šimečkových voličů. Jenže Šimečka žádné takové video nenatočil. Jde totiž o podvrh vytvořený za pomocí umělé inteligence (AI).
/VIDEO, FOTO/ Parlamentní volby na Slovensku táhnou. Spousta Slováků, kteří nyní pobývají v Praze, se v pátek 29. září vypravila volit speciálním vlakem, který nabídl svezení zadarmo z hlavního nádraží až do Bratislavy. Vypraven byl především pro studenty, kteří se netajili názorem, že jedou rozhodovat o budoucí orientaci své země; svézt se bez placení ale mohli předem registrovaní Slováci všeho věku. Večer pak další vlak vyjíždí ještě z Brna.
Voliči na Slovensku v sobotu rozhodnou o novém složení sněmovny. Parlamentní volby jasného favorita nemají, souboj o vítězství podle sondáží svedou nejspíše Smer-sociálna demokracia (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica a liberální proevropské hnutí Progresívne Slovensko (PS). Analytici a média už dříve odhadli, že o podobě příští vlády patrně rozhodne postoj strany Hlas-sociálna demokracia (Hlas-SD) někdejšího Ficova stranického kolegy Petera Pellegriniho, jehož formace skončila v průzkumech preferencí na třetím místě. Výsledky voleb by mohly být známy v noci na neděli.
Současná vypjatá situace před parlamentními volbami na Slovensku vyvolává vzpomínky na období od pádu komunismu po rozpad československé federace, kdy byly vztahy mezi slovenskými politiky podobně vyostřené. A protože ozvěny této doby scénu u nás i u našich sousedů stále ještě ovlivňují, stojí možná za to si jména slavných slovenských politiků té doby připomenout.
Ladislav Kudrna stojí v čele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) od loňského května. Ani jemu se nevyhnuly spory se zaměstnanci. Stojí za tím „revizionističtí“ historikové, nebo je minulost, kterou instituce zkoumá, zkrátka moc čerstvá? I o tom s ním Deník hovořil.
Rozhoduje se o budoucím směřování země. Nadcházející volby na Slovensku zkrátka odpoví na mnohé otázky. Nový parlament si tam vyberou již poslední zářijový den. Deník přináší praktický přehled volebního dění v sousedním státě, seznam nejsilnějších stran a další souvislosti.
Potom, co v malé obci na Litoměřicku na začátku září odstoupila starostka Iva Hyšplerová, kterou se zabývá policie, složili na zastupitelstvu v úterý 26. září čtyři zastupitelé mandát a zastupitelstvo tím přišlo o usnášeníschopnost. Budou se tam tak konat nové volby. Mezi důvody odstoupivších bylo podle informací Deníku jejich slovy, že by se nemohli lidem dívat do očí, když se na úřadu krade.
Michal Šimečka, který nyní bojuje s Robertem Ficem ve volebním finiši před sobotními volbami o to, kdo bude příští roky slovenským premiérem, je v Česku velkou neznámou. Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová s ním sedí už pátý rok nejen v jedné frakci liberálů, ale doslova v jedné lavici. „Má velký dar humoru a Česko má rád a zná ho,“ říká o něm europoslankyně.
/FOTO, VIDEO/ Abyste se chtěli vrátit. Tímto sloganem na billboardu na brněnském hlavním nádraží se pokouší slovenská politická strana Sloboda a Solidarita oslovit své voliče. Před parlamentními volbami cílí především na Slováky žijící nebo studující v České republice. K volebním urnám půjdou naši východní sousedé 30. září.
Sedlečko u Soběslavě – malá obec na Táborsku dlouhodobě řešila netransparentní vedení radnice. Dvakrát se tu konaly předčasné volby. Zastupitelé i občané hovořili o nekalých prakticích, vyhrožování, napadání, nelegálních machinacích s obecním majetkem i ovlivňování voleb. Některá jejich tvrzení potvrzují i rozsudky okresního a krajského soudu.
/FOTO, VIDEO/ Hledá se starosta. Tak by s trochou nadsázky mohl začínat inzerát Všesulova, malé vesnice na Rakovnicku, která od 16. září nemá starostu. První dáma obce Veronika Nytrová po jarním složení mandátu dvou zastupitelů neprodloužila ten svůj a spolu se svými dvěma kolegy zastupiteli v polovině září skončili. V mimořádných zářijových volbách se v obci o post starosty nikdo neucházel.
Jednání o kandidátce vládních stran do voleb v Evropském parlamentu jdou podle europoslance Tomáše Zdechovského do finále a do pár dní by mělo být jasno.
V pěti středočeských obcích lidé v sobotu 16. září vhazovali do uren své hlasy v rámci mimořádných voleb do obecních zastupitelstev. Ta se totiž od loňska stihla rozpadnout. Největší účast měli v Bratkovicích na Příbramsku, kde přišlo 63,46 procent oprávněných voličů.
/FOTOGALERIE/ Ve Velkém Přítočně se v sobotu 16. září se od 7 do 22 hodin konaly mimořádné volby, jelikož se dosavadní zastupitelstvo vzešlé z loňských řádných komunálních voleb rozpadlo. Sestavena byla tentokrát pouze jediná osmičlenná kandidátka Pro zachování charakteru a tradic našeho Přítočna.
Senátor Marek Hilšer bude obhajovat příští rok mandát v horní komoře Parlamentu s podporou Pirátů. Dohodu schválilo pražské krajské fórum vládní strany, informovali dnes Piráti v tiskové zprávě. Pokud Hilšer ve volbách v obvodu číslo 26 - Praha 2 uspěje, vstoupí do pirátského klubu, případně do klubu SEN21 a Pirátů, pokud zůstane zachován. Aktuálně je Hilšer v klubu Starostů a nezávislých (STAN).
Po necelých třech měsících má Rumburk opět starostu. Ve čtvrtek 14. září zastupitelé zvolili do čela města ředitele obchodní akademie a zdravotnické školy Martina Hýbla. Nahradil Lumíra Kuse, který k poslednímu červnovému dni na svůj post rezignoval. Zastupitelé volili také nového radního místo Jana Bukvy, který během prázdnin opustil místo v radě města.
Volby by měly i v budoucnu zůstat dvoudenní. Počítá s tím poslanecký návrh zákona o správě voleb. Nový předpis také zavádí pro některé typy voleb pevný termín v prvním říjnovém týdnu a centrálně vedený jednotný seznam voličů. Normu nyní bude projednávat vláda. Na webu ministerstva vnitra to uvedla mluvčí Klára Dlubalová.
/FOTO, VIDEO/ Když se v roce 1998 stala Alena Jenšíková zastupitelkou Kamberka poprvé, dostala až třetí nejvyšší počet hlasů. Mezi sedmi zvolenými byla jedinou ženou. Gentlemani v zastupitelstvu se ale nezapřeli a poprvé v historii obce starostou jmenovali dámu.
Skupina vojáků ve středoafrickém Gabonu oznámila anulování sobotních voleb, uzavření hranic a rozpuštění institucí. Vysoce postavení důstojníci ráno vystoupili v televizi a prohlásili, že převzali moc, uvedla agentura Reuters. Stalo se tak krátce poté, co úřady vyhlásily, že vítězem prezidentských voleb se už potřetí stal Ali Bongo. Nyní je v domácím vězení. Večer junta oznámila, že vůdcem pro přechodné období byl jmenován generál Brice Oligui Nguema.
