/FOTO, VIDEO/ Miliony cestujících z celého světa mohou na singapurském letišti Changi, které je jedenáctinásobný vítěz světového žebříčku nejlepších letišť Skytrax, obdivovat impozantní světelnou instalaci z Libereckého kraje. Tým společnosti Preciosa Lighting z Kamenického Šenova vytvořil v prostoru skleněnou zahradu plnou světla.
/FOTO, VIDEO/ Miliony cestujících z celého světa mohou na singapurském letišti Changi, které je jedenáctinásobný vítěz světového žebříčku nejlepších letišť Skytrax, obdivovat impozantní světelnou instalaci ze severu Čech. Tým společnosti Preciosa Lighting z Kamenického Šenova vytvořil v prostoru skleněnou zahradu plnou světla.
/FOTOGALERIE/ Stejně jako většina zámků je i ten raduňský v zimě v jakémsi stavu hibernace. Exponáty jsou zahaleny, návštěvnický šum střídá ticho a celý zámek odpočívá. O relaxu však nemůže být vůbec řeč, protože zima je hlavně časem příprav. Deník se sem právě v tomto období vypravil zjišťovat, jak zde vlastně takováto relaxační část roku vypadá.
/FOTO, VIDEO/ Miliony cestujících z celého světa mohou na singapurském letišti Changi, které je jedenáctinásobný vítěz světového žebříčku nejlepších letišť Skytrax, obdivovat impozantní světelnou instalaci z Libereckého kraje. Tým společnosti Preciosa Lighting z Kamenického Šenova vytvořil v prostoru skleněnou zahradu plnou světla.
Pozemek v Jistebsku nabízí úžasné výhledy na majestátní krkonošské vrcholky. Moderní dřevostavba v energeticky pasivním standardu spolu s koupacím jezírkem, permakulturní zahradou a vodním biotopem půvab místa ještě umocňuje.
/FOTO, VIDEO/ Miliony cestujících z celého světa mohou na singapurském letišti Changi, které je jedenáctinásobný vítěz světového žebříčku nejlepších letišť Skytrax, obdivovat impozantní světelnou instalaci ze severu Čech. Tým společnosti Preciosa Lighting z Kamenického Šenova vytvořil v prostoru skleněnou zahradu plnou světla.
Na kraji dědiny, odříznutá od civilizace absolutním nedostatkem dopravních spojů, chátrá zarostlá vila. Doslova se propadá sama do sebe. Člověk si musí dávat pozor na každý pohyb. Stačí si špatně stoupnout, a kus futra od dveří vám padá na hlavu, anebo vám rovnou zůstanou v ruce celé dveře. Tak popsala výpravu do opuštěného domu autorka projektu Urbex & Stories. Děkujeme za možnost zveřejnění působivého příběhu i fotografií.
Neobvyklého koníčka má Karel Váňa ze Střížova, malé vesničky na Olomoucku. Na zahradě svého domu milovník vláčků vybudoval zahradní železnici, kterou jezdí obdivovat lidé z celé republiky. Za dvacet let si ji prohlédlo už několik tisíc návštěvníků.
Kdo přichází k lesní mateřské škole Sluněnka, slyší veselý výskot dětí už od vstupní branky do areálu. Ten má rozlohu asi dva tisíce metrů čtverečních a kromě velké zahrady nabízí dětem také zázemí v podobě vytápěné jurty, kde se svačí i obědvá a probíhají tam různé rukodělné a výtvarné aktivity. K odpočinku a spánku slouží zrekonstruovaná maringotka nebo speciální přístřešek, kde děti spí v „postýlkách“, které jsou zateplené pravými kožešinami.
Dům dětí a mládež Nymburk a Přírodní zahrada Satureja vyhlašují výtvarnou a fotografickou soutěž Ptáci v zahradě, které se mohou účastnit děti i dospělí. Uzávěrka je 28. února.
Na kraji dědiny, odříznutá od civilizace absolutním nedostatkem dopravních spojů, chátrá zarostlá vila. Doslova se propadá sama do sebe. Člověk si musí dávat pozor na každý pohyb. Stačí si špatně stoupnout, a kus futra od dveří vám padá na hlavu, anebo vám rovnou zůstanou v ruce celé dveře. Tak popsala výpravu do opuštěného domu autorka projektu Urbex & Stories. Děkujeme za možnost zveřejnění působivého příběhu i fotografií.
Na kraji dědiny, odříznutá od civilizace absolutním nedostatkem dopravních spojů, chátrá zarostlá vila. Doslova se propadá sama do sebe. Člověk si musí dávat pozor na každý pohyb. Stačí si špatně stoupnout, a kus futra od dveří vám padá na hlavu, anebo vám rovnou zůstanou v ruce celé dveře. Tak popsala výpravu do opuštěného domu autorka projektu Urbex & Stories. Děkujeme za možnost zveřejnění působivého příběhu i fotografií.
Na kraji dědiny, odříznutá od civilizace absolutním nedostatkem dopravních spojů, chátrá zarostlá vila. Doslova se propadá sama do sebe. Člověk si musí dávat pozor na každý pohyb. Stačí si špatně stoupnout, a kus futra od dveří vám padá na hlavu, anebo vám rovnou zůstanou v ruce celé dveře. Tak popsala výpravu do opuštěného domu autorka projektu Urbex & Stories. Děkujeme za možnost zveřejnění působivého příběhu i fotografií.
Na kraji dědiny, odříznutá od civilizace absolutním nedostatkem dopravních spojů, chátrá zarostlá vila. Doslova se propadá sama do sebe. Člověk si musí dávat pozor na každý pohyb. Stačí si špatně stoupnout, a kus futra od dveří vám padá na hlavu, anebo vám rovnou zůstanou v ruce celé dveře. Tak popsala výpravu do opuštěného domu autorka projektu Urbex & Stories. Děkujeme za možnost zveřejnění působivého příběhu i fotografií.
Na kraji dědiny, odříznutá od civilizace absolutním nedostatkem dopravních spojů, chátrá zarostlá vila. Doslova se propadá sama do sebe. Člověk si musí dávat pozor na každý pohyb. Stačí si špatně stoupnout, a kus futra od dveří vám padá na hlavu, anebo vám rovnou zůstanou v ruce celé dveře. Tak popsala výpravu do opuštěného domu autorka projektu Urbex & Stories. Děkujeme za možnost zveřejnění působivého příběhu i fotografií.
Celkem sedm kulturních akcí, pět koncertů a dva programy pro děti, připravila městská organizace Chrám chmele a piva pro letošní rok do Klášterní zahrady.
Šest a půl tisíce metrů čtverečních, to je plocha Krafferovy zahrady uprostřed Jindřichova Hradce. V loňském roce ji od města pronajala parta nadšenců kolem krajinářských architektů Michaely Zudové a Jana Makovičky a postupně ji začala přetvářet podle svých představ. Nyní plánují postavit zázemí a snaží na to se sehnat prostředky.
/INFOGRAFIKA/ Více než čtvrt milionu návštěvníků zavítalo loni do brněnské zoologické zahrady. Návštěvnost byla jen o zhruba tři tisíce vyšší než v roce 2020.
Na kraji dědiny, odříznutá od civilizace absolutním nedostatkem dopravních spojů, chátrá zarostlá vila. Doslova se propadá sama do sebe. Člověk si musí dávat pozor na každý pohyb. Stačí si špatně stoupnout, a kus futra od dveří vám padá na hlavu, anebo vám rovnou zůstanou v ruce celé dveře. Tak popsala výpravu do opuštěného domu autorka projektu Urbex & Stories. Děkujeme za možnost zveřejnění působivého příběhu i fotografií.
/FOTOGALERIE/ Poté, co minulý týden odešli ze zahrady mateřské školy v Petřvaldské v Havířově-Šumbarku bez povšimnutí učitelek dva tříletí chlapci, řeší zřizovatel, tedy město, otázku lepšího zabezpečení před podobným situacemi.
/FOTOGALERIE/ Poté, co minulý týden odešli ze zahrady mateřské školy v Petřvaldské v Havířově-Šumbarku bez povšimnutí učitelek dva tříletí chlapci, řeší zřizovatel, tedy město, otázka lepšího zabezpečení před podobnými situacemi.
Ceny zahrádek jdou nahoru. Kdo si chce koupit zahradu například v Olomouci, měl by počítat s tím, že metr čtvereční se ve vyhledávané lokalitě může vyšplhat nad 4000 korun. Nabídek je však zoufale málo.
/FOTO/ Komunitní zahrada TJ Sokol Trnovany vstupuje v Teplicích do páté sezony svého života. Zažila rušný loňský rok. Alespoň ve srovnání s rokem 2020, kdy se kvůli začínající pandemii a nejistotě staralo o své truhlíky pouze pár zahradnic a zahradníků. Zahrada funguje naproti ZŠ Metolkovo náměstí v Teplicích.
Pan Antonín Šprinc je amatérským mykologem a nadšeným fotografem přírody. Při pozorování ptactva na své zahradě napočítal dvanáct druhů. Podívejte se na jeho krásné fotografie, za které děkujeme.
Potom, co Nejstaršího pomuchlalo štěňátko, si ptáčata sbírala potravu jen na jejich stromě. Nejstarší však nesměl opustit dokonce ani hnízdo, rodiče ho krmili jako v době, když byl malinký. Na večer, po večeři, jakmile se vrátili do hnízda, začal se Nejstarší třást zimou. Rodiče se ustaraně na sebe dívali. Pak Modráček odletěl. Po nějaké době přilétl nazpět s kosicí.
Pan Antonín Šprinc je amatérským mykologem a nadšeným fotografem přírody. Při pozorování ptactva na své zahradě napočítal dvanáct druhů. Podívejte se na jeho krásné fotografie, za které děkujeme.
/ROZHOVOR/ Není moc lidí, kteří pamatují vznik Zoologické zahrady Jihlava. O oficiální získání tohoto statutu se před čtyřiceti lety zasloužil tehdejší ředitel Vladislav Jiroušek. Zookoutek a později zoologickou zahradu vedl od roku 1967 do roku 2005. Jak sám říká, je s jihlavskou zoo za ty roky propojený. Přestože je mu devětasedmdesát let, je aktivní na sociálních sítích, svými snímky plní světové fotobanky a stále cestuje po světě. „Sedět u televize v bačkorách, to není můj styl,“ říká a těší se na lyžování na Šacberku.
/ROZHOVOR/ Není moc lidí, kteří pamatují vznik Zoologické zahrady Jihlava. O oficiální získání tohoto statutu se před čtyřiceti lety zasloužil tehdejší ředitel Vladislav Jiroušek. Zookoutek a později zoologickou zahradu vedl od roku 1967 do roku 2005. Jak sám říká, je s jihlavskou zoo za ty roky propojený. Přestože je mu devětasedmdesát let, je aktivní na sociálních sítích, svými snímky plní světové fotobanky a stále cestuje po světě. „Sedět u televize v bačkorách, to není můj styl,“ říká a těší se na lyžování na Šacberku.
Konečně bylo krásné počasí. Květy se, rozevřeny ve své kráse, vyhřívaly na slunci. Včelky poletovaly zahradou sem a tam. Sosáčkama pily šťávu a létaly s ní do úlu. Pavoučci sledovali své pavučiny ze dřeva a těšili se na úlovek. Šneček schován pod listy spal a těšil se, až zas bude pršet. Motýli tančili své tance, otáčeli barevná křídla, aby se leskla, když měli žízeň, pili květní šťávu.
Pan Antonín Šprinc je amatérským mykologem a nadšeným fotografem přírody. Při pozorování ptactva na své zahradě napočítal dvanáct druhů. Podívejte se na jeho krásné fotografie, za které děkujeme.
Žlutěnka začala svým malým ptáčátkům vyprávět: „Na zahradě vyrostlo mnoho žlutých květů. Ty s těmi většími květy a mnoha okvětními lístky a velkými listy, se jmenují pampelišky. Děti si z nich pletou věnečky a pokládají si je na hlavu. V té chvíli každý květ chce být utrhnut a stát se částí věnečku. Chce být nošen pro okrasu a z té výšky na chvíli pozorovat svět.
Nejčastěji se vyskytujícím ptačím druhem na zahradách je sýkora koňadra. Vyplynulo to z předběžných výsledků prosincového kola programu Živá zahrada, ve kterém Český svaz ochránců přírody (ČSOP) spolu s veřejností sleduje divoká zvířata na zahradách. Zároveň vyšlo najevo, že se zrychluje úbytek dříve běžného zvonka zeleného. Dobře na tom není ani kos.
Ráno se probudilo nejmladší ptáče křikem svých sourozenců. Otevřelo očka, kulilo je. Cože tak strašného se děje? Proč ptáčata dělají tak velký povyk? Za chvíli zjistilo, že je to kvůli snídani. Když viděli přilétajícího otce s chutným soustem potravy, otvírali zobáčky co nejvíce dokořán a při tom tropili takový velký rámus.
Možná náhodou, anebo také díky nepozornosti učitelek se v úterý podařilo dvěma malým dětem nepozorovaně opustit zahradu Mateřské školy Petřvaldská v Havířově-Šumbarku a odskočit si do nedalekého supermarketu.
Zatímco se malinká včelka sušila na vajíčku, ozvalo se pod ní ťukání. Zevnitř vajíčka kloval do skořápky ptáček. Včelička se ve spánku obrátila na druhou stranu, pak postupně protáhla všechny nožky. Otevřela jedno očko, podívala se jím kolem, kdopak ji to ruší ze spánku. Nikoho neviděla. Ťuk, ozvalo se pod ní, ťuk. Nechtělo se jí vstávat. Krásně to pod ní hřálo. Ťuk, ťuk.
Nejdřív to bylo jen pár výběhů. Později nepohodlný zookoutek, kam se odkládala zvířata z jiných zahrad. Postupem času však z nenápadného plácku vznikla špičková zoologická zahrada, kterou milují návštěvníci všech věkových kategorií.
Jaro již bylo v plném proudu. Stromy obrostly květy a listím. Lehký vánek nesl zahradou směs vůní květin. Žlutěnka seděla opatrně v hnízdě, které si spolu s Modráčkem postavili. Bylo opravdu velkolepé. A prostorné, aby se tam vešla celá rodinka. A teď - teď seděla na vajíčkách a pozorovala zahradu pod sebou.
V malém středočeském městečku vyrostl přízemní dům plný světla, který stírá rozdíly mezi interiérem a malebnou zahradou, do níž přirozeně zaplouvá. Reportáž přinesl časopis Dům a zahrada.
Patem skončilo jednání o prodeji zahrádek v Hodoníně, pozornost se upínala k těm v tornádem postižené lokalitě Kapřiska. Ještě před posledním zastupitelstvem se na vedení města obrátila s hromadnou žádostí o koupi zahrad téměř stovka nájemců. Tedy většina.
Patem skončilo jednání o prodeji zahrádek v Hodoníně, pozornost se upínala k těm v tornádem postižené lokalitě Kapřiska. Ještě před posledním zastupitelstvem se na vedení města obrátila s hromadnou žádostí o koupi zahrad téměř stovka nájemců. Tedy většina.
Ranní deštík umyl všechny květiny a pročistil vzduch. Sluníčko začalo vše prosušovat. Obě sýkorky spěchaly, aby se čistě umyly v kalužích dříve, než je sluníčko vysuší. Pak třepaly křidélky a natáčely se, aby je sluníčko mohlo osušit. Přidal se slabý vánek, takže po chvíli mohli jít na snídani.
Jedna z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších architektonických památek Indie. To je Tadž Mahal – místo, které ještě před covidovým poklesu turistiky ve městě Ágra ročně navštívilo kolem 10 milionů lidí. Pro srovnání: naši nejoblíbenější církevní památku – svatovítskou katedrálu v Praze – si ročně prohlédne asi polovina.
Jakmile bylo stanoveno datum svatby, začaly přípravy. Ty jsou vždy časově náročné. Závoj pro nevěstu, klobouk pro ženicha, svatební kytice, květiny pro družičky. Závoj pro nevěstu je třeba utkat z jemného vlákna. Nutno dodat, že musí být lehoučký a průsvitný.
Pro více než 230 koček a jedenáct psů je domovem útulek v Holubicích na Vyškovsku. Před více než deseti lety tam založila "Kočičí oázu" Irena Novotná, poslední roky se na jejím provozu podílí také její kolegyně Jana. Zvířata využívají prostor zahrady a rodinného domu, přicházejí často ve zbědovaném stavu.
Modráček se rozletěl k nejbližším známým. „Zdravíčko kosí rodinko, přeji krásný den,“ pozdravil a uklonil se. „Dobrý podvečer. Vždyť už se smráká,“ odpověděl kosí tatínek. „Kdepak ses tak navečer vypravil?“ „Přiletěl jsem si pro radu,“ odpověděl Modráček. „Sýkorka ke kosům?“ diví se taťka. „Ano, má otázka se týká všech mladých ptáků a jara. Těch, co si chtějí pořídit rodinu.“
Modráček se rozletěl k nejbližším známým. „Zdravíčko kosí rodinko, přeji krásný den,“ pozdravil a uklonil se. „Dobrý podvečer. Vždyť už se smráká,“ odpověděl kosí tatínek. „Kdepak ses tak navečer vypravil?“ „Přiletěl jsem si pro radu,“ odpověděl Modráček. „Sýkorka ke kosům?“ diví se taťka. „Ano, má otázka se týká všech mladých ptáků a jara. Těch, co si chtějí pořídit rodinu.“