Kreativ

ŠTÍTEK: Austrálie

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

V Květné u Poličky je od září otevřená nová svobodná škola NaŽivo.

FOTO: Svobodná škola v Květné. Matematiku se děti učí při stavbě bunkru

Hlouček dětí sedí v kruhu na koberci, hlasují, co budou dělat. Žádné lavice, stohy učebnic a sešitů nebo zvonění. To je svobodná demokratická základní škola NaŽivo v Květné u Poličky. V září do ní nastoupilo devět dětí, prvňáci, druháci a třeťáci. Je první svého druhu v Pardubickém kraji.

Bernard Tomic

Pád až na úplné dno. Tomic měl být světovou hvězdou, místo toho je z něj troska

V juniorských letech jej srovnávali s Agassim, Samprasem i Federerem. Již v osmnácti letech se probojoval do čtvrtfinále Wimbledonu. Austrálie tak vzývala nový tenisový objev. Jenže Bernard Tomic se o hvězdnou kariéru připravil úplně sám. Svůj talent utopil v pravidelných aférách a výrocích, jež jej stály místo v síni slávy světových osobností.

Studená voda po sportu? Odborníci ji příliš nedoporučují

Ledová koupel jako zázračný lék? Studená voda může spíše uškodit, varují vědci

Otužování patří mezi moderní způsoby, kterými se lidé snaží dosáhnout lepšího zdraví i fyzické kondice. Ponořování do studené vody je velmi populární mezi sportovci, kteří si ho dopřávají po fyzických výkonech na lepší regeneraci svalů. To jim má pomoci zlepšovat další výsledky. Odborníci na fyzioterapii i detailní studie vědců se však shodují, že studená voda zas taková výhra není.

Tyrannosaurus rex byl jeden z největších masožravých dinosaurů (teropodů) a zároveň jedním z největších suchozemských predátorů všech dob. A uměl vrtět ocasem

Ocas byl pro dinosaury důležitý. Tyranosaurus a další s ním totiž vrtěli

Dlouhé a ostnaté ocasy obrovitých druhohorních dinosaurů se nepodobají téměř ničemu, co známe z našich dob, možná s výjimkou ocasů dnešních krokodýlů. Zatímco ale u krokodýlů význam dlouhého ocasu známe, u dinosaurů byl dlouho tajemstvím. Nový výzkum vnesl do této záhady trochu světla. 

Šperky Jiřiny Jerentové.

OBRAZEM: Šperky ženy ze Žamberka nosí i slavní. Včetně první dámy Ivany

Když na základní škole začala Jiřina Rejentová ze Žamberka na Orlickoústecku s paličkováním, jistě netušila, že o pár let později se krajka stane jejím životním posláním. A zřejmě si ani nedokázala představit, že její výrobky budou nosit lidé z téměř všech světových kontinentů. Vyrobila šperky pro manželku prezidenta Ivanu Zemanovou, herečku Naďu Konvalinkovou nebo třeba operní pěvkyni Dagmar Peckovou. 

Šperky Jiřiny Rejentové.

OBRAZEM: Její šperky nosí po celém světě. V šatníku je má i první dáma Ivana

Když na základní škole začala Jiřina Rejentová ze Žamberka s paličkováním, jistě netušila, že o pár let později se krajka stane jejím životním posláním. A zřejmě si ani nedokázala představit, že její výrobky budou nosit lidé z téměř všech světových kontinentů. Vyrobila šperky pro manželku prezidenta Ivanu Zemanovou, herečku Naďu Konvalinkovou nebo třeba operní pěvkyni Dagmar Peckovou. Přečtěte si její příběh.

Chtěl synovi koupit koloběžku pod stromeček. Nesehnal ji, a tak ji vyrobil

Chtěl synovi koupit koloběžku. Nesehnal ji, a tak je začal vyrábět

„Co já tomu klukovi dám pod stromeček?“ Psal se rok 1998, potomkovi bylo pět a tatínek, Marek Kostka (49 let), si vzpomněl, jak rád jako kluk jezdil na koloběžce. „Jasně, koloběžku!“ Jenže žádnou podle představ nesehnal. Vánoce se blížily, a tak ho napadlo, že ji vyrobí. Zručný byl dost, vždyť měl firmu na kovovýrobu a zámečnictví. A než přiletěl Ježíšek, vyrobil pět koloběžek, syn z ní měl velkou radost. Ty zbylé rozdal a ohlas byl skvělý. Tam vznikl nápad vyrábět koloběžky. Jenže to ještě proteklo v řekách Morava a Branná kolem Hanušovic hodně vody.

Šikovní žáci se účastní třeba matematických olympiád

Nejznámější matematické soutěže a ceny

Třídy se rozdělují na kluky a holky, hodné a zlobidla, šprty a ten zbytek. Označení šprt je na jedné straně značně urážlivé, na straně druhé dětem takto označeným přisuzuje téměř nadpřirozené schopnosti. Mít talent na matematiku nebo fyziku sice není něco, po čem všichni touží, ale je to privilegium jen malé skupinky žáků a studentů.

Za Lvy bude letos nastupovat i úspěšná dvojice českých reprezentantů Jakub Janouch (18) a Milan Moník.

Na špičkový volejbal do moderní areny. A bez front

Tolik volejbalových hvězd pohromadě pražští fanoušci dlouho neviděli. Lvi mají ve svém kádru české reprezentanty, nadějné Srby, zkušeného Slovince, protřelého Ukrajince, členy australského a kanadského nároďáku… Navíc budou své zápasy hrát v moderní Unyp areně. S touhou, aby každé střetnutí přineslo zážitek – show. Kvalitní zboží se, jak známo, prodává samo. Dá se proto očekávat zájem diváků. I na ně je pamatováno, vstupenky i permanentky mohou získat snadno a bez front.

Lidem se v předloktí objevila další tepna.

I člověk se dál vyvíjí. Lidem se v předloktí objevila další tepna

Tu cévu sice mají děti již v děloze, jenže podle dosavadních znalostí s jejich postupným růstem měla mizet, jako zbytná. Překvapující pro anatomy bylo poznání, že se tak velmi často v posledních desetiletích neděje. Naopak. Na evoluční poměry poměrně rychle přibývá dospělých, kterým i nadále míří tato tepna do středu předloktí. Dodává tak do dolní části lidské paže více kyslíku, živin i esenciálních látek potřebných pro svalovou tkáň. A zároveň je viníkem syndromu karpálního tunelu.

Čtvrťáci z Pražské chodí od prvního září do australské třídy. Se světem protinožců se budou seznamovat celý školní rok.

Čtvrťáci z Pražské mají zase skvělou třídu. Tentokrát se učí mezi klokany

Děti ze 4. C ve znojemské základní školy Pražská se do školy možná těšily o něco víc než někteří spolužáci. Určitě byli zvědaví, co pro ně jejich třídní učitelka připravila letos. A hned prvního září zjistili, že z Mexika, kde měli třídu loni, odhopali letos s klokaní ladností rovnou k protinožcům do Austrálie. Děkujeme paní učitelce Přibylové za krásný příspěvek.

Jaroslav Bílek patří k legendám české cyklistiky

Jaroslav Bílek jezdil kolem hory Fudži. Startoval i na olympijských hrách

Jaroslav Bílek patřil před 25 lety k nejlepším silničním cyklistům v ČR. Jeho jméno najdete hodně vysoko ve výsledkových listinách. Třeba v Závodu míru, na olympijských hrách, v závodě Okolo Japonska, nebo v etapovém měření sil v Austrálii. A vyhrál i prestižní cyklistickou Bohemii. "To bylo vyrovnané až do poslední etapy, já nikdy nebyl časovkář, tam všichni čekali, že v časovce o první místo přijdu, ale já měl obrovskou motivaci, tu časovku jsem zajel výborně a první místo jsem udržel," vzpomíná na devadesátá léta minulého století.

David Stolín vyrábí s manželkou v Trutnově nafukovací paddleboardy. Jako jediný v Evropě.

S paddleboardy začal v kozím chlívku. Vášnivý kajakář je vyrábí pro celý svět

David Stolín z Trutnova začínal se svými kamarády v kozím chlívku v nedalekých Markoušovicích. Lezl při tom po střechách, dělal tesaře. Dnes si nafukovací paddleboardy od vášnivého vyznavače extrémní jízdy na kajaku na divoké vodě kupují zákazníci na Novém Zélandu, v Austrálii, Japonsku nebo Argentině. Je jediný v Evropě, který je vyrábí. Ostatní produkce vzniká v Číně.