Kreativ

ŠTÍTEK: film

Celovečerní film Zpráva režiséra Petra Bebjaka.

Uprchli z Osvětimi. Film o nich bude mít předpremiéru v Kině Varšava

Celovečerní film Zpráva režiséra Petra Bebjaka o obdivuhodném činu dvou mladých židovských vězňů Alfréda Wetzlera a Rudolfa Vrby, kteří utekli z Osvětimi a dokázali přesvědčit svět o hrůzném fungování koncentračního tábora, si odbyde svou předpremiéru v pátek 8. října v 17 hodin v Kině Varšava v Liberci.

Přední česká herečka Alena Mihulová letos nechyběla na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech

Alena Mihulová: Potřebuju uvěřit tomu, co hraju, uvelebit se uvnitř postavy

I přes poněkud hektické pracovní tempo vypadá herečka Alena Mihulová svěže a spokojeně. Má za sebou představení na Letní scéně Ungeltu i na Letních shakespearovských slavnostech. Natočila film Atlas ptáků, který měl premiéru na karlovarském festivalu a zamířil do kin. Na obrazovce se objevila v seriálech Pan profesor a Hvězdy nad hlavou. Rozhovor s ní přinesl nedávno přední český časopis Květy.

Zdeněk Svěrák a Vojtěch Kotek v Betlémském světle

Betlémské světlo uvidíme na jaře. Klan Svěráků zatím láká na trailer

Jan Svěrák vysílá do světa první trailer ke svému filmu Betlémské světo. „Čekáme, až půjdem do kin.“ Tak jej uzavírá představitel hlavní role a autor námětu Zdeněk Svěrák. Jeho slova jsou mají i lehce symboický nádech, film totiž vznikal - stejně jako řada dalších - v době pandemie a zavřených kin. 

Z filmu Marťanské lodě. V hlavních rolích herečka Eliška Křenková a hudebník Martin E. Kyšperský.

Film, koncert i beseda. Ve čtvrtek je v Karviné premiéra novinky Marťanské lodě

Martin E. Kyšperský je znám především jako frontman, textař a skladatel brněnské kapely Květy, jako textař spolupracoval třeba také s Lenkou Dusilovou, vystupuje i jako herec. Marťanské lodě jsou novým českým filmem, kde Kyšperský hraje hlavní roli spolu s Eliškou Křenkovou. Karvinská slavnostní premiéra se koná ve čtvrtek 7. října od 18 hodin v malém sále městského domu kultury a součástí bude i beseda a koncert brněnského hudebníka. 

Teprve druhou veřejnou projekci měl v úterý v ústeckém Činoherním studiu nezávislý film Nekorektní příběh, přesto se jeho autoři rozhodli zpřístupnit jej široké veřejnosti.

Skandální? Nebo jen kontroverzní? Ústecké Hatefree studio uvolnilo svůj film

Teprve druhou veřejnou projekci měl v úterý v ústeckém Činoherním studiu nezávislý film Nekorektní příběh, přesto se jeho autoři rozhodli zpřístupnit jej široké veřejnosti. Snímek je označen jako „poněkud kontroverzní“, z řad diváků se však ozývají ojedinělé hlasy, že jde o film skandální.

Snímek z filmu Krajina ve stínu.

Sláma bude Bondovi v Hraničáři velkým soupeřem

Než si pro nás veřejný sál Hraničář připraví ještě větší hit, zkouší na své vděčné publikum dva filmové kousky slušné ráže. Nejprve se ve čtvrtek od 17.30 hodin režisér Bohdan Sláma ohlédne do poválečné minulosti naší vlasti ve svém posledním filmu z loňska Krajina ve stínu.

Druhá premiéra filmu o Bohuslavu Martinů bude "doma"

VIDEO: Na hradbách i v ledové vodě. Tam se natáčel film o Bohuslavu Martinů

/TRAILER K FILMU/ Skladatel Bohuslav Martinů se vrátí do Poličky. Tentokrát ale na filmovém plátně. Snímek Můj život s Bohuslavem Martinů je hotový, slavnostní premiéra se uskutečnila na festivalu Zlatá Praha a druhá premiéra je v plánu právě v rodišti hudebního skladatele, tedy v Poličce. Do města se vrátí také autoři filmu. Podívejte se na trailer k filmu.

Václav Havel.

Václav Havel a jeho vášeň: Film miloval od dětství, lásku završilo Odcházení

Václav Havel miloval film. Není divu, slabost pro stříbrné plátno provázela jeho rodinu po několik generací. Dědeček Vácslav otevřel bio Lucerna, strýc Miloš psal scénáře, vedl produkční Lucernafilm a postavil ateliéry na Barrandově. V úterý by bývalý prezident oslavil 85. narozeniny. Dobrá příležitost ohlédnout se za jeho filmovou vášní.

Přehlídka Be2Can v olomouckém kině Metropol nabídne ve dnech  6. a 7. října nejlepší filmy z prestižních evropských festivalů.

Metropol promítne nejlepší filmy z Cannes, Berlína i Benátek

Nejlepší filmy z prestižních evropských festivalů nabídne přehlídka Be2Can v kině Metropol ve dnech 6. a 7. října. Olomoucké festivalové ozvěny představí čtveřici filmů včetně čerstvého držitele Zlaté palmy z Cannes Titan, který je podle kritiků jeden z nejdivočejších filmů, jenž byl kdy v Cannes uveden.

Olga Špátová

Karel Gott chtěl být vždycky poslem dobrých zpráv, říká režisérka filmu Špátová

Režisérka a kameramanka Olga Malířová Špátová měla vzácnou příležitost strávit rok života s Karlem Gottem. Zpěvák ji sám oslovil, aby o něm natočila film. Když na tuto nabídku kývla, ještě netušila, že bude i u posledních zpěvákových chvil na tomto světě, které také ve snímku, nazvaném jednoduše Karel, zachytila. Jaké bylo natáčení s legendou naší populární hudby a co ve filmu nakonec neskončilo?

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Felix Slováček jr. - soprán saxofon, Jiří Knotte - klavír.

Felix Slováček jr. hrál v sále žatecké radnice, zněly melodie ze známých filmů

Felix Slováček jr., náš přední soprán saxofonista,  vystoupil na svátek české státnosti v úterý 28. září v sále žatecké radnice při slavnostní akci "Žatec Svatováclavský". Po úvodním slovu potěšil posluchače brilantní hrou na svou pověstnou "sopránku"  a také svým příjemným a skromným vystupováním. Zazněly klasické skladby a také oblíbené melodie z filmů Cirkus Humberto, Tajuplný ostrov a Tenkrát na Západě i muzikálová skladba Můj pán.  

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Zemřela herečka Blanka Bohranová

Zemřela herečka Blanka Bohdanová. Bylo jí 91 let

Ve věku 91 let zemřela v neděli emeritní členka Národního divadla, herečka, výtvarnice, pedagožka, držitelka Ceny Thálie a cen Františka Filipovského za dabing Blanka Bohdanová. Oznámil to mluvčí první české scény Tomáš Staněk.

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Dagmar Bláhová.

Dagmar Bláhová: Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy

/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.

Jiří Suchý a divadlo Semafor

Devadesátník Jiří Suchý: Neřeším něco, co se vyřešit nedá

Desítka celovečerních filmů, přes čtyřicet her a přibližně stejný počet knih, plus minus šedesát dlouhohrajících alb, stovky grafik, více než 1400 písňových textů a 500 melodií. K tomu připočtěme Cenu Thálie, Síň slávy hudebních cen Anděl, Cenu Jaroslava Seiferta nebo Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Taková je dosavadní žeň nestora českého humoru Jiřího Suchého, který se 1. října dožívá devadesáti let.

Jiří Suchý a divadlo Semafor

Neřeším něco, co se vyřešit nedá, říká plzeňský rodák a jubilant Jiří Suchý

Desítka celovečerních filmů, přes čtyřicet her a přibližně stejný počet knih, plus minus šedesát dlouhohrajících alb, stovky grafik, více než 1400 písňových textů a 500 melodií. K tomu připočtěme Cenu Thálie, Síň slávy hudebních cen Anděl, Cenu Jaroslava Seiferta nebo Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Taková je dosavadní žeň nestora českého humoru Jiřího Suchého, který se 1. října dožívá devadesáti let.

Chátrající budova kina v Konici. 30.9. 2021

Kino v Konici už nikdy promítat nebude. S budovou jsou jiné záměry

Šedesátku kino neslavilo. Budova konického kina, kterou brigádně postavili samotní občané města aktuálně chátrá. Začala se stavět v roce 1957 a první film zde diváci viděli v roce 1960. Město na obnovení provozu a nákladnou rekonstrukci nemá peníze. V současnosti hledá investora. Mohl by tam být penzion.

Daniel Craig se loučí důstojně a s emocemi

Není čas na cynismus. James Bond čelí emocím

Netrpěliví diváci se dočkali, několikrát odložený film Není čas zemřít vstupuje do kin. Provázejí ho emoce všeho druhu a na všech stranách – producenty a tvůrčím týmem počínaje a hlavním hrdinou konče. Je to nejdelší bondovka v historii, trvá bezmála dvě a třičtvrtě hodiny a podívanou nabízí solidní. I když se agent 007 občas nečekaně utápí v emocích. I proto možná film diváky rozdělí.

Kino. Ilustrační foto.

Festival TrikFilm nabídne v Ostravě nejen dětskou a studentskou tvorbu

Druhý ročník Mezinárodního festivalu dětské a studentské multimediální tvorby TrikFilm, pořádaný Fakultou umění Ostravské univerzity ve spolupráci s Moravskoslezským krajem, se bude konat od 6. do 10. října 2021 v Ostravě. Návštěvníkům i mladým tvůrcům nabídne zajímavý a zábavný program – příběhy, animaci nebo PC hry. Do soutěže jsou přijímány projekty z celého světa, hodnotí je mezinárodně složená porota odborníků.

Manželé Aleš a Alena Sýkorovi zdokumentovali spáleniště kostela v Gutech, archeologický nález barvírny látek v Krnově i památky v  Hradci nad Moravicí.

Manželé z Láryšova zdokumentovali požářiště kostela v Gutech do všech detailů

/ROZHOVOR/ Aleš a Alena Sýkorovi sice žijí v Láryšově, ale můžete je potkat kdekoliv. Jejich Studio Láryšov zpracuje pro obce a města, pro firmy, instituce i pro občany všechno, co nějak souvisí s oblastí foto, video, audio. Natáčí reportáže a dokumenty, zaznamenávají vzpomínky pamětníků, digitalizují sbírkový fond archivů.

Manželé Aleš a Alena Sýkorovi zdokumentovali spáleniště kostela v Gutech, archeologický nález barvírny látek v Krnově i památky v  Hradci nad Moravicí.

Manželé s fotoaparátem: Sýkorovi zachytili i požářiště kostela v Gutech

Aleš a Alena Sýkorovi sice žijí v Láryšově na Bruntálsku, ale můžete je potkat kdekoliv. Jejich Studio Láryšov zpracuje pro obce a města, pro firmy, instituce i pro občany všechno, co nějak souvisí s oblastí foto, video, audio. Natáčí reportáže a dokumenty, zaznamenávají vzpomínky pamětníků, digitalizují sbírkový fond archivů.

Z 34. ročníku filmového festivalu Finále Plzeň.

Filmové Finále se chýlí k závěru, Zlatí ledňáčci už se těší na své majitele

Už jen dva dny zbývají do konce 34. ročníku filmového festivalu Finále Plzeň. Ve středu večer jej ukončí slavnostní vyhlášení v DEPO2015, vítězové Zlatých ledňáčků budou vyhlášení v kategoriích celovečerní hraný nebo animovaný film, dokumentární film, televizní a internetový projekt – seriálová tvorba, televizní a internetový projekt – film a minisérie a studentský krátkometrážní film.

Dopolední projekce filmů v malé scéně Mikáda v Humpolci exkluzivně pro maminky s miminky a nejmenšími dětmi

Maminky zbystřete! Kdy jste byly naposledy v kině?

Možná to bylo ještě před porodem. Teď s prckem prostě není čas, nemáte hlídání a stejně večer padnete a usnete. Nové filmy znáte jen podle názvů a plakátů, které míjíte na cestě s kočárkem. Tak s tím je teď konec. Exkluzivně pro maminky s miminky a nejmenšími dětmi jsme připravili vždy druhé úterý v měsíci dopolední projekci v malé scéně Mikáda na Havlíčkově náměstí.

Přednosta stanice. Jaroslav Marvan a Vlasta Burian

Přednostu stanice pozná každý. Legendární film slaví 80 let

Od natočení trvale oblíbené veselohry krále komiků uplynulo v letošním roce již osmdesát roků. Film Přednosta stanice výjimečně nevznikl jako adaptace úspěšné hry uváděné Vlastou Burianem v jeho divadle, ale podle původního námětu Václava Wassermana.

Kino Kosmos v Mostě

Mostecké kino Kosmos promítá už celých 50 let. Zůstali i kosmonauti

/FOTOGALERIE/ V září roku 1971 se slavnostně otevřelo kino Kosmos v Mostě. Před půlstoletím patřilo k nejmodernějším v severních Čechách a začalo promítat širokoúhlé filmy. Jako první přišli do kina tehdejší prominenti, kteří zhlédli zdarma sovětský válečný velkofilm Osvobození režiséra Jurije Ozerova. Ten pak v 80. letech natáčel v Dolním Jiřetíně na Mostecku záběry pro koprodukční drama Boj o Moskvu.