Kreativ

ŠTÍTEK: historie

Jak jsme žili v Československu: Život v obci Dubá

Českolipsko – Každý pátek přinášíme v tištěném vydání Deníku fotky, na kterých se s vámi podíváme do minulosti, do československé minulosti. Další díl naleznete v novinách už v pátek 2. února.

Nová rektorka Mendelovy univerzity je ve funkci. Je první žena v čele univerzity

Brno – Do vedení Mendelovy univerzity v Brně se ve čtvrtek poprvé v historii postavila žena. Novou rektorkou se stala Danuše Nerudová. „Chci proměnit Mendelovu univerzitu ve skutečně moderní univerzitu 21. Století. Budu se zasazovat o to, abychom formovali veřejný názor a byli nositeli vzdělanosti, ne abychom jen tupě dělali to, co chce ministerstvo,“ nastínila Nerudová.

Zakladatel Tesly Musk prodává plamenomety, 20 tisíc jich zmizelo za týden

/VIDEO/ Miliardář a vizionář Elon Musk přišel s opravdovou kuriozitou zajišťující teplo. Jeho společnost The Boring Company prodává plamenomety. Nejde o vtip, zbraň umí vyrobit skutečný oheň. Za cenu 500 dolarů (10 500 korun) se jich všech 20 tisíc kusů vyprodalo během jednoho týdne. Firma vydělala na 10 milionů dolarů (202 milionů korun). 

Jak jsme žili v Československu. Tento týden v Českých Budějovicích

Českobudějovický deník připravuje unikátní cyklus Jak jsme žili v Československu. Každý týden budeme zveřejňovat historické zajímavosti a archivní snímky z Českobudějovicka z let 1918 až 1992. Podíváme se, jak se za Československa žilo lidem, nahlédneme do kronik různých spolků, sportovních klubů, zájmových sdružení a dalších. V pátek 2. února se v tištěném vydání Českobudějovického deníku ohlédneme za slavnostními průvody v Českých Budějovicích.

Závodnice Olga Roučková a novinář Jan Říha líčili i odvrácenou tvář Rallye Dakar

Kolín – Jen pár dní poté, co se vrátila z letošní náročné Rallye Dakar, dělila se o své zážitky ze závodu řidička čtyřkolky Olga Roučková, která do salonků Městského společenského domu v Kolíně přijela předposlední lednový den v doprovodu novináře Jana Říhy, jenž pro rozhlasové posluchače z etap závodů referoval letos už po třinácté.

S činkami se peru už třicet pět let, říká Karel Ruso

Nymburk /ROZHOVOR/ – Desítky medailí z evropských a světových šampionátů má ve své bohaté sbírce silový trojbojař Sokola Nymburk KAREL RUSO. Je dlouholetou stálicí nymburského oddílu. Minulý rok byl dokonce uveden jako první Čech do evropské síně slávy.

Náměstí Klementa Gottwalda a Rudé armády zmizely hned po sametové revoluci

O názvech ulic ve slovácké metropoli toho ví bezpečně nejvíc. Bývalý šéf Státního okresního archivu Uherské Hradiště Jiří Čoupek je totiž nejen dlouholetým členem názvoslovné komise, ale před třemi lety navíc vydal knihu Uherskohradišťské ulice, která nabízí přehled dnešních názvů ulic s jejich historickým vývojem.

Zajímavé knihy se vracejí do historie

Lounsko, Žatecko - Jedna se věnuje obci Zbrašín a vyšla v lednu, druhá bude pojednávat o vojenské brigádě v Žatci a její vydání se ještě připravuje.

Silový trojboj zdobí úspěchy

Nymburk – Možná tak trochu ve stínu čtrnácti basketbalových titulů pro mistry republiky jsou v Nymburce další sporty. Rychlostní kanoistika v čele s mistrem světa Martinem Fuksou je také v popředí zájmu. Ale je tu také oddíl silového trojboje Sokol Nymburk. A také borci tohoto klubu mají za sebou nepřeberné množství triumfů z nejprestižnějších akcí.

Pošťáci nejvíce chodí do ulic pojmenovaných po českých velikánech

Náchodsko - Alois Jirásek a Jan Hus – to jsou dvě významné postavy české minulosti, po nichž jsou nejčastěji pojmenovány ulice či náměstí ve městech na Náchodsku. Jméno českého prozaika a reformátorského kazatele, které v historii od sebe dělí půl tisíciletí, nese v okrese shodně deset míst.

Hraběnka ještě o svého muže zabojuje

Dvacáté provedení Mozartovy Figarovy svatby v historii opery Národního divadla, které poprvé režíruje žena Magdalena Švecová, má dnes a v sobotu premiéru ve Stavovském divadle. V roli Hraběnky Almavivy se v alternaci představí sopranistka Jana Šrejma Kačírková.

Prohlídka hřebčína i komiksová dílna: Takové budou pololetky na Chrudimsku

Chrudimsko – Na den pololetních prázdnin – a víkend na ně navazující – je na okrese Chrudim připraveno hned několik akcí z různých oblastí lidských zájmů. Na své si přijdou jak milovníci zimní přírody a zvířat tak ti, kteří dávají přednost poklidnějším zábavám ve vyhřátých interiérech.

Projekt Jak jsme žili v Československu. Tentokrát v "lidušce"

Český Krumlov - Uplynulých 100 let na Českokrumlovsku mapuje každý pátek unikátní projekt Deníku Jak jsme žili v Československu. Každý týden budeme v tištěném vydání regionálního deníku zveřejňovat historické zajímavosti a archivní snímky z Českokrumlovska  z let 1918 až 1992. Podíváme se, jak se za Československa žilo lidem, nahlédneme do kronik různých spolků, sportovních klubů, zájmových sdružení a dalších. Tento pátek zavítáme do historie ZUŠ Český Krumlov.

Španělský velvyslanec na „Benešovce“ i v kuchyni

Pardubice - Město Pardubice vůbec poprvé navštívil velvyslanec Španělského království Pedro Calvo-Sotelo Ibáñez-Martín. Neobvyklou návštěvu jako první přivítali na Základní škole Benešovo náměstí, kde se pořádal Den španělské kuchyně. 

Jak jsme žili v Československu. Tento týden opět v Deštné

Jindřichohradecký deník připravuje unikátní cyklus Jak jsme žili v Československu. Každý týden budeme v tištěném vydáni vašeho regionálního deníku zveřejňovat historické zajímavosti a archivní snímky z Jindřichohradecka z let 1918 až 1992. Podíváme se, jak se za Československa žilo lidem, nahlédneme do kronik různých spolků, sportovních klubů, zájmových sdružení a dalších. V dalším díle, který vyjde v pátek 2. února, se znovu podíváme do dějin Deštné!

Ulice Evy Bosákové nebo Podsedníčkova?

Mladá Boleslav – Mladá Boleslav je v mnoha směrech specifické město. Už tím, že tam za prací jezdí lidé z celého Česka. Získají dobře placené místo a jistou možnost ovlivňovat dění kolem sebe. V prostředí, které neznají. A podle toho také některá rozhodnutí vypadají. Patří mezi ně i názvy ulic.

Hradeckými ulicemi čtenáře provádí Uličník

Jindřichův Hradec – Víte, kde se ve městě u Vajgaru nachází Zárybničí? Kde se už dlouhé roky říká U Malíře? Nebo které ulice dříve nesly názvy Svinská, Mostní, Habermanova či Rašínova?

Seriál Deníku Jak jsme žili v Československu: Dašice

Dašice – V letošním roce si připomínáme stoleté výročí od vzniku Československa.  K oslavám se připojuje i váš Deník, a to unikátním projektem Jak jsme žili v Československu. V dalším dílu seriálu nás nechá do své minulosti nahlédnout město Dašice, které v letošním roce slaví 700 let od první písemné zmínky.

Příbramské ulice nesou jména také význačných rodáků

Příbram – Procházka po městě a zamyšlení se nad názvy ulic může být někdy jako učebnice historie, sportu a kultury. Co mají společného tato jména? Arcibiskup Arnošt z Pardubic, Karel Hynek Mácha, bratři Čapkové, Božena Němcová, Generál Tesařík, Karel Kryl, Hermína Tyrlová, František Drtikol, Karel Vojden, Pavel Juráček, Václav Bedřich a Pavel Juráček– to jsou jména osobností, které zanechaly svou historickou stopu v Příbrami, v jejím okolí, v celé České republice, anebo i ve světě. Jsou spojena s významnými činy nebo celoživotní prací, díky kterým byli zapsáni do mapy města a denně potkáváme při procházení ulicemi jejich jména. Ale jsou tu zastoupeni opravdu všichni, i významní rodáci? Ulici není možné pojmenovat po žijícím člověku, lze to udělat pouze in memoriam, proto tu jméno žijícího člověka nenajdete.

Na významné osobnosti v Kladně a Slaném nezapomínají

Kladensko, Slánsko - To, co se zamlouvá jedné generaci, se nutně nemusí líbit nástupnické. To, jak jsme žili a jakému režimu či nadvládě podléhali, se nejčastěji odráží v názvech ulic. Doba válečné okupace přinášela svá nařízení, stejně jako například socialismus. Názvy ulic, které byly nejvíce poplatné režimu už naštěstí mnohdy zmizely v propadlišti dějin a dnes už na Gottwaldovu či Noskovu nenarazíte v Kladně ani Slaném.

Splašené nůžky čeká 200. repríza

„Tak já si přinesu svoji židli.“ I s takovými reakcemi diváků se setkávají pokladní Městského divadla Zlín, když na otázku, zda jsou ještě volná místa na Splašené nůžky, kroutí zamítavě hlavou. A trvá to už sedm let. Ve středu 31. ledna bude mít věčně vyprodaný divácký hit Splašené nůžky ve Studiu Z už dvoustou reprízu. To se ještě žádné inscenaci v historii MDZ nepodařilo.

Evropské hnutí antirasistů odsoudilo Okamuru za výroky o Letech

Evropské antirasistické hnutí EGAM (European Grassroots Antiracist Movement) odsoudilo nedávné výroky předsedy SPD Tomia Okamury o protektorátním koncentračním táboře pro Romy v Letech u Písku. Podle Okamury tábor nebyl oplocený, a ti, kteří v něm byli, se mohli po okolí volně pohybovat. Podle hnutí EGAM je to "nejklasičtější popírání" romského holokaustu a snaha o vytváření paralelní historie. 

Výstava v Uffu nese název Interakce

Trutnov - Dva autoři vystavují od úterý díla v Galerii Uffo. Jarosław Sebastian Pastuszak je malíř, teolog, filosof, pedagog a kurátor galerie současného umění Galeriezet.

Pro Poláky jsme Pepíci

Jičín - Říká se, že když jedou Poláci k nám, zajímají se o to, kde se pije vodka, kde se slouží bohoslužby a kde se dá ukrást auto. Pravda, že i když jsme velmi blízcí sousedi, snad bychom se měli znát, je mnoho podobných zvěstí. A tak přijel do jičínské Knihovny Václava Čtvrtka Polák, aby to trochu uvedl na pravou míru.

Litografické příběhy vystavuje Vladimír Suchánek v Hollaru

Litografické příběhy má název výstava prací předního českého výtvarníka Vladimíra Suchánka, která bude dnes večer zahájena v pražské Galerii Hollar. Veřejnosti se jeho práce představují po pěti letech, které uplynuly od jeho retrospektivní výstavy v Císařské konírně Pražského hradu. Grafik oslaví 12. února pětaosmdesátiny.