Vrchol se vypíná nad Květnou, místní částí obce Strání. Nová Hora poskytuje zajímavé výhledy, navíc se na jejích jihozápadních svazích rozkládá stejnojmenná přírodní rezervace, na jejím severovýchodním úbočí zase nalezneme dvojici minerálních pramenů s dlouhou historií užívání.
V rámci seriálu Fotoohlédnutí do historie Klatovska nahlédneme do našich měst, obcí, spolků a institucí v době Československa.
/FOTOGALERIE/ V době nouzového stavu plného omezení jsou dobrou příležitostí, jak strávit volný čas, procházky naučnými stezkami v přírodě. Zatím neokoukaná je naučná stezka u Hředel v lokalitě zvané Amálie, která vznikala v letních měsících a slavnostně otevřena byla na podzim.
Jiřího Čechuru z Kladrub považují místní spoluobčané za žijící legendu.
Asi nezjistíme, že nějaký náš předek byl šlechtic pyšnící se rozlehlým panstvím a krásným erbem. Pustit se do odhalování rodinné historie nám i tak může přinést mnoho. Je to nejen zábava na krácení dlouhých chvil, ale pomůže nám pochopit mnohé o nás samých.
Fotografií, které připomínají nedávnou i trochu vzdálenější historii Benešova je i ve veřejných zdrojích dost a dost. Teď s dalším rozšířením nabídky možností s náhledem do minulosti města přichází také speciální MUD google mapa spravovaná Muzeum umění a designu Benešov a doplněná historickými fotkami sídla poblíž Konopiště.
„Ještě v noci před samotnou bitvou udeřila císařská jízda na nic netušící stavovské vojáky u Ruzyně, což samozřejmě pozvedlo bojovou morálku katolických jednotek,“ popisuje historik a spisovatel Martin Pitro úplný počátek bitvy na Bílé hoře, která se uskutečnila přesně před 400 lety. Jinak podle něj střet zprvu na katastrofu českých stavů nevypadal. Útok odrazili, poměrně záhy se ale vše zvrtlo.
/ROZHOVOR/ Michal Soukup vede organizaci, která už za Rakouska-Uherska pozitivně ovlivňovala dění v Mostě.
O 8. listopadu léta Páně 1620 se na základních školách mluví jako o jednom z klíčových okamžiků našich dějin. Česká šlechta tu svedla klíčovou bitvu s habsburskými vojsky a po prohře právě rakouský šlechtický rod převzal definitivně moc nad českými zeměmi. Na dlouhá tři století. Připomeneme si již 400. výročí této důležité události. Masových připomínek důležitého milníku dějin se nedočkáme. Nakonec veškeré snahy přerušila pandemie koronaviru. Zákaz shromažďování přitom není jediný problém. Bitvu o Bílou horu totiž již tři desetiletí spolu vedou také nejrůznější skupiny historického šermu. Sporem je samotný způsob, jak tuto bitvu vlastně rekonstruovat.
Nečekaný formát oslav se podařilo přichystat na středeční sváteční večer Divadlu V Pytli. Ze svého velkého kinosálu v Hrobu si udělali obývák, z plátna pak obří obrazovku. A že jsou rodinou skutečnou, nejen divadelní, a navíc početnou, sešli se před 19. hodinou u stolu všichni!
Nejen za místem velké tragédie, ale také za kusem regionální historie a industriálního urbanismu můžete vyrazit do Dolní Suché.
Nová turistická trasa vznikla ve Velešíně. Poutníky vede strahovským údolím a kromě pohybového vyžití přinese i poznání z historie okolí.
Tak zněla pozvánka na akce k oživení kulturní památky ve Skořicích. Krásné oltáře, které kdysi zdobily kostel sv. Václava v Plasích, přišlo obdivovat přes 400 návštěvníků. Nejen oltáře, ale líbila se i výstava o předcích, která byla součástí otevření. Návštěvníci se mohli dozvědět trochu z historie Kolvína a Padrtě – vesnic, které nahradil vojenský prostor.
Sportovní soutěže stojí, hokejisté Kladna si na plnění svého postupového extraligového snu musí počkat. Zkusili jsme vybrat alespoň některé hokejové zajímavosti, které se v historii kladenského hokeje udály 29. října.
Série #světovéČesko / Vysočina sklářská zve návštěvníky a turisty k rozžhaveným pecím velkých skláren i malých hutí, k ochutnávkám historie i současnosti sklářského řemesla, na výstavy i živé ukázky skláření.
Tak zněla pozvánka na akce k oživení kulturní památky ve Skořicích. Krásné oltáře, které kdysi zdobily kostel sv. Václava v Plasích, přišlo obdivovat přes 400 návštěvníků. Nejen oltáře, ale líbila se i výstava o předcích, která byla součástí otevření. Návštěvníci se mohli dozvědět trochu z historie Kolvína a Padrtě – vesnic, které nahradil vojenský prostor.
V rámci seriálu Fotoohlédnutí do historie Klatovska nahlédneme do našich měst, obcí, spolků a institucí v době Československa.
Série #světovéČesko / Třeboňsko vás nadchne svou rybniční krajinou i historií. Zdejší rovinatá krajina, tolik vyhledávaná rekreačními cyklisty, okouzlí každého, kdo sem kdy zavítá. Rozlehlé borové lesy, staleté hráze rybníků i malebné vesničky jsou neoddělitelnou součástí Třeboňska, stejně jako historickém centrum města Třeboň. Je tedy vděčným cílem všech, kdo touží po klidu zrcadleném v rozsáhlých vodních hladinách, i po aktivním poznávání bohaté historie spjaté s tímto vodním regionem.
Vydat se prozkoumat královské město Beroun i další místa spjatá s českou historií v okolí města můžete pomocí cyklostezky a naučné stezky s názvem „Po stopách českých králů“. Stezka spojuje Beroun s významnými i zajímavými turistickými cíli v jeho okolí. Vyrazit tak můžete na západ do Nižboru, na jih ke královským hradům Točník a Žebrák, nebo na východ přes Karlštejn do Dobřichovic. Pokud nechcete jet stejnou trasou tam i zpět, pro návrat můžete využít vlak, nebo si trasy prodloužit a navštívit tak historická i přitažlivá místa v okolí stezky. Budeme-li počítat stezku v jednom směru, pak nabízí celkem 47 km krásné přírody, dechberoucích výhledů a pozoruhodných míst. V budoucnu se snad dočkáme i dovyznačení poslední severní větve z Berouna do Loděnice. Pojďme ale postupně a projděme si jednu světovou stranu po druhé.
Rád pozoruje svůj rodný Hodonín z nejrůznějších úhlů. Rád jej fotí. A rád o něm mluví. Především pak o jeho historických zajímavostech. Třeba o diplomatických setkáních, v nichž hráli roli významní čeští králové. Nebo o zásluhách židovských obchodníků, díky kterým se někdejší vesnický ráz měnil v ten městský.
Kolem roku 1067 zde stával hrad, který sloužil k ochraně brodu přes řeku Dyji. Po staletí tady vedle sebe společně žily komunity křesťanské i židovské a nesmazatelnou stopou se do historie města zapsali Habáni. Nejen to se nyní dozvědí lidé na čtrnácti informačních panelech, které nechala podivínská radnice rozmístit u architektonicky cenných staveb ve městě nebo historicky významných míst.
/ROZHOVOR/ Miloš Dempír pochází z Brna. U Nechranické přehrady ale zachraňuje zámek Poláky.
/ROZHOVOR/ Miloš Dempír pochází z Brna. U Nechranické přehrady ale zachraňuje zámek Poláky.
Městský obvod Ostrava-Jih vydal novou publikaci s názvem „Pamětní kniha obce Výškovice: Psáno výškovickými kronikáři v letech 1923–1966“. Jedná se o druhý díl v loňském roce založené Edice písemných památek městského obvodu Ostrava-Jih, který si klade za cíl přiblížit široké veřejnosti prostřednictvím autentických textů historii jednotlivých částí nejlidnatějšího obvodu Ostravy. Před kaplí Nanebevzetí Panny Marie ve Výškovicích dnes byla kniha symbolicky pokřtěna vodou z blízké výškovické tůně.
Aglomerace, která v minulosti znečišťovala Ostravu a široké okolí červeným prachem ze zpracování nekvalitní sovětské rudy, je definitivně minulostí. Lokalita je vyčištěná a právě se vrací do života Ostravy ve zcela nové kvalitě.
/FOTOGALERIE/ Na západ, na jih i podél řeky. To jsou hned tři možnosti cyklistických i pěších výletů z Berouna, na něž ve čtvrtek 22. října upozornila Linda Dlouhá ze Středočeské centrály cestovního ruchu.
"Sedmý svazek tematické řady edice Velké dějiny zemí Koruny české, věnovaný historii školství a vzdělanosti, je důkladným přehledem světa školních škamen, ve kterém dominuje nejen bílá křída a tmavá tabule, ale stále více se prosazují prvky on-line světa počátku 21. století," hodnotí novou knihu Stanislav Vaněk.
Nespočet krásných míst má jižní Morava a je velmi lehké se do této tajemné dámy zamilovat. Ale každé plus má i své minus. A protipólem radosti je smutek. Co se týká jižní Moravy, smutek nese jméno Šakvice.
Doslova zlatým hřebem třetí říjnové soboty ve Vážanech, čítajících 431 obyvatel, měl být křest zbrusu nové knihy, první v historii vesnice, nesoucí název Vážany, dějiny a život obce. Sepsal ji čtyřiadvacetičlenný kolektiv autorů.
Díky virtuálním prohlídkám přibylo děčínskému muzeu přes tisíc fanoušků.
Žulová stezka Horkami nabízí relaxaci, zábavu i poznání.
Výlet s vůní historie. Vydejte se vstříc rozsáhlému komplexu zříceniny středověkého hradu Fulštejn, který je vzdálen asi kilometr od Bohušova a pod nímž protéká říčka Osoblaha.
V rámci seriálu Fotoohlédnutí do historie Klatovska nahlédneme do našich měst, obcí, spolků a institucí v době Československa.
Pořadatelé ze spolku Atletika Bez Bariér dotáhli úspěšně mítink do konce.
Koronavirus se po celém světě prokázal již u 39 milionů lidí, více než milion z nich onemocnění podlehl. Nikdo v současné době nedokáže říct, kdy a zda koronavirus zcela vymizí a kolik lidí na něj ještě zemře. Možný budoucí vývoj však nastiňují dřívější pandemie.
/ROZHOVOR/ Se Sychrovem spojil svůj život. Kastelán Miloš Kadlec bilancuje. Šedesátiny chtěl oslavit koncertem Jaroslava Svěceného, ale plán zhatil virus.
/ROZHOVOR/ Se Sychrovem spojil svůj život. Kastelán Miloš Kadlec bilancuje. šedesátiny chtěl oslavit koncertem Jaroslava Svěceného, ale plán zhatil virus.
/ROZHOVOR/ Přijel si prohlédnout výstavu „Annus Mirabilis – Rok zázraků“, která je o přelomových událostech roku 1989, a na jejímž vzniku se velkou měrou podílel. O výstavě, která je do 16. října k vidění ve foyer Domu kultury ve Frenštátě pod Radhoštěm, o státní bezpečnosti a dalších věcech hovoří Petr Blažek, historik a spoluzakladatel Ústavu pro studium totalitních režimů.
Naučná stezka Veselské pískovny vás poučí o okolí, přírodě, historii obcí.
Třiatřicetiletý Jirka Švanda je náchodským rodákem a regionálním patriotem. Podílel se a stále podílí na řadě marketingových aktivit spojených s cestovním ruchem a kulturou. Pracuje v novoměstském informačním centru, připravuje komentované prohlídky a jako šéfredaktor novin Kladského pomezí a redaktor Náchodského Swingu se věnuje historii i současnosti našeho regionu.
/FOTOGALERIE/ Cenný dar, tisíce knih a publikací, které patřily profesoru Vladimíru Wolfovi, získá Muzeum Podkrkonoší v Trutnově do svého knihovního fondu. Jedná se o celoživotní sbírku bývalého historika Muzea Podkrkonoší. Knihovna bude mít v muzeu svůj vlastní vymezený prostor. Na počest profesora se bude jmenovat Wolfova knihovna.
Vládní opatření uzavřela muzea, ale nezoufejte, vzdělávat se a bavit se můžete i díky webovým výstavám. Také les prospěje vašemu zdraví a má stále otevřeno. Potěší i dobrá kniha.
O víkendu si mohou zájemci naplánovat výlet na neokoukaná místa plná historických i gastronomických lákadel v Dolním Rakousku. Vydat se tam mohou za příznivější situace. Z online tipů vybíráme možnost nahlédnout do sbírek Moravské galerie či Jihomoravského muzea.
O víkendu si mohou zájemci naplánovat výlet na neokoukaná místa plná historických i gastronomických lákadel v Dolním Rakousku. Vydat se tam mohou za příznivější situace. Z online tipů vybíráme možnost nahlédnout do sbírek Moravské galerie či Jihomoravského muzea.
O víkendu si mohou zájemci naplánovat výlet na neokoukaná místa plná historických i gastronomických lákadel v Dolním Rakousku. Vydat se tam mohou za příznivější situace. Z online tipů vybíráme možnost nahlédnout do sbírek Moravské galerie či Jihomoravského muzea.
O víkendu si mohou zájemci naplánovat výlet na neokoukaná místa plná historických i gastronomických lákadel v Dolním Rakousku. Vydat se tam mohou za příznivější situace. Z online tipů vybíráme možnost nahlédnout do sbírek Moravské galerie či Jihomoravského muzea.
O víkendu si mohou zájemci naplánovat výlet na neokoukaná místa plná historických i gastronomických lákadel v Dolním Rakousku. Vydat se tam mohou za příznivější situace. Z online tipů vybíráme možnost nahlédnout do sbírek Moravské Galerie či Jihomoravského muzea.
O víkendu si mohou zájemci naplánovat výlet na neokoukaná místa plná historických i gastronomických lákadel v Dolním Rakousku. Vydat se tam mohou za příznivější situace. Z online tipů vybíráme možnost nahlédnout do sbírek Moravské galerie či Jihomoravského muzea.
Kraťoučká, ani ne kilometr dlouhá, stezka seznamuje s historií obce Hradešín, ležící na svazích stejnojmenného vrchu nedaleko Českého Brodu.
V křivoklátských lesích nedaleko obce Běleč na hranicích Kladenska a Rakovnicka se skrývá volně přístupná zřícenina královského hradu Jenčov. Jeho historie je ovšem velmi mlhavá, v písemných pramenech totiž o hradu nalezneme zmínku až z roku 1606.
