K Frühbauerovým z Peršíkova, místní části Havlíčkovy Borové, neodmyslitelně patří chov krav a farmaření. Jejich rod se zemědělství věnuje už více než dvě stě let. Nově se mohou pyšnit bronzovou příčkou ze soutěže Farma roku. Možná právě díky bohaté historii a rodinné tradici.
Dobrovolníci zatím naskenovali zhruba 35 tisíc stránek dokumentů. Hotovo má být letos. Nadšenci chtějí unikátní dokumenty lépe zpřístupnit pro badatele.
V pondělí 9. března 2020 se konala v podkrovním sále Městské knihovny v Prostějově akce Nejen Purim s Hanáckým Jeruzalémem. V jejím úvodě se přítomní seznámili s historií tohoto nejveselejšího židovského svátku, jehož oslava letos připadla na 10. březen. Vyslechli si příběh královny a zachránkyně Židů Ester, požehnaného Mordechaje a zlého rádce Hamana.
Josef Velfl je český historik a muzejník, ředitel Hornického muzea v Příbrami. Je autorem mnoha článků i knih z dějin příbramského regionu. Narodil se v Rakovníku, ale už když mu byl rok, přestěhovala se rodina do Příbrami. V roce 1975 absolvoval místní gymnázium a poté Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Hned poté nastoupil do Hornického muzea v Příbrami, jehož ředitelem se stal v roce 1994.
V tomto článku si dovolím reagovat na bezpočet reakcí veřejnosti na prezentaci našeho kraje v médiích.
Chodsko se do celostátního vysílání České televize dostalo od Nového roku hned několikrát. Naposled si náš region vzala na paškál Toulavá kamera a před tím se regionální bohatství v podobě chodských koláčů dostalo na obrazovky díky soutěži Peče celá země.
Do konce března mohou návštěvníci Vodního domu Hulice shlédnout expozici, která mapuje silniční historii tzv. československé dálnice, jejíž historie se začala psát již ve 30. letech 20. století.
/FOTOGALERIE/ Zájemci o historii dálničních mostů si přišli v neděli 8. března v Hulicích opravdu na své. Návštěvnické středisko Vodní dům pro ně připravilo komentovanou procházku k nedaleké vodní nádrži, kde nachází zapomenuté mosty, které byly postaveny v původní trase naší první dálnice.
/ROZHOVOR/ Žatecký rodák František Blahout patří do týmu lidí, který chystá v Bezděkově u Žatce nové muzeum.
/ROZHOVOR/ Na konci druhé světové války ho postavili Němci, pomohlo k přežití státu Izrael, půl století bylo nedílnou součástí protivzdušné obrany naší země. Na jeho místě teď pracují tisíce lidí v továrnách. Řeč je o vojenském letišti u Žatce, které v roce 1993 ukončilo provoz. Tam kde stálo, je průmyslová zóna Triangle. Po letišti, které se během svého provozu stalo nedílnou součástí života tisíců obyvatel Žatce a okolí, nezbylo nic a příliš mnoho ho nepřipomíná. To se brzy změní. Parta nadšenců připravuje v Bezděkově u Žatce nové muzeum.
Původně vystudovaná učitelka Irena Veverková (62), působila dlouhé roky jako archivářka ve Státním okresním archivu Kladno, zabývá se regionální historií, osobnostmi regionu, stavebními památkami a dějinami školství. Je vdaná, má tři dospělé syny a jednu vnučku. Za svůj největší badatelský objev považuje znovuobjevení kladenského architekta Antonína Raymonda, který se v Zemi vycházejícího slunce stal v minulém století zakladatelem novodobé japonské architektury. Zásluhou znovuobjevení této významné osobnosti má právo nosit architektovo příjmení vedle svého jako jedna ze tří lidí na světě.
Doktorandka katedry historie Filozofické fakulty UJEP Vlasta Kordová je jednou z mála historiček, kterým se podařilo získat stipendium Jana Patočky na vídeňském Institut für die Wissenschaften vom Menschen (IWM). Hodnotící komisi zaujalo téma: Heroizace a viktimizace v interpretaci historiografie moderních národních dějin po roce 1989. Na stáž, která bude probíhat 6 měsíců, nastoupila začátkem února 2020.
Startovní celodenní seminář se uskutečnil v Infocentru Hornické krajiny Krupka před pár dny. Rezervace míst byla rychle před avizováním účasti zaplněna.
Muzeum se otevře v polovině května, pro veřejnost bude přístupné každou první sobotu v měsíci. Nadšenci budují muzeum v Bezděkově u Žatce.
Zdeněk Radslav Dittrich se jako student historie účastnil dvou pochodů na Pražský hrad za prezidentem Benešem v době komunistického převratu v únoru 1948.
V pátek 21. února se v podvečer sešlo na patnáct zájemců o historii z řad poběžovických občanů, aby si vyslechli zajímavou besedu Petra Mužíka a Josefa Böhma o vzniku a historickém vývoji města Poběžovice (Ronšperk) a o historii jeho starých domů a ulic.
Tržby společnosti Kovohutě Příbram nástupnická v roce 2019 dosáhly 2,774 miliardy korun. Jde o třetí nejvyšší tržby v historii. Výše tržeb je ovlivněna aktivitou a přístupem zaměstnanců jednotlivých divizí, dále burzovními cenami zájmových kovů a množstvím prodaného olova. Na uvedených prodejích se podílely zejména divize Recyklace olova a Drahé kovy.
Jitkov – Slavnostního křtu se dočkala letos v únoru kniha Historie Jitkova. Autorem je starosta Petr Kubát.
/FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ Poklad uprostřed historického centra města. Přesně tak by se dala nazvat nedávno otevřená Knihtiskárna v Barborské ulici v Kutné Hoře. Za jedinečnou expozicí knihtisku nestojí nikdo jiný než rodinná Tiskárna Grafia Gryč, v níž se tiskařské řemeslo dědí z otce na syna už pět generací. Rodina Gryčů navíc nedělá společně jen tiskařské řemeslo, mají k tomu ještě úspěšnou kapelu s příznačným názvem 4G.
/FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ Poklad uprostřed historického centra města. Přesně tak by se dala nazvat nedávno otevřená Knihtiskárna v Barborské ulici v Kutné Hoře. Za jedinečnou expozicí knihtisku nestojí nikdo jiný než rodinná Tiskárna Grafia Gryč, v níž se tiskařské řemeslo dědí z otce na syna už pět generací. Rodina Gryčů navíc nedělá společně jen tiskařské řemeslo, mají k tomu ještě úspěšnou kapelu s příznačným názvem 4G.
/FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ Poklad uprostřed historického centra města. Přesně tak by se dala nazvat nedávno otevřená Knihtiskárna v Barborské ulici v Kutné Hoře. Za jedinečnou expozicí knihtisku nestojí nikdo jiný než rodinná Tiskárna Grafia Gryč, v níž se tiskařské řemeslo dědí z otce na syna už pět generací. Rodina Gryčů navíc nedělá společně jen tiskařské řemeslo, mají k tomu ještě úspěšnou kapelu s příznačným názvem 4G.
/FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ Poklad uprostřed historického centra města. Přesně tak by se dala nazvat nedávno otevřená Knihtiskárna v Barborské ulici v Kutné Hoře. Za jedinečnou expozicí knihtisku nestojí nikdo jiný než rodinná Tiskárna Grafia Gryč, v níž se tiskařské řemeslo dědí z otce na syna už pět generací. Rodina Gryčů navíc nedělá společně jen tiskařské řemeslo, mají k tomu ještě úspěšnou kapelu s příznačným názvem 4G.
/FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ Poklad uprostřed historického centra města. Přesně tak by se dala nazvat nedávno otevřená Knihtiskárna v Barborské ulici v Kutné Hoře. Za jedinečnou expozicí knihtisku nestojí nikdo jiný než rodinná Tiskárna Grafia Gryč, v níž se tiskařské řemeslo dědí z otce na syna už pět generací. Rodina Gryčů navíc nedělá společně jen tiskařské řemeslo, mají k tomu ještě úspěšnou kapelu s příznačným názvem 4G.
/FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ Poklad uprostřed historického centra města. Přesně tak by se dala nazvat nedávno otevřená Knihtiskárna v Barborské ulici v Kutné Hoře. Za jedinečnou expozicí knihtisku nestojí nikdo jiný než rodinná Tiskárna Grafia Gryč, v níž se tiskařské řemeslo dědí z otce na syna už pět generací. Rodina Gryčů navíc nedělá společně jen tiskařské řemeslo, mají k tomu ještě úspěšnou kapelu s příznačným názvem 4G.
/FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ Poklad uprostřed historického centra města. Přesně tak by se dala nazvat nedávno otevřená Knihtiskárna v Barborské ulici v Kutné Hoře. Za jedinečnou expozicí knihtisku nestojí nikdo jiný než rodinná Tiskárna Grafia Gryč, v níž se tiskařské řemeslo dědí z otce na syna už pět generací. Rodina Gryčů navíc nedělá společně jen tiskařské řemeslo, mají k tomu ještě úspěšnou kapelu s příznačným názvem 4G.
/FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ Poklad uprostřed historického centra města. Přesně tak by se dala nazvat nedávno otevřená Knihtiskárna v Barborské ulici v Kutné Hoře. Za jedinečnou expozicí knihtisku nestojí nikdo jiný než rodinná Tiskárna Grafia Gryč, v níž se tiskařské řemeslo dědí z otce na syna už pět generací. Rodina Gryčů navíc nedělá společně jen tiskařské řemeslo, mají k tomu ještě úspěšnou kapelu s příznačným názvem 4G.
/FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ Poklad uprostřed historického centra města. Přesně tak by se dala nazvat nedávno otevřená Knihtiskárna v Barborské ulici v Kutné Hoře. Za jedinečnou expozicí knihtisku nestojí nikdo jiný než rodinná Tiskárna Grafia Gryč, v níž se tiskařské řemeslo dědí z otce na syna už pět generací. Rodina Gryčů navíc nedělá společně jen tiskařské řemeslo, mají k tomu ještě úspěšnou kapelu s příznačným názvem 4G.
/FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ Poklad uprostřed historického centra města. Přesně tak by se dala nazvat nedávno otevřená Knihtiskárna v Barborské ulici v Kutné Hoře. Za jedinečnou expozicí knihtisku nestojí nikdo jiný než rodinná Tiskárna Grafia Gryč, v níž se tiskařské řemeslo dědí z otce na syna už pět generací. Rodina Gryčů navíc nedělá společně jen tiskařské řemeslo, mají k tomu ještě úspěšnou kapelu s příznačným názvem 4G.
Historii ve svém srdci má hluboce zakořeněnou Miloš Ryneš z Klatov. Jeho velkou vášní je US ARMY a v Klatovech založil dokonce Klub 3. armády.
Přednáška válečného veterána o popularizaci historie a vlastních válečných vzpomínkách.
/FOTOGALERIE/ Petrovice u Sedlčan u příležitosti oslav výročí 800 let od první písemné zmínky o obci vydaly a pokřtily knihu s názvem '800 let Petrovice 1219 - 2019', jenž mapuje celou historii nejen Petrovic, ale i blízkého okolí.
Koho zajímají šperky a jejich historie, ať si nenechá ujít poutavou přednášku předního českého gemologa a vedoucího restaurátorského týmu o nově zrestaurované soupravě šperků, Radka Hanuse.
Českolipský klub 3. věku nabízí dříve narozeným nová setkání a lekce z řady oborů.
Putování po vinných sklepích v Popicích na Břeclavsku vypukne v sobotu pravé poledne. V pořadí dvanáctý ročník Tour de sklep Popice, v režii tamních vinařů, startuje u obecního úřadu.
Od Napoleona až k železnici a ještě kousek dál, tak se jmenovala tématická přednáška, která se konala v černošínském muzeu. Více než tři desítky posluchačů naslouchaly bohaté historii města od roku 1800, kterou jim přednášel černošínský rodák Miroslav Cvrk.
Poprvé od roku 1962 nezaznamenal americký výrobce Boeing za leden jedinou objednávku na svá letadla. Jeho evropský konkurent Airbus naopak zažil nejlepší měsíc v historii s 274 objednávkami.
Náhle v nedožitých 49 letech zemřel Jan Sláma ze Lhovic. Právě v této vesničce na Švihovsku prožil celý život a podílel se na jejím rozkvětu. Byl ale také historikem Pošumaví a učitelem na klatovské Střední průmyslové škole. Zpráva o jeho úmrtí zasáhla tak mnoho lidí nejen na Klatovsku.
Na největší investiční akci se připravují v Aši. Takzvaný Park historie by měl nejen ´lahodit´ oku, ale také vrátit návštěvníky do minulosti a ukázat jim pohnutou historii města.
/ROZHOVOR/ Archeolog Vojtěch Peksa zkoumá řadu let Podbořansko a Žatecko. Rozhovor s ním najdete v Týdeníku Lučan, který vyšel 4. února.
/ROZHOVOR/ Historik, publicista, politik. Všechna tato označení sednou na Martina Krska. Kdyby si ale měl vybrat, určitě by s pýchou řekl, že nejvíc si váží té profese prvně jmenované a své práce v ústeckém muzeu.
Gymnázium Děčín vstupuje do nového desetiletí s třemi probíhajícími projekty programu Erasmus Plus. Ty jsou podpořeny granty od Evropské Unie a umožňují našim učitelům a studentům vzdělávat se v Evropě. Jsou jedinečnou příležitostí, která všem zapojeným zprostředkovává odborný i osobnostní posun a my jsme potěšeni, že výuku učitelů, kteří se vzdělávají v zahraničí, pozitivně ohodnotila i prosincová kontrola České školní inspekce.
Unikátní Žatecký poklad nebo moderní výstava o historii Loun. To jsou nové expozice, na které chtějí muzea v Žatci a Lounech lákat návštěvníky. O změnách přemýšlejí také v Podbořanech.
Argentinská část Antarktidy zaznamenala nejteplejší den v historii měření - teplota na nejsevernějším výběžku kontinentu dosáhla rekordního 18,3 stupně Celsia. S odvoláním na argentinskou Národní meteorologickou službu o tom informovala agentura AFP.
Právě v malé vesnici u Kdyně, v Brnířově, bylo založené první zemědělské družstvo. Historické fotky, které zachycují některé okamžiky v historii tohoto družstva, včetně návštěvy prezidenta Zápotockého či chytání míče do nůše při fotbalovém zápase proti městskému úřadu.
Uplynulo sto let od chvíle, kdy bylo k Československu připojeno Hlučínsko. Stalo se tak 4. února 1920, když do Kravař, Dolního Benešova a Hlučína krátce před polednem vstoupilo československé vojsko. Republika se tak rozrostla o část pruského Slezska, ačkoliv zamýšlené územní nároky původně byly daleko vyšší.
Rýmařov, ležící na úpatí Hrubého Jeseníku, jemuž se přezdívá město hedvábí, se pyšní dlouhou historií. Bylo založeno na rozhraní 13. a 14. století zakladatelem Reymarem. odtud pochází jeho jméno Reymarstadt Rýmařov.
Eva Rennerová pochází z malého městečka ve východním výběžku Krkonoš - ze Žacléře. Vystudovala Fakultu humanitních studií - katedru Učitelství cizích jazyků Univerzity Pardubice. Pracovala několik let jako OSVČ v oboru překladatelství a tlumočnictví, vyučovala anglický a německý jazyk, již během studií vypomáhala v Městském muzeu Žacléř a informačním centru, kde od roku 2005 pracovala trvale.
Pochází z Březnice, ale v současné době žije v obci Lazsko, kde je už druhé volebního období také starostou. Vystudoval gymnázium v Příbrami (1994) a český jazyk a historii na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Krátce působil jako učitel na základní škole. V letech 2000 - 2007 byl redaktorem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, od roku 2007 pracuje jako historik moderních dějin v Hornickém muzeu Příbram - Památníku Vojna.
