Kreativ

ŠTÍTEK: literatura

Krása z ovocných křížal tvořená

Huštěnovice – Na sušených plátcích jablíček – křížalách – si pochutnávali už naši dávní předkové. Jako pamlsek slouží křížaly lidem dodnes, protože si ponechávají vysoký obsah vitaminů a minerálů.

Josef Merhaut: literát dramatického Brna

Rajhrad – Josef Merhaut. Při vyslovení jeho jména se mnohým vybaví už jen brněnská ulice nesoucí odkaz tohoto autora. A přitom byl Merhaut koncem 19. století vůdčí osobností moravské literatury – psal divadelní kritiky, romány a hlavně povídky, v nichž zachycoval česko-německé Brno. Zejména na tuto část Merhautovy tvorby se soustředí nová výstava rajhradského Památníku písemnictví na Moravě. Vernisáž je zítra ve čtyři hodiny odpoledne.

Rok na vsi utužil náš kolektiv

Tachov – V neděli byl v Muzeu Českého lesa v Tachově zakončen cyklus nazvaný Rok na vsi. Jeho úkolem bylo zmapovat a veřejnosti představit nejrůznější lidové zvyky a obyčeje.

O myslivosti a její tradici. Příručka pro každého

Náchodsko /RECENZE/ - Vyšlo už páté vydání úspěšné příručky Myslivost a její tradice pro myslivce a myslivecké zkoušky. Užitečná příručka a učebnice pro myslivce a myslivecké zkoušky vyšla tentokráte s výstižným novým názvem Myslivost a její tradice, Myslivecká osvěta.

Naši furianti zahájí začátek kalendářního roku

Nový Jičín - Novojičínské Beskydské divadlo odstartuje nový kalendářní rok českou klasikou. S hrou Naši furianti přijedou v pondělí herci pražského Divadla v Dlouhé. V hlavní roli se představí mimo jiné Miroslav Táborský nebo Ilona Svobodová.

Islanďanka se soudí o právo jmenovat se "Vánek"

Reykjavík – Patnáctiletá Islanďanka se soudí s islandským státem o právo užívat legálně jméno, které dostala od matky. Ta ji nazvala Blaer, což v islandštině znamená vánek. Problémem je, že Blaer není na vládním seznamu schválených ženských jmen, napsala agentura AP. Případ vzdáleně připomíná kauzu českých rodičů, kteří svou holčičku s odkazem na okolnosti porodu pojmenovali Půlnoční bouře.

Jaroslav Hašek, buřič a mystifikátor, zemřel před devadesáti lety

Praha - Velký spisovatel, buřič, mystifikátor i anarchista. To byl Jaroslav Hašek, který zemřel před 90 lety, 3. ledna 1923. Jeho nejslavnější dílo s hlavním hrdinou, vojákem Josefem Švejkem, patří k nejpřekládanějším a nejčtenějším knihám české literatury.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy /TÉMA/ - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

V Oticích se mohou pyšnit výjimečnou ladovskou výstavou

Otice - Kdo prochází či projíždí kolem nově zrekonstruované budovy Základní školy v Oticích, toho zaujme výjimečná a nápaditá výstava ve vestibulu školy. Přes prosklený vchod zde uvidíte postavičky, domy a kostelík vytvořené podle výtvarné předlohy Josefa Lady z roku 1938.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

Květa Legátová brala bohyně s rezervou, říká hradišťská učitelka

Uherské Hradiště /ROZHOVOR/ – Celý život toužila kantorka uherskohradišťské průmyslovky Lenka Tománková potkat svůj literární a morální vzor – spisovatelku Květu Legátovou, autorku povídkových Želar inspirovaných životem na Kopanicích. Přání se jí nakonec splnilo „za minutu dvanáct", letos na konci října. Minulý pátek ve věku třiadevadesáti let Legátová zemřela.

Květa Legátová brala bohyně s rezervou, říká hradišťská učitelka

Uherské Hradiště /ROZHOVOR/ – Celý život toužila kantorka uherskohradišťské průmyslovky Lenka Tománková potkat svůj literární a morální vzor – spisovatelku Květu Legátovou, autorku povídkových Želar inspirovaných životem na Kopanicích. Přání se jí nakonec splnilo „za minutu dvanáct", letos na konci října. Minulý pátek ve věku třiadevadesáti let Legátová zemřela.

V Oticích se mohou pyšnit výjimečnou ladovskou výstavou

Otice - Kdo prochází či projíždí kolem nově zrekonstruované budovy Základní školy v Oticích, toho zaujme výjimečná a nápaditá výstava ve vestibulu školy. Přes prosklený vchod zde uvidíte postavičky, domy a kostelík vytvořené podle výtvarné předlohy Josefa Lady z roku 1938.

Co si přečtou známé tváře o Vánocích? Víme to

Ostrava /Anketa Deníku/ - Jsou tady. Vánoce. Čas rozjímání a malého zastavení v celoročním shonu. Nabízí možnost najít si chvilku nejenom pro své nejbližší, ale také pro sebe. Zeptali jsme se několika známých lidí, zdali si najdou během svátků čas i na nějakou knihu, případně jaký žánr či titul si chtějí přečíst.

Malina: Vážná literatura v současné rozostřené době trpí. Lidé čtou kuchařky

Vsetín /ROZHOVOR/ – Dalibor Malina, který nedávno oslavil sedmdesátiny, je renesanční člověk. Je těžké najít téma, v němž by se alespoň částečně neorientoval. Když s ním usednete ke stolu, čas se zrychlí. A než si všimnete, hodina je pryč a vy toho máte ještě tolik na srdci. Pane Malino, jsem ráda, že jsem se s vámi mohla seznámit. Kéž bych měla více času na to, abych vás lépe poznala.

ANKETA DENÍKU: Co si přečtou známé tváře o Vánocích?

Ostrava - Jsou tady. Vánoce. Čas rozjímání a malého zastavení v celoročním shonu. Nabízí možnost najít si chvilku nejenom pro své nejbližší, ale také pro sebe. Zeptali jsme se několika známých lidí, zdali si najdou během svátků čas i na nějakou knihu, případně jaký žánr či titul si chtějí přečíst.

Ve věku 93 let zemřela spisovatelka Květa Legátová, autorka Želar

Praha - Ve věku 93 let zemřela v noci na dnešek spisovatelka Květa Legátová, kterou proslavila zejména povídková kniha Želary. Legátová, vlastním jménem Věra Hofmanová, psala již od mládí a publikovala od 50. let, ale minulý režim její tvorbě příliš nepřál. Uznání jí tak přinesly až Želary, které vydala až po osmdesátce a za něž dostala v roce 2002 Státní cenu za literaturu.

Ve věku 93 let zemřela spisovatelka Květa Legátová, autorka Želar

Praha - Ve věku 93 let zemřela v noci na sobotu spisovatelka Květa Legátová, kterou proslavila zejména povídková kniha Želary. Řekl to autorčin rodinný příslušník Jiří Buďa. Legátová, vlastním jménem Věra Hofmanová, psala již od mládí a publikovala od 50. let, ale minulý režim její tvorbě příliš nepřál.

V roce 1969 se ujímá řízení knihovny žena

Tábor – Rok 1951 přinese do života čtenářů jednu důležitou novinku, a sice volný výběr knih, kdy se sami začali pohybovat mezi regály. Ve skladu zůstala jen menší část titulů. Fond jich měl 2400.

Malina: Vážná literatura v současné rozostřené době trpí. Lidé čtou kuchařky

Vsetín /ROZHOVOR/ – Dalibor Malina, který nedávno oslavil sedmdesátiny, je renesanční člověk. Je těžké najít téma, v němž by se alespoň částečně neorientoval. Když s ním usednete ke stolu, čas se zrychlí. A než si všimnete, hodina je pryč a vy toho máte ještě tolik na srdci. Pane Malino, jsem ráda, že jsem se s vámi mohla seznámit. Kéž bych měla více času na to, abych vás lépe poznala.

Artur Závodský: literární historik, teatrolog a pedagog

Brno /VÝROČÍ/ – Literární historik a teoretik, teatrolog, pedagog a překladatel. Tím vším byl Artur Závodský, který se narodil přesně před sto lety – 19. prosince 1912 v Martinově a zemřel 2. května 1982 v Brně.

115 let knihovny: prvním knihovníkem byl Ant. Zeis

Tábor – Psal se rok 1897, 19. prosinec. První občané vstoupili do zbrusu nové městské knihovny, o jejíž první adrese se ví jen tolik, že dům stál na náměstí v historické části. Za posledních pár dní do konce roku vypůjčila 29 publikací.

Hrubínova Romance se dnes v divadle rozloučí

Zlín - Poetická Romance pro křídlovku se Velkým sálem zlínského divadla naposledy rozezní v pondělí 17. prosince v 19 hodin. Diváci si mohou naposledy připomenout jednu z nejslavnějších lyricko-epických básní české literatury o životě, lásce a smrti z pera Františka Hrubína a nechat se ještě jednou unést podmanivou melodií Herkulových lázní, která vrací hrdiny do minulosti a kterou umí ze své trubky vykouzlit herec Radovan Král.

Ve vysočinských knihovnách najdete už jen pár slovenských knih

Vysočina - O knihy, které jsou psané ve slovenštině, v dnešní době už nemá prakticky nikdo zájem. Lidé si je většinou půjčí až ve chvíli, kdy není k dostání česká verze knihy, kterou si chtěli přečíst. Například v brtnické knihovně takto půjčují Johnovo Memento.

Ve vysočinských knihovnách najdete už jen pár slovenských knih

Vysočina - O knihy, které jsou psané ve slovenštině, v dnešní době už nemá prakticky nikdo zájem. Lidé si je většinou půjčí až ve chvíli, kdy není k dostání česká verze knihy, kterou si chtěli přečíst. Například v brtnické knihovně takto půjčují Johnovo Memento.

Prezident Edvard Beneš se vracel z exilu přes Blansko

Blansko /BLANENSKÝ CHODEC/ – U ředitelství ČKD Blansko Holding, a. s., Gelhornova č. l , jen pár desítek metrů od litinových plastik psů, které se kdysi nacházely u brány Mariánské huti, je další zajímavý výtvor z dílny blanenských uměleckých slévačů: litinová plastika pomníku padlým.

Nahoru Facebook