Univerzita Pardubice udělí tento pátek čestné doktoráty hned dvěma osobnostem. Na návrh Vědecké rady Fakulty filozofické získá během slavnostního akademického obřadu v Aule Arnošta z Pardubic prestižní ocenění Doctor honoris causa (dr. h. c.) anglista a literární historik Bohuslav Mánek a expert na etické, náboženské a filozofické aspekty budhismu Jiří Holba.
V úterý 13. února 2024 od 18:30 se Sál nad Městskou knihovnou Nýrsko stane místem pro jedinečné spojení literatury a divadla. Projekt LiStOVáNí přivádí do města Nýrsko scénické čtení knihy „Losos v kaluži“ od talentované autorky Markéty Lukáškové. Tato akce, která v minulosti oslovila tisíce diváků, slibuje neopakovatelný večer plný smíchu, dojetí a literárního kouzla.
Krajská knihovna Karlovy Vary společně s Eurocentrem Karlovy Vary a Europe Direct Karlovy Vary zve na další ze série výstav, které spojují kulturu, literaturu a soutěž. Výstava začíná 1. února 2024 a bude k vidění v centrální hale do 24.února 2024.
Patří k věčným čekatelům na Nobelovu cenu za literaturu. Zřejmě nejpopulárnější japonský spisovatel Haruki Murakami, který prodává miliony výtisků svých knih po celém světě včetně Česka, slaví 12. ledna 75 let.
Jednou z obětí tragické čtvrteční střelby na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity v Praze je i prof. Jan Dlask. Významný odborník na finskou a švédskou literaturu pocházel z Pardubic a část svého profesního života působil také na Univerzitě Pardubice.
/FOTO, VIDEO/ Alexej Sevruk nechává v ceněném románu Evropanka vyprávět o 20. století na Ukrajině svou babičku
/VIDEO/ Vlaďka Sacká pochází z Orlové, ale mnoho let bydlí v Ostravě. Vystudovala sociální práci a poradenství na Ostravské univerzitě. Pár let pracovala v oboru na ministerstvu vnitra a momentálně působí jako sociální pracovnice ve státních službách. V loňském roce jí vyšla první kniha, ženský román Pošli svíci po řece. Inspirací jí byl čtyřměsíční pracovní pobyt ve Vietnamu. V srpnu letošního roku vydala další dílo s názvem Koruna otráveného stromu na pomezí sci-fi a fantasy.
V těchto dnech přichází na pulty knihkupectví kniha třebíčského autora Martina Herzána s názvem Třebíč mystická. Nad knihou a jejím posláním se zamyslela Marie Fischerová.
/ROZHOVOR/ Sametová revoluce ve světě, kde neproběhl odsun Němců? Nad touto otázkou se ve svém románu Sudentenland zamyslel spisovatel Leoš Kyša, známý především pod pseudonymem František Kotleta. A stvořil tak rodící se bestseller. V rozhovoru pro Deník bruntálský rodák popsal nejen to, co jej vedlo ke spojení historie s fikcí.
Jedinečné propojení regionu s literaturou a třemi rozdílnými kulturami. To vše nabídne 9. ročník festivalu Šumava Litera, který se koná od 13. do 18. listopadu. Festival má za úkol popularizaci české, německé a hornorakouské literatury s důrazem na Šumavu.
Nahlédnete – li do severočeské historické literatury, setkáte se na mnoha stránkách nejrůznějšího druhu literatury se jménem Ladislav Smejkal.
Když v roce 2019 přebírala ve Stockholmu Olga Tokarczuková, polská prozaička, autorka poezie, esejistka, scenáristka a výrazná umělecká osobnost našich severních sousedů, Nobelovu cenu za literaturu za rok 2018, byl Petr Vidlák u toho. Není divu. Tento vysokoškolský pedagog Ostravské univerzity se během let stal u nás jejím „dvorním překladatelem“.
Nobelovu cenu za literaturu letos získal norský dramatik, básník a spisovatel Jon Fosse. Ve čtvrtek to oznámil šéf Švédské akademie Mats Malm. Akademici ocenili jeho inovativní přístup k tvorbě, která podle nich „dokáže formulovat nevyslovitelné“.
Tábor se ve středu 20. září 2023 opět po roce stal dějištěm Noci literatury, která se už tradičně odehrává v mnoha českých městech a jejíž popularita už dávno překročila hranice naší republiky. Za příspěvek a fotky děkujeme Janě Liškové.
Jedním z posledních pamětníků zlaté éry nakladatelství Růže z konce 60. let i jejího literárního časopisu Arch je Jan Mareš (82), tehdejší redaktor a později dlouholetý knihovník.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Sedmnáctý ročník série veřejných čtení Noc literatury, jejímž cílem je zvýšit zájem veřejnosti o současnou evropskou literaturu, se konal v pátek 22. září. Knihovna Kutná Hora zorganizovala toto setkání pojedenácté.
/FOTOGALERIE/ Ve středu 20. září se v příbramském bistru Rynku uskutečnila Noc literatury. Na akci, kterou pořádala Knihovna Jana Drdy Příbram, předčítali díla současných světových autorů rebelující knihovnice, Jakub Ročňák, Tomáš Krejčíř, Kateřina Jobeková Habrová, Kryštof Grygar.
Již jedenáctý ročník Noci literatury se uskutečnil v Kutné Hoře v pátek 22. září. Pozvání Městské knihovny Kutná Hora přijali Lenka Vlasáková, Sarah Haváčová, Hana Marie Petrášová a David Novotný.
Ve středu 20. září večer lákala již tradiční Noc literatury na šest různých míst v centru Chomutova řadu dychtivých posluchačů. Ti si mohli čtení užít v prostorném vestibulu bývalých Městských lázní, v ředitelně Oblastního muzea v Chomutově nebo prostorách kostel sv. Ignáce, Špejcharu nebo Sklepení osudu.
Noc literatury se pod patronátem Jihočeské vědecké knihovny uskuteční i v Českých Budějovicích na Pražském předměstí.
Středa 20. září bude v Litoměřicích, ale i jinde v republice, svátkem milovníků knih. Chystá se totiž další ročník celostátní akce Noc literatury. V Knihovně K. H. Máchy ji navíc opět doprovodí Litoměřický knižní festival.
/POZVÁNKA/ Knihovna Jana Drdy v Příbrami zve na Noc literatury. Cílem projektu, kdy na atraktivních či běžně nedostupných místech čtou známé osobnosti ukázky z nové tvorby evropských spisovatelů, je zvýšit zájem veřejnosti o současnou evropskou literaturu a její myšlenkové a tvůrčí proudy.
Jedna noc, jedny Vinohrady. Pod tímto názvem se koná 17. ročník oblíbeného festivalu Noc literatury. Uskuteční se tuto středu 20. září, dějištěm budou pražské Vinohrady a vstup je zdarma. Tradičně se do akce zapojí i desítky dalších měst. Návštěvníci se mohou těšit na úryvky z 19 evropských knih, jež uslyší na netradičních místech, jako obvykle v podání známých hereckých osobností.
/FOTO, PROGRAM/ Městská knihovna Dobříš připravuje pro své čtenáře a návštěvníky bohatý program. Nyní zve ve středu 20. září na Noc literatury. Rodiny s dětmi si zase přijdou na své v sobotu 23. září od 17 hodin, kdy se uskuteční představení souboru Loutky bez hranic. Obě akce jsou zdarma.
Knihovna Ústeckého kraje a Vědecká knihovna UJEP se ve středu 20. září opět spojí v rámci akce Noc literatury, která představí tvorbu současných evropských autorů. O čtení v kavárnách Kampuska a Café Maryša se postarají herci Jakub Gottwald a Jan Plouhar.
Známé spisovatelce a překladatelce Markétě Hejkalové vychází další román. Poutavý fiktivní příběh na pozadí skutečných česko-finských vztahů. Bývalá konzulka na českém velvyslanectví v Helsinkách, je také překladatelkou finské literatury a i když žije a tvoří v Havlíčkově Brodě, Ostrava jí přirostla k srdci. Už proto, že zde v roce 2011 začala pořádat Ostravský knižní veletrh na Černé louce.
Litomyšl hledá spisovatele, který by ve městě napsal knihu s detektivní tematikou. Literární rezidence strážníka Kmoníčka je v Litomyšli vypsána už podruhé. V prvním ročníku na zámeckém návrší psala svoje dílo spisovatelka Markéta Pilátová, která byla za své knihy několikrát nominována na Magnesii Literu a Cenu Josefa Škvoreckého.
Čtyři místa, čtyři osobnosti, čtyři příběhy v podání těch nejlepších interpretů, přesně to nabízí Noc literatury, která se v Kutné Hoře letos uskuteční již pojedenácté.
Noc literatury se letos v Mladé Boleslavi bude konat ve středu 20. září. Číst se bude od 17 hodin na šesti místech současně, ve čtyřicetiminutových intervalech. Vstup na čtení je tradičně zdarma.
/FOTO/ Vernisáž výstavy Nejkrásnější české knihy roku 2022 (NČKR) se za účasti ředitele Národního památníku písemnictví Zdeňka Freislebena konala v úterý 22. srpna v Muzeu umění a designu Benešov (MUD*). Po covidové pauze tak MUD* obnovilo spolupráci s Památníkem národního písemnictví s cílem seznámit veřejnost s rozličnými přístupy a aktuálními trendy na poli grafického designu.
Milan Kundera, který ve věku 94 let zemřel v Paříži, měl ve francouzské metropoli kremaci. Manželka zesnulého Věra Kunderová to řekla českému velvyslanci Michalu Fleischmannovi, který se s ní setkal. Fleischmann informoval ČTK, že urnu s popelem si Kunderová chce ponechat ve svém pařížském bytě až do své smrti; teprve poté ji bude moci převzít Kunderovo rodné město Brno, kde si spisovatel přál být pohřben.
Ve věku 94 let v úterý ve svém pařížském bytě zemřel český spisovatel Milan Kundera, mezinárodně proslulý autor, který svým dílem zasáhl několik generací čtenářů a jehož romány už nyní patří ke kánonu světové literatury. Jeho umělecký odkaz ocenili kolegové i odborníci a také domácí i zahraniční politici. Kundera, který skoro polovinu života strávil ve Francii a své knihy psal v posledních desetiletích francouzsky, vyjádřil podle své manželky Věry přání, aby byl pohřben v rodném Brně.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Zhruba stohlavý pestrobarevný průvod nebylo v sobotu 24. června odpoledne možné přehlédnout v Centrálním parku Prahy 13 ve Stodůlkách. Sešli se tam příznivci fandomu neboli fanouškovské skupiny furry. Příznivci světa zvířecích postav s lidskými vlastnostmi i chováním, z nichž mnozí si pro účast na srazech připravují někdy i velmi propracovaný kostým zvaný fursuit, navazují na celosvětovou tradici. Tu v minulosti zřejmě odstartovaly komiksy, animované filmy a fantasy literatura.
V centru Budějovic přes třicet let prodává knihy všech žánrů. Mění se klientela i dostupná literatura. Vyučená knihkupkyně Monika Dušková ale nadále zákazníkům doporučuje, co se jim bude číst nejlépe.
V pondělí 15. května byl za Pedagogickou fakultou Západočeské univerzity v Plzni ve Veleslavínově ulici odhalen pamětní kámen literárnímu historikovi, kritikovi divadla a vedoucímu katedry Českého jazyka a literatury Viktoru Viktorovi.
Nulová sazba na knihy, nižší sazba na časopisy, hlavně ty vědecké. Vládní balíček chce různou daní podporovat vzdělanost. Knihkupce i čtenáře na Vysočině těší, že knihy a časopisy nezdraží, ale na rozdíl od představ ministrů mají trochu jiný vkus.
/ROZHOVOR/ V bohaté historii Sudet existují příběhy, které takřka nebo úplně upadly do zapomnění. Sepsal je severočeský rodák Stanislav Dvořák v knižní novince Sudetský tulák, která se nedávno objevila na pultech knihkupectví. Jak sám přiznal, kniha sice vznikala tři roky, ale v širším smyslu k ní směřoval celý život.
/ROZHOVOR/ V bohaté historii Sudet existují příběhy, které takřka nebo úplně upadly do zapomnění. Sepsal je severočeský rodák Stanislav Dvořák v knižní novince Sudetský tulák, která se nedávno objevila na pultech knihkupectví. Jak sám přiznal, kniha sice vznikala tři roky, ale v širším smyslu k ní směřoval celý život.
Letošní dvaadvacátý ročník knižních cen Magnesia Litera přinesl několik novinek. Jednou z nich je čestná kategorie Cena Magnesia za přínos knižní kultuře. Tu si odnesl Adolf Knoll, vědecký pracovník a knihovník, který se zasloužil mimo jiné o významný rozvoj digitalizace rukopisů, starých tisků a novin a jejich široké zpřístupnění odborné komunitě i veřejnosti.
Kniha Chór a disonance výzkumného centra Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Budějovicích získala cenu Magnesia Litera 2023.
Publikace Z obou břehů poprvé v historii Libereckého kraje přináší díla zdejších autorů obohacená o tvorbu severních slovanských sousedů.
Naši milí milovníci knih, dubnový webový speciál jsme věnovali podpoře čtení v Česku a pojmenovali ho Lidé čtěte! Neodmyslitelnou součástí literatury je i poezie. Recitujete rádi? Píšete sami básničky? Pochlubte se a zašlete nám do redakce recitační video svoje, nebo svých dětí.
Střední lesnická škola Trutnov měla od svého vzniku v říjnu 1945 štěstí na kvalitní češtináře, které připomínám ve své vzpomínce Moje působení češtináře a dějepisce na Střední lesnické škole Trutnov (i LMŠ) v letech 1961-1998, otištěné v almanachu Šedesát let lesnického školství v Trutnově 1945-2005.
/FOTOGALERIE/ Městská knihovna v Nymburce připravila v sobotu 25. března setkání Klubu čtenářů Bohumila Hrabala spojené s přednáškou Literární dílo Bohumila Hrabala v překladu po roce 1989.
Činohra Slezského divadla nabízí komedii Ještě jednou, profesore. Antonín Procházka ji napsal roku 2000 a premiéru měla další rok v plzeňském Divadle J. K. Tyla.
/FOTOGALERIE/ Druhý pořad sedmého ročníku Benešovského literárního festivalu přinesl ve čtvrtek 16. března večer návštěvníkům v kavárně Na Slovíčko setkání s výrazným básníkem současnosti Petrem Hruškou.
Erbenova Kytice, povídky od Nerudy, Fučík a hrdina Meresjev. Tak má ve zkratce část starší generace uloženou v paměti povinnou literaturu, jak ji po nich vyžadovali učitelé ve školách za minulého režimu. Ty doby jsou naštěstí pryč. I dnes však vyžadují češtináři znalost některých knih. Postupy jsou ale jiné.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Při příležitosti 140. výročí narození a 100. výročí úmrtí proslulého spisovatele Jaroslava Haška připravilo Muzeum literatury v Praze v úterý 21. března mimořádnou jednodenní výstavu rukopisů Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Vystavena byla také dlouho neznámá Haškova povídka Vepřová historie.
Jitka Slezáková již devátým volebním obdobím stojí v čele obce Jasenná, kam ji naprosto přesvědčivě zvolili spoluobčané Jasenné, největší vsi na Jaroměřsku. Tedy jako jedna z mála v kraji i v celé ČR starostuje nepřetržitě již 33. rokem. Tato vysokoškolsky vzdělaná inženýrka ekonomie, charakterní, energická, pracovitě a moudrá žena, matka dvou dětí, zasvětila svá nejlepší produktivní léta svého života od 27 let dosud službě veřejnosti a svým spoluobčanům v Jasenné.
Lpění na vypracování čtenářských deníků, zadávání povinné literatury nebo recitace básniček před třídou už na některých školách patří do dávné minulosti. Zvlášť na středních školách a gymnáziích dávají učitelé studentům prostor zvolit si ke čtení literaturu, která je zajímá. I na základních školách ale učitelé čím dál víc hledí především na záliby žáků a snaží se je v četbě podporovat. Děti mají přečíst dle věku dvě až čtyři knihy za školní rok.
