Tábor se ve středu 20. září 2023 opět po roce stal dějištěm Noci literatury, která se už tradičně odehrává v mnoha českých městech a jejíž popularita už dávno překročila hranice naší republiky. Za příspěvek a fotky děkujeme Janě Liškové.
Jedním z posledních pamětníků zlaté éry nakladatelství Růže z konce 60. let i jejího literárního časopisu Arch je Jan Mareš (82), tehdejší redaktor a později dlouholetý knihovník.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Sedmnáctý ročník série veřejných čtení Noc literatury, jejímž cílem je zvýšit zájem veřejnosti o současnou evropskou literaturu, se konal v pátek 22. září. Knihovna Kutná Hora zorganizovala toto setkání pojedenácté.
/FOTOGALERIE/ Ve středu 20. září se v příbramském bistru Rynku uskutečnila Noc literatury. Na akci, kterou pořádala Knihovna Jana Drdy Příbram, předčítali díla současných světových autorů rebelující knihovnice, Jakub Ročňák, Tomáš Krejčíř, Kateřina Jobeková Habrová, Kryštof Grygar.
Již jedenáctý ročník Noci literatury se uskutečnil v Kutné Hoře v pátek 22. září. Pozvání Městské knihovny Kutná Hora přijali Lenka Vlasáková, Sarah Haváčová, Hana Marie Petrášová a David Novotný.
Ve středu 20. září večer lákala již tradiční Noc literatury na šest různých míst v centru Chomutova řadu dychtivých posluchačů. Ti si mohli čtení užít v prostorném vestibulu bývalých Městských lázní, v ředitelně Oblastního muzea v Chomutově nebo prostorách kostel sv. Ignáce, Špejcharu nebo Sklepení osudu.
Středa 20. září bude v Litoměřicích, ale i jinde v republice, svátkem milovníků knih. Chystá se totiž další ročník celostátní akce Noc literatury. V Knihovně K. H. Máchy ji navíc opět doprovodí Litoměřický knižní festival.
/POZVÁNKA/ Knihovna Jana Drdy v Příbrami zve na Noc literatury. Cílem projektu, kdy na atraktivních či běžně nedostupných místech čtou známé osobnosti ukázky z nové tvorby evropských spisovatelů, je zvýšit zájem veřejnosti o současnou evropskou literaturu a její myšlenkové a tvůrčí proudy.
Jedna noc, jedny Vinohrady. Pod tímto názvem se koná 17. ročník oblíbeného festivalu Noc literatury. Uskuteční se tuto středu 20. září, dějištěm budou pražské Vinohrady a vstup je zdarma. Tradičně se do akce zapojí i desítky dalších měst. Návštěvníci se mohou těšit na úryvky z 19 evropských knih, jež uslyší na netradičních místech, jako obvykle v podání známých hereckých osobností.
/FOTO, PROGRAM/ Městská knihovna Dobříš připravuje pro své čtenáře a návštěvníky bohatý program. Nyní zve ve středu 20. září na Noc literatury. Rodiny s dětmi si zase přijdou na své v sobotu 23. září od 17 hodin, kdy se uskuteční představení souboru Loutky bez hranic. Obě akce jsou zdarma.
Knihovna Ústeckého kraje a Vědecká knihovna UJEP se ve středu 20. září opět spojí v rámci akce Noc literatury, která představí tvorbu současných evropských autorů. O čtení v kavárnách Kampuska a Café Maryša se postarají herci Jakub Gottwald a Jan Plouhar.
Známé spisovatelce a překladatelce Markétě Hejkalové vychází další román. Poutavý fiktivní příběh na pozadí skutečných česko-finských vztahů. Bývalá konzulka na českém velvyslanectví v Helsinkách, je také překladatelkou finské literatury a i když žije a tvoří v Havlíčkově Brodě, Ostrava jí přirostla k srdci. Už proto, že zde v roce 2011 začala pořádat Ostravský knižní veletrh na Černé louce.
Litomyšl hledá spisovatele, který by ve městě napsal knihu s detektivní tematikou. Literární rezidence strážníka Kmoníčka je v Litomyšli vypsána už podruhé. V prvním ročníku na zámeckém návrší psala svoje dílo spisovatelka Markéta Pilátová, která byla za své knihy několikrát nominována na Magnesii Literu a Cenu Josefa Škvoreckého.
Čtyři místa, čtyři osobnosti, čtyři příběhy v podání těch nejlepších interpretů, přesně to nabízí Noc literatury, která se v Kutné Hoře letos uskuteční již pojedenácté.
Noc literatury se letos v Mladé Boleslavi bude konat ve středu 20. září. Číst se bude od 17 hodin na šesti místech současně, ve čtyřicetiminutových intervalech. Vstup na čtení je tradičně zdarma.
/FOTO/ Vernisáž výstavy Nejkrásnější české knihy roku 2022 (NČKR) se za účasti ředitele Národního památníku písemnictví Zdeňka Freislebena konala v úterý 22. srpna v Muzeu umění a designu Benešov (MUD*). Po covidové pauze tak MUD* obnovilo spolupráci s Památníkem národního písemnictví s cílem seznámit veřejnost s rozličnými přístupy a aktuálními trendy na poli grafického designu.
Milan Kundera, který ve věku 94 let zemřel v Paříži, měl ve francouzské metropoli kremaci. Manželka zesnulého Věra Kunderová to řekla českému velvyslanci Michalu Fleischmannovi, který se s ní setkal. Fleischmann informoval ČTK, že urnu s popelem si Kunderová chce ponechat ve svém pařížském bytě až do své smrti; teprve poté ji bude moci převzít Kunderovo rodné město Brno, kde si spisovatel přál být pohřben.
Ve věku 94 let v úterý ve svém pařížském bytě zemřel český spisovatel Milan Kundera, mezinárodně proslulý autor, který svým dílem zasáhl několik generací čtenářů a jehož romány už nyní patří ke kánonu světové literatury. Jeho umělecký odkaz ocenili kolegové i odborníci a také domácí i zahraniční politici. Kundera, který skoro polovinu života strávil ve Francii a své knihy psal v posledních desetiletích francouzsky, vyjádřil podle své manželky Věry přání, aby byl pohřben v rodném Brně.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Zhruba stohlavý pestrobarevný průvod nebylo v sobotu 24. června odpoledne možné přehlédnout v Centrálním parku Prahy 13 ve Stodůlkách. Sešli se tam příznivci fandomu neboli fanouškovské skupiny furry. Příznivci světa zvířecích postav s lidskými vlastnostmi i chováním, z nichž mnozí si pro účast na srazech připravují někdy i velmi propracovaný kostým zvaný fursuit, navazují na celosvětovou tradici. Tu v minulosti zřejmě odstartovaly komiksy, animované filmy a fantasy literatura.
V centru Budějovic přes třicet let prodává knihy všech žánrů. Mění se klientela i dostupná literatura. Vyučená knihkupkyně Monika Dušková ale nadále zákazníkům doporučuje, co se jim bude číst nejlépe.
V pondělí 15. května byl za Pedagogickou fakultou Západočeské univerzity v Plzni ve Veleslavínově ulici odhalen pamětní kámen literárnímu historikovi, kritikovi divadla a vedoucímu katedry Českého jazyka a literatury Viktoru Viktorovi.
Nulová sazba na knihy, nižší sazba na časopisy, hlavně ty vědecké. Vládní balíček chce různou daní podporovat vzdělanost. Knihkupce i čtenáře na Vysočině těší, že knihy a časopisy nezdraží, ale na rozdíl od představ ministrů mají trochu jiný vkus.
/ROZHOVOR/ V bohaté historii Sudet existují příběhy, které takřka nebo úplně upadly do zapomnění. Sepsal je severočeský rodák Stanislav Dvořák v knižní novince Sudetský tulák, která se nedávno objevila na pultech knihkupectví. Jak sám přiznal, kniha sice vznikala tři roky, ale v širším smyslu k ní směřoval celý život.
/ROZHOVOR/ V bohaté historii Sudet existují příběhy, které takřka nebo úplně upadly do zapomnění. Sepsal je severočeský rodák Stanislav Dvořák v knižní novince Sudetský tulák, která se nedávno objevila na pultech knihkupectví. Jak sám přiznal, kniha sice vznikala tři roky, ale v širším smyslu k ní směřoval celý život.
Letošní dvaadvacátý ročník knižních cen Magnesia Litera přinesl několik novinek. Jednou z nich je čestná kategorie Cena Magnesia za přínos knižní kultuře. Tu si odnesl Adolf Knoll, vědecký pracovník a knihovník, který se zasloužil mimo jiné o významný rozvoj digitalizace rukopisů, starých tisků a novin a jejich široké zpřístupnění odborné komunitě i veřejnosti.
Naši milí milovníci knih, dubnový webový speciál jsme věnovali podpoře čtení v Česku a pojmenovali ho Lidé čtěte! Neodmyslitelnou součástí literatury je i poezie. Recitujete rádi? Píšete sami básničky? Pochlubte se a zašlete nám do redakce recitační video svoje, nebo svých dětí.
Střední lesnická škola Trutnov měla od svého vzniku v říjnu 1945 štěstí na kvalitní češtináře, které připomínám ve své vzpomínce Moje působení češtináře a dějepisce na Střední lesnické škole Trutnov (i LMŠ) v letech 1961-1998, otištěné v almanachu Šedesát let lesnického školství v Trutnově 1945-2005.
/FOTOGALERIE/ Městská knihovna v Nymburce připravila v sobotu 25. března setkání Klubu čtenářů Bohumila Hrabala spojené s přednáškou Literární dílo Bohumila Hrabala v překladu po roce 1989.
Činohra Slezského divadla nabízí komedii Ještě jednou, profesore. Antonín Procházka ji napsal roku 2000 a premiéru měla další rok v plzeňském Divadle J. K. Tyla.
/FOTOGALERIE/ Druhý pořad sedmého ročníku Benešovského literárního festivalu přinesl ve čtvrtek 16. března večer návštěvníkům v kavárně Na Slovíčko setkání s výrazným básníkem současnosti Petrem Hruškou.
Erbenova Kytice, povídky od Nerudy, Fučík a hrdina Meresjev. Tak má ve zkratce část starší generace uloženou v paměti povinnou literaturu, jak ji po nich vyžadovali učitelé ve školách za minulého režimu. Ty doby jsou naštěstí pryč. I dnes však vyžadují češtináři znalost některých knih. Postupy jsou ale jiné.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Při příležitosti 140. výročí narození a 100. výročí úmrtí proslulého spisovatele Jaroslava Haška připravilo Muzeum literatury v Praze v úterý 21. března mimořádnou jednodenní výstavu rukopisů Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Vystavena byla také dlouho neznámá Haškova povídka Vepřová historie.
Jitka Slezáková již devátým volebním obdobím stojí v čele obce Jasenná, kam ji naprosto přesvědčivě zvolili spoluobčané Jasenné, největší vsi na Jaroměřsku. Tedy jako jedna z mála v kraji i v celé ČR starostuje nepřetržitě již 33. rokem. Tato vysokoškolsky vzdělaná inženýrka ekonomie, charakterní, energická, pracovitě a moudrá žena, matka dvou dětí, zasvětila svá nejlepší produktivní léta svého života od 27 let dosud službě veřejnosti a svým spoluobčanům v Jasenné.
Lpění na vypracování čtenářských deníků, zadávání povinné literatury nebo recitace básniček před třídou už na některých školách patří do dávné minulosti. Zvlášť na středních školách a gymnáziích dávají učitelé studentům prostor zvolit si ke čtení literaturu, která je zajímá. I na základních školách ale učitelé čím dál víc hledí především na záliby žáků a snaží se je v četbě podporovat. Děti mají přečíst dle věku dvě až čtyři knihy za školní rok.
Doporučená literatura ve školách studenty často nebaví a jen zřídka v seznamech dochází k obměně starých titulů za moderní díla. Učitelé to částečně přisuzují požadavkům jednotné státní maturity. Zároveň ale upozorňují, že i zastaralé tituly není často důvod měnit, protože potenciál zaujmout mají, pokud se změní forma podání.
/FOTO, VIDEO/ Dnešní školáci často neznají Robinsona ani Romea a Julii. Vztah k poezii se liší podle škol. Někde recitační soutěže škrtli, jinde se na ně žáci naopak těší a chlubí se úspěchy.
/ROZHOVOR/ Doporučená literatura? Středoškoláci ji vnímají jako povinnou, protože dvacítku děl k maturitě chtě nechtě přečíst musí. Je na školách, jak široký její seznam bude.
Přesně před 224 lety – 7. března 1799 – se ve Strakonicích narodil český básník národního obrození, kritik a překladatel František Ladislav Čelakovský.
Velký zájem provází v letošním roce soutěž Kniha roku Libereckého kraje. Autoři a nakladatelé nominovali celkem šestačtyřicet publikací. Hodnotit je bude odborná porota, veřejnost může na internetu hlasovat v kategorii Cena čtenářů.
Velký zájem provází v letošním roce soutěž Kniha roku Libereckého kraje. Autoři a nakladatelé nominovali celkem šestačtyřicet publikací. Hodnotit je bude odborná porota, veřejnost může na internetu hlasovat v kategorii Cena čtenářů.
Velký zájem provází v letošním roce soutěž Kniha roku Libereckého kraje. Autoři a nakladatelé nominovali celkem šestačtyřicet publikací. Hodnotit je bude odborná porota, veřejnost může na internetu hlasovat v kategorii Cena čtenářů.
Fond Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově obohatily knihy z projektu Cizojazyčná literatura, který financuje Ministerstvo kultury České republiky a realizuje Moravská zemská knihovna v Brně. Koncem loňského roku jsme získali knihy v hodnotě 17 tisíc korun.
V těchto dnech si připomeneme sto dvacet let od narození prozaika, esejisty a překladatele Jana Čepa (1902–1974). Básník času, který snažil zachytit jeho uplývání, básník úzkosti a tajemství, básník země, smrti, jitřního zraku, ale i náš nejlyričtější prozaik. Za článek velmi děkujeme.
Svět, to je šatna kabátů, já oblékám svou roli, recituje Pavlína Bobková ze světelské věznice tak, že běhá mráz po zádech. Se svou básní pod názvem Ve Světlé chvíle – než se celá dobru vzdám, obsadila letos třetí místo v literární soutěži, kterou pořádá občanské sdružení Za branou. O jejím úspěchu rozhodla odborná porota v čele s textařem Michalem Horáčkem. Konkurence byla obrovská.
Když zemře kantor, vždycky se otevře ve vzpomínkách nějaká rána. Jinak tomu není ani při odchodu profesora Viktora Viktora, na kterého díky osobnímu setkání vzpomíná Ivan Nikl.
Slavnostní předání Ceny Jaroslava Seiferta za rok 2022 se uskutečnilo v Rezidenci primátora v Praze. Prestižní literární ocenění udělované od roku 1986 Nadací Charty 77 si převzal esejista, básník, prozaik a historik umění Josef Kroutvor.