Spisovatelka Kateřina Tučková zaujme nejen literárními úspěchy, kterých dosáhla už krátce po třicítce, ale i životními osudy. Své velmi intenzivní a často komplikované osobní prožitky promítá do svých prozaických děl. Není pouze spisovatelkou. Donedávna se živila i jako kurátorka, přesto není uzavřena pouze ve výtvarném a beletristickém světě. Zajímá se o další druhy umění, psala novinové eseje a sloupky pro různá periodika. Za svůj nejnovější román Bílá Voda dostala Státní cenu za literaturu a při jejím přebírání nezapomněla zdůraznit, že je teprve třetí ženou, která si toto ocenění odnesla.
"Mária od starých Romů věděla, že aby se zlého ducha zbavila, je třeba ho pořádně nahlas proklít," neslo se 4. listopadu za svitu svíček kaplí Všech svatých v kutnohorské kostnici. Ilona Ferková sem z Rokycan přijela, aby přečetla svoji povídku Dětský sen v rámci literárně-výtvarného setkání pořádaného u příležitosti dušiček.
Co mají společného Alighieri, Molière, Lermontov či Sienkiewicz? Přeci to, že se zapsali nejen do srdcí milovníků knih, ale také do školních osnov. Ověřte si v našem kvízu, co víte o slavných autorech a jejich dílech.
Ve věku 95 let zemřela v neděli ve Vancouveru překladatelka a spisovatelka Markéta Goetz-Stankiewiczová, která byla za komunistické totality spojením disidentů v Československu se Západem. ČTK to dnes večer sdělila Kristýna Bardová z organizace Post Bellum, provozující archiv vzpomínek pamětníků Paměť národa. Goetz-Stankiewiczová se jako emigrantka vracela pravidelně do Československa a setkávala se s disidenty, včetně pozdějšího prezidenta Václava Havla. Od něj v roce 2000 obdržela státní vyznamenání.
Český literární vědec Stefan Segi z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd uvádí na pravou míru některé zkreslené informace ze světa knih: Není pravda, že by v Německu zakázali Vinnetoua, ani že zásahy do Říhových knih jsou cenzura nebo že Romové chtěli zakázat Mikeše. Segi se ve svém výzkumu se specializuje na populární kulturu, konspirační teorie či politickou korektnost.
Rostoucí režijní náklady, nárůst DPH, který zdražil knihy, i klesající koupěschopnost lidí. To byly hlavní důvody, které před osmi lety znamenaly konec Knihkupectví Malina na vsetínském Dolním náměstí.
Významné výročí narození si připomíná rodina, přátelé a známí světově uznávaného literárního vědce, lingvisty, emeritního profesora University of TorontoRozsáhlé a mnohostranné vědecké dílo Lubomíra Doležela podstatně ovlivnilo nejen naši, ale i světovou literární vědu. Od poloviny sedmdesátých let formuloval spolu s Umbertem Ecem, ThomasemPavelem, Marií-Laurou Ryan, Ruth Ronen a dalšími spolupracovníky koncepci narativní sémantiky fikčních světů do podoby samostatného literárněteoretického směru. Vzpomínku a jeho profesní úspěchy připomněl jeho synovec Petr Oskar Bílek
Nobelovu cenu za literaturu letos získala francouzská spisovatelka Annie Ernauxová. Ve Stockholmu to oznámila Švédská akademie. Dvaaosmdesátiletá autorka podle akademiků dostala ocenění za to, s jakou precizností a odvahou ve svých literárních textech zkoumá lidskou paměť. Ta je ústředním tématem jednoho z jejích nejznámějších děl, memoárů Roky (2008), které letos vyšly i česky. Ernauxová řekla, že vnímá ocenění jako závazek dál bojovat proti nespravedlnostem.
Na knižním svátku, Noci literatury, který pořádá v Táboře Městská knihovna, přivítali organizátoři 419 návštěvníků. Ti si mohli poslechnout ukázky ze zajímavých knih na různých místech v Táboře. Děkujeme Heleně Buriánkové za příspěvek.
Do knihovny v Boršově nad Vltavou zavítali za uplynulý týden například předškoláci nebo dospělí čtenáři a zájemci a současnou literaturu. Děkujeme Romaně Rýcové a Monice Štikové za příspěvek a za fotky.
Noc literatury se v Kutné Hoře konala v pátek 23. září. Ke knihám usedli známí herci. S redakčním objektivem jsme navštívili divadlo, kde návštěvníkům četl Martin Preiss, novou knihovnu, kde četl Lukáš Langmajer, a střední průmyslovou školu, kde četla Jana Stryková.
Ze středy na čtvrtek se v centru Prahy odehrála Noc literatury. Akce na atraktivních či běžně nedostupných místech přibližuje veřejnosti ukázky z nové tvorby evropských spisovatelů v podání hereckých osobností.
Už po šesté se v Nymburce uskutečnila akce s názvem Noc literatury. Spočívala v tom, že na čtyřech neobvyklých místech četly čtyři známé osobnosti z vybraných knih a posluchači putovali mezi stanovišti, aby si užili postupně všechny ukázky.
Další ročník oblíbené Noci literatury pro vás připravuje Městská knihovna Kutná Hora na pátek 23. září. Pozvání letos přijaly dvě dámy, těšit se můžete na Janu Strykovou a Miriam Chytilovou, a dva pánové, Martin Preiss a Lukáš Langmajer.
Noc literatury má přilákat milovníky knih na netradiční místa. Letos písecká knihovna, která akci už po osmé pořádá, pozve účastníky do prostor areálu Jitexu. Akce se koná ve středu 21. září.
ROZHOVOR/ Ondřej Hrabal a Jan Jindřich Karásek jsou rodáci z Uherského Hradiště a už nějaký ten pátek se zabývají literaturou a organizací doprovodného literárního programu Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Letos na Filmovce tomu nebude jinak. Ondřej se tam bude pořádáním akcí na literární bázi zabývat už po osmé a Jan Jindřich podruhé.
416 vystavovatelů, 748 účinkujících, 35 zemí. To jsou pozitivní čísla, kterými letos vítá 27. Svět knihy své hosty. Největší knižní festival u nás bude po loňském limitovaném ročníku, který byl ještě omezen pandemickými opatřeními, opět v plné síle.
/ROZHOVOR/ Prestižní Cenu Společnosti pro interkulturní germanistiku, která je celosvětovou organizací zahrnující všechny kontinenty, obdržela za svou vědeckou a výzkumnou práci ústecká badatelka a docentka zdejší univerzity Renata Cornejo. Na katedře germanistiky v Ústí nad Labem působí od roku 1990.
Ústecká germanistka doc. Renata Cornejo obdržela Cenu Společnosti pro interkulturní germanistiku (GiG) za vynikající vědeckou práci v oblasti interkulturní literární vědy.
Na Ukrajinu stále proudí materiální pomoc, zvláštní zásilka ale dorazila i z opačného směru. Obsahuje přes sto třicet dětských knih psaných v ukrajinském jazyce, které si rozdělí knihovny v Chomutově, Lounech a Litvínově. Je po nich totiž velká poptávka.
V pátek 22. dubna odpoledne proudily davy návštěvníků do libereckého Knihkupectví a antikvariátu Fryč. Proběhla zde beseda Literární hysterie – Němcová a Havlíček určená pro studenty, milovníky literatury i úplné laiky. Přednášející Karolína Zoe Meixnerová, rodačka z Turnova, popularizuje české spisovatele a literaturu.
V pátek 1. dubna zahájí ve vyškovské knihovně slavnostní vernisáží výstavy obrazů „FIN ENTRY“ vyškovské malířky žijící ve Finsku Barbory Kachlíkové projekt Literární obrazy Země tisíců jezer.
/FOTOGALERIE/ Měsíc březen, který dříve býval v obecném povědomí spojován s knihami, čtenáři a literaturou obecně, přináší do našeho města ozvěnu této tradice v podobě dalšího, již šestého ročníku Benešovského literárního festivalu. Slavnostní zahájení letošního ročníku se uskutečnilo 8. března v aule benešovského gymnázia za přítomnosti jeho organizátorů, zástupců města a početných příznivců.
Ze čtyřiceti knih přihlášených do soutěže Kniha roku Libereckého kraje 2022 mohou lidé vybírat ve čtenářské anketě. Spuštěna byla na začátku března a odevzdávat hlas mohu lidé na internetových stránkách soutěže do konce měsíce.
V úterý 25. ledna od 17:30 se v Městské knihovně uskuteční Literární Café –beseda s překladatelkami a aktuálními rezidentkami klášterního Literárního domku Vlastou Dufkovou a Magdalenou Štulcovou.
/FOTOGALERIE/ V pondělí 10. ledna uplynulo 36 let od úmrtí spisovatele, básníka a držitele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta. A při této příležitosti zveřejnilo Městské muzeum v Kralupech nad Vltavou několik fotografií z konce spisovatelova života.
Nedávno vyšla audiokniha čisté poezie, která se má číst nejmenším, aby lépe spaly. Norbert Lichý díky Nakladatelství MOBA čte „Uspávánky Jana Skácela“ plné napínavých, dobrodružných i zábavných příběhů pro děti. „Je tu třeba spíš drsná Uspávanka s vosou velkou skoro jako labuť, která píchla Viktorii, když se po ní dívka nechtě ohnala a teď se Viki chce spát. Tu vosu právě v zahradě hledá policie,“ prozradila Deníku Johana Turnerová, tradiční spolupracovnice MOBY.
Napsat ve dvaadvaceti letech publikaci o čtyři sta stranách (a mimochodem vážící přes půl kilogramu), to vzbuzuje obdiv. Studentce Západočeské univerzity Izabele Strakové se to podařilo, přestože zvolila náročné téma z historie napoleonských válek. Autorka úspěšného románu Hortensie de Beauharnais ovšem na vavřínech neusnula, o čemž svědčí její další plány.
Regionální literaturu obohatila nová publikace, která se věnuje Českému ráji. Napsal ji Marek Řeháček a o fotografie se postaral Jan Pikous. Je výsledkem několikaletého společného putování spisovatele a fotografa po trase současné Zlaté stezky i po zaniklých úsecích této fenomenální cesty vyznačené Klubem českých turistů roku 1937.
U příležitosti 100. výročí norsko-českých diplomatických vztahů připravil Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou výstavu 100 let/ 100 norských knih v českých překladech, která začala 9. listopadu v 15h za účasti norského velvyslance Roberta Kvileho, ředitelky Center for Norwegian Literature Abroad Margit Walsø a rektora MUNI Martina Bareše. Velvyslanectví Norského království v Praze také převzalo záštitu nad výstavou a současně zapůjčilo druhou, panelovou výstavu 100 let norsko-českých diplomatických vztahů, jež bude instalována ve 4. patře foyer knihovny.
Každý ví, že napsal Polednici, Vodníka a Zlatý kolovrat. Málokdo už se ale ve škole učil o tom, že klasik české literatury K. J. Erben také přeložil do češtiny právní výrazy jako závěť, ústava či pokus o zabití. Tuto neděli uplyne 210 let od Erbenova narození.
/FOTOGALERIE/ Příběh Nikoly Šuhaje loupežníka znají čeští školáci z hodin literatury a dějepisu. Jak je možné, že neznáme také příběh jeho mladšího bratra Andreje Šuhaje ze Široké Nivy? Ten za války statečně bojoval pod velením Ludvíka Svobody. A zatímco slavnější Nikola byl vojenský dezertér z první světové války, jeho bratr Andrej byl hrdina druhé světové války.
Katedra germanistiky (KGER) Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem pořádá ve spolupráci s globale° v Brémách a Collegiem Bohemicem ve středu 20. října 2021 od 16:00 h v prostorách volného výběru Vědecké knihovny UJEP česko-německé autorské dvojčtení.
Nobelovu cenu za literaturu letos získal anglicky píšící tanzanský spisovatel Abdulrazak Gurnah. Ve Stockholmu to dnes oznámila Švédská akademie. Autor, který se narodil v roce 1948 a trvale žije v Británii, na sebe upoutal pozornost například románem Paradise (Ráj). Ten se v roce 1994 dostal mezi finalisty při udílení Bookerovy ceny. Nyní akademici ocenili tohoto autora zejména za zpracování tématu kolonialismu a jeho dopadů.
/FOTOGALERIE/ V rámci dalšího ročníku Noci literatury v evropských městech se tato akce konala i v Pečkách, a to potřetí. Byl pořádaný ve spolupráci s městskou knihovnou Svatopluka Čecha. Výběr míst je zaměřený tak, aby zpřístupnil méně tradiční místa spojená s literaturou, nebo architektonicky zajímavá. Posluchači mají možnost se seznámit v předčítaných ukázkách s překlady aktuálně vycházející evropské literatury.
Na pěti různých místech v centru Žatce zněly ve středu odpoledne a večer úryvky z knih současných evropských autorů. Žatec se tradičně přidal k evropskému projektu Noc literatury.
Příznivcům četby patřil středeční večer 22. září v Sázavě. Konala se v ní akce nazvaná Noc literatury. V Sázavě se konala poprvé, a to hned na třech místech, ale jde již o patnáctý ročník této akce. Před každým čtením byl úvod, ve kterém byl představen autor knihy a herec, který z ní četl úryvek.
Příznivcům četby patřil středeční večer 22. září v Sázavě. Konala se v ní akce nazvaná Noc literatury. V Sázavě se konala poprvé, a to hned na třech místech, ale jde již o patnáctý ročník této akce. Před každým čtením byl úvod, ve kterém byl představen autor knihy a herec, který z ní četl úryvek.
Četbu z děl autorů světové literatury si vyslechli zájemci o Noc s literaturou, která se letos poprvé konala také Chodové Plané. Celkově šlo už o patnáctý ročník.
Jezuitská hrobka, kancelář ředitelky muzea nebo nejstarší stavba v Chomutově. I na těchto místech probíhala ve středu 22. září Noc literatury v Chomutově.
Také letos měla budějovická veřejnost příležitost poslechnout si ukázky evropské literatury v českých překladech. Večerní čtení z knih evropských autorů připravila Jihočeská vědecká knihovna již počtvrté a letošním místem, kde se ukázky četly, byla nově otevřená knihovna na Lidické třídě.
