/STALO SE/ Otokar Šimek byl český literární historik, romanista, středoškolský profesor a překladatel z francouzštiny, autor prvních českých ale nedokončených dějin francouzské literatury. Narodil se před 142 lety v Hustopečích.
Jméno Daniela Wimmerová je ve světě knihovnictví pojem. Nyní se čtenáři mohou s paní Danielou setkávat v knihovně v Blansku, ale během svého života působila jako metodička v rozmanitých knihovnách nejenom na jihu Čech.
V celé České republice se tento týden po vynucené pauze konečně otevřela knihkupectví a antikvariáty. Radost všech, kteří se ve světě knih pohybují, se ale mísí s obavami z budoucnosti. Boj o zákazníka se v současnosti totiž stal doslova bojem o přežití. Praha 1 se proto rozhodla knihkupce, nakladatele a s nimi autory a další profese podpořit propagační akcí.
Chomutovská knihovna otevře 4. Května, ovšem v omezeném režimu. V provozu bude oddělení beletrie, oddělení naučné literatury, oddělení dětské literatury a pobočka v kině Oko. Čítárna, studovna a dětská herna s dopravním hřištěm zůstanou zavřené. Čtenáři nebudou moci využít ani toalety.
Přečtěte si další zajímavou knižní recenzi, tentokrát o Rožmbercích. Recenzi nám zaslal Stanislav Vaněk.
Přečtěte si další zajímavou knižní recenzi, tentokrát o Rožmbercích. Recenzi nám zaslal Stanislav Vaněk.
Rozhodnutím Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství již ze dne 10. 2. 2020 byl pro následujících pět let akreditován nový doktorský studijní program Německá filologie umožňující dosažení doktorského titulu Ph.D. v prezenční nebo kombinované formě v oblasti Německojazyčné literatury a Germanistické jazykovědy na Filozofické fakultě UJEP.
Knihovna v Mirovicích je sice pro veřejnost zavřená, ale i toho se dá využít.
V 88 letech zemřel ústecký spisovatel a právník Arnošt Herrmann. Byl to muž nadšený, který byl vždy ochotný pomoci. Bylo-li třeba upozornil na novinku někoho zajímavého či důležitého ve sci-fi či skautské literatuře. Nezřídka Ústeckému deníku nabídl své osvědčené služby ze světa literatury, vždy velmi dobře informovaný.
Něco jako Noc literatury si stihly ještě do vyhlášení nouzového stavu užít děti v Benešově nad Černou. A to ve středu 11.3. v podvečerních hodinách. "My jsem si akci upravili pro naše podmínky," říká knihovnice Růžena Lepšová. "Ale základ zůstal - na několika místech v obci se četly ukázky z knížek pro děti."
Slavnostní vyhlášení v hudebním klubu Heligonka rozhodlo v pátek 28. února o čerstvých držitelích cen Český bestseller za uplynulý rok 2019. Křišťály převzala desítka nejprodávanějších autorů v tematicky rozdělených kategoriích, vítězná soška za českou beletrii putovala do rukou Aleny Mornštajnové.
Milovníci krásné prózy a poezie se mohou přijít seznámit s životem a tvorbou osobností ze světa literatury. Městská knihovna Louny (MKL) zve na Literární odpoledne.
Ve středu 26. února to bylo 160 let od narození významné osobnosti českého lesnictví, zakladatele tradice památných stromů, pedagoga a spisovatele Jana Evangelisty Chadta (Ševětínského). Za svého života vydal více jak 40 svazků odborné lesnické literatury, vděčíme mu za zachování odborného názvosloví i založení tradice mapování památných stromů.
Herečka Lucie Trmíková na podzim získala cenu Thálie za roli ve hře Soukromé rozhovory, jejíž scénář sama napsala. Je o nevěře, jejím ničivém dopadu na vztah a o věčné otázce: přiznat se, nebo zatloukat? V rozhovoru pro týdeník Vlasta jsme však probraly i jiná, ryze ženská témata.
Pro jedny nedocenitelná klasika, kterou musejí znát všichni; pro jiné zase archaická literatura, které se špatně rozumí. Takový popis by se dal použít na širokou škálu knih na doporučených seznamech literatury, se kterými se studenti musejí popasovat. Nedávno jsme si připomínali 200 let od narození Boženy Němcové. Jak se ale ukazuje, její klasika Babička už příliš netáhne.
Nejen literární badatelé a milovníci literatury si v úterý připomněli 200 let od údajného narození spisovatelky Boženy Němcové. Narodit se měla 4. února ve Vídni, skutečný rok jejího narození, stejně jako její pravý původ, je ale dodnes obestřen tajemstvím.
Nejen literární badatelé a milovníci literatury si v úterý připomněli 200 let od údajného narození spisovatelky Boženy Němcové. Narodit se měla 4. února ve Vídni, skutečný rok jejího narození, stejně jako její pravý původ, je ale dodnes obestřen tajemstvím.
Nejen literární badatelé a milovníci literatury si v úterý připomněli 200 let od údajného narození spisovatelky Boženy Němcové. Narodit se měla 4. února ve Vídni, skutečný rok jejího narození, stejně jako její pravý původ, je ale dodnes obestřen tajemstvím.
Petra Laurin působící v Domě česko-německého porozumění obohatila regionální literaturu dalším titulem. Tentokrát se jedná o kuchařku Recepty Němců z Jizerských hor.
Petra Laurin působící v Domě česko-německého porozumění obohatila regionální literaturu dalším titulem. Tentokrát se jedná o kuchařku Recepty Němců z Jizerských hor.
Petra Laurin působící v Domě česko-německého porozumění obohatila regionální literaturu dalším titulem. Tentokrát se jedná o kuchařku Recepty Němců z Jizerských hor.
Petra Laurin působící v Domě česko-německého porozumění obohatila regionální literaturu dalším titulem. Tentokrát se jedná o kuchařku Recepty Němců z Jizerských hor.
„Advent byla doba docházení do Bartolomějské. V té době jsem z toho vždycky zhubla, takže na Vánoce jsem byla štíhlá,“ vzpomínala Květoslava Neradová, katolická intelektuálka a učitelka mnoha generací žurnalistů na předvánoční dobu v 70. letech, kdy ji Státní bezpečnost nutila ke spolupráci.
„Advent byla doba docházení do Bartolomějské. V té době jsem z toho vždycky zhubla, takže na Vánoce jsem byla štíhlá,“ vzpomínala Květoslava Neradová, katolická intelektuálka a učitelka mnoha generací žurnalistů na předvánoční dobu v 70. letech, kdy ji Státní bezpečnost nutila ke spolupráci.
Michaela Burdová česká spisovatelka, která napsala fantasy trilogii Poselství jednorožců, tetralogii Křišťály moci a knihy Syn pekel a Volání sirény. Vystupuje občas také pod pseudonymem Nelien. Pochází se Sestrouně u Příbrami, absolvovala střední ekonomickou školu. Kromě psaní se také věnuje kreslení a malbě. Miluje rekreační potápění a zvířata, ráda čte a to především fantasy literaturu. První dílo Poselství jednorožců začala psát už v 16 letech. Její tvorba se vyznačuje typickými prvky fantasy literatury: fiktivními světy, fantazijními bytostmi (draci, elfové atd.) a kouzly. Kvůli jejímu vegetariánskému přesvědčení se v jejích knihách objevují také i vegetariánské podtexty. Koncem roku 2010 vyšel první díl trilogie Poselství jednorožců také v srbském nakladatelství Evro Giunti.
Moravský Žižkov - Žáci Základní školy T.G. Masaryka v Moravském Žižkově prožili ve dnech 11.11. – 18.11.2019 návrat do doby, která předcházela 17. listopadu 2019. Filozofií projektu bylo, aby mohli tuto euforickou dobu, ve které nebyli na světě, alespoň trochu pochopit, měli si události „prožít“. Proto se spolu se svými učiteli v některých předmětech věnovali letům do vesmíru v době socialismu, samizdatové literatuře a hudbě, poznávali amerického brouka, přepočítávali a srovnávali ceny spotřebního zboží, byli svědky postavení a pádu Berlínské zdi a života lidí v rozděleném Berlínu. Již vědí, jak fungoval Tuzex a obchod v době socialismu, co byla tzv. „železná opona“.
Příznivci regionální literatury mohli na pultech knihkupectví zaznamenat nový přírůstek s názvem Liberecká pohřebiště. Za jejím vznikem stojí Michal Maršík, který na knize začal pracovat před deseti lety. „Vždy mě fascinovalo umění náhrobku, chodil jsem je po hřbitovech fotografovat,“ řekl autor, který představil svou publikaci v Knihkupectví a antikvariátu Fryč.
Příznivci regionální literatury mohli na pultech knihkupectví zaznamenat nový přírůstek s názvem Liberecká pohřebiště. Za jejím vznikem stojí Michal Maršík, který na knize začal pracovat před deseti lety. „Vždy mě fascinovalo umění náhrobku, chodil jsem je po hřbitovech fotografovat,“ řekl autor, který představil svou publikaci v Knihkupectví a antikvariátu Fryč.
Příznivci regionální literatury mohli na pultech knihkupectví zaznamenat nový přírůstek s názvem Liberecká pohřebiště. Za jejím vznikem stojí Michal Maršík, který na knize začal pracovat před deseti lety. „Vždy mě fascinovalo umění náhrobku, chodil jsem je po hřbitovech fotografovat,“ řekl autor, který představil svou publikaci v Knihkupectví a antikvariátu Fryč.
Příznivci regionální literatury mohli na pultech knihkupectví zaznamenat nový přírůstek s názvem Liberecká pohřebiště. Za jejím vznikem stojí Michal Maršík, který na knize začal pracovat před deseti lety. „Vždy mě fascinovalo umění náhrobku, chodil jsem je po hřbitovech fotografovat,“ řekl autor, který představil svou publikaci v Knihkupectví a antikvariátu Fryč.
Jedovnice – Burza knih, časopisů, cédéček a hudebních desek. Prodej knih a další literatury. Chybět nebudou ani mapy, turistické známky nebo keramika.
Již 7. ročník pořadu, tentokrát na téma Nic není náhoda v němž vystoupí deset zajímavých osobností výtvarného umění, architektury, fotografie, literatury, psychologie a mnoha dalších oborů se uskuteční ve čtvrtek 21. listopadu od 18 hodin v kulturně-uměleckém prostoru KuPé.
Třetí beseda Vladimíra Trojánka - Jakuba Šofara se uskuteční v úterý 19. listopadu od 17 hodin ve žďárské Knihovně Matěje Josefa Sychry.
Humpolec – Městská knihovna v Humpolci připravila k 30. výročí sametové revoluce výstavu s názvem: „Z knihovního fondu: Samizdatová literatura“.
S nástupem normalizace bylo jasné, že nelze čekat větší svobodu, a tedy ani pestrost. Režim však vsadil na příslib relativního hmotného dostatku a života v jakési zakonzervované jistotě bez výrazných změn. Oficiální kultura, především televize a literatura, měly tuto cestu podporovat a vykreslovat jako jedinou správnou.
František Emmert je spisovatel a autor literatury faktu o moderních dějinách. Věnuje se především české historii 20. století. Od roku 2003 publikoval pětadvacet knih, z nichž některé se dočkaly dotisků, prestižních ocenění či překladů do angličtiny.
František Emmert je spisovatel a autor literatury faktu o moderních dějinách. Věnuje se především české historii 20. století. Od roku 2003 publikoval pětadvacet knih, z nichž některé se dočkaly dotisků, prestižních ocenění či překladů do angličtiny.
Ostrov u Macochy – Přivést děti ke čtení a zájmu o literaturu si dává za cíl knihovna v Ostrově u Macochy. Od úterý tam začíná již jedenáctý ročník projektu na podporu čtenářství s názvem Za Knižníčkem opět do knihovny.
Venkovní atrium v pavilonu 3 Základní školy Zárubova v Praze 12 projde obnovou. Plácek s udusanou hlínou zkrášlí nový trávník, květiny, umístěny tam budou i lavičky. Děti v prostoru budou trávit přestávky, využívat se však bude i pro výuku výtvarné výchovy, cizích jazyků či literatury.
Již 7. ročník pořadu, tentokrát na téma Nic není náhoda v němž vystoupí deset zajímavých osobností výtvarného umění, architektury, fotografie, literatury, psychologie a mnoha dalších oborů se uskuteční ve čtvrtek 21. listopadu od 18 hodin v kulturně-uměleckém prostoru KuPé.
/FOTOGALERIE/ Zpráva o tom, že polská spisovatelka Olga Tokarczuková (1962) obdržela Nobelovu cenu za literaturu, potěšila i její početné české čtenáře. Zvlášť pak rezonovala v těch, kteří mohli sympatickou autorku poznat osobně a v jejích knihách objevit krajiny svého okolí.
Fanoušci hororové literatury a filmu se mohou těšit na výstavu s názvem Drákula a ti druzí – tajemství podzemí, ve sklepení ostrožského zámku.
Nobelovu cenu za literaturu dostala spolu s polskou autorkou Olgou Tokarczukovou tak trochu i krajina Broumovska. Právě do Kladského pomezí totiž spisovatelka často zasazuje své příběhy.
Knihy našich prarodičů – Literatura pro děti prvorepublikové éry. Taková výstava je k vidění od října do konce listopadu v prostorách galerie Základní školy Gabry a Málinky ve Štítné nad Vláří.
Zpráva o tom, že polská spisovatelka Olga Tokarczuková (1962) obdržela Nobelovu cenu za literaturu, potěšila i její početné české čtenáře. Zvlášť pak rezonovala v těch, kteří mohli sympatickou autorku poznat osobně a v jejích knihách objevit krajiny svého okolí.
Úspěšné tažení autorů ze Slovácka literárními soutěžemi. I tak by se dal nazvat zisk hlavní ceny při letošním 28. ročníku udílení mezinárodních ocenění Egona Ervína Kische za literaturu faktu, pedagožkou Miroslavou Polákovou z Uherského Brodu. Ta porotu přesvědčila svou obsáhlou knihou s názvem Měli odvahu žít, ve které se zabývá partyzánským odbojem během 2. světové války na Moravě.
S nástupem normalizace bylo jasné, že nelze čekat větší svobodu a tedy ani pestrost. Režim však vsadil na příslib relativního hmotného dostatku a života v jakési zakonzervované jistotě bez výrazných změn. Oficiální kultura, především televize a literatura, měly tuto cestu podporovat a vykreslovat jako jedinou správnou.
Fanoušci hororové literatury a filmu se mohou těšit na výstavu s názvem Drákula a ti druzí – tajemství podzemí, ve sklepení ostrožského zámku.
Na knižních pultech se v nedávných dnech objevil poslední pátý díl z cyklu Kriminální příběhy ze staré Šumavy spisovatele Vladimíra Šindeláře, držitele Mezinárodní ceny Egona E. Kische za literaturu faktu.
Znojmo - Úspěšná módní návrhářka, která se věnuje i literatuře a ilustrování vlastních knih, zavítá v úterý na besedu do znojemské Městské knihovny. Se čtenáři přijde odpoledne pobesedovat Šárka Šišková, autorka knih Dokonalý život? a A co láska?
