Herečka Lucie Trmíková na podzim získala cenu Thálie za roli ve hře Soukromé rozhovory, jejíž scénář sama napsala. Je o nevěře, jejím ničivém dopadu na vztah a o věčné otázce: přiznat se, nebo zatloukat? V rozhovoru pro týdeník Vlasta jsme však probraly i jiná, ryze ženská témata.
Pro jedny nedocenitelná klasika, kterou musejí znát všichni; pro jiné zase archaická literatura, které se špatně rozumí. Takový popis by se dal použít na širokou škálu knih na doporučených seznamech literatury, se kterými se studenti musejí popasovat. Nedávno jsme si připomínali 200 let od narození Boženy Němcové. Jak se ale ukazuje, její klasika Babička už příliš netáhne.
Nejen literární badatelé a milovníci literatury si v úterý připomněli 200 let od údajného narození spisovatelky Boženy Němcové. Narodit se měla 4. února ve Vídni, skutečný rok jejího narození, stejně jako její pravý původ, je ale dodnes obestřen tajemstvím.
Nejen literární badatelé a milovníci literatury si v úterý připomněli 200 let od údajného narození spisovatelky Boženy Němcové. Narodit se měla 4. února ve Vídni, skutečný rok jejího narození, stejně jako její pravý původ, je ale dodnes obestřen tajemstvím.
Nejen literární badatelé a milovníci literatury si v úterý připomněli 200 let od údajného narození spisovatelky Boženy Němcové. Narodit se měla 4. února ve Vídni, skutečný rok jejího narození, stejně jako její pravý původ, je ale dodnes obestřen tajemstvím.
Petra Laurin působící v Domě česko-německého porozumění obohatila regionální literaturu dalším titulem. Tentokrát se jedná o kuchařku Recepty Němců z Jizerských hor.
Petra Laurin působící v Domě česko-německého porozumění obohatila regionální literaturu dalším titulem. Tentokrát se jedná o kuchařku Recepty Němců z Jizerských hor.
Petra Laurin působící v Domě česko-německého porozumění obohatila regionální literaturu dalším titulem. Tentokrát se jedná o kuchařku Recepty Němců z Jizerských hor.
Petra Laurin působící v Domě česko-německého porozumění obohatila regionální literaturu dalším titulem. Tentokrát se jedná o kuchařku Recepty Němců z Jizerských hor.
„Advent byla doba docházení do Bartolomějské. V té době jsem z toho vždycky zhubla, takže na Vánoce jsem byla štíhlá,“ vzpomínala Květoslava Neradová, katolická intelektuálka a učitelka mnoha generací žurnalistů na předvánoční dobu v 70. letech, kdy ji Státní bezpečnost nutila ke spolupráci.
„Advent byla doba docházení do Bartolomějské. V té době jsem z toho vždycky zhubla, takže na Vánoce jsem byla štíhlá,“ vzpomínala Květoslava Neradová, katolická intelektuálka a učitelka mnoha generací žurnalistů na předvánoční dobu v 70. letech, kdy ji Státní bezpečnost nutila ke spolupráci.
Michaela Burdová česká spisovatelka, která napsala fantasy trilogii Poselství jednorožců, tetralogii Křišťály moci a knihy Syn pekel a Volání sirény. Vystupuje občas také pod pseudonymem Nelien. Pochází se Sestrouně u Příbrami, absolvovala střední ekonomickou školu. Kromě psaní se také věnuje kreslení a malbě. Miluje rekreační potápění a zvířata, ráda čte a to především fantasy literaturu. První dílo Poselství jednorožců začala psát už v 16 letech. Její tvorba se vyznačuje typickými prvky fantasy literatury: fiktivními světy, fantazijními bytostmi (draci, elfové atd.) a kouzly. Kvůli jejímu vegetariánskému přesvědčení se v jejích knihách objevují také i vegetariánské podtexty. Koncem roku 2010 vyšel první díl trilogie Poselství jednorožců také v srbském nakladatelství Evro Giunti.
Moravský Žižkov - Žáci Základní školy T.G. Masaryka v Moravském Žižkově prožili ve dnech 11.11. – 18.11.2019 návrat do doby, která předcházela 17. listopadu 2019. Filozofií projektu bylo, aby mohli tuto euforickou dobu, ve které nebyli na světě, alespoň trochu pochopit, měli si události „prožít“. Proto se spolu se svými učiteli v některých předmětech věnovali letům do vesmíru v době socialismu, samizdatové literatuře a hudbě, poznávali amerického brouka, přepočítávali a srovnávali ceny spotřebního zboží, byli svědky postavení a pádu Berlínské zdi a života lidí v rozděleném Berlínu. Již vědí, jak fungoval Tuzex a obchod v době socialismu, co byla tzv. „železná opona“.
Příznivci regionální literatury mohli na pultech knihkupectví zaznamenat nový přírůstek s názvem Liberecká pohřebiště. Za jejím vznikem stojí Michal Maršík, který na knize začal pracovat před deseti lety. „Vždy mě fascinovalo umění náhrobku, chodil jsem je po hřbitovech fotografovat,“ řekl autor, který představil svou publikaci v Knihkupectví a antikvariátu Fryč.
Příznivci regionální literatury mohli na pultech knihkupectví zaznamenat nový přírůstek s názvem Liberecká pohřebiště. Za jejím vznikem stojí Michal Maršík, který na knize začal pracovat před deseti lety. „Vždy mě fascinovalo umění náhrobku, chodil jsem je po hřbitovech fotografovat,“ řekl autor, který představil svou publikaci v Knihkupectví a antikvariátu Fryč.
Příznivci regionální literatury mohli na pultech knihkupectví zaznamenat nový přírůstek s názvem Liberecká pohřebiště. Za jejím vznikem stojí Michal Maršík, který na knize začal pracovat před deseti lety. „Vždy mě fascinovalo umění náhrobku, chodil jsem je po hřbitovech fotografovat,“ řekl autor, který představil svou publikaci v Knihkupectví a antikvariátu Fryč.
Příznivci regionální literatury mohli na pultech knihkupectví zaznamenat nový přírůstek s názvem Liberecká pohřebiště. Za jejím vznikem stojí Michal Maršík, který na knize začal pracovat před deseti lety. „Vždy mě fascinovalo umění náhrobku, chodil jsem je po hřbitovech fotografovat,“ řekl autor, který představil svou publikaci v Knihkupectví a antikvariátu Fryč.
Již 7. ročník pořadu, tentokrát na téma Nic není náhoda v němž vystoupí deset zajímavých osobností výtvarného umění, architektury, fotografie, literatury, psychologie a mnoha dalších oborů se uskuteční ve čtvrtek 21. listopadu od 18 hodin v kulturně-uměleckém prostoru KuPé.
S nástupem normalizace bylo jasné, že nelze čekat větší svobodu, a tedy ani pestrost. Režim však vsadil na příslib relativního hmotného dostatku a života v jakési zakonzervované jistotě bez výrazných změn. Oficiální kultura, především televize a literatura, měly tuto cestu podporovat a vykreslovat jako jedinou správnou.
František Emmert je spisovatel a autor literatury faktu o moderních dějinách. Věnuje se především české historii 20. století. Od roku 2003 publikoval pětadvacet knih, z nichž některé se dočkaly dotisků, prestižních ocenění či překladů do angličtiny.
František Emmert je spisovatel a autor literatury faktu o moderních dějinách. Věnuje se především české historii 20. století. Od roku 2003 publikoval pětadvacet knih, z nichž některé se dočkaly dotisků, prestižních ocenění či překladů do angličtiny.
Ostrov u Macochy – Přivést děti ke čtení a zájmu o literaturu si dává za cíl knihovna v Ostrově u Macochy. Od úterý tam začíná již jedenáctý ročník projektu na podporu čtenářství s názvem Za Knižníčkem opět do knihovny.
Venkovní atrium v pavilonu 3 Základní školy Zárubova v Praze 12 projde obnovou. Plácek s udusanou hlínou zkrášlí nový trávník, květiny, umístěny tam budou i lavičky. Děti v prostoru budou trávit přestávky, využívat se však bude i pro výuku výtvarné výchovy, cizích jazyků či literatury.
Již 7. ročník pořadu, tentokrát na téma Nic není náhoda v němž vystoupí deset zajímavých osobností výtvarného umění, architektury, fotografie, literatury, psychologie a mnoha dalších oborů se uskuteční ve čtvrtek 21. listopadu od 18 hodin v kulturně-uměleckém prostoru KuPé.
/FOTOGALERIE/ Zpráva o tom, že polská spisovatelka Olga Tokarczuková (1962) obdržela Nobelovu cenu za literaturu, potěšila i její početné české čtenáře. Zvlášť pak rezonovala v těch, kteří mohli sympatickou autorku poznat osobně a v jejích knihách objevit krajiny svého okolí.
Nobelovu cenu za literaturu dostala spolu s polskou autorkou Olgou Tokarczukovou tak trochu i krajina Broumovska. Právě do Kladského pomezí totiž spisovatelka často zasazuje své příběhy.
Knihy našich prarodičů – Literatura pro děti prvorepublikové éry. Taková výstava je k vidění od října do konce listopadu v prostorách galerie Základní školy Gabry a Málinky ve Štítné nad Vláří.
Zpráva o tom, že polská spisovatelka Olga Tokarczuková (1962) obdržela Nobelovu cenu za literaturu, potěšila i její početné české čtenáře. Zvlášť pak rezonovala v těch, kteří mohli sympatickou autorku poznat osobně a v jejích knihách objevit krajiny svého okolí.
Úspěšné tažení autorů ze Slovácka literárními soutěžemi. I tak by se dal nazvat zisk hlavní ceny při letošním 28. ročníku udílení mezinárodních ocenění Egona Ervína Kische za literaturu faktu, pedagožkou Miroslavou Polákovou z Uherského Brodu. Ta porotu přesvědčila svou obsáhlou knihou s názvem Měli odvahu žít, ve které se zabývá partyzánským odbojem během 2. světové války na Moravě.
S nástupem normalizace bylo jasné, že nelze čekat větší svobodu a tedy ani pestrost. Režim však vsadil na příslib relativního hmotného dostatku a života v jakési zakonzervované jistotě bez výrazných změn. Oficiální kultura, především televize a literatura, měly tuto cestu podporovat a vykreslovat jako jedinou správnou.
Na knižních pultech se v nedávných dnech objevil poslední pátý díl z cyklu Kriminální příběhy ze staré Šumavy spisovatele Vladimíra Šindeláře, držitele Mezinárodní ceny Egona E. Kische za literaturu faktu.
Znojmo - Úspěšná módní návrhářka, která se věnuje i literatuře a ilustrování vlastních knih, zavítá v úterý na besedu do znojemské Městské knihovny. Se čtenáři přijde odpoledne pobesedovat Šárka Šišková, autorka knih Dokonalý život? a A co láska?
Intenzivní zážitky čekají na návštěvníky skvělého zpracování pokladu české literatury - Erbenovy sbírky veršovaných balad KYTICE v podání Pražského komorního baletu.
Druhá ze tří besed Vladimíra Trojánka/ Jakuba Šofara o dvou kulturách a třech literaturách v letech 1948-1989 v Československu jako suplement výstavy Věrnost vyřazenému stroji o samizdatu ve Žďáře se uskuteční ve čtvrtek 17. října.
Film Stehlík je jedinečnou adaptací celosvětově úspěšného románu spisovatelky Donny Tartt, za který získala v roce 2014 Pulitzerovu cenu a Carnegieho medaili za literaturu.
Nobelovu cenu za literaturu za rok 2018 získala polská spisovatelka Olga Tokarczuková. Letošním laureátem tohoto ocenění je rakouský autor Peter Handke. Ve Stockholmu to dnes oznámila Švédská akademie. Loni Nobelova cena za literaturu udělena nebyla kvůli skandálu kolem sexuálního obtěžování ve Švédské akademii, která laureáty vybírá. Proto se v letošním roce vyhlašovaly ceny dvě.
Divadelní detektivní komedie Zub za zub přivádí na scénu hrdiny od klasika detektivní literatury Ed McBaina. Představení mohou vidět diváci v Městském divadle v Bruntále ve čtvrtek 10. října v 19 hodin.
Divadelní detektivní komedie Zub za zub přivádí na scénu hrdiny od klasika detektivní literatury Ed McBaina. Představení mohou vidět diváci v Městském divadle v Bruntále ve čtvrtek 10. října v 19 hodin.
Praha, Spešov /ROZHOVOR/ - Sestra na očním v nemocnici vraždí své pacienty, nebo je jejich obětí. I takovéto detektivky by se čtenáři na Vyškovsku mohli v budoucnu dočkat z pera Terezy Semotamové. "Jednou to s kamarádem Jakubem Vítkem napíšeme a křest bude v cukrárně Severka, kterou oba velmi milujeme,“ říká talentovaná spisovatelka. V nedávné době sklidila velký úspěch se svou knihou Ve skříni, se kterou byla nominovaná na prestižní cenu Magnesia Litera.
Spisovatelka Věra Rudolfová byla za svou poslední knížku nazvanou Kraj návratů i loučení odměněna prestižním oceněním. V obřadní síni lethradského zámku jí byla slavnostně předána Cena Egona Erwina Kische za literaturu faktu.
/FOTOGALERIE/ Fotografie, modely vláčků a kolejiště, ale i ukázka historických kolejnic, železniční literatury či starých jízdenek. To všechno je k vidění na výstavě věnované výročí dvaceti let Letohradského železničního klubu, který patří ke stálicím mezi tamními spolky.
Nedávno se na pultech knihkupectví objevil titul Projekt Gilgameš, který napsal Štěpán Kučera z Jablonce nad Nisou. Vystudoval žurnalistiku, pravidelně přispíval do tiskovin a našel se i na poli literatury.
Nedávno se na pultech knihkupectví objevil titul Projekt Gilgameš, který napsal Štěpán Kučera z Jablonce nad Nisou. Vystudoval žurnalistiku, pravidelně přispíval do tiskovin a našel se i na poli literatury.
Nedávno se na pultech knihkupectví objevil titul Projekt Gilgameš, který napsal Štěpán Kučera z Jablonce nad Nisou. Vystudoval žurnalistiku, pravidelně přispíval do tiskovin a našel se i na poli literatury.