Kreativ

ŠTÍTEK: literatura

Dopisy Perchty byly první ženskou literaturou

Hodonínsko - /NA VÝSTAVU DO MUZEA/ Ačkoliv neustále slýcháme z médií, že nemáme jako občané zájem o památky, tak skutečnost je poměrně jiná. Návštěvnost v době „krize" sice klesá, přesto jsou lidé schopni alespoň jednou za rok navštívit hrad nebo zámek. V menší míře se navštěvují bohužel muzea, což je škoda, protože právě mnohá muzea sídlí na zámcích, která bývají spjata s dávnou historií.

Největší 'hlad' v chebské knihovně je po naučné literatuře

Chebsko - Existují dva typy výpůjček pasivní, při které si knihovna nechává knihy posílat, a aktivní, při které dává k dispozici svůj fond. Mezi chebskými čtenáři roste obliba meziknihovních výpůjček. V uplynulém roce knihovníci přijali a odeslali dvojnásobek knih oproti roku 2005.

Na internátu nuda být nemusí, času ale vládnou sociální sítě

Příbram /ROZHOVOR/ - Jak tráví svůj čas studenti ubytovaní v Domově mládeže Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Příbrami? Zřejmě to tak velká nuda nebude. O životě na internátu, studentech a připravovaných akcích jsme si povídali s vedoucí vychovatelkou Lenkou Novákovou.

Zimní nálada v literatuře

Litomyšl - V knihovně v Litomyšli si mohou lidé do konce měsíce prohlédnout výstavu Zima v literatuře.

Blanenští oceňují kulturní osobnosti

  Blansko – /CENA ZA KULTURU MĚSTA BLANSKA/ – Slovem kultura (culture) se původně označovalo pěstování užitkových plodin. Jako metaforu je použil Marcus Tullius Cicero pro překlad Platónova pojmu „péči o duši" a od 16. století se používá pro značení vybraných lidských činností, zejména uměleckých (literatura, všechny druhy umění, případně i věda a filosofie). Tolik z výkladu odborné encyklopedie.

Irena Šťastná: Literatura pro mě znamená útočiště...

Opava /ROZHOVOR/ - Irena Šťastná se narodila 25. října 1978 v Opavě. Absolvovala magisterské studium češtiny s literárněvědným zaměřením na Ostravské univerzitě a studium knihovnictví a informačních studií na Slezské univerzitě.

Zásady pěstování citrusů

Ačkoliv může chvíli trvat, než sklidíte svůj první domácí citrón nebo pomeranč, tak možná právě tahle úroda vás přesvědčí, že jste našli lásku na celý život.

Na internátu nuda být nemusí, času ale vládnou sociální sítě

Příbram /ROZHOVOR/ – Jak tráví svůj čas studenti ubytovaní v Domově mládeže Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Příbrami? Zřejmě to tak velká nuda nebude. O životě na internátu, studentech a připravovaných akcích jsme si povídali s vedoucí vychovatelkou Lenkou Novákovou.

Novinky Libora Martinka a Jiřího Daehneho

Krnov - Na krnovské radnici byla slavnostním křtem představena sbírka povídek zesnulého krnovského spisovatele Jiřího Daehneho Sedm semen z Jidášova stromu a básnická sbírka Libora Martinka Jsi mé signifié.

Rodokmen může být zadarmo i za desetitisíce

Rychnovsko – Znát svůj rodokmen je jistě velmi zajímavé. Vždyť kdo by nechtěl vědět, odkud jeho rod pochází? Ovšem cesta k němu není úplně snadná. Pokud si ho chcete připravit sami, čeká vás spousta hledání. Pokud s genealogií nemáte žádné zkušenosti, je nejlepší si o ní půjčit nějakou literaturu, případně absolvovat kurz.

Krása z ovocných křížal tvořená

Huštěnovice – Na sušených plátcích jablíček – křížalách – si pochutnávali už naši dávní předkové. Jako pamlsek slouží křížaly lidem dodnes, protože si ponechávají vysoký obsah vitaminů a minerálů.

Josef Merhaut: literát dramatického Brna

Rajhrad – Josef Merhaut. Při vyslovení jeho jména se mnohým vybaví už jen brněnská ulice nesoucí odkaz tohoto autora. A přitom byl Merhaut koncem 19. století vůdčí osobností moravské literatury – psal divadelní kritiky, romány a hlavně povídky, v nichž zachycoval česko-německé Brno. Zejména na tuto část Merhautovy tvorby se soustředí nová výstava rajhradského Památníku písemnictví na Moravě. Vernisáž je zítra ve čtyři hodiny odpoledne.

Rok na vsi utužil náš kolektiv

Tachov – V neděli byl v Muzeu Českého lesa v Tachově zakončen cyklus nazvaný Rok na vsi. Jeho úkolem bylo zmapovat a veřejnosti představit nejrůznější lidové zvyky a obyčeje.

O myslivosti a její tradici. Příručka pro každého

Náchodsko /RECENZE/ - Vyšlo už páté vydání úspěšné příručky Myslivost a její tradice pro myslivce a myslivecké zkoušky. Užitečná příručka a učebnice pro myslivce a myslivecké zkoušky vyšla tentokráte s výstižným novým názvem Myslivost a její tradice, Myslivecká osvěta.

Naši furianti zahájí začátek kalendářního roku

Nový Jičín - Novojičínské Beskydské divadlo odstartuje nový kalendářní rok českou klasikou. S hrou Naši furianti přijedou v pondělí herci pražského Divadla v Dlouhé. V hlavní roli se představí mimo jiné Miroslav Táborský nebo Ilona Svobodová.

Islanďanka se soudí o právo jmenovat se "Vánek"

Reykjavík – Patnáctiletá Islanďanka se soudí s islandským státem o právo užívat legálně jméno, které dostala od matky. Ta ji nazvala Blaer, což v islandštině znamená vánek. Problémem je, že Blaer není na vládním seznamu schválených ženských jmen, napsala agentura AP. Případ vzdáleně připomíná kauzu českých rodičů, kteří svou holčičku s odkazem na okolnosti porodu pojmenovali Půlnoční bouře.

Jaroslav Hašek, buřič a mystifikátor, zemřel před devadesáti lety

Praha - Velký spisovatel, buřič, mystifikátor i anarchista. To byl Jaroslav Hašek, který zemřel před 90 lety, 3. ledna 1923. Jeho nejslavnější dílo s hlavním hrdinou, vojákem Josefem Švejkem, patří k nejpřekládanějším a nejčtenějším knihám české literatury.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy /TÉMA/ - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

V Oticích se mohou pyšnit výjimečnou ladovskou výstavou

Otice - Kdo prochází či projíždí kolem nově zrekonstruované budovy Základní školy v Oticích, toho zaujme výjimečná a nápaditá výstava ve vestibulu školy. Přes prosklený vchod zde uvidíte postavičky, domy a kostelík vytvořené podle výtvarné předlohy Josefa Lady z roku 1938.

Kniha ve slovenštině? Ne, děkujeme

Východní Čechy - Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.

Květa Legátová brala bohyně s rezervou, říká hradišťská učitelka

Uherské Hradiště /ROZHOVOR/ – Celý život toužila kantorka uherskohradišťské průmyslovky Lenka Tománková potkat svůj literární a morální vzor – spisovatelku Květu Legátovou, autorku povídkových Želar inspirovaných životem na Kopanicích. Přání se jí nakonec splnilo „za minutu dvanáct", letos na konci října. Minulý pátek ve věku třiadevadesáti let Legátová zemřela.

Květa Legátová brala bohyně s rezervou, říká hradišťská učitelka

Uherské Hradiště /ROZHOVOR/ – Celý život toužila kantorka uherskohradišťské průmyslovky Lenka Tománková potkat svůj literární a morální vzor – spisovatelku Květu Legátovou, autorku povídkových Želar inspirovaných životem na Kopanicích. Přání se jí nakonec splnilo „za minutu dvanáct", letos na konci října. Minulý pátek ve věku třiadevadesáti let Legátová zemřela.

V Oticích se mohou pyšnit výjimečnou ladovskou výstavou

Otice - Kdo prochází či projíždí kolem nově zrekonstruované budovy Základní školy v Oticích, toho zaujme výjimečná a nápaditá výstava ve vestibulu školy. Přes prosklený vchod zde uvidíte postavičky, domy a kostelík vytvořené podle výtvarné předlohy Josefa Lady z roku 1938.

Nahoru Facebook