Temně fialové kuličky připomínající vzhledem i chutí hrozny umí pozastavit stárnutí, zlepšit imunitu, předcházet kardiovaskulárním onemocněním i vzniku rakoviny. Jsou lahodné, dietní a jejich pojídání podporuje hustotu vlasů. Zřejmě jste je však nikdy neochutnali. Řeč je o jaboticabě, pozoruhodném stromu, jehož plody vyrůstají přímo z kmene.
Badatelé slaví jeden úspěch za druhým. V amazonském deštném pralese se jim podařilo objevit zvířecího rekordmana. Jedná se o dosud nezdokumentovaný druh anakondy, který je pravděpodobně největším a nejtěžším hadem na světě. Kromě toho v Brazílii také našli nejmenší žábu na světě, jež není o moc větší než hrášek.
Maso této ryby není moc chutné, přesto její chytání představuje velkou rybářskou výzvu. Řeč je o plachetníkovi, impozantním mořském tvoru, který dokáže uhánět rychlostí přesahující 100 kilometrů v hodině. A v žádném případě se nevzdává, i když se mu už háček zasekne v krku.
/55. OTÁZKA/ V současné západní společnosti se často debatuje o tom, kdy by ženy měly mít první dítě - zejména když data ukazují, že průměrný věk prvorodiček roste. Přestože medicína už dokáže téměř zázraky, faktem zůstává, že s přibývajícím věkem plodnost žen klesá. Jak jsou na tom ale zvířecí samice? Mohou rodit po celý život, nebo je to v tomto ohledu ve zvířecí říši stejné jako v té lidské? Na to odpovídá další díl seriálu 100 otázek a odpovědí.
Ryba pacu. Podivuhodný tvor, kterého méně znalá osoba může snadno označit za docela nudnou rybu. Jenže jen do té doby, než pacu otevře ústa. Budou z nich totiž vyčnívat zuby, které vypadají jako ty lidské.
Čokoládové hory. Velmi zajímavý přírodní úkaz, který se nachází na ostrově Bohol na Filipínách. Když je sucho, tak hory vážně zhnědnou. Navíc podle legendy za jejich vznikem stojí kamenná bitva dvou znesvářených obrů. Ale pravda je zřejmě trochu jiná.
Modré zóny. Tak se nazývají místa nacházející se po celém světě, kde je výrazně nižší výskyt chronických onemocnění. A zároveň jde i o lokality, kde se tamní obyvatelé dožívají vyššího průměrného věku. Stojí za tím často zajímavé skutečnosti. Zavítejte s námi na tato unikátní místa od ostrova Ikaria v Řecku až po polostrov Nicoya v Kostarice a popišme si je blíže.
Přezdívá se mu nizozemské Benátky. Městečko Giethoorn leží v severovýchodní nizozemské provincii Overijssel a to, co jej činí skutečně výjimečným, jsou ručně vykopané kanály. Na okouzlující atmosféře mu přidávají stezky plné zeleně a domy z 18. století s doškovými střechami. Jezdí se tam hlavně na loďkách či na kolech, nebo se chodí pěšky.
Rozhodně nepatří mezi ta nejroztomilejší a nejkrásnější zvířátka na světě. Naopak, z holohlavých opic uakari jde strach. Nápadně totiž připomínají něco jako kombinaci zombie a lebkouna. Přitom jde o opičky neškodné a společenské.
Stále víc lidí cestuje v Evropě nočními vlaky. Dokazuje to prudké rozšíření nabídky těchto spojů. Novinky připravuje rakouský dopravce ÖBB, který mimo jiné nabízí luxusní spojení rakouské Vídně a německého Hamburku. K velkému oživení nočních spojů se chystá i italský dopravce Trenitalia, který nakoupí vagony potřebné pro noční spojení měst na Apeninském poloostrově.
Nejdelší silniční tunel na světě je dlouhý 24,5 kilometru a nachází se mezi Aurlandem a Lærdalem v Norsku. Projetí takřka nekonečného tunelu trvá v běžném provozu asi dvacet minut. Rozhodně to tak není nic pro ty, co by trpěli úzkostí z uzavřených prostor.
Mongolsko, Španělsko či keňské hlavní město Nairobi. I tato trojice patří mezi nejlepší místa, jaká lze navštívit v příštím roce. Tedy alespoň podle nového seznamu uznávaného vydavatelství cestovních průvodců Lonely Planet. Do žebříčku top destinací pro rok 2024 se dostala také Praha. Podobné hodnocení a tipy na cestování nedávno vydal i National Geographic, v jeho seznamu dominují přírodní krásy a ekologické cestování.
Velký úspěch se podařil pardubickému fotografovi Petru Janovi Juračkovi. Jeho fotografie z Himaláje je na titulní straně listopadového čísla české mutace prestižního časopisu National Geographic. Stal se tak za 21 let teprve druhým domácím fotografem, kterému se to podařilo.
Archeologové odhalili obličej neslavnější peruánské mumie, kterou Inkové obětovali při rituálu před více než 500 lety. Modelování odborníkům zabralo několik stovek hodin práce.
Čupakabra existuje. Minimálně v myslích těch, co v její existenci věří. Četná svědectví o tom, čeho všeho je čupakabra schopná a jak vypadá, vyplývají z popisu lidí, kteří se s tímto legendárním tvorem údajně setkali. Pravdu o čupakabře se opakovaně rozhodli zjistit vědci. Jejich poznatky jsou velmi zajímavé. Tvorové žijící zejména v Americe tak nepřestávají uchvacovat.
Manhattan pouště. Takovou přezdívku má sídliště v jemenském městě Šibám. Jde totiž o výškové budovy. Nebylo by na nich nic zas tak ohromujícího, kdyby ovšem nepocházely už ze 16. století.
Datel knížecí - jeden z největších šplhavých ptáků na světě - zůstává na seznamu ohrožených druhů, třebaže poslední jeho potvrzené pozorování pochází z roku 1944. Někteří američtí ornitologové totiž trvají na tom, že ptáka opakovaně viděli.
/FOTO, VIDEO/ Na první dobrou by s ním asi ráda měnila spousta lidí. Hlavně děti. Dobrodružné výpravy na různé kontinenty za největšími sladkovodními rybami. Sumci, okouny, exotickými kostlíny nebo arapaimami. Táboření v džungli daleko od civilizace, jízda na kánoi a na prutě ryby, o kterých se běžnému smrtelníkovi může jen zdát. Do Adamova přijel v úterý na besedu známý cestovatel, rybář a dobrodruh Jakub Vágner.
Všichni příznivci rybaření se mohou těšit na úterý 10. října, V Adamově na Blanensku se totiž koná setkání s cestovatelem, rybářem a dobrodruhem Jakubem Vágnerem.
Už tento čtvrtek 5. října se na novinových stáncích objeví nové číslo prestižního časopisu National Geographic, které je mimořádně věnováno výhradně vesmíru. Na jeho české verzi se podíleli pracovníci a spolupracovníci Hvězdárny a planetária Brno. Součástí vydání je unikátní mapa hvězdné oblohy s plakátem mlhoviny Sloupy stvoření v podání Webbova kosmického dalekohledu.
Z podivného nalezence se stala světová vědecká senzace. Před dvěma lety do útulku v Brazílii přijali zvláštně vypadajícího a chovajícího se psa. Nyní vědecká studie definitivně potvrdila, že zvíře je prvním prokázaným případem křížení běžného psa a psa pampového, který patří mezi takzvané „falešné lišky“. „Liškopes“ v sobě mísil vzhled i chování obou druhů. Jejich křížení je podle odborníků překvapením.
Přestože se může zdát, že se čtyřicítkou na krku jde život z kopce, fyzička není jako dřív, bez pořádného spánku nejde fungovat a člověk má pocit, že je pozdě začít něco nového, není všem dnům konec. Ačkoliv je stále mnoho oblastí, které nejsou ohledně věku vědecky prozkoumané, už nyní je možné tvrdit, že některé vrcholy v životě přicházejí právě až s lety.
Každého, kdo navštívil Jeruzalém, musela oslnit - a to doslova – krása Skalního dómu, který se vypíná uprostřed města na Chrámové hoře. Bohužel většině návštěvníků zůstane přístup do nitra mistrovského architektonického díla, které je třetím nejposvátnějším místem pro stoupence islámu, navždy zapovězen. Výjimku dostali badatelé National Geographic, kteří tak mohou čtenářům představit tento ojedinělý starobylý prostor.
Rostliny křičí, když se jim ubližuje. Tvrdí to výzkumníci v přelomové studii zveřejněné v časopise Cell. Dodávají však, že si reakci nelze představovat stejně jako u člověka. Křik rostlin se projevuje zvýšenými ultrazvukovými frekvencemi praskání nebo cvakání.
Obří obrazce a čáry v poušti u města Nazca v Peru dodnes nedají vědcům spát. I oni tápou, k čemu jejich autorům sloužily. Neví se tak přesně, zda mají nějakou souvislost s vodou či dokonce s mimozemšťany. Každopádně jde také o velkou turistickou atrakci. Obří obrazce a linie v Peru patří mezi nejimpozantnější místa světa. Ať už z pohledu jejich rozměru, či dodnes uspokojivě nevysvětlenému účelu. Od roku 1994 je místo zapsáno i na seznamu UNESCO.
Podaří se někdy najít pozůstatky ztracené expedice sira Johna Franklina a vyřešit tak jednu z největších záhad, které ukrývá nehostinná Arktida? Legendární cestovatel sir John Franklin vyplul z Anglie v roce 1845 a hledal dosud neobjevený Severozápadní průjezd, mořskou trasu kolem ledového pobřeží Severní Ameriky, která by otevřela novou obchodní trasu k bohatství Dálného východu. Avšak Franklinovy dvě lodě Erebus a Terror a jejich posádka čítající 128 mužů zmizely.
Actun Tunichil Muknal v Belize ve střední Americe patří mezi nejvyhledávanější jeskyně světa. Má totiž punc tajemna a z velké části i tajemná je. Navíc je opředená mýty a pořádnou dávkou mystiky. Jisté je, že se zde nachází čtrnáct koster lidí, kteří zemřeli násilnou smrtí. Nemluvňata nevyjímaje.
Zářící světélko na vzdáleném obzoru Středozemního moře není lidským dílem – vydává ho žhavá láva, kterou chrlí sopka Stromboli na jednom z ostrovů Liparského souostroví severně od Sicílie. I když je tato mihotavá záře z dálky sotva postřehnutelná, přetrvává po tisíciletí.
Vědci objevili možná úplně nejstarší důkazy o kanibalismu u příbuzného člověka. Podle stop na holenní kosti staré 1,45 milionu let si odborníci myslí, že ho někdo zabil a snědl. Příbuzní člověka se tak kanibalismu dopouštěli ještě dříve, než si badatelé mysleli.
Pátrací akci po zmizelé ponorce s pěti lidmi na palubě nyní sleduje celý svět. Otázkou je, proč tyto hlubokomořské průzkumy zajímá a láká tolik lidí. Výjimkou není ani slavný režisér James Cameron, který je velkým milovníkem hlubinného průzkumu. Titanic údajně nenatočil kvůli filmu samotnému, ale aby měl peníze na ponor k jeho vraku.
Nový objev v Jižní Africe vědcům převrátil svět vzhůru nohama. Paleontologové v pondělí oznámili, že našli nejstarší známé pohřebiště na světě. Nepatřilo ovšem předkům současných lidí, ale jejich pravěkým příbuzným Homo naledi s mozkem velikosti pomeranče. Odborníci si o tomto druhu doposud mysleli, že nebyl schopen složitějšího chování.
Vysocí, světlovlasí, s bezcitnýma modrýma očima. To jsou vikingové, barbaři korunovaní děsivými přilbicemi s rohy a oddávající se loupení, drancování a krvavým rituálům. Je to přesné vykreslení lidí, jejichž rozpínavost ovlivnila nejen severní části Evropy, ale i vzdálené země? Nebo jde v případě vikingů jen o nadsázku?
Zlatni rat. To je jedna z nejhezčích pláží světa a podle mnohých žebříčků ta nejkrásnější v celém Chorvatsku. Leží na ostrově Brač nedaleko městečka Bol a láká k návštěvě turisty z Evropy i dalších světadílů. Pláž plnou drobných oblázků mají v oblibě i Češi.
Čtyřdenní program plný promítaných pohádek v Kadani doplní známé tváře. Mezi nimi budou herci známí z pohádek, ale i zpěvák a rapper.
Oči na dlouhých tykadlech, které vás zvídavě pozorují. Lesklé koule vyrůstající z tenkých stopek. Hrozny vína přešlé mrazem zavěšené na větvičce. Vypadají jako návštěvníci z jiného světa. To všechno mohou být tajemné hlenky.
V noci z 14. na 15. dubna je to magických 111 let od potopení Titaniku. Nejslavnější vrak světa ale nemá klid ani po tak dlouhé době. Je jen otázkou času, kdy nadobro zmizí. Zní to jako z nějakého špatného hororu, ale je to realita: vrak Titaniku, který odpočívá na dně Atlantiku v téměř čtyřkilometrové hloubce, požírají teprve nedávno objevené bakterie, které denně spořádají 150 až 180 kilogramů železné hmoty nešťastného parníku. Při jeho původní hmotnosti zhruba 50 tisíc tun se může zdát, že bude trvat ještě stovky let, než nejslavnější světový vrak spořádají (schválně, zkuste si to spočítat), ale pravda je poněkud složitější.
Krvavé vodopády na Antarktidě byly pro vědce dlouhou dobu záhadou. Všichni se podivovali nad tím, jak je možné, že pod ledovcem proudí voda, která má temně rudou až nahnědlou barvu. Tajemstvím bylo také to, jak je možné, že při její teplotě minus 17 stupňů Celsia nezamrzne. Tajemství nedávno vědci rozluštili, vše má na svědomí kov ve vodě.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Nejslavnější nosorožec se vydal na cestu domů. Putování nosorožce severního bílého Sudána začalo v Národním muzeu. Odtud jeho vycpanina, odborně dermoplastický preparát, odjela do Safari ve Dvoře Králové a pak pocestuje do Keni.
Nejslavnější nosorožec se vydal na cestu domů. Putování nosorožce severního bílého Súdána začalo v Národním muzeu. Odtud jeho vycpanina, odborně dermoplastický preparát, odjela do Safari Parku ve Dvoře Králové nad Labem a pak pocestuje do Keni.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Nejslavnější nosorožec se vydal na cestu domů. Putování nosorožce severního bílého Súdána začalo v Národním muzeu. Odtud jeho vycpanina, odborně dermoplastický preparát, odjela do Safari ve Dvoře Králové a pak pocestuje do Keni.
/31. OTÁZKA/ Fascinující tvorové, kteří ve volné přírodě žijí na jediném místě planety. Představuje je další díl seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí. Čtenáři se v něm dozvědí odpověď na otázku: Co je to tasmánský čert?
Našel vnitřní klid. Michal Kern paradoxně dostal životní šanci až ve chvíli, kdy uvažoval o konci herecké kariéry. Titulní role v oceněněném snímku Arvéd jej takzvaně vrátila do hry. Rozhovor s tímto třiačtyřicetiletým hercem je tahákem nového vydání magazínu Víkend, který vychází v sobotu 25. února. V něm čtenáři dostanou šanci také nahlédnout na Antarktidu prostřednictvím exkluzivní reportáže polárníka Hynka Adámka. Ani tentokrát nebude chybět seriál s tipy pro domácnosti, jak šetřit.
Zkáza Ďatlovovy výpravy patří k nejslavnějším záhadám 20. století, současně však také k těm, k nimž se dá zdánlivě jen těžko najít cokoli nového. Obzvláště po výzkumu z předloňského roku, jenž přesvědčivě ukazoval, že prapříčinou smrti všech členů výpravy mohla být desková lavina, která spadla na jejich stan. Už loni však byl tento výzkum zpochybněn a letos se s dalšími zjištěními přihlásili ruští vědci.
Australský herec Chris Hemsworth, filmový Thor, je nyní hlavní postavou nového dokumentárního seriálu o dlouhověkosti. Během natáčení pod dohledem odborníků zkoušel na vlastní kůži, jak běžně uznávané, tak i extrémní strategie zaměřené na zlepšení zdraví. Ty, které mohou být ve výsledku nápomocné nám všem.
Jezeru Roopkund, které se nachází v pětitisícové výšce nad mořem v indické části Himaláje, patří jedna z nejstrašidelnějších záhad moderní archeologie: v jeho okolí leží až 800 lidských koster, jejichž původ je dodnes nejasný. Nejdříve se mělo za to, že jde o pozůstatky japonských vojáků, později byly kostry přisuzovány pradávným obchodníkům na Hedvábné stezce, nebo poutníkům. Ale možná je odpověď úplně jiná.
Čtenáři nám do redakce poslali celou řadu otázek na Hynka Adámka, reportéra našeho vydavatelství, který vám v on-line seriálu přiblíží každodenní život na Antarktidě. Vybrali jsme deset nejzajímavějších čtenářských podnětů a vy nyní můžete prostřednictvím ankety hlasovat pro situace a poznatky, které vás nejvíce zajímají.
Parazitická houba, která v seriálu a videohře The Last of Us ovládá mysl lidí a dělá z nich zombie, je sice skutečná, ale napadá pouze mravence. Existuje však několik stovek dalších druhů hub, které jsou doopravdy pro člověka nebezpečné. Podle statistik zabijí ročně více lidí než malárie nebo rakovina prsu. Stále se oteplující klima pak může tato čísla ještě navýšit, protože obranyschopnost lidského těla před houbovými infekcemi se kvůli němu snižuje. Vědci navíc varují před globální epidemií nedávno objeveného druhu, který se rychle šíří napříč kontinenty.
Pátek třináctého vyvolává obavy a pocit nejistoty už stovky let. Lidé věří, že během tohoto data mohou mít smůlu nebo se jim může stát nějaké neštěstí. Vědci k pověře přistupují racionálně. Snaží se zjistit, za jakých okolností vznikla a proč má na chování člověka tak velký vliv.
V roce 2005 Hynek Adámek, geograf a publicista magazínu National Geographic Česko, dokumentoval vznik naší vědecké stanice v Antarktidě. Po 18 letech se na stejné místo - ostrov Jamese Rosse - vrací.
Zpravodajství přímo z exotické Antarktidy. To je nejnovější on-line seriál, který můžete už brzy číst na Denik.cz. Za několik dnů totiž na nejdrsnější světadíl naší planety vyráží Hynek Adámek, geograf a publicista magazínu National Geographic Česko, jenž patří do vydavatelského domu Vltava Labe Media.
