Kreativ

ŠTÍTEK: nemoc

Dezinfekce v okolí Naděje

Další problém s mladoboleslavskými bezdomovci, nakažený utekl z izolace

Tři hodiny mimo izolaci pobýval svévolně v sobotu 13. března v Mladé Boleslavi bezdomovec nakažený nebezpečným novým čínským koronavirem způsobujícím onemocnění covid 19. Z uzavřeného místa v Nádražní ulici neodešel dveřmi, ale utekl oknem. Jeho počínání teď bude mít nejspíš soudní dohru.

Odběry vzorků pro testování na koronavirus

Nových případů covidu v pátek přibylo. Počet mrtvých překročil hranici 23 tisíc

Od začátku epidemie nemoci covid-19 zemřelo v Česku přes 23 tisíc lidí s prokázaným koronavirem. Téměř polovina úmrtí připadá na letošní rok. Posledních 1000 zemřelých přibylo za šest dní. Počet nově prokázaných případů nemoci v pátek vzrostl o 14 920, což bylo o 1750 více než před týdnem. Tento týden to bylo poprvé, kdy denní počet nově nakažených v mezitýdenním srovnání stoupl. Reprodukční číslo v pátek vzrostlo z 0,91 na 0,94. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Mirek Vostrý, kreslíř, Cheb

Covidový rok převrátil lidem na Karlovarsku život naruby. Řekli, jak se jim žije

/ANKETA/ Právě dnes je to rok, co byl poprvé vyhlášen kvůli pandemii koronaviru nouzový stav. V Karlovarském kraji, který postihla nákaza zatím nejhůře z celé České republiky, kolabovaly a kolabují nemocnice. Chybí jim personál, potýkaly se i s nedostatkem zdravotnického materiálu, zpočátku vázly zásilky vakcín. Deník zjišťoval, jak se lidem žije a co si o situaci myslí. Položil jim dvě otázky: 1) Mysleli jste si, že bude Česká republika po roce v takové situaci? Změnil se váš pohled na koronavirus? 2) Jak moc vám pandemie změnila život?

Nejstarší občanka města Veselí nad Moravou Ludmila Klaudová šije roušky.

Milníky roku s covid na jižní Moravě: stoletá šička nebo dopad horší než okupace

/PŘEHLED TOP 10 UDÁLOSTÍ/ Přesně rok uplynul ve čtvrtek 11. března 2021 od chvíle, co se na jižní Moravě objevily první případy onemocnění Covid-19. Život v kraji se od té doby stále nevrátil do normálu. Lidé musí v ulicích nosit chirurgické roušky nebo respirátory a až na výjimky nemohou překročit hranici okresu, kde bydlí. Deník Rovnost přináší přehled deseti milníků života s koronavirem na jihu Moravy.

Očkovaní na covid-19 ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Za týden přibyla tři podezření na úmrtí po očkování proti covidu

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) za poslední týden zaznamenal tři případy úmrtí, která mohla souviset s očkováním proti covidu-19. Ústav a evropská léková agentura je budou prověřovat. Od začátku očkování v Česku bylo těchto případů 11. K úternímu večeru ústav eviduje 1506 podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19, což je o 387 více než před týdnem. Nejčastěji lidé hlásí reakce podobné příznakům chřipky. Vyplývá to z informací, které dnes SÚKL v pravidelném hlášení zveřejnil.

Očkování židenických důchodců v brněnské Vojenské nemocnici.

Rok koronaviru na jihu Moravy: přes 123 tisíc nakažených v kraji, nejvíc v říjnu

/INFOGRAFIKA NÁKAZY/ Čtyřiaosmdesátiletá žena a otec s dcerou z Brna, kteří se vrátili z lyžařské dovolené v italských Dolomitech, se stali prvními Jihomoravany s pozitivním testem na koronavirus. Od tohoto zjištění ve čtvrtek 11. března 2021 uplynul přesně rok. Do té doby hygienici registrují přes 123 tisíc lidí z jihu Moravy s pozitivním testem na Covid-19.  

Postcovidový syndrom může u dětí způsobit dlouhodobé komplikace.

Postcovidový syndrom může u dětí způsobit dlouhodobé komplikace

Dětský zánětlivý multisystémový syndrom po prodělání nákazy koronavirem už prodělaly v Česku desítky dětí. Nejedná se o lehkou nemoc, může u nich dojít k selhání orgánů. „Děti bývají schvácené, s několikadenní horečkou, velice často mívají bolesti břicha, zažívací potíže,“ popisuje některé z příznaků Pavla Doležalová, lékařka z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.  

Ředitelka Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem Lenka Šimůnková.

Covid se týká každého z nás, varuje hygienička Lenka Šimůnková

Většina hygieniků pracuje v posledních měsících víceméně nonstop. Platilo to i o Vánocích. „Obvolávali jsme nové případy a jejich kontakty. Ještě že máme tak hodné manžele, kteří se postarali o děti a rodiny. A hlavně mají pochopení pro naši práci,“ říká o posledním velmi náročném roce krajská hygienička Lenka Šimůnková.

Ilustrační foto

Ptačí chřipka zahubila chov v Březně. Spousta obcí má dohled

Ptačí chřipka zasáhla hned tři místa Mladoboleslavska. Nejvážnější je situace v obci Březno, kde se nákaza dostala do malochovu drůbeže. Kvůli tomu se plno okolních obcí ocitlo v takzvaném pásmu dozoru. Lidé si musí nyní nutně zabezpečit své opeřence a taky se nechat na obci zapsat do soupisky.

Zdeněk Prokeš, primář infekčního oddělení prostějovské nemocnice

Ostuda a selhání vládnoucích elit, hodnotí rok s covidem primář infekčního

Primář infekčního oddělení Nemocnice Prostějov Zdeněk Prokeš stál v březnu 2020 v první linii počínající války s novým koronavirem. Dnes je to přesně rok, kdy na oddělení přijali prvního pacienta s nákazou Covid-19 v Olomouckém kraji. Jak na ten moment vzpomíná? Tušil tehdy, co přijde? A jak hodnotí uplynulý rok a „úspěchy“ Česka v boji s epidemií?

Zdeněk Prokeš, primář infekčního oddělení prostějovské nemocnice

Ostuda a selhání vládnoucích elit, hodnotí rok s covidem primář infekčního

Primář infekčního oddělení Nemocnice Prostějov Zdeněk Prokeš stál v březnu 2020 v první linii počínající války s novým koronavirem. Dnes je to přesně rok, kdy na oddělení přijali prvního pacienta s nákazou Covid-19 v Olomouckém kraji. Jak na ten moment vzpomíná? Tušil tehdy, co přijde? A jak hodnotí uplynulý rok a „úspěchy“ Česka v boji s epidemií?

Zdeněk Prokeš, primář infekčního oddělení prostějovské nemocnice

Ostuda a selhání vládnoucích elit, hodnotí rok s covidem primář infekčního

Primář infekčního oddělení Nemocnice Prostějov Zdeněk Prokeš stál v březnu 2020 v první linii počínající války s novým koronavirem. Dnes je to přesně rok, kdy na oddělení přijali prvního pacienta s nákazou Covid-19 v Olomouckém kraji. Jak na ten moment vzpomíná? Tušil tehdy, co přijde? A jak hodnotí uplynulý rok a „úspěchy“ Česka v boji s epidemií?

Zdeněk Prokeš, primář infekčního oddělení prostějovské nemocnice

Ostuda a selhání vládnoucích elit, hodnotí rok primář z infekčního

Primář infekčního oddělení Nemocnice Prostějov Zdeněk Prokeš stál v březnu 2020 v první linii počínající války s novým koronavirem. Dnes je to přesně rok, kdy na oddělení přijali prvního pacienta s nákazou Covid-19 v Olomouckém kraji. Jak na ten moment vzpomíná? Tušil tehdy, co přijde? A jak hodnotí uplynulý rok a „úspěchy“ Česka v boji s epidemií?

Zdeněk Prokeš, primář infekčního oddělení prostějovské nemocnice

Ostuda a selhání vládnoucích elit, hodnotí rok s covidem primář Prokeš

Primář infekčního oddělení Nemocnice Prostějov Zdeněk Prokeš stál v březnu 2020 v první linii počínající války s novým koronavirem. Dnes je to přesně rok, kdy na oddělení přijali prvního pacienta s nákazou Covid-19 v Olomouckém kraji. Jak na ten moment vzpomíná? Tušil tehdy, co přijde? A jak hodnotí uplynulý rok a „úspěchy“ Česka v boji s epidemií?

Lukáš Drasnar s rodinou.

Bratry původem z Humpolce teď dělí půl světa: každý prožívá pandemii jinak

Všichni jsme na jedné lodi, ale ne všichni jsme na tom v těchto dnech stejně. V desetimilionovém Česku přibude každý den přes dvanáct tisíc lidí s nemocí Covid-19 a více než jednadvacet tisíc lití na tuto nemoc zemřelo. Pootočíme-li globusem a zaměříme se na Singapur, zjistíme, že v šestimilionové zemi zaregistrují denně čtrnáct nově nemocných a zemřelé zde počítají na desítky.

Ilustrační foto.

Žena porušila karanténu a zatajila covid. Hrozí jí vězení

Hned čtyři případy, kdy lidé s prokázanou nákazou koronavirem chodili ven na veřejně přístupná místa, řeší aktuálně policie na Boleslavsku. Obvinění ze zločinu šíření nakažlivé lidské nemoci nyní čelí jedenačtyřicetiletá žena z Mladé Boleslavi. Ta přišla koncem listopadu loňského roku na urgentní příjem Klaudiánovy nemocnice, kde si stěžovala na bolesti břicha.

Covidové oddělení jednotky intenzivní péče v Oblastní nemocnici Trutnov.

V ČR je ve vážném stavu nejvíce lidí od začátku pandemie. Volných lůžek ubývá

Reprodukční číslo nemoci covid-19 v Česku k dnešku kleslo pod hodnotu jedna, což znamená zpomalování šíření choroby. Počet pacientů s nemocí covid-19 ve vážném stavu v Česku v pondělí vystoupal na 1789, což je nejvíce za celou dobu epidemie. Celkem bylo hospitalizovaných 8478, což je druhý nejvyšší počet od začátku epidemie.

Primář interny FN u svaté Anny v Brně Michal Rezek

Primář Michal Rezek: Ivermektin má dobré výsledky, ale není zázračný

V Česku se rozhořela odborná i laická debata o účinnosti léku ivermektin na nemoc covid-19. Preparát, který se využívá k jiným účelům už třicet let, experimentálně podávali covidovým pacientům I. interní kardioangiologické kliniky FN u svaté Anny v Brně. Na získané zkušenosti se Deník ptal jejího primáře Michala Rezka.

Jedním z nečekaných příznaků onemocnění covid-19, hlášeným z různých míst světa, se stalo i zarudnutí posledních článků končetin, připomínající omrzliny

Covid opět překvapil. Mezi jeho příznaky se zařadily vyrážka a zarudnutí kůže

Nejběžnějšími příznaky nemoci covid-19 jsou horečka, suchý kašel a ztráta čichu a chuti. Další připomínají třeba chřipku, řadí se mezi ně bolest hlavy, bolest svalů a kloubů, ucpaný nos, únava a podobně. Vzácnějším symptomem je vyrážka v různých formách. Její případný výskyt je dobré nepřehlížet i v případě, že se ostatní příznaky neprojevily.

Koronavirus. Ilustrační foto.

Zaměřme se na to pozitivní, co ještě zůstává, radí psychiatrička Dagmar Křížková

Rok poté, co se v České republice začal šířit covid-19, se objevuje stále více informací o dopadu covidu na psychický stav nejen těch, kteří se dlouhodobě léčí pro duševní onemocnění, ale i jedinců, u nichž se psychické potíže vyskytly nově v důsledku prodělaného onemocnění covidem. Zvyšuje se však i počet lidí, kteří se dosud psychiatricky neléčili ani neprodělali nákazu covidem, ale současná situace na ně stále více doléhá a je zřejmé, že dříve či později budou pomoc psychiatra, psychologa či psychoterapeuta potřebovat.

Koronavirus. Ilustrační foto.

Zaměřme se na to pozitivní, co ještě zůstává, radí psychiatrička Dagmar Křížková

Rok poté, co se v České republice začal šířit covid-19, se objevuje stále více informací o dopadu covidu na psychický stav nejen těch, kteří se dlouhodobě léčí pro duševní onemocnění, ale i jedinců, u nichž se psychické potíže vyskytly nově v důsledku prodělaného onemocnění covidem. Zvyšuje se však i počet lidí, kteří se dosud psychiatricky neléčili ani neprodělali nákazu covidem, ale současná situace na ně stále více doléhá a je zřejmé, že dříve či později budou pomoc psychiatra, psychologa či psychoterapeuta potřebovat.

Koronavirus. Ilustrační foto.

Zaměřme se na to pozitivní, co ještě zůstává, radí psychiatrička Dagmar Křížková

Rok poté, co se v České republice začal šířit covid-19, se objevuje stále více informací o dopadu covidu na psychický stav nejen těch, kteří se dlouhodobě léčí pro duševní onemocnění, ale i jedinců, u nichž se psychické potíže vyskytly nově v důsledku prodělaného onemocnění covidem. Zvyšuje se však i počet lidí, kteří se dosud psychiatricky neléčili ani neprodělali nákazu covidem, ale současná situace na ně stále více doléhá a je zřejmé, že dříve či později budou pomoc psychiatra, psychologa či psychoterapeuta potřebovat.

Koronavirus. Ilustrační foto.

Zaměřme se na to pozitivní, co ještě zůstává, radí psychiatrička Dagmar Křížková

Rok poté, co se v České republice začal šířit covid-19, se objevuje stále více informací o dopadu covidu na psychický stav nejen těch, kteří se dlouhodobě léčí pro duševní onemocnění, ale i jedinců, u nichž se psychické potíže vyskytly nově v důsledku prodělaného onemocnění covidem. Zvyšuje se však i počet lidí, kteří se dosud psychiatricky neléčili ani neprodělali nákazu covidem, ale současná situace na ně stále více doléhá a je zřejmé, že dříve či později budou pomoc psychiatra, psychologa či psychoterapeuta potřebovat.

Koronavirus. Ilustrační foto.

Zaměřme se na to pozitivní, co ještě zůstává, radí psychiatrička Dagmar Křížková

Rok poté, co se v České republice začal šířit covid-19, se objevuje stále více informací o dopadu covidu na psychický stav nejen těch, kteří se dlouhodobě léčí pro duševní onemocnění, ale i jedinců, u nichž se psychické potíže vyskytly nově v důsledku prodělaného onemocnění covidem. Zvyšuje se však i počet lidí, kteří se dosud psychiatricky neléčili ani neprodělali nákazu covidem, ale současná situace na ně stále více doléhá a je zřejmé, že dříve či později budou pomoc psychiatra, psychologa či psychoterapeuta potřebovat.

Koronavirus. Ilustrační foto.

Zaměřme se na to pozitivní, co ještě zůstává, radí psychiatrička Dagmar Křížková

Rok poté, co se v České republice začal šířit covid-19, se objevuje stále více informací o dopadu covidu na psychický stav nejen těch, kteří se dlouhodobě léčí pro duševní onemocnění, ale i jedinců, u nichž se psychické potíže vyskytly nově v důsledku prodělaného onemocnění covidem. Zvyšuje se však i počet lidí, kteří se dosud psychiatricky neléčili ani neprodělali nákazu covidem, ale současná situace na ně stále více doléhá a je zřejmé, že dříve či později budou pomoc psychiatra, psychologa či psychoterapeuta potřebovat.

Koronavirus. Ilustrační foto.

Zaměřme se na to pozitivní, co ještě zůstává, radí psychiatrička Dagmar Křížková

Rok poté, co se v České republice začal šířit covid-19, se objevuje stále více informací o dopadu covidu na psychický stav nejen těch, kteří se dlouhodobě léčí pro duševní onemocnění, ale i jedinců, u nichž se psychické potíže vyskytly nově v důsledku prodělaného onemocnění covidem. Zvyšuje se však i počet lidí, kteří se dosud psychiatricky neléčili ani neprodělali nákazu covidem, ale současná situace na ně stále více doléhá a je zřejmé, že dříve či později budou pomoc psychiatra, psychologa či psychoterapeuta potřebovat.

Koronavirus. Ilustrační foto.

Zaměřme se na to pozitivní, co ještě zůstává, radí psychiatrička Dagmar Křížková

Rok poté, co se v České republice začal šířit covid-19, se objevuje stále více informací o dopadu covidu na psychický stav nejen těch, kteří se dlouhodobě léčí pro duševní onemocnění, ale i jedinců, u nichž se psychické potíže vyskytly nově v důsledku prodělaného onemocnění covidem. Zvyšuje se však i počet lidí, kteří se dosud psychiatricky neléčili ani neprodělali nákazu covidem, ale současná situace na ně stále více doléhá a je zřejmé, že dříve či později budou pomoc psychiatra, psychologa či psychoterapeuta potřebovat.

Koronavirus. Ilustrační foto.

Podívejme se na dobu covidovou očima psychiatra

Rok poté, co se v České republice začal šířit covid-19, se objevuje stále více informací o dopadu covidu na psychický stav nejen těch, kteří se dlouhodobě léčí pro duševní onemocnění, ale i jedinců, u nichž se psychické potíže vyskytly nově v důsledku prodělaného onemocnění covidem. Zvyšuje se však i počet lidí, kteří se dosud psychiatricky neléčili ani neprodělali nákazu covidem, ale současná situace na ně stále více doléhá a je zřejmé, že dříve či později budou pomoc psychiatra, psychologa či psychoterapeuta potřebovat.

Zkratka PIMS – TS je označení pro vzácné, ale závažné imunitně podmíněné onemocnění dětí, které je navázáno na infekci covid-19. Poprvé jej lékaři popsali v dubnu roku 2020 ve Velké Británii. Ve FN Ostrava zatím úspěšně vyléčili 14 dětských pacientů.

Ve FN Ostrava vyléčili děti se vzácným onemocněním navázaným na covid

Zkratka PIMS – TS je označení pro vzácné, ale závažné imunitně podmíněné onemocnění dětí, které je navázáno na infekci covid-19. Poprvé jej lékaři popsali v dubnu roku 2020 ve Velké Británii. Ve FN Ostrava zatím úspěšně vyléčili 14 dětských pacientů, z nichž tři potřebovali umělou plicní ventilaci. V tuto chvíli jsou všechny děti doma a budou dlouhodobě sledovány v ambulancích Kliniky dětského lékařství FN Ostrava.