Putování krajinou s cílem sebepoznání, odpočinku a útěku od běžných starostí, je stále vyhledávanější formou dovolené. Našinec přitom kvůli tomu ovšem nemusí vyrazit například až do Santiaga de Compostela. Plnohodnotnou náhradu pro své rozjímání a hledání vnitřního klidu najde na jihu Čech. Turistická oblast Toulava totiž připravila pro turisty tři unikátní poutní stezky, které spojují tři významné jihočeské kláštery. V Milevsku, Táboře Klokotech a Bechyni.
Dnes nabízíme dobrodružnou výpravu pana Radka Mlčka po dávné historii Hodonína. Tabačku znají asi všichní místní. O tom, že na jejím místě stával kdysi hrad a čeho všeho byla lokalita svědkem, se můžete dočíst v následujícícm textu. Za povedené snímky i výlet do minulosti děkujeme.
Pochody a přehlídky, ukázky výcviku vojska i dobytí střelecké baterie. Nejen to nabídnou Josefínské slavnosti, které už tradičně připomínají založení pevnosti Terezín.
Pochod armád na Krakonošově náměstí v Trutnově a historická bitevní ukázka na poli u Studence u Trutnova připomněly v sobotu 276. výročí velké a poněkud pozapomenuté bitvy u Žďáru. Ta přitom patří k těm velkým, které se na Trutnovsku v minulosti odehrály. Rakousko-saská armáda, pod velením korunního prince Karla Lotrinského, měla sílu téměř 40 tisíc mužů, zatímco Prusové měli k dispozici zhruba 22 tisíc mužů.
Dvě kulatá výročí si poslední zářijovou sobotu připomenou ve Vernéřovicích. Od první písemné zmínky o obci v Kladské městské knize z roku 1351 letos uplyne 670 let a další kulaté výročí je 30 let od obnovení samosprávy obce Vernéřovice. Pro místní i přespolní bude připraven celodenní program.
Smečka, Spící město, Mazel a tajemství lesa, Mlsné medvědí příběhy, #martyisdead a jako čerstvá novinka Myši patří do nebe. Filmových příběhů pro děti a mládež přibývá a to je dobře. Navíc už dávno nejde o pouhé pohádky nebo filmy „pro ty malé“, ale o solidní a chytrou zábavu pro celou rodinu.
Krásu romantických nástěnných maleb sálu s venkovskými výjevy mohli obdivovat ti, kdo v sobotu využili Dnů evropského dědictví a navštívili Kvítkův dvůr v Českém Krumlově.
Jednu z výjimečných příležitostí podívat se do objektů jindy běžně nepřístupných nebo se dozvědět řadu zajímavostí mají zájemci o tomto víkendu v rámci Dnů evropského dědictví.
/FOTOGALERIE/ Lidová tvořivost, umění nebo vtip. Přímo na státních hranicích u Pleše na Domažlicku se objevily falešné hraniční znaky, napodobeniny patníků vyznačujících průběh hranic. Někdo totiž usadil vedle kamenných originálů znaků jejich betonové kopie se stejným číselným označením. To vyvolalo i otázky, zda nedochází k posouvání státních hranic do českého vnitrozemí.
/FOTOGALERIE/ Lidová tvořivost, umění nebo vtip. Přímo na státních hranicích u Pleše na Domažlicku se objevily falešné hraniční znaky, napodobeniny patníků vyznačujících průběh hranic. Někdo totiž usadil vedle kamenných originálů znaků jejich betonové kopie se stejným číselným označením. To vyvolalo i otázky, zda nedochází k posouvání státních hranic do českého vnitrozemí.
Vyjet si na výlet do metropole okolního státu a nedat si tam kávu ve vyhlášené, ideálně historické kavárně? To snad ani nejde. Podívejte se na několik tipů, kde si na lahodném tradičním nápoji opravdu pochutnat, kde to bude zážitek i do konce života a také s jakou útratou počítat.
Tkadlec Josef Fidler z Hlinska na Chrudimsku v těchto dnech na svých políčkách a záhonech sklízí téměř zapomenutou plodinu. Je to len přádný, který už před časem zmizel z českých polí a pěstují ho už jen v několika šlechtitelských stanicích zejména na severní Moravě. "Myslím, že si to nezaslouží. Byl bych moc rád, kdyby se opět dostal do povědomí lidí, a proto jsem hrdým členem Svazu lnu a konopí," uvedl Josef Fidler.
Tkadlec Josef Fidler z Hlinska na Chrudimsku v těchto dnech na svých políčkách a záhonech sklízí téměř zapomenutou plodinu. Je to len přádný, který už před časem zmizel z českých polí a pěstují ho už jen v několika šlechtitelských stanicích zejména na severní Moravě. "Myslím, že si to nezaslouží. Byl bych moc rád, kdyby se opět dostal do povědomí lidí, a proto jsem hrdým členem Svazu lnu a konopí," uvedl Josef Fidler.
Všímáte si svého okolí? Samozřejmě ano. Ale poznáte města a obce na Kolínsku i v okolí podle detailů, které pro vás zachytil hledáček redakčního fotoaparátu? Zkuste to s naším novým fotokvízem. Poznáte, odkud vám snímky přinášíme tentokrát?
Mezi první akcionáře patřil skladatel Ludwig van Beethoven. Před 250 lety, druhého září, se začalo obchodovat na vídeňské burze. Založila ji patentem panovnice Marie Terezie. Od roku 2008 je tato jedna z nejstarších burz cenných papírů na světě i majoritním vlastníkem pražské burzy, která letos oslavila 150. výročí.
V polovině srpna se v Havlíčkově Brodě uskutečnil už 17. ročník Letní žurnalistické školy. Jednou ze studentek byla i Melanie S. Terry, která se věnovala tématu bazárku pro nemocnou Lidušku, který se konal v týdnu od 16. srpna v AZ centru v Brodě. Děkujeme za zaslání článku a Pavle Kaňkové za fotografie. Na letní školu jezdí studenti středních a vysokých škol se zájmem o novinařinu, v praxi si tu vyzkouší, co obnáší práce žurnalisty.
/FOTOGALERIE/ Kočovná divadelní společnost Petry Severinové o prázdninách objížděla vesnice s vlastní hrou Josef II. de la Mancha. Kočování už se chýlí ke konci. Poslednímu představení doma v Krnově kočovníci říkají dokočná. Letos bude derniéra v neděli 29. srpna v 15 hodin na zahradě SVČ Méďa v Krnově.
Příběh Romea a Julie, posunutý do dnešní doby, přivážejí na českou část Letních shakespearovských slavností slovenští herci. Vedle dvou hlavních představitelů Davida Hartla a Márie Schumerové v něm exceluje zpěvačka Sisa Sklovská jako Juliina chůva. Po Brnu se teď inscenace největší milostné tragédie všech dob přesouvá na nádvoří pražské Hudební a taneční fakulta AMU.
Covidové období, kdy lidé žili ve strachu z onemocnění a trpěli dlouhodobou izolací i obavou ze ztráty živobytí, se nepříznivě podepsalo na jejich psychice. „Data z roku 2017 naznačují, že pětina dospělé české populace, která nepobývá v ústavních zařízeních, má duševní onemocnění. V souvislosti s covidem jsme toto šetření opakovali a zjistili jsme, že došlo k nárůstu na třicet procent, jde tedy o padesátiprocentní navýšení. Skoro každý třetí občan ČR prožíval psychické potíže,“ řekl Deníku nový šéf Národního ústavu duševního zdraví a nástupce Cyrila Höschla Petr Winkler.
Jak předcházet škodám z přívalových dešťů a dalších extrémů počasí, které na nás dopadají stále častěji? To je hlavní téma letošního ročníku soutěže Adapterra Awards, která vybírá ty nejzajímavější ekologické projekty a ty nejlepší se pak uskuteční za finanční pomoci Nadace Partnerství. Mezi finálovou osmnáctkou jsou i tři středočeské projekty, které mohou lidé podpořit v nedávno započatém hlasování.
Jak předcházet škodám z přívalových dešťů a dalších extrémů počasí, které na nás dopadají stále častěji? To je hlavní téma letošního ročníku soutěže Adapterra Awards, která vybírá ty nejzajímavější ekologické projekty a ty nejlepší se pak uskuteční za finanční pomoci Nadace Partnerství. Mezi finálovou osmnáctkou jsou i tři středočeské projekty, které mohou lidé podpořit v nedávno započatém hlasování.
Jak předcházet škodám z přívalových dešťů a dalších extrémů počasí, které na nás dopadají stále častěji? To je hlavní téma letošního ročníku soutěže Adapterra Awards, která vybírá ty nejzajímavější ekologické projekty a ty nejlepší se pak uskuteční za finanční pomoci Nadace Partnerství. Mezi finálovou osmnáctkou jsou i tři středočeské projekty, které mohou lidé podpořit v nedávno započatém hlasování.
Jak předcházet škodám z přívalových dešťů a dalších extrémů počasí, které na nás dopadají stále častěji? To je hlavní téma letošního ročníku soutěže Adapterra Awards, která vybírá ty nejzajímavější ekologické projekty a ty nejlepší se pak uskuteční za finanční pomoci Nadace Partnerství. Mezi finálovou osmnáctkou jsou i tři středočeské projekty, které mohou lidé podpořit v nedávno započatém hlasování.
Jak předcházet škodám z přívalových dešťů a dalších extrémů počasí, které na nás dopadají stále častěji? To je hlavní téma letošního ročníku soutěže Adapterra Awards, která vybírá ty nejzajímavější ekologické projekty a ty nejlepší se pak uskuteční za finanční pomoci Nadace Partnerství. Mezi finálovou osmnáctkou jsou i tři středočeské projekty, které mohou lidé podpořit v nedávno započatém hlasování.
Jak předcházet škodám z přívalových dešťů a dalších extrémů počasí, které na nás dopadají stále častěji? To je hlavní téma letošního ročníku soutěže Adapterra Awards, která vybírá ty nejzajímavější ekologické projekty a ty nejlepší se pak uskuteční za finanční pomoci Nadace Partnerství. Mezi finálovou osmnáctkou jsou i tři středočeské projekty, které mohou lidé podpořit v nedávno započatém hlasování.
Jak předcházet škodám z přívalových dešťů a dalších extrémů počasí, které na nás dopadají stále častěji? To je hlavní téma letošního ročníku soutěže Adapterra Awards, která vybírá ty nejzajímavější ekologické projekty a ty nejlepší se pak uskuteční za finanční pomoci Nadace Partnerství. Mezi finálovou osmnáctkou jsou i tři středočeské projekty, které mohou lidé podpořit v nedávno započatém hlasování.
Jak předcházet škodám z přívalových dešťů a dalších extrémů počasí, které na nás dopadají stále častěji? To je hlavní téma letošního ročníku soutěže Adapterra Awards, která vybírá ty nejzajímavější ekologické projekty a ty nejlepší se pak uskuteční za finanční pomoci Nadace Partnerství. Mezi finálovou osmnáctkou jsou i tři středočeské projekty, které mohou lidé podpořit v nedávno započatém hlasování.
Jak předcházet škodám z přívalových dešťů a dalších extrémů počasí, které na nás dopadají stále častěji? To je hlavní téma letošního ročníku soutěže Adapterra Awards, která vybírá ty nejzajímavější ekologické projekty a ty nejlepší se pak uskuteční za finanční pomoci Nadace Partnerství. Mezi finálovou osmnáctkou jsou i tři středočeské projekty, které mohou lidé podpořit v nedávno započatém hlasování.
Jak předcházet škodám z přívalových dešťů a dalších extrémů počasí, které na nás dopadají stále častěji? To je hlavní téma letošního ročníku soutěže Adapterra Awards, která vybírá ty nejzajímavější ekologické projekty a ty nejlepší se pak uskuteční za finanční pomoci Nadace Partnerství. Mezi finálovou osmnáctkou jsou i tři středočeské projekty, které mohou lidé podpořit v nedávno započatém hlasování.
Úsek Labské cyklostezky, vedoucí z Hradce Králové do zrekonstruovaného barokního komplexu Kuks, patří mezi největší turistická lákadla Královéhradeckého kraje. Pokud se o prázdninách chystáte s dětmi právě sem, bude to ideální výlet na kolech, spojený s poznáváním historických památek.
Střílení u pernštejnských kanonů na Zámku Pardubice si oblíbily stovky návštěvníků z Pardubic i vzdálenějších koutů republiky. Letos ho Východočeské muzeum v Pardubicích pořádá ve středu 4. srpna od 17 hodin.
Střílení u pernštejnských kanonů na Zámku Pardubice si oblíbily stovky návštěvníků z Pardubic i vzdálenějších koutů republiky. Letos ho Východočeské muzeum v Pardubicích pořádá ve středu 4. srpna od 17 hodin.
Na sto i více korun vyjde v supermarketu kilogram třešní. Celý strom sladkého ovoce si přitom mohou lidé očesat za pouhou padesátikorunu. Konkrétně v alejích, které lemují řadu silnic nižších tříd v Olomouckém kraji.
Již druhým rokem dochází v Muzeu krajky Vamberk k velkým změnám. Obnovenou podobu získává postupně stálá expozice, ve které mohou návštěvníci od začátku letošních prázdnin zhlédnout i krajky dosud nikdy nevystavené. Připravené jsou však i nové krátkodobé výstavy.
Již druhým rokem dochází v Muzeu krajky Vamberk k velkým změnám. Obnovenou podobu získává postupně stálá expozice, ve které mohou návštěvníci od začátku letošních prázdnin zhlédnout i krajky dosud nikdy nevystavené. Připravené jsou však i nové krátkodobé výstavy.
Již druhým rokem dochází v Muzeu krajky Vamberk k velkým změnám. Obnovenou podobu získává postupně stálá expozice, ve které mohou návštěvníci od začátku letošních prázdnin zhlédnout i krajky dosud nikdy nevystavené. Připravené jsou však i nové krátkodobé výstavy.
Již druhým rokem dochází v Muzeu krajky Vamberk k velkým změnám. Obnovenou podobu získává postupně stálá expozice, ve které mohou návštěvníci od začátku letošních prázdnin zhlédnout i krajky dosud nikdy nevystavené. Připravené jsou však i nové krátkodobé výstavy.
Již druhým rokem dochází v Muzeu krajky Vamberk k velkým změnám. Obnovenou podobu získává postupně stálá expozice, ve které mohou návštěvníci od začátku letošních prázdnin zhlédnout i krajky dosud nikdy nevystavené. Připravené jsou však i nové krátkodobé výstavy.
Již druhým rokem dochází v Muzeu krajky Vamberk k velkým změnám. Obnovenou podobu získává postupně stálá expozice, ve které mohou návštěvníci od začátku letošních prázdnin zhlédnout i krajky dosud nikdy nevystavené. Připravené jsou však i nové krátkodobé výstavy.
/FOTO/ Přímo uprostřed památkové rezervace v Sobotce jen pár kroků od náměstí stojí v zatáčce majestátní měšťanský dům. Svou bílou fasádou oslňuje už z dáli. Ještě před osmi lety byl dům čp. 117 zralý na spadnutí. Pak jej ale v roce 2014 koupil Milan Malík. “Šel jsem do toho tak trochu z nudy,” směje se hned u zeleně natřených dveří.
Přímo uprostřed památkové rezervace v Sobotce na Jičínsku jen pár kroků od náměstí stojí v zatáčce majestátní měšťanský dům. Svou bílou fasádou oslňuje už z dáli. Ještě před osmi lety byl dům čp. 117 zralý na spadnutí. Pak jej ale v roce 2014 koupil Milan Malík. “Šel jsem do toho tak trochu z nudy,” směje se hned u zeleně natřených dveří.
Čísla na domech chybějí. Další se nedají přečíst. To je podle místostarosty Lipnice nad Sázavou Marka Hanzlíka jeden z důvodů proč se tamní radnice rozhodla k neobvyklému kroku. Zajistí asi pro 500 domů ve městě i místních částech nová popisná čísla a ještě na ně budoucím majitelům přispěje z městské pokladny. Zájemci mají šanci přihlásit se do konce července.
Za dva roky jeho působení se jeho škola proměnila v prostor, kam mnozí žáci dochází nejen kvůli tomu, že Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku, ale protože je to tam pro ně zajímavé a zábavné. Tak vysvětlila odborná porota vyhlášení ředitele základní školy v Zaječicích Radka Machatého za nejlepšího ředitele malotřídek v Česku.
Šlo o jednu z nejvýznamnějších událostí v historii Bratislavy, zvané ještě Prešpurk. Dne 26. června 1741 předstoupila v Dómu svatého Martina před uherského primase a ostřihomského arcibiskupa Imricha Esterházyho tehdy čtyřiadvacetiletá Marie Terezie, aby si od něj nechala vsadit na hlavu svatoštěpánskou korunu a stala se oficiálně uherskou královnou. K trůnu v Uhrách jí dopomohla i malá ženská lest.
Všechno začalo 26. června 1721. Hrabě Jan Josef z Valdštejna (1684–1731) slavil svoje sedmatřicáté narozeniny a jako dárek si přál císařovnu. Moc si ji přál. Nechytejte mě za slovo. Neřekl jsem, že nejvyšší český zemský maršálek, od roku 1706 ženatý se vzdálenou sestřenicí Eleonorou (1687–1749), otec čtrnáctileté dcery Marie (1707–1756), hodlal mít pletky s první dámou habsburského domu, že mu učarovaly její plavé vlasy a fialkové oči, kvůli kterým se jí říkalo Bledá Liz. Žádné takové klepy se ke mně nedonesly. Alžbětě Kristýně (1691–1750) bylo tou dobou třicet let, byla od roku 1708 provdaná za císaře Karla VI. (1685–1740), pečovala o čtyřletou dceru Marii Terezii (1717–1780) a toužebně usilovala o to přivést na svět syna, dědice habsburského trůnu. Nevylučuji, že se jednomu z nejbohatších šlechticů své doby líbila, nevylučuji, že se líbil on jí (jejího manžela charakterizovali vyslanci jako nepříliš pohledného krátkozrakého muže s nevýrazným hlasem a o tom, že Jan Josef z Valdštejna trpí úpornou pakostnicí, se jí nemuselo nic donést), ovšem oficiální důvody, proč si přál Jan Josef k narozeninám Alžbětu Kristýnu, byly úplně jiné.
Všechno začalo 26. června 1721. Hrabě Jan Josef z Valdštejna (1684–1731) slavil svoje sedmatřicáté narozeniny a jako dárek si přál císařovnu. Moc si ji přál. Nechytejte mě za slovo. Neřekl jsem, že nejvyšší český zemský maršálek, od roku 1706 ženatý se vzdálenou sestřenicí Eleonorou (1687–1749), otec čtrnáctileté dcery Marie (1707–1756), hodlal mít pletky s první dámou habsburského domu, že mu učarovaly její plavé vlasy a fialkové oči, kvůli kterým se jí říkalo Bledá Liz. Žádné takové klepy se ke mně nedonesly. Alžbětě Kristýně (1691–1750) bylo tou dobou třicet let, byla od roku 1708 provdaná za císaře Karla VI. (1685–1740), pečovala o čtyřletou dceru Marii Terezii (1717–1780) a toužebně usilovala o to přivést na svět syna, dědice habsburského trůnu. Nevylučuji, že se jednomu z nejbohatších šlechticů své doby líbila, nevylučuji, že se líbil on jí (jejího manžela charakterizovali vyslanci jako nepříliš pohledného krátkozrakého muže s nevýrazným hlasem a o tom, že Jan Josef z Valdštejna trpí úpornou pakostnicí, se jí nemuselo nic donést), ovšem oficiální důvody, proč si přál Jan Josef k narozeninám Alžbětu Kristýnu, byly úplně jiné.
