/FOTO/ Snad každého návštěvníka Blažkova na Žďársku překvapí zajímavá stavba. K rodinnému domu je přilepená zvonice. „Je to taková rarita,“ usmála se starostka Blažkova Petra Tatíčková.
Obdivovat architektonické skvosty a ještě se dozvědět něco o historii mohly děti ze Základní školy Hodonín, Vančurova při komentované prohlídce města. Nechyběly ani kvízy a soutěže z oblasti dějepisu a zeměpisu o sladké ceny. Víc se dozvíte v dnešním článku, za který panu Mlčkovi děkujeme.
/FOTOGALERIE/ Jaké byly Červené Pečky v minulosti? A jaké jsou dnes? Porovnejte změny díky fotografiím Václava Víška a jeho blogu s názvem Vencovy pindy. Podívejte do galerie a prohlédněte si, jak se vaše město změnilo.
Poslední dva roky jde z role do role, takže na režii evidentně čas nezbývá. Tři filmy, seriály Marie Terezie a Einstein: Případy nesnesitelného génia, za pár dnů ho potkáme v divadelní roli Jana Wericha na Kampě. Vojtěch Kotek nouzi o práci rozhodně nemá.
Jde zřejmě o nejznámější nález pokladu na českém území. Objev nádoby plné keltských zlatých mincí u Podmokel přinesl místním chudým lidem naději na lepší život, po níž přišlo bohužel kruté vystřízlivění.
Tělo stáhli z kůže, vycpali a ukazovali návštěvníkům přírodovědeckého muzea. Tak jako má šokovat a poučit expozice Body Worlds aktuálně na brněnském výstavišti, již o více než dvě století dřív vzdělanci po svém využívali naaranžované lidské ostatky. Pobouření vyvolalo vystavení Angela Solimana, patrně nejvýznamnějšího Afričana, který žil v habsburské monarchii v časech osvícenství. Národní památkový ústav připomene jeho legendární příběh se smutným a bizarním koncem.
Už 13 let si vždy 9. června rok co rok připomínáme Mezinárodní den archivů. Okresní státní archiv Kroměříž se například v tomto termínu běžně otevírá veřejnosti a lidé se mohou podívat i do míst, kam se za normálních okolností nedostanou. Přetrvávající špatná epidemiologická situace však letos konání akce překazí. Pojďte projít archiv s námi a zastavit se u největších zajímavostí, které skrývá. Archiv totiž neshromažďuje a neschraňuje nepotřebné papíry a harampádí, jak by někdo mohl říct.
Při akci víkend památkových domků nemohla chybět ani významná památka lidové architektury, bývalý mlýn, nyní Muzeum Na Mlýně v Dolním Němčí. Jsou tam, v původních obytných prostorách umístěny historické exponáty a v roce 2019 tam byla nově instalována archeologická expozice ze sbírek místního rodáka Milana Daňka. T
Klapka, kamera a akce, zní areálem jaroměřického zámku. Znovu sem totiž zamířil filmový štáb České televize, který zde natáčí pokračování historické minisérie Marie Terezie. Šanci vyzkoušet si, jaké to je být hercem, dostali i místní. Štáb totiž využil pro některé scény komparzisty, kteří se mohli dobrovolně přihlásit.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Polerady mají svou obecní hospodu, sochy na každém kroku a studánku jako z pohádky. A taky tu žil Wohanka, rytíř a proslulý šlechtitel českých "cukrových" semínek.
Po téměř půlroční covidové pauze se v pondělí vrací na hladinu řeky Moravy lodě Kordulka i Marie Terezie. Vyjížďky budou probíhat za dodržování hygienických opatření. Pasažéři se nemusí prokazovat negativními testy, protože se jedná o venkovní aktivitu bez konzumace občerstvení.
/FOTOGALERIE/ Pojďte s námi na procházku po vesnicích, vesničkách i městech Novojičínska. Seznámíme vás s tím, jak se žije nejen v odlehlých obcích směrem k Beskydům, ale i na dalších místech okresu. Představíme také osobnosti místního společenského života či zajímavosti. Dnes je na řadě Petřvald u Nového Jičína.
Pedagogicko-psychologická poradna v Ústí nad Orlicí položila žákům v kraji jednoduchou otázku. Jak se vám žije a co děláte v době pandemie? Odpovědí, které dokumentují, jak žáci žili v době pandemické, přišlo více než šest stovek. Tištěnou formu „Deníku týhle doby“ slavnostně pokřtil krajský radní pro školství Josef Kozel.
Poprvé v letošním roce se v úterý pro veřejnost otevřelo Vlastivědné muzeum a Muzeum umění v Olomouci. Naposledy byly jejich expozice přístupné v závěru loňského roku. Stejně jako po loňském rozvolnění, očekávají zájem návštěvníků hlavně během víkendů.
Herec Vojtěch Kotek má navzdory pandemii vysloveně příznivé období. Sotva skončilo natáčení černé komedie Teorie touhy, přišla nabídka na Betlémské světlo Jana Svěráka a divadelní roli Werich. Vrátil se také do kostýmu Františka Štěpána v pokračování televizní série Marie Terezie.
Vedle kostela sv. Jana Křtitele v historickém centru Kroměříže odpočívají na rozkládacích židlích dvě mladé herečky – Alžběta Malá a Sabina Rojková. „Dnes natáčíme až do půlnoci,“ říká Sabina a dřímá v ruce lahev s vodou. Jako jedny z hlavních protagonistek – v minisérii ztvární dcery samotné panovnice Marie Terezie – jsou dnes na place celý den. Na společný rozhovor se mnou si najdou čas až ve večerních hodinách. V době, kdy se ještě připravují na noční natáčení.
Ti, pro které neexistuje malých rolí a natáčení je pro ně koníčkem a vášní. Jsou stínem, kulisou, ale i nepostradatelní parťáci pro hlavní herce. Řeč je o komparzistech, kteří nechyběli ani při čtvrtečním natáčení Marie Terezie v Kroměříži. Místních občanů z Kroměříže a okolí bylo asi sedm desítek. Tentokrát tvořili součást smutečního průvodu. Točil se totiž pohřeb samotné panovnice Marie Terezie.
/FOTO Z NATÁČENÍ/ Natáčení filmové série o císařovně Marie Terezii se o víkendu přestěhuje na milotický zámek, který se tak stane dějištěm části posledního dílu. Celý areál zámku se tak veřejnosti od soboty do středy uzavře. Výjimkou bude zámecké zahradnictví.
Natáčení filmové minisérie Marie Terezie se opět vrátilo do Kroměříže. Filmaři zde stráví dva natáčecí dny. A sice pondělí 3. a čtvrtek 6. května. Pro Kroměřížany bude omezen či úplně zakázán přístup do historické části města – ulice Jánské a Masarykovo náměstí.
Čím žijí městečka či vesničky, které obvykle jen projíždíme? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Oblíbený seriál Deníku vás provádí obcemi na Kroměřížsku. Přiblížíme vám místní atrakce, nejžhavější témata i zajímavé osobnosti. Ve dvanáctém díle se podíváme do Bořenovic.
Třetí díl televizní série o životě známé panovnice Marie Terezie vzniká v moravských zámcích Valtice, Kroměříž a Slavkov.
Obilí nevysejeme! Ulevte nám nejdřív od daní, hlásali rebelující rolníci. Poslední selská bouře před zrušením roboty se v našich zemích rozhořela před 200 lety. Na jižní Moravě a Vysočině trvala čtyři měsíce.
Když se v minulých staletích, už od doby Karla IV, cestovalo z Prahy do Vídně, vyjíždělo se z Prahy z dnešního Karlova náměstí dříve Dobytčího trhu kolem kláštera na Slovanech /Emauzy/, ulicí Na Slupi, předhradím Vyšehradu skrz brány Pražskou a Šipku, na Pankrác, do Krče. Dnes se ulice vedoucí kolem Thomayerovy nemocnice v Krči jmenuje Vídeňská, protože právě zde se dříve jezdilo do Vídně. Jestliže někdo nyní prosazuje pojmenovat ulici na Žižkově podle Marie Terezie z důvodu že přes Žižkov vedla cesta do Vídně, tak se zcela mýlí, nikdy se zde do Vídně nejezdilo.
Na omezení vstupu do zámeckého parku se v pátek připraví návštěvníci ve Slavkově u Brna. „Budeme totiž hostit natáčení historické filmové série Marie Terezie. Bude pouze jednodenní, ale znamená také uzavření přístupu na zámecké nádvoří,“ uvedla na dotaz Deníku ředitelka Zámku Slavkov Eva Oubělická.
Když se chystal pražský arcibiskup na letní byt, mohl mezi jinými místy zamířit i do Týna nad Vltavou. Někdejší výstavné pokoje byly v budově, která vévodí severní části náměstí Míru. Církevní rezidence dostala současnou podobu v baroku a pro místní je zámkem, i když ve skutečnosti sloužila víc jako úřadovna pro správu panství. Nyní má ale jiný účel, je v ní muzeum, které nabízí návštěvníkům expozici vltavínů, voroplavby nebo třeba loutek. Což není náhoda, neboť v nedalekých Kolodějích nad Lužnicí zemřel slavný loutkář Matěj Kopecký. Samozřejmě zde návštěvníci najdou i sezonní výstavy.
Náš čtenář, Radek Mlček, je "Hodoňák" srdcem i duší. Přes hledáček fotoaparátu se na své město dívá jinýma očima a vyzývá své sousedy, aby se na hodonínské stavby dívali i oni. Také aby o nich přemýšleli - nad jejich historií i budoucností. Za poskytnuté snímky mu děkujeme.
Jedna z devíz města Olomouce je druhá nejstarší univerzita v Česku - Univerzita Palackého. Právě tam se pracovně vydala Jitka Korpasová, která zároveň zavzpomínala na místa, kde strávila několik krásných let. Možná jsou i mezi vámi absolventi této univerzity, kteří rádi zavzpomínají a třeba také posoudí, jak se vyfocená místa změnila.
Jedna z devíz města Olomouce je druhá nejstarší univerzita v Česku - Univerzita Palackého. Právě tam se pracovně vydala Jitka Korpasová, která zároveň zavzpomínala na místa, kde strávila několik krásných let. Možná jsou i mezi vámi absolventi této univerzity, kteří rádi zavzpomínají a třeba také posoudí, jak se vyfocená místa změnila.
Jedna z devíz města Olomouce je druhá nejstarší univerzita v Česku - Univerzita Palackého. Právě tam se pracovně vydala Jitka Korpasová, která zároveň zavzpomínala na místa, kde strávila několik krásných let. Možná jsou i mezi vámi absolventi této univerzity, kteří rádi zavzpomínají a třeba také posoudí, jak se vyfocená místa změnila.
Pranice o děti, herci na mizině, internetová šikana i špionáž. To všechno natočili čeští tvůrci. Někdy lépe, jindy hůře, dobrá zpráva ale je, že domácí diváky české seriály zajímají.
Jedna z devíz města Olomouce je druhá nejstarší univerzita v Česku - Univerzita Palackého. Právě tam se pracovně vydala Jitka Korpasová, která zároveň zavzpomínala na místa, kde strávila několik krásných let. Možná jsou i mezi vámi absolventi této univerzity, kteří rádi zavzpomínají a třeba také posoudí, jak se vyfocená místa změnila.
Televizní cyklus o Marii Terezii našel silnou zápletku ve válkách o rakouské dědictví, které musela mladá císařovna svést po svém nástupu na trůn s pruským králem Fridrichem II. Prvním větším střetnutím obou znepřátelených armád se stala bitva u Molvic, svedená 10. dubna 1741.
"I při současném koronavirovém opatření se najde kousek nádhery v našem okrese," ví Marie Kadlecová z Českých Budějovic, která ráda vyráží na výlety po zajímavých místech.
Prvního dubna vždy otevíraly své brány hrady a zámky. Letos si turisté musí na zahájení sezóny počkat, čtveřice historických klenotů ve správě Národního památkového ústavu ale bude vypadat čím dál lépe.
V seriálu Deníku vám postupně představíme všech sto svatohorských milostí, s konkrétním popisem událostí na nich zobrazených. V popisu jednotlivých událostí je využit text pátera Václava Smolíka, který v knize „Milosti Panny Marie Svatohorské v obrazech“ z roku 1948 stovku zázraků vyobrazených na stropech ambitů Svaté Hory vylíčil a doprovodil zápisy ze svatohorských kronik.
Redakce Teplického deníku si připravila seriál, ve kterém budete hádat známá/neznámá místa na Teplicku. Tak schválně jak moc znáte své okolí? Hlasovat můžete 10 dnů v nevýherní anketě. V dalším dílu uvedeme správnou odpověď.
Krásná příroda, čistý vzduch, klid, selská stavení co pamatují snad i panování Marie Terezie. To je obec Podmoklany na Havlíčkobrodsku.
Novou sezonu zahajují na zámku ve Slavkově u Brna tentokrát bez návštěvníků. Kvůli protiepidemickým omezením se do něj prozatím nedostanou. V případě rozvolnění opatření však zájemce průvodci rádi uvítají.
Souhrnná data o obyvatelstvu potřebovali panovníci už ve středověku. Marie Terezie za tímto účelem v polovině osmnáctého století dokonce vydala speciální patent. Monarchie tehdy i později chtěla vědět, s kolika rekruty a také daňovými poplatníky může počítat. Po roce 1989 se sčítání obyvatelstva konala třikrát. O tom, které startuje v sobotu 27. března, si Deník povídal s předsedou Českého statistického úřadu Markem Rojíčkem.
Do Kroměříže na přelomu dubna a května opět zavítají filmaři. Natáčet zde budou další díl minisérie Marie Terezie. Štáb čítající více než sto osob tentokrát kromě Arcibiskupského zámku využije i ulici Jánská a Velké náměstí.
Data z minulosti ukazují, jak naši předkové utíkali z venkova do měst. Ženy zamířily do továren i kanceláří a národ se skokově vzdělal. O dnešním bydlení se lidem mohlo jen zdát.
Už v sobotu začíná pravidelné sčítání lidu v České republice. Na Vysočině je dělící čára mezi Čechy a Moravou, zatímco na západě kraje je minimum lidí s moravskou národností, směrem na východ jejich počet rychle narůstá.
Statistici podporují vyplnění formulářů přes počítač či telefon, je podle nich nejrychlejší a nejbezpečnější. Rádi by proto nechali zpřístupnit místa s veřejným internetem, např. knihovny.
/ROZHOVOR/ Deset let uteklo jako voda a Českou republiku navzdory koronavirové epidemii čeká událost, při které bude hrát důležitou roli jeden z matematických úkonů. O půlnoci z 26. na 27. března totiž vypukne Sčítání lidí 2021, které se dočkalo řady změn.
Nejprve státní příslušnost, rodinný stav a náboženské vyznání. Poté znalost čtení a psaní, zaměstnání či přesná profese. Dále tělesné a duševní vady, válečná invalidita. A dnes i připojení k internetu… tak se vyvíjí zájem státu o obyvatele.
„Jsem starostou sedmé nebo osmé volební období,“ přemýšlí starosta Morkovic Pavel Horák. Do úřadu nastoupil rok poté, co se rozdělilo Československo. Od roku 1994 nenašel přemožitele.
V závěrečných titulcích jeho jméno nenajdete. I když se jako emigrující řecký partyzán mihl v českém filmu Můj strýček Archimedes vedle herců Miroslava Donutila a Ondřeje Vetchého. Jakub Slabák z Brna začínal jako komparzista, teď už sedm let shání pro filmaře lidi, kteří mají dělat křoví.
Pokud se někdy vydáte po žlutě označené turistické trase okolo Milevska, cestou zcela určitě neminete výklenkovou kapličku Panny Marie Sepekovské z roku 1769. Na lavičce si tu můžete pohodlně odpočinout a pohlédnout Sepekov, železniční viadukt či tovární budovy ZVVZ. Ke kapličce se ale váže i zajímavý příběh. Na tomto místě se za vlády Marie Terezie odehrála krvavá řež ve sporu o rakouské dědictví.
Prázdno je nyní po většinu dne na prvním a druhém nádvoří krumlovského zámku, jako kdyby lidi vymřeli. Zato zámecký medvědí výběh ožívá.Tři místní huňáči čím dál častěji opouštějí své pelechy a brousí venku po svém rajónu. Že nemají diváky, je netrápí. Hlavně, že dál spolehlivě funguje medvědář Jan Míša Černý, který se stará o jejich blaho.
/FOTOGALERIE/ Bude tady ještě dlouho. Právě to se říká o člověku, o němž kolují zvěsti, že odešel z tohoto světa, ale on je přesto stále mezi živými. Právě tato zmatečná zvěst se v úterý 2. března dotkla také někdejšího ředitele protokolu kanceláře prezidenta republiky Jindřicha Forejta.
