Slavkov u Brna /OBRAZEM/ – I když je teprve začátek září, kaštany v historických alejích města včetně v zámeckého parku ve Slavkově u Brna vypadají jako na přelomu října a listopadu. Nemůže za to však počasí ale klíněnka jírovcová, která stromy napadá.
Jarní mrazíky zhatily plány některých zahrádkářů na bohatou úrodu ovoce. Neúroda přitom není plošná pro celý region. Mezi jednotlivými oblastmi jsou velké rozdíly. Mnohde stačí jen přejít ze zahrádky na zahrádku. Naproti tomu zeleniny se letos urodilo bohatě. Zahrádkáři také opět hojně bojovali se slimáky.
Horké dny, čas dovolených i vodní radovánky jsou nenávratně pryč. Konec léta s sebou kromě toho přináší i nutnost zazimovat venkovní bazén. Pokud mu věnujete náležitou pozornost, bazén bude na jaře ve skvělém stavu a opět připraven ke koupání. Nadzemní bazény stačí vypustit a uložit. U zapuštěných bazénů je nutné vykonat několik základních kroků.
Zlín – Jaroslav Orsák neměl před Barumkou příliš velké oči. V podstatě chtěl pouze dojet. Tento cíl splnil a nakonec i částečně předčil. V celkovém pořadí obsadil 16. místo, mezi Čechy skončil čtvrtý a ve své třídě dokonce zvítězil.
Mělnicko – V proměnlivém počasí letošního léta trpí zvířata stejně jako lidé. Psi a nejen oni v těchto střídavých dnech mohou mít problémy jak psychické tak fyzické.
Kokory – Makové pole zemědělského družstva v Kokorách je jedním z posledních, které ještě ve středu brázdily kombajny. Jinak už je ale většina sklizně na Přerovsku „pod stodolou“. Chmurné prognózy zemědělců, jejichž pole spláchly vydatné lijáky a nebo polehala následkem vichřice, se naplnily. Výnosy jsou sice dobré, ale kvalita obilovin mizerná.
Třebíčsko – Ovoce letos ze stromů doslova přetéká. Silnice mezi vesnicemi v kraji lemují kilogramy popadaných špendlíků a oproti zvyklostem už nyní švestky nabírají barvu.
Třebíčsko – Ovoce letos ze stromů doslova přetéká. Silnice mezi vesnicemi v kraji lemují kilogramy popadaných špendlíků a oproti zvyklostem už nyní švestky nabírají barvu.
Modrava – Stromy napadené kůrovcem v oblasti Na Ztraceném u Modravy, kde ekologičtí aktivisté téměř tři týdny bránili jejich těžbě, se podle vedení Národního parku Šumava měly kácet, aby brouk nenapadl sousední zdravé porosty.
Brod, Příbram – Pro zahrádkáře snad není větší zadostiučinění, než když se mohou pokochat výsledky své minimálně půlroční práce.
Záhony a skleníky jsou teď plné dozrávajících rajčat, paprik a okurek.
Slánsko – Zájem o vyhlášený chmel ze Slánska postupně opadá. Přestože je Česká republika stále na třetím místě ve světě se svým žateckým poloraným červeňákem, producenti chmele mají i tak těžkou hlavu.
České Budějovice – „Od povodní je to špatné,“ říká Jiřina Chovancová o sklepech a přízemních prostorách starších domů v českobudějovické ulici U Malše.
Klatovsko - V šumavské lokalitě Na Ztraceném v neděli ekologičtí aktivisté počítali stromy pokácené v minulých týdnech, aby určili přesný rozsah holin, které tu po zásahu proti kůrovci vznikly.
Lounsko – České pěstitele chmele čeká zřejmě velmi paradoxní sklizeň. Počasí jim sice pomohlo k velmi solidní úrodě, ale část možná zůstane na chmelnicích ladem.
ČR - Dominantními alergeny jsou v těchto dnech pelyněk, trávy, plísně, merlíkovité, kopřivovité, jitrocel. Ojediněle se začala objevovat první pylová zrna ambrózie.
Klatovsko /AKTUALIZOVÁNO/ – Národní park Šumava (NPŠ) má v boji s kůrovcem dalšího spojence – počasí. Díky chladu a dešti likvidují lýkožrouta plísně, houby a především viry.
Ústí nad Labem /AKTUALIZOVÁNO/ - Skomírající dřeviny podle Ústečanů nejsou dostatečně reprezentativní. Město slibuje nápravu i opravu vytrhaných kostek.
Blanensko – Sklízet obilí začala většina zemědělských družstev na Blanensku už v druhé polovině července. Dodnes ale značná část obilovin zůstává na polích. Prší do nich a tak je zemědělci nemůžou poséct.
Přerov – Jako z pekla do nebe. I těmito slovy by se dalo ve stručnosti popsat stěhování přerovského nízkoprahového klubu Metro, který funguje pod místním občanským sdružením Kappa-Help.
Třebíčsko – Zemědělci z družstva v Koutech už teď začínají tušit, že letošní žně dopadnou podobně jako ty loňské. I tehdy ještě v září neměli všechno obilí pod střechou. Kvůli dešti a bahnu nemohly kombajny na pole.
Chladnější a velmi deštivé letní dny jsou bohužel velmi příznivé pro rozvoj plísní na pěstovaných rajčatech, okurkách či bramborách. Přítomnost těchto chorob je v tomto období zcela nežádoucí, jelikož brání k dozrávání a hojnosti plodů.
Liberecký kraj – Kadeřnictví, solária, pedikúry a manikůry, masérská a posilovací studia, ale i kosmetická a tetovací se ocitla v hledáčku kontrolorů krajské hygienické stanice. Zjišťovali, jestli jejich provozovatelé dodržují základní hygienické předpisy. A hned padaly pokuty.
Liberecký kraj – Kadeřnictví, solária, pedikúry a manikůry, masérská a posilovací studia, ale i kosmetická a tetovací se ocitla v hledáčku kontrolorů krajské hygienické stanice. Zjišťovali, jestli jejich provozovatelé dodržují základní hygienické předpisy. A hned padaly pokuty.
Zarudlé oči, které nepřestávají svědit a slzet, kýchání, kašlání a vodnatá rýma. S podobnými příznaky se ročně potýkají tisíce alergiků. Za deštivého počasí, se nejvíce šíří vzdušné plísně. Právě teď kvete silně alergenní pelyněk.
Žešov – V žešovské palírně pod kotly ráno nehořelo. Pracovníci Českého metrologického institutu a Celní správy prohlíželi měřidla, přes něž protéká slivovice. „Každé tři roky je musí překontrolovat,“ vysvětlil majitel pálenice Jan Kleiner, zatímco muž u nerezového válce stáčel pálenku do zvláštně tvarovaných demižonů s nálevkovitým hrdlem.
Břeclavsko /AKTUALIZOVÁNO/ - Lánům pšenice na Břeclavsku hrozí kvůli dešťům zkáza. Někde kombajny ještě vůbec nevyjely. Zemědělci potřebují sucho a teplo.
Prostějovsko – Na jaře vyhlíželi zahrádkáři spolu se zemědělci déšť, nyní jim četné přeháňky dělají starosti. Plodiny totiž kvůli vlhku napadly plísně.
Do deštivého počasí jsou gumáky obuté na ponožky ideální obuví, ale do sucha jako módní doplněk rozhodně ne, říká přednosta dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady profesor Petr Arenberger.