Vlhko, plíseň a pozdní sklizeň. Tak by se dal prozatím shrnout letošní rok na vinicích. Jaká ale bude opravdu letošní sklizeň, si vinaři zatím odhadnout netroufnou. Většinu z nich totiž hlavní sklizeň kvůli opožděné sezoně teprve čeká.
Vlhko, plíseň a pozdní sklizeň. Tak by se dal prozatím shrnout letošní rok na vinicích. Jaká ale bude opravdu letošní sklizeň, si vinaři zatím odhadnout netroufnou. Většinu z nich totiž hlavní sklizeň kvůli opožděné sezoně teprve čeká.
Vlhko, plíseň a pozdní sklizeň. Tak by se dal prozatím shrnout letošní rok na vinicích. Jaká ale bude opravdu letošní sklizeň, si vinaři zatím odhadnout netroufnou. Většinu z nich totiž hlavní sklizeň kvůli opožděné sezoně teprve čeká.
Vlhko, plíseň a pozdní sklizeň. Tak by se dal prozatím shrnout letošní rok na vinicích. Jaká ale bude opravdu letošní sklizeň, si vinaři zatím odhadnout netroufnou. Většinu z nich totiž hlavní sklizeň kvůli opožděné sezoně teprve čeká.
Vlhko, plíseň a pozdní sklizeň. Tak by se dal prozatím shrnout letošní rok na vinicích. Jaká ale bude opravdu letošní sklizeň, si vinaři zatím odhadnout netroufnou. Většinu z nich totiž hlavní sklizeň kvůli opožděné sezoně teprve čeká.
Vlhko, plíseň a pozdní sklizeň. Tak by se dal prozatím shrnout letošní rok na vinicích. Jaká ale bude opravdu letošní sklizeň, si vinaři zatím odhadnout netroufnou. Většinu z nich totiž hlavní sklizeň kvůli opožděné sezoně teprve čeká.
Vlhko, plíseň a pozdní sklizeň. Tak by se dal prozatím shrnout letošní rok na vinicích. Jaká ale bude opravdu letošní sklizeň, si vinaři zatím odhadnout netroufnou. Většinu z nich totiž hlavní sklizeň kvůli opožděné sezoně teprve čeká.
Vlhko, plíseň a pozdní sklizeň. Tak by se dal prozatím shrnout letošní rok na vinicích. Jaká ale bude opravdu letošní sklizeň, si vinaři zatím odhadnout netroufnou. Většinu z nich totiž hlavní sklizeň kvůli opožděné sezoně teprve čeká.
Vlhko, plíseň a pozdní sklizeň. Tak by se dal prozatím shrnout letošní rok na vinicích. Jaká ale bude opravdu letošní sklizeň, si vinaři zatím odhadnout netroufnou. Většinu z nich totiž hlavní sklizeň kvůli opožděné sezoně teprve čeká.
/FOTO/ Sportovat v úplně nové tělocvičně mohou od září děti v Ledči. Během prázdnin prošla již nevyhovující tělocvična v budově staré školy Komenského náročnou přestavbou za víc než čtyři miliony.
Vinaři na Kutnohorsku začínají sklízet hrozny na svých vinicích. Kvůli chladnému a deštivému létu je ale sklizeň značně posunutá, na řadu přicházejí zatím rané odrůdy. Majitelé vinic se také musejí vypořádávat s plísněmi, které ohrožují hrozny.
Bez zavařování si pětasedmdesátiletá Martina Černá ze středních Čech neumí letní sezonu představit. „Zavařovat mne naučila maminka. Zatímco dříve se zavařovalo a nakládalo kde co, dnes je možné vše nakoupit. Ale neumím si představit, že bych nezavařovala. Domácí je přeci vždycky nejlepší,“ popisuje Martina Černá.
Archivařina? „To je často dost špinavá práce,“ popisuje v rozhovoru pro Pražský deník Ondřej Bastl, který pracuje v Archivu hl. m. Prahy. Zatímco v minulosti se neobešel bez rukavic, dnes už archiválie procházejí dezinfekční komorou, kde jedovatý plyn zahubí všechny plísně i hmyz. Dříve však bylo běžné, že plísně patřily k ‚pracovním úrazům‘…
/ROZHOVOR/ Archivařina? „To je často dost špinavá práce,“ popisuje v rozhovoru pro Pražský deník Ondřej Bastl, který pracuje v Archivu hl. m. Prahy. Zatímco v minulosti se neobešel bez rukavic, dnes už archiválie procházejí dezinfekční komorou, kde jedovatý plyn zahubí všechny plísně i hmyz. Dříve však bylo běžné, že plísně patřily k ‚pracovním úrazům‘…
/ROZHOVOR/ Archivařina? „To je často dost špinavá práce,“ popisuje v rozhovoru pro Pražský deník Ondřej Bastl, který pracuje v Archivu hl. m. Prahy. Zatímco v minulosti se neobešel bez rukavic, dnes už archiválie procházejí dezinfekční komorou, kde jedovatý plyn zahubí všechny plísně i hmyz. Dříve však bylo běžné, že plísně patřily k ‚pracovním úrazům‘…
/ROZHOVOR/ Archivařina? „To je často dost špinavá práce,“ popisuje v rozhovoru pro Pražský deník Ondřej Bastl, který pracuje v Archivu hl. m. Prahy. Zatímco v minulosti se neobešel bez rukavic, dnes už archiválie procházejí dezinfekční komorou, kde jedovatý plyn zahubí všechny plísně i hmyz. Dříve však bylo běžné, že plísně patřily k ‚pracovním úrazům‘…
/ROZHOVOR/ Archivařina? „To je často dost špinavá práce,“ popisuje v rozhovoru pro Pražský deník Ondřej Bastl, který pracuje v Archivu hl. m. Prahy. Zatímco v minulosti se neobešel bez rukavic, dnes už archiválie procházejí dezinfekční komorou, kde jedovatý plyn zahubí všechny plísně i hmyz. Dříve však bylo běžné, že plísně patřily k ‚pracovním úrazům‘…
/ROZHOVOR/ Archivařina? „To je často dost špinavá práce,“ popisuje v rozhovoru pro Pražský deník Ondřej Bastl, který pracuje v Archivu hl. m. Prahy. Zatímco v minulosti se neobešel bez rukavic, dnes už archiválie procházejí dezinfekční komorou, kde jedovatý plyn zahubí všechny plísně i hmyz. Dříve však bylo běžné, že plísně patřily k ‚pracovním úrazům‘…
/ROZHOVOR/ Archivařina? „To je často dost špinavá práce,“ popisuje v rozhovoru pro Pražský deník Ondřej Bastl, který pracuje v Archivu hl. m. Prahy. Zatímco v minulosti se neobešel bez rukavic, dnes už archiválie procházejí dezinfekční komorou, kde jedovatý plyn zahubí všechny plísně i hmyz. Dříve však bylo běžné, že plísně patřily k ‚pracovním úrazům‘…
Archivařina? „To je často dost špinavá práce,“ popisuje v rozhovoru pro Pražský deník Ondřej Bastl, který pracuje v Archivu hl. m. Prahy. Zatímco v minulosti se neobešel bez rukavic, dnes už archiválie procházejí dezinfekční komorou, kde jedovatý plyn zahubí všechny plísně i hmyz. Dříve však bylo běžné, že plísně patřily k ‚pracovním úrazům‘…
Archivařina? „To je často dost špinavá práce,“ popisuje v rozhovoru pro Pražský deník Ondřej Bastl, který pracuje v Archivu hl. m. Prahy. Zatímco v minulosti se neobešel bez rukavic, dnes už archiválie procházejí dezinfekční komorou, kde jedovatý plyn zahubí všechny plísně i hmyz. Dříve však bylo běžné, že plísně patřily k ‚pracovním úrazům‘…
Archivařina? „To je často dost špinavá práce,“ popisuje v rozhovoru pro Pražský deník Ondřej Bastl, který pracuje v Archivu hl. m. Prahy. Zatímco v minulosti se neobešel bez rukavic, dnes už archiválie procházejí dezinfekční komorou, kde jedovatý plyn zahubí všechny plísně i hmyz. Dříve však bylo běžné, že plísně patřily k ‚pracovním úrazům‘…
Vydatné deště v minulých dnech potrápily zemědělce v regionu. Na polích je totiž stále tolik vody, že na něj s kombajny a traktory nevjedou.
Francouzského krále Karla VI. si dnes spojujeme nejčastěji s prohranou bitvou u Azincourtu z roku 1415, v níž jeho vojáci podlehli lukostřelcům mladého anglického panovníka Jindřicha V. Méně se ví, jak významně se tento vládce, přezdívaný Šílený, zapsal o čtyři roky dříve do dějin světové gastronomie. Dne 4. června 1411 udělil obyvatelům Roquefort-sur-Soulzon monopol na zrání sýru Roquefort.
Že nejlépe chutná rajče čerstvě utržené z keříku nebo mrkev právě vytažená ze záhonku, víme všichni. Jenže na to si ještě chvilku počkáme. Čerstvé vitaminy a potěšení ze sklizně si ale můžeme užít kdykoliv. Hurá do klíčení semen!
Lukáš Praus se zabývá pěstováním bonsají už 7 let. Je studentem Bonsai school Koryuu Kai a členem české bonsajové asociace. Načerpané zkušenosti předává dál, v Domě dětí a mládeže Jednička ve Dvoře Králové nad Labem je lektorem Školy bonsaje. Podívejte se na jeho krásné kousky. Poradíme vám, jak je můžete také vypěstovat.
Cože to nově vyrostlo v zahradách Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře? Do zahrad se vplížila plíseň v mikroskopickém dění od Jana Kovaříka. Další ze série fotografií pořízených z invalidního vozíku Janou Flechtnerovou nabízí opět nejnovější instalaci GASKu a neobvyklý úhel pohledu na starobylou Kutnou Horu, ve které trůní Chrám sv. Barbory.
Na covid zemřelo v Indii již přes 300 tisíc lidí, jedná se o třetí nevyšší počet úmrtí na tuto nákazu na celém světě. Vedou USA, následované Brazílií. Nyní místní lékaři ale musejí řešit další problém. Až příliš často covidové pacienty, nebo čerstvé pocovidové rekonvalescenty, postihuje smrtelně nebezpečná plíseň. Experti se obávají, že by náhlý vzestup této nemoci mohl ještě více zkomplikovat boj s pandemií v zemi.
Dispozice stát se alergikem je vrozená. Rizikové jsou alergie u rodičů, přičemž významnějším přenašečem dědičné dispozice ke vzniku alergie je matka. „Sklon k atopii neboli alergickému naladění organismu se dědí. Do jisté míry lze příznaky alergie oddálit či oslabit. Úplnou prevenci ale neznáme,“ říká alergoložka Kateřina Kopecká.
Mnohdy potřebujeme povzbudit chuť k jídlu nebo rozproudit náš imunitní systém, někdy se chceme zbavit plísní. Se vším nám mohou výrazně pomoci bylinky a výluhy z nich. Připravte si podle návodu tinktury, po kterých můžete sáhnout, když vás trápí zažívání, paměť nebo různé druhy kvasinek.
Chatařská a chalupářská sezona už zase nedočkavě klepe na dveře. Co všechno vás při zprovoznění víkendového bydlení čeká? Po zimě je důležitá důkladná obhlídka objektu a kontrola systémů, abyste objevili viditelné poruchy, ale i možné skryté závady, třeba v podobě prasklé vodovodní trubky. Zkontrolujte, v jakém stavu je elektroinstalace, střecha, komín a okapy. Teprve pak se pusťte do vymetání pavučin ze všech koutů vašeho víkendového obydlí.
Výhledově má vědcům sloužit jako laboratoř, sklad a malá ubytovna. Studenti a vyučující z fakulty architektury brněnského Vysokého učení technického se pustili do návrhu výzkumné stanice v Antarktidě.
Zazimovaná chalupa či chata, v níž se několik měsíců nevětrá a netopí, představuje ideální prostředí pro množení plísní. Svou přítomnost vám ohlásí typickým odérem zatuchliny a tmavými mapami na zdech a zařízení. Dokážete téhle pohromě včas předejít?
/TÉMA DENÍKU/ Podle čelního představitele Opavy je to jediná možnost, jak se v záchraně Bredy posunout dál. Objekt už se dva a půl roku snaží za 55 milionů prodat správce konkursní podstaty Josef Cupka.
/TÉMA DENÍKU/ Podle čelního představitele Opavy je to jediná možnost, jak se v záchraně Bredy posunout dál. Objekt už se dva a půl roku snaží za 55 milionů prodat správce konkursní podstaty Josef Cupka.
Bude kvalitní, ale moc ho nebude. Tak popisují vinaři na Kutnohorsku své výhledy pro letošní ročník. Očekávají totiž nižší úrodu. Hroznů bude prý méně. Nejvíc se na nich podepsaly plísně. Jak uvedl například jednatel Vinných sklepů Kutná Hora Lukáš Rudolfský, plísně napadly až 30 procent rostlin.
Jaké víno nám připraví letošní podzim? Vinaři nezřídka očekávají nižší úrodu, hodně se podepsaly plísně. Kvalitativně bude ale víno dobré. „Letošní rok byl velice složitý na udržení zdravého hroznu, ale naše poloviční výsadba je z rezistentních odrůd, ty vyšly výborně, tam bude krásná plná úroda. U klasických odrůd odhadujeme výpadek možná až padesát procent,“ popsala například Klára Šinková z Vinařství Klučov.
Méně okurek a téměř žádný kopr pro zavařování nakladaček hlásí pěstitelé i zahrádkáři na jihu Moravy. Letošní okurky tak budou vzácnější a také dražší. Okurkám škodil chlad na začátku léta a také vydatné srážky.
Letošní léto sice teplotně sklouzlo do normálu, ale je výjimečné abnormálním výskytem hmyzu, zejména otravných much. Mnoha zahrádkářům se o sklizeň postarala plíseň, slimáci a dřepčíci.
Současné počasí nahrává více houbařům než vodomilům, bohužel také rozvoji plísní a houbových chorob. Šíří se vzduchem a jedinou účinnou ochranou proti nim je včasný postřik. Objevují se především ve vlhkém a teplém prostředí. Vyhovují jim teploty do 18 °C , horka naopak nesnáší.
Niva je sice sýrem světoznámého roquefortského typu, ale její název zná za hranicemi Česka jen málokdo. Přitom u nás toto označení v minulosti natolik zobecnělo, že ho řada lidí používá obecně pro všechny sýry s tímto typem plísně. Jaký je příběh české Nivy?
Ať už hýčkáte okrasnou zahradu, pěstujete vlastní zdravou zeleninu a ovoce, nebo máte rádi balkon a okenní parapet plný květin, bez základní znalosti chorob a škůdců rostlin se často dočkáte nepříjemných překvapení a zklamání. Naučte se, jak je odradit či zlikvidovat.
Kůže na patách je zrohovatělá a popraskaná, na prstech jsou otlaky a na nehtech se usadila plíseň? Právě teď je čas na domácí pedikúru.
Známe ji z nejrůznějších skrytých koutů na chalupě nebo z povrchu starších marmelád. Nevyhýbá se ale ani lidem, je dokonce častým onemocněním. Jak s ní zatočit přírodním způsobem?
Urozený muž na staré olejomalbě vypadal, jako by se protáhl komínem, a jeho uniforma měla do bílé barvy hodně daleko.
Nejprve zhroucení, poté trest. Kuchař ze známé ostravské restaurace U Rady, který připravoval jídla z plesnivého masa a po odhalení se psychicky zhroutil, byl odsouzen k šesti měsícům vězení s podmíněným odkladem na zkušební šestnáctiměsíční lhůtu.
Nejprve zhroucení, poté trest. Kuchař ze známé ostravské restaurace U Rady, který připravoval jídla z plesnivého masa a po odhalení se psychicky zhroutil, byl odsouzen k šesti měsícům vězení s podmíněným odkladem na zkušební šestnáctiměsíční lhůtu.
/INFOGRAFIKA/ Jídlo může způsobit až dvě stovky různých chorob, varují lékaři. Onemocnění přitom vznikají nejenom kvůli bakteriím a plísním, které na potravinách vyrostou kvůli špatnému skladování. Vyvolat je můžou i přidaná chemie nebo radioaktivita. Problematická mohou být třeba i některá „éčka“.
/INFOGRAFIKA/ Jídlo může způsobit až dvě stovky různých chorob, varují lékaři. Onemocnění přitom vznikají nejenom kvůli bakteriím a plísním, které na potravinách vyrostou kvůli špatnému skladování. Vyvolat je můžou i přidaná chemie nebo radioaktivita. Problematická mohou být třeba i některá „éčka“.
/INFOGRAFIKA/ Jídlo může způsobit až dvě stovky různých chorob, varují lékaři. Onemocnění přitom vznikají nejenom kvůli bakteriím a plísním, které na potravinách vyrostou kvůli špatnému skladování. Vyvolat je můžou i přidaná chemie nebo radioaktivita. Problematická mohou být třeba i některá „éčka“.
