/FOTOGALERIE/ Trasa letošního pochodu Letním Polabím je inspirací pro turisty a výletníky, kteří rádi cestou poznávají nová místa v přírodě i ve městech. O historické památky na trase z Brandýsa nad Labem do Čelákovic přes Starou Boleslav, Nový Vestec a Káraný není nouze. Prohlédněte si je ve fotogalerii.
/FOTOGALERIE/ Trasa letošního pochodu Letním Polabím je inspirací pro turisty a výletníky, kteří rádi cestou poznávají nová místa v přírodě i ve městech. O historické památky na trase z Brandýsa nad Labem do Čelákovic přes Starou Boleslav, Nový Vestec a Káraný není nouze. Prohlédněte si je ve fotogalerii.
/FOTOGALERIE/ Dobrodruzi, šílenci, ale především sportovci a nadšenci. To je trio borců, kteří se rozhodli, že dojedou z Poděbrad až k moři. Ondřej Martínek z Poděbrad, Lukáš Hruška z Běrunic a Martin Tůma z Městce Králové. Kamarádi, kteří si „pracovně“ říkali Tři vagabundi. „Rozhodli jsme se, že se pokusíme absolvovat něco, co nikdo v našem blízkém okolí ještě nepodnikl, a to dojet na kole až k Jadranu,“ řekl za všechny Ondřej Martínek.
Vrch přitahuje místní i turisty jako magnet. I proto tam místní, v objetí přírody, postavili pro všechny poutníky nový altán. Kopec nad Novou Lhotou nemá jméno, ani není na turistických trasách. Tyčí se nad dědinami, mezi nimiž v minulosti vždy panovala jistá rivalita. Nahoře na kopci však je atmosféra zcela jiná.
Krkonošský národní park a společně s ním také další české národní parky spustily kampaň Není zvěř jako zvěř, která má lidi upozornit na to, aby v přírodě nevyhazovali odpadky. Jako příklad uvádí odhozené respirátory a roušky, které se v přírodě rozkládají více než sto let.
Krkonošský národní park a společně s ním také další české národní parky spustily kampaň Není zvěř jako zvěř, která má lidi upozornit na to, aby v přírodě nevyhazovali odpadky. Jako příklad uvádí odhozené respirátory a roušky, které se v přírodě rozkládají více než sto let.
Letní etapa výstavy Flora Olomouci, která se uskutečnila od 19. do 22. srpna na olomouckém výstavišti, přilákala téměř 22 tisíc lidí. Podle organizátorů je to nejvíce návštěvníků za poslední tři roky.
Letní etapa výstavy Flora Olomouci, která se uskutečnila od 19. do 22. srpna na olomouckém výstavišti, přilákala téměř 22 tisíc lidí. Podle organizátorů je to nejvíce návštěvníků za poslední tři roky.
Střeň je takové srdce, které tepe uprostřed lužních lesů Litovelského Pomoraví. Pro místní to znamená určitá omezení i nutnost žít s respektem k okolní chráněné přírodě, která jim v minulosti uštědřila katastrofální záplavy a každoročně více či méně dotírá hejny bodavých komárů.
Drobná zvířata, chovatelské potřeby, ale také sazenice, květiny, vše pro zahradu a dům. Navíc něco ze zdravé stravy, oblečení a další zboží. Tradiční výstavu Člověk v přírodě opět hostilo lounské výstaviště.
V poděbradské Galerii Ludvíka Kuby se představuje mladý, ale výrazný představitel současné české malířské scény Adam Kašpar. Výstava nese název Universum a dominantní tématikou výtvarníkových prací je zde příroda.
/FOTOGALERIE/ Ministerstvo životního prostředí požádalo Evropskou komisi, aby přezkoumala výstavbu sporné rozhledny na polské straně vrcholu Králického Sněžníku. Ekologické organizace opakovaně upozorňovaly, že při stavbě se porušují stanovené podmínky ochrany přírody. Kvůli stavbě už vznikla česko-polská odborné expertní komise, poprvé zasedne v září. Aktivisté a také řada místních obyvatel z Králicka i turistů se stavbou nesouhlasí principiálně.
/FOTO/ Rouškovec záplivka, který se rozvíjí do nátlamového tvaru, ale také třeba nedopalek smrdutý nebo vlhčenec ubrouskový. Novodobí živočichové, kteří zamořují Národní park Podyjí. Odpadky, jimž dali vtipná jména bojovníci za čistou přírodu národních parků v projektu Není zvěř jako zvěř.
Rouškovec záplivka, který se rozvíjí do nátlamového tvaru, ale také třeba nedopalek smrdutý nebo vlhčenec ubrouskový. To jsou novodobí živočichové, kteří zamořují Národní park Podyjí. Odpadky, jimž dali vtipná jména bojovníci za čistou přírodu národních parků v projektu Není zvěř jako zvěř.
Zástupy milovníků květin a amatérských zahradníků od čtvrtečního dopoledne proudí branami olomouckého Výstaviště Flora, kde odstartovala letní etapa Flory Olomouc. Ústředním tématem letní Flory je tentokrát léčivá síla přírody.
Děti, kterým usnou rodiče. A nikdo neví, jestli se vůbec ještě probudí. Nezbývá než v divně zpustlém světě přežít s tím, co mají a umí. To jsou hrdinové filmu Spící město, který vznikl podle stejnojmenné knihy Martina Vopěnky a dnes vstupuje do kin. Režie a spolupráce na scénáři se ujal Dan Svátek, jehož snímek Úsměvy smutných mužů budil pozornost před třemi lety.
V liberecké zoologické zahradě během prvního srpnového týdne přivítali nové přírůstky. Stádo oslů somálských a zeber bezhřívých se rozšířilo o nová hříbata.
V liberecké zoologické zahradě během prvního srpnového týdne přivítali nové přírůstky. Stádo oslů somálských a zeber bezhřívých se rozšířilo o nová hříbata. V obou případech se jedná o samičky, které jsou velice cenné pro posílení populace. Ve volné přírodě na východě Afriky totiž přežívá pouhých několik set posledních jedinců.
Každé léto se vydávají desítky dobrovolníků do Orlických hor. Vybaveni kosami tu ručně sečou louky, suší seno, vysekávají nálety i hloubí tůně. Zachraňují tak rozmanitost zdejší flóry a vzácné druhy orchidejí, o které by jinak krajina přišla. Jejich péče však už překračuje i hranice.
Šumava je celoročně velmi navštěvovanou, zejména v posledních dvou letech, kdy do života nás všech zasáhl covid. Přesto se zde dají najít místa, kde o živáčka nezakopnete a vidíte nádherný kus přírody, aniž byste porušili jakákoliv nařízení nebo předpisy.
V duchu souznění s přírodou se od čtvrtka 19. do neděle 22. srpna ponese výstava Letní Flora Olomouc. V hlavním pavilonu A mají návštěvníky okouzlit kaskádové záhony inspirované Semiramidinými zahradami. Budou plné svěžích a vonných květin a léčivých rostlin a doplněné tekoucí vodou a osvětlením. V sobotu a neděli proběhne v okolí jezírka letní výstava For Model.
/FOTOGALERIE/ CHKO Český ráj, hrad Kost nebo pramen Klenice. To je pestré okolí krajiny Libošovic, jenž je však obklopené také intenzivně obhospodařovanými poli a sady. V obci žijí manželé Polívkovi, kteří se rozhodli na svých pozemcích obnovit rozmanitost krajiny. V plánu mají vytvořit mokřady, tůně, sad, aleje stromů a keřů nebo květnaté louky.
/FOTOGALERIE/ CHKO Český ráj, hrad Kost nebo pramen Klenice. To je pestré okolí krajiny Libošovic, jenž je však obklopené také intenzivně obhospodařovanými poli a sady. V obci žijí manželé Polívkovi, kteří se rozhodli na svých pozemcích obnovit rozmanitost krajiny. V plánu mají vytvořit mokřady, tůně, sad, aleje stromů a keřů nebo květnaté louky.
/FOTOGALERIE/ CHKO Český ráj, hrad Kost nebo pramen Klenice. To je pestré okolí krajiny Libošovic, jenž je však obklopené také intenzivně obhospodařovanými poli a sady. V obci žijí manželé Polívkovi, kteří se rozhodli na svých pozemcích obnovit rozmanitost krajiny. V plánu mají vytvořit mokřady, tůně, sad, aleje stromů a keřů nebo květnaté louky.
/FOTOGALERIE/ CHKO Český ráj, hrad Kost nebo pramen Klenice. To je pestré okolí krajiny Libošovic, jenž je však obklopené také intenzivně obhospodařovanými poli a sady. V obci žijí manželé Polívkovi, kteří se rozhodli na svých pozemcích obnovit rozmanitost krajiny. V plánu mají vytvořit mokřady, tůně, sad, aleje stromů a keřů nebo květnaté louky.
/FOTOGALERIE/ CHKO Český ráj, hrad Kost nebo pramen Klenice. To je pestré okolí krajiny Libošovic, jenž je však obklopené také intenzivně obhospodařovanými poli a sady. V obci žijí manželé Polívkovi, kteří se rozhodli na svých pozemcích obnovit rozmanitost krajiny. V plánu mají vytvořit mokřady, tůně, sad, aleje stromů a keřů nebo květnaté louky.
/FOTOGALERIE/ CHKO Český ráj, hrad Kost nebo pramen Klenice. To je pestré okolí krajiny Libošovic, jenž je však obklopené také intenzivně obhospodařovanými poli a sady. V obci žijí manželé Polívkovi, kteří se rozhodli na svých pozemcích obnovit rozmanitost krajiny. V plánu mají vytvořit mokřady, tůně, sad, aleje stromů a keřů nebo květnaté louky.
Letošní tábor pionýrské skupiny M. Očadlíka byl jiný než ty tábory předcházející. První týden se uskutečnil letní kemp, na který pak navázal tábor s tradiční celotáborovou hrou. V rámci kempu se táborníci dozvěděli spoustu nového, hodně spolupracovali ve skupinách a také si ověřovali některé své znalosti a dovednosti v praxi. V rámci letního kempu měly děti připravené různé zajímavé workshopy a besedy. K těm nejzajímavějším patřilo-planetárium Morava, muzikoterapie, další zajímavou aktivitou bylo pozorování ptáků, vodních živočichů a hub, kterou pro děti připravil Ornis Přerov. Děti si velmi užily hry, které pro ně připravili manželé Cetlovi, největším zážitkem byly pokusy z laboratoře ÚDIF Brno. Letní kemp rychle utekl, pro všechny táborníky to byla skvělá zkušenost! Díky finanční podpoře MŠMT jsme mohli zajistit zajímavé programy a workshopy, které se dětem nejen líbily, ale díky nim se toho spoustu nového dozvěděly a naučily!
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
Čtenářka Deníku, fotografka a autorka mnoha textů v naší rubrice Čtenář reportér Květa Hrbáčková vyrazila o prázdninách s fotoaparátem v ruce do přírody. Výsledkem jsou nádherné snímky tuzemské fauny a flóry. Ve fotogalerii můžete obdivovat úchvatné květy rostlin, krásně zbarvené motýly, duhu a další okouzlující výtvory matky přírody.
Čtenářka Deníku, fotografka a autorka mnoha textů v naší rubrice Čtenář reportér Květa Hrbáčková vyrazila o prázdninách s fotoaparátem v ruce do přírody. Výsledkem jsou nádherné snímky tuzemské fauny a flóry. Ve fotogalerii můžete obdivovat úchvatné květy rostlin, krásně zbarvené motýly, duhu a další okouzlující výtvory matky přírody.
Čtenářka Deníku, fotografka a autorka mnoha textů v naší rubrice Čtenář reportér Květa Hrbáčková vyrazila o prázdninách s fotoaparátem v ruce do přírody. Výsledkem jsou nádherné snímky tuzemské fauny a flóry. Ve fotogalerii můžete obdivovat úchvatné květy rostlin, krásně zbarvené motýly, duhu a další okouzlující výtvory matky přírody.
Čtenářka Deníku, fotografka a autorka mnoha textů v naší rubrice Čtenář reportér Květa Hrbáčková vyrazila o prázdninách s fotoaparátem v ruce do přírody. Výsledkem jsou nádherné snímky tuzemské fauny a flóry. Ve fotogalerii můžete obdivovat úchvatné květy rostlin, krásně zbarvené motýly, duhu a další okouzlující výtvory matky přírody.
Čtenářka Deníku, fotografka a autorka mnoha textů v naší rubrice Čtenář reportér Květa Hrbáčková vyrazila o prázdninách s fotoaparátem v ruce do přírody. Výsledkem jsou nádherné snímky tuzemské fauny a flóry. Ve fotogalerii můžete obdivovat úchvatné květy rostlin, krásně zbarvené motýly, duhu a další okouzlující výtvory matky přírody.
Čtenářka Deníku, fotografka a autorka mnoha textů v naší rubrice Čtenář reportér Květa Hrbáčková vyrazila o prázdninách s fotoaparátem v ruce do přírody. Výsledkem jsou nádherné snímky tuzemské fauny a flóry. Ve fotogalerii můžete obdivovat úchvatné květy rostlin, krásně zbarvené motýly, duhu a další okouzlující výtvory matky přírody.
Čtenářka Deníku, fotografka a autorka mnoha textů v naší rubrice Čtenář reportér Květa Hrbáčková vyrazila o prázdninách s fotoaparátem v ruce do přírody. Výsledkem jsou nádherné snímky tuzemské fauny a flóry. Ve fotogalerii můžete obdivovat úchvatné květy rostlin, krásně zbarvené motýly, duhu a další okouzlující výtvory matky přírody.
Nejhorší počasí za posledních 15 let. Tak mluví nejen lidé z Krušných hor, ale například i řidiči kamionů, kteří jezdí dlouhé roky z regionu směrem na západ, do Německa, Belgie, Holandska, Lucemburska a dalších zemí.
Letos je léto v Kaštánku ve znamení letních kempů, které dotuje MŠMT jako kompenzaci dětem po době "covidové" a on-line vyučování. Už tradiční letní aktivitou Rodinného centra Kaštánek je pak Letní pobyt pro rodiče a děti v přírodě, který dotuje Zlínský kraj ze sociálního fondu.
Jak ochránit obec před bleskovými povodněmi, aniž by se nad ní musela stavět další přehrada? V Loučné nad Desnou připravují rozsáhlý systém protipovodňových opatření blízkých přírodě. Projekt má být pilotní pro celý Olomoucký kraj.
Letní prázdniny se přehouply do své druhé poloviny a po deštivých dnech se konečně usmálo o počasí. To je a bude tento týden velmi příznivé, a slunečné dny lákají rodiny s dětmi do přírody či na venkovní hřiště.
Za záchranu pro místní přírodu ikonického, přitom ale kriticky ohroženého modráska černoskvrnného bojují odborníci na Valašsku. Na území okresu Vsetín v letoším roce detailně zkoumají výskyt tohoto krále valašských motýlů. Mapování provádí tým entomologa Muzea regionu Valašsko Lukáše Spitzera ve spolupráci s kolegy z Entomologického ústavu Akademie věd ČR. Pomoci může i veřejnost.
Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody v minulosti podpořila celou řadu projektů, jejichž společným jmenovatelem byla pomoc přírodě. Nyní se vydali na místa realizace, aby natočili, jak projekty fungují.
Malá Skála ožila o prvním srpnovém víkendu. Počasí se vydařilo a lidé vyrazili na výlet do přírody či za sportem. Právě Maloskalsko nabízí velkou škálu sportovních a turistických aktivit.
Setkání fotografů z celé republiky zorganizovala a uspořádala aktivní členka stříbrského fotoklubu Hana Kinkalová. Sama se podobných srazů účastní už několik let, s kolegy z branže se setkává na akcích například v Praze či v Plzni.
Dřív, před coronou, jezdilo do Ledče více turistů; ale stěžovali si, že je ve městě je málo míst, kde se mohou najíst nebo přenocovat. Teď se situace změnila. Hospod a restaurací je dostatek, možností ubytování více. Ale kvůli coronaviru jezdí do města turistů méně, a cizinci prakticky žádní. Spíš než hotely a památky je láká čistý vzduch a příroda.
Přemýšlíte, kam na výlet? Koruna Vysočiny přináší parádní tipy na místa, která zaujmou děti i dospělé. Vyrazit na ně můžete autem, na kole, ale třeba i pěšky s kočárkem. Podívejte se na 3 nejoblíbenější tipy na výlet po Vysočině a naplánujte si skvělý program třeba hned na příští víkend.
Kauza, v níž šlo o dohled na koupání malých chlapců na škole v přírodě a možné zneužívání, poškodila Tršice. Ostudu nadělala tehdejšímu vedení základní školy, které neprávem vyhodilo oblíbenou učitelku, a kladné body nepřipsala ani dnes již bývalému vedení samosprávy. Nespokojené naopak podnítila k tomu, aby vstoupili do obecní politiky. Například Pavla Kováčka, otce školačky, kterou tehdy vedení školy „vtáhlo“ do případu. Po aféře kandidoval poprvé do zastupitelstva a hned se stal novým starostou Tršic.