Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
V místnosti, která je ateliérem, dílnou či laboratoří, visí na stěnách či stojí v policích desítky přístrojů. Do jejich tvorby se nadchl Petr Válek. Malíře, hudebníka a performera sledují na sociálních sítích desetitisíce lidí, on však pozvání na přehlídky do zahraničí odmítá. „Snažím se své věci dělat co nejhůř, ale oni to berou strašně vážně,“ říká pobaveně.
Čistota šumavských lesů mezi Loučovicemi a Čertovou stěnou příjemně překvapila účastníky akce Vyčisti Šumavu, kterou zorganizovala iniciativa Nejsem prase.
Procházky letní přírodou lákají snad nejvíc k novým nebo oblíbeným výhledům do krajiny, ale někdy stojí za to podívat se co nejblíž a nejdůkladněji. A když to umíte s fotoaparátem, uvidíte ještě víc a také se můžete podělit o krásné fotky. Právě za ně děkujeme Petře Písařovicové.
Oheň v přírodě se může velice snadno vymknout kontrole a napáchat značné majetkové a ekologické škody. Při letním horkém a suchém počasí je nutné, při pohybu v lese a vůbec v přírodním prostředí (pole, louky, parky) dodržovat základní pravidla, která omezí riziko vzniku požárů.
Prázdninová vycházka přírodou potěší. I nedaleko měst lze spatřit nespočet kvetoucích rostlin a především kolem nich poletující pestrobarevné motýli. Za fotografie děkujeme Vlastimilovi Hloupému.
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
Podle ekologů je Vysočina nejzachovalejší částí České republiky – zdejší příroda je nejčistší a nejméně narušená civilizací. Je to i končina velmi proměnlivá: najdete zde různé typy krajiny od drsných lesnatých regionů přes rybníky s romantickými zákoutími až po sluncem prozářené roviny sousedící s Moravou. Kromě přírodních krás pak kraj skýtá rovněž jedinečné historické památky – jsou zde hned tři lokality zapsané na seznamu UNESCO.
Hotely v Beskydech, na Karlovicku, Vsetínsku i Rožnovsku hlásí téměř plné stavy. Po několikaměsíční nucené pauze se opět zaplnila lůžka v luxusních destinacích i skromnějších penzionech. Trend směřuje k dlouhodobějším pobytům, turisté se v průměru ubytovávají na více než čtyři dny. Do Beskyd jezdí zejména z Prahy, Brna a z Ostravska.
Slunečních lázní jsme si užili na jaře i na počátku léta doslova požehnaně, od té doby je však lépe chodit na výšlapy v pláštěnce. Vody je letošního léta více, než se na první prázdninový měsíc sluší, a podnikat turistiku v galoších není zrovna zábavné.
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
Nejdřív jsem se strašně smála. Copak ti Japonci musí dělat vědu i z toho, že jdou do lesa a sednou si u potoka? Ale vlastně ta věda zajímavá je. A možná už ani u nás není samozřejmé do toho lesa jít a u potoka si sednout. Nová lesní terapie shinrin-yoku stojí za průzkum. Zkusíte ji s celou rodinou?
Před pár dny vypustili zpátky do přírody několik uzdravených ptáčat. Byla mezi nimi i nedávno zraněná vlaštovka. Řeč je o zaměstnancích poděbradské Záchranné stanice pro handicapované živočichy Huslík.
Před pár dny vypustili zpátky do přírody několik uzdravených ptáčat. Byla mezi nimi i nedávno zraněná vlaštovka. Řeč je o zaměstnancích poděbradské Záchranné stanice pro handicapované živočichy Huslík.
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
Ostravské zoologické zahradě se podařil unikátní odchov želvy chrámové, která je ve volné přírodě ohrožena vyhubením. Odchov této sladkovodní želvy se v Ostravě povedl poprvé a je vzácný především v tom, že v rámci světových zoo je znám pouze z několika málo institucí.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
Hoteliéři v Beskydech a okolí se radují. Mezi hosty sice chybí cizinci, sezona je přesto nadprůměrná.
Hoteliéři v Beskydech a okolí se radují. Mezi hosty sice chybí cizinci, sezona je přesto nadprůměrná.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
/ROZHOVOR/ Lesní entomolog Jiří Hulcr (42) pochází z Horní Kamenice na Kladensku. Trvale žije s rodinou ve Spojených státech, kde se na floridské univerzitě věnuje studiu kůrovců včetně lýkožrouta smrkového. Ve svém věku je již profesorem a ve světě uznávanou kapacitou. Vlastní dokonce nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě, ve které jich má okolo 160 tisíc z celého světa, z nich dokáže izolovat DNA, studovat jejich choroby, vztahy i genetiku.
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky.
Po boomu koronaviru v Česku lidé snáze jen tak někde složí suť či pneumatiky. K odpadové klasice přibyly roušky a plechovky.
Většinou stačí dívat se kolem sebe, poslouchat a vnímat všemi smysly. Letní příroda nabízí spoustu zážitků a nejedno překvapení, jen když se dokážete pořádně rozhlédnout a jemně našlapovat. Některé výjevy a krásné pohledy ale přiblíží až trpělivé umění makrofotografie. Děkujeme Karlu Himmerovi za krásné fotky. C
Slunečních lázní jsme si užili na jaře i na počátku léta doslova požehnaně, od té doby je však lépe chodit na výšlapy v pláštěnce. Vody je letošního léta více, než se na první prázdninový měsíc sluší, a podnikat turistiku v galoších není zrovna zábavné.
V přírodě jej bylo možné pozorovat naposledy před osmdesáti lety. Druh motýla Xerces modrý ale fascinuje vědce doteď. Skupina amerických odborníků nyní podrobila testům jeden z jeho muzejních exemplářů. A potvrdila, že Xerces je vůbec prvním druhem hmyzu v Americe, za jehož záhubou stojí lidská činnost.
Slunečních lázní jsme si užili na jaře i na počátku léta doslova požehnaně, od té doby je však lépe chodit na výšlapy v pláštěnce. Vody je letošního léta více, než se na první prázdninový měsíc sluší, a podnikat turistiku v galoších není zrovna zábavné.
Obec Výkleky se nachází v malebném údolí pod úpatím Oderských vrchů, které je turisty vyhledávané díky krásné přírodě a možnostem vycházek do okolí. V minulosti se zde lidé živili zemědělstvím a někteří nacházeli obživu i v místních kamenolomech. „V současné době se aktivně těží kámen modrá droba v jednom z kamenolomů, původní lom je zatopený vodou. Je krásným místem s čistou vodou a my občané chceme, aby tomu tak bylo i nadále. V okolí lomu je zakázáno kempovat a rozdělávat ohně,“ říká starostka Výklek Kateřina Jandová.
Čeřínek je přírodní klenot Jihlavska, je krásný v jakékoli roční době. Teď v létě ho můžete projít pěšky i projet na kole. Odměnou je relaxace v krásné přírodě a božský klid. Turistické značky dovedou návštěvníka například i na Přední skálu, Čertův hrádek a další pozoruhodná místa. Za fotky děkujeme Zuzaně Musilové.
/FOTOGALERIE/ Na Louce jsme začínali jako trojice přátel, co se po odchodu z jiného azylu rozhodli pokračovat v myšlence změny světa a záchraně zvířat, ale po svém.
Ilona Koutková je původním povoláním učitelka a se svými žáky navštívila mnoho zábavních parků. Dokonce se nebála provozovat nabízené aktivity a vstupovat na různé atrakce s nimi. Možná i proto, že jako dítě trávila hodně času na venkově u prarodičů, kde byly největšími atrakcemi les, louka a příroda vůbec.
Tento fejeton píši na začátku prázdnin na louce uprostřed lesů, jezdíme sem každý rok s kamarády už od dob skautských táborů. Kochám se scenérií našeho údolíčka vystřiženého jako z Foglarovky a říkám si, co si o nás lidech asi tak myslí příroda. My máme názor na ní, ale má ona názor na nás? Vymýšlejí zvířata vtipy o lidech?
Čeřínek je přírodní klenot Jihlavska, je krásný v jakékoli roční době. Teď v létě ho můžete projít pěšky i projet na kole. Odměnou je relaxace v krásné přírodě a božský klid. Turistické značky dovedou návštěvníka například i na Přední skálu, Čertův hrádek a další pozoruhodná místa. Za fotky děkujeme Zuzaně Musilové.
Jako dítě jezdil Ivo Návrat na pionýrské tábory do Šiškova mlýna, kde byly bojovky na denním pořádku. V přírodě trávil hodně času, a proto ho dnes jako učitele na uměleckých školách udivuje, když se ho sedmnáctiletý student zeptá, jestli je k rozdělání ohně zapotřebí dřevo.
/ANKETA, HLASUJTE/ Spolupracovnice Jičínského deníku Veronika Žočková se zeptala pěti obyvatel Lázní Bělohrad, jak se jim v podkrkonošském městečku žije. Přečtěte si jejich názory a v hlasování pod článkem můžete přidat i ten svůj.
/SERIÁL/ Pojďte s námi na procházku po vesnicích, vesničkách i městech Opavska. Seznámíme vás s tím, jak se žije v obcích tohoto historického slezského regionu, představíme vám osobnosti místního společenského života a další zajímavosti. Dnes přichází na řadu Bělá.
/ROZHOVOR/ Redakce Deníku postupně navštěvuje starosty měst a obcí na Frýdecko-Místecku, aby zjistila, jak se v nich lidem žije. Starosta Janovic Svatopluk Běrský v rozhovoru mluví o tom, že se obec v posledních letech dynamicky rozrůstá a rozvíjí, přesto si chce zachovat vesnický ráz. Upozorňuje také na to, že jako jedna z mála má vlastní kinosál nebo že v návaznosti na cyklostezku bude stavět pumptrackovou dráhu.
