Vládní omezení kvůli zhoršené epidemické situaci stále platí. Přesto se můžete vydat do přírody, soutěžit, přihlásit se na skialpový závod dvojic, podívat se na výstavu za sklem, či ukázat dětem, jaké existují zimní sporty.
Náš kraj obklopuje několik naučných stezek a poznávacích okruhů. Prozkoumejte je. Užijete si procházku v přírodě a ještě se dozvíte zajímavé informace. Doma pak můžete odpočívat u virtuálních výstav.
Vládní omezení kvůli zhoršené epidemické situaci stále platí. Přesto se můžete vydat do přírody, soutěžit, přihlásit se na skialpový závod dvojic, podívat se na výstavu za sklem, či ukázat dětem, jaké existují zimní sporty.
Vládní omezení kvůli zhoršené epidemické situaci stále platí. Přesto se můžete vydat do přírody, soutěžit, přihlásit se na skialpový závod dvojic, podívat se na výstavu za sklem, či ukázat dětem, jaké existují zimní sporty.
Náš kraj obklopuje několik naučných stezek a poznávacích okruhů. Prozkoumejte je. Užijete si procházku v přírodě a ještě se dozvíte zajímavé informace. Doma pak můžete odpočívat u virtuálních výstav.
Na konci loňského roku schválilo Zastupitelstvo statutárního města Ostravy další částku na podporu vybraných záchranných projektů v rámci programu „Dvě koruny ze vstupu“, a to ve výši 885 454 Kč. Od zapojení do programu v roce 2016 se podařilo podpořit více než 17 ochranářských projektů v různých koutech zeměkoule částkou přes 2,5 mil. Kč.
K příjemné procházce láká milovníky zimní přírody skalní útvar nacházející se na kopci porostlém buky.
Vycházky do přírody nebo různé pátrací hry mohou lidé na Hodonínsku vystřídat s vycházkou mezi vinné sklípky v Petrově. I v zimních měsících stojí za vidění.
Muzeum v přírodě Vysočina zrušilo kvůli protiepidemickým opatřením masopust. Ale o maškary, byť v jiném pojetí, veřejnost nepřijde.
Druhý únorový den již 25 let patří mokřadům. Toto datum připomíná podepsání Úmluvy o mokřadech, která byla podepsána 2. února 1971 na břehu Kaspického moře v íránském městě Ramsar. Tzv. Ramsarská úmluva tak letos slaví své 50. výročí.
Už jste si někdy na zimní procházce nasbírali suroviny na pečení chleba? Znojemský botanik Radomír Němec sáhl do své bohaté sbírky zkušeností s jedlými rostlinami a podělil se o radu, jak připravit žaludový chleba.
Vodní dílo Staviště na Stavišťském potoce ve Žďáru nad Sázavou bylo dostaveno v roce 1959. Po jednašedesáti letech ochrany se zde ale navrhuje začít s výstavbou rodinných domů. Staviště a jeho příroda nyní „volá o pomoc“ proti návrhu, který může nevratně poškodit tuto vzácnou přírodní oblast navždy.
Kateřina Váchová z Hluboké nad Vltavou měla od patnácti let sen. Chránit přírodu a zvířata. Proto loni založila organizaci The Colourful World (Pestrobarevný svět), která nabízí ekologicky přátelské produkty. Ty si nejen sama navrhuje, ale také vytváří. Část zisku chce navíc věnovat organizacím se zajímavými ekologickými projekty. První vlaštovkou mají být bavlněné nákupní tašky, časem chce přidat sportovní oblečení a podložky na jógu.
Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody v roce 2020 pomohla přírodě a krajině ve svém okolí částkou více než 2 miliónu korun, tedy o 500 tisíc více než předloni.
Zpřísněná pravidla ohledně ubytování začala kvůli koronavirové situaci platit v Česku. V řadě turistických objektů v Jeseníkách však v sobotu 30. ledna rozhodně mrtvo nebylo. S délkou koronavirových omezení roste i touha lidí prožít alespoň pár dní na čerstvém vzduchu mimo velká města. A lidé hledají různé způsoby, jak toho dosáhnout.
Začátkem února vzpomeneme stého výročí narození vlastivědného pracovníka, básníka a publicisty Joži Urbana z Janovic nad Úhlavou. Zde vedl kroniku městečka, pracoval s junáky a patřil rovněž k zakládajícím členům Českého svazu ochránců přírody v okrese Klatovy.
I v jedenadvacátém století patří Jana Cholevová stále mezi rarity. Civilním povoláním učitelka již dlouhou dobu ve volném čase obléká zelené oblečení a ráda vyráží do přírody se zbraní přes rameno. Její zálibou není armáda, ale myslivost.
/FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ Pilotní projekt s názvem Návrat přírody do škol odstartoval známý český rybář a dobrodruh Jakub Vágner před deseti lety na příbramské základní škole ve Školní ulici. Na to, že mu tehdy bylo necelých třicet let, už toho měl za sebou hodně. Dlouho dělal rybářského průvodce v Austrálii nebo absolvoval expedice kolem Amazonky a v Kongu.
FOTOGALERIE/ Nezvyklý klid panuje v těchto dnech ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Dřevěné valašské chalupy jsou osiřelé, po chodnících a cestách v Dřevěném městečku, Mlýnské dolině ani Valašské dědině se nikdo neprochází. Muzeum je kvůli vládnímu nařízení, jež reaguje na současnou epidemiologickou situaci, od poloviny prosince pro veřejnost uzavřené.
Být před rokem, kolem hotelu Vista by to hučelo jako v úle a davy lyžařů se mísily s turisty. Jenže pololetní víkend v koronakrizi nabízí zcela jiný obrázek. Pokladny jsou zavřené, lanovky stojí, stejně jako bobové dráhy a lyžařské školičky. Svah pod rozhlednou šlape skupinka skialpinistů, dole prohání boby pár rodin s dětmi, kolem uzavřených hotelů sem tam projedou běžkaři.
Do benediktínského kláštera v Rajhradě na Brněnsku míří turisté většinou kvůli Památníku písemnictví, ale v tamním areálu se nachází také záchranná stanice pro dravé ptáky. Už u vstupu jsou slyšet hlasy opeřenců. Na začátku prohlídkové trasy sedí výr Maxmilián. Je tak krotký, až to vypadá, že ani nejde o živého tvora.
Obec Hory je výborným startovacím bodem pro výlety do přírody. Nedaleko farmy je napojení na cyklostezku do Lokte, pěšky se dá pohodlně dojít i do Svatošských skal.
/ANKETA/ Pstruzi, kačeny, žáby, čápi a volavky. To vše mohou turisté při troše štěstí vidět při procházce po silnici kolem Jakubova jezera v Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy. Před časem přivítalo další obyvatele. Ochránci přírody v této lokalitě Moravského krasu na Blanensku monitorují pár bobra evropského. Statní hlodavci si na přítoku do jezera, říčce Punkvě, budují z větví a bahna takzvaný polohrad.
Babí lom je pro milovníky přírody známé místo svou jedinečností, krásou v nakupení skalních desek, které přírodní síly zvedly do výše. Vytvořily tak hřeben se skalami až kolmými. Jsou to slepence, složené z jílových minerálů s valouny křemene. Jsou známé i v Brně v oblastech Červený kopec, Žlutý kopec a dalších.
Pokud se nebudou moci konat hromadné jarní akce, organizátoři Ukliďme svět, ukliďme Česko připraví veřejnosti řadu námětů, jak sbírat odpadky i při tradičních individuálních vycházkách, houbaření či sportování v přírodě.
/FOTOGALERIE/ Muzeum v přírodě Vysočina ruší první program letošního roku – tradiční Masopust na Veselém Kopci se v sobotu 30. ledna konat nebude. Muzeum v přírodě Vysočina je v současné době až do odvolání zavřené v souvislosti s vládními opatřeními.
Období zimy s sebou tradičně přinášelo celou řadu specifických aktivit. Zimním sportům i radovánkám se věnovalo obyvatelstvo téměř všech věkových kategorií. Zamrzlá řeka lákala k bruslení a hokeji, okolní příroda k výletům na lyžích. Kdekdo z místních využil i sebemenšího svahu k sáňkování, ani o pořádnou dětskou koulovačku nebyla nouze.
Pokud se nebudou moci konat hromadné jarní akce, organizátoři Ukliďme svět, ukliďme Česko připraví veřejnosti řadu námětů, jak sbírat odpadky i při tradičních individuálních vycházkách, houbaření či sportování v přírodě.
I přesto, že nouzový stav stále neumožňuje chodit na kulturu, jsme pro vás na poslední lednový víkend napříč redakcemi připravili zajímavé tipy, jak se zabavit nejen doma, ale i venku v přírodě. Určitě si vyberete.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ V lesích kousek od Lubence na jižní hranici Ústeckého kraje leží rekreační středisko s celoročním provozem. Roky tam děti a dospělí jezdí na letní tábory, školy v přírodě, sportovní soustředění, firemní školení nebo třídní srazy po letech. Areál s budovami a chatičkami vlastní od roku 2014 Marek Hanuš z Ústí nad Labem.
Podívejte se, čím se můžete o nadcházejícím víkendu zabavit.
Máme masopust. I když slovo označující toto období vzbuzuje představy o půstu a odříkání, není to tak. Pro naše předky to byl čas, kdy se veselili - na tanečních zábavách, svatbách i zabíjačkových hostinách. Pojďme si jejich radosti připomenout aspoň virtuálně.
Máme masopust. I když slovo označující toto období vzbuzuje představy o půstu a odříkání, není to tak. Pro naše předky to byl čas, kdy se veselili - na tanečních zábavách, svatbách i zabíjačkových hostinách. Pojďme si jejich radosti připomenout aspoň virtuálně.
I přesto, že nouzový stav stále neumožňuje chodit na kulturu, jsme pro vás na poslední lednový víkend napříč redakcemi připravili zajímavé tipy, jak se zabavit nejen doma, ale i venku v přírodě. Určitě si vyberete.
Máme masopust. I když slovo označující toto období vzbuzuje představy o půstu a odříkání, není to tak. Pro naše předky to byl čas, kdy se veselili - na tanečních zábavách, svatbách i zabíjačkových hostinách. Pojďme si jejich radosti připomenout aspoň virtuálně.
/FOTOGALERIE/ Nádherné fotografie zimní přírody a především zachumelených stromů a lesů zachytil svým objektivem nadšený amatérský fotograf Zdeněk Dočkal. Děkujeme!
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Mašťov je městečko jako dlaň. Leží v nejvzdálenějším cípu Kadaňska mezi dvěma hřbety doupovského předhůří a v těsném sousedství přírodní rezervace Sedlec.
Pokud se nebudou moci konat hromadné jarní akce, organizátoři Ukliďme svět, ukliďme Česko připraví veřejnosti řadu námětů, jak sbírat odpadky i při tradičních individuálních vycházkách, houbaření či sportování v přírodě.
Muzeum v přírodě Zubrnice, organizační složka Národního muzea v přírodě, pokračuje v loňských aktivitách v souvislosti s výročím 230 let od narození Vincence Zahradníka, významného myslitele a vlastence 19. století, který je úzce spjatý právě se Zubrnicemi a regionem Českého středohoří.
Vlastimil Pilous žije v rodném Hostinném. Přestože v Podkrkonoší prožil celý život, není zdejší kraj místem, odkud jeho rodina pocházela. „I když jsem podkrkonošský rodák (z Hostinného), moji rodiče sem přišli po válce z hornické Příbrami, kde žila řada generací našich předků, z nichž někteří byli přímo horníci a část z nich i mlynáři (ve vodních mlýnech). Říkám proto s nadsázkou, že to ,geo‘, ale i vazbu na vodu jsem dostal do vínku již v genech. Také ta voda tam má svou velkou roli - v našem klimatu je voda nejvýznamnějším geomorfologickým činitelem, který modeluje zemský povrch,“ říká Vlastimil Pilous.
/FOTOGALERIE/ Nádherné fotografie zimní přírody a především zachumelených stromů a lesů zachytil svým objektivem nadšený amatérský fotograf Zdeněk Dočkal. Děkujeme!
Období epidemie přináší pro přírodu i pro fotografování volně žijících živočichů v ní mnohé problémy. Lidí je v přírodě více a zvěř přenesla své aktivity do pozdních nočních hodin, setkání s ní za denního světla je výjimečné.
/VIDEO/ Řidič skútru fyzicky napadl strážce Krkonošského národního parku. K incidentu došlo v pátek v okolí Strážného. Policie ČR již v současné době řeší trestní oznámení. Policie skutek kvalifikovala jako násilí proti úřední osobě, za což může být pachatel potrestán odnětím svobody až na čtyři roky.
/ROZHOVOR/ Spolek Drnka v Drnovicích působí jednadvacet let, u zrodu stál jeho předseda Pavel Klvač. Společně se svými kolegy propojuje péči o přírodu s kulturními aktivitami i recesí. Pro letošek plánují výstavu obrázků Martiny Tiché nebo vydání básnické sbírky veršujícího zahradníka Zbyňka Ulčáka. Knihy i kultura naplňují i profesní život Pavla Klvače, je totiž ředitelem Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově.
Péče o přírodu a své okolí není mnohým lhostejná. Důkazem je nová iniciativa, která vznikla v Písku. Prezentuje se titulem Před vlastním prahem a stojí za ní mimo jiné obyvatelka města Helena Titlbachová, která loni přišla také s nápadem na zkrášlení nevzhledných zákoutí Písku, na kterém má letos začít spolupracovat s místním odborem životního prostředí.
Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody v roce 2020 pomohla přírodě a krajině ve svém okolí částkou více než 2 miliónu korun, tedy o 500 tisíc více než předloni.
/FOTO/ Orlické hory stále nabízí spoustu sportovního vyžití v zasněžené krajině.
Návštěvu vývěru Těšíkovské kyselky ocení všichni ti, kteří se vydají prozkoumávat přírodu jižní části Nízkého Jeseníku.
Naše čtenářka, paní Kučerová z Hodonínska prožívá nelehké období. Procházky přírodou a psaní básní ji dodávají sílu. Čím se odreagováváte vy? Vyfoťe, co vám zabírá na zimní chmury a pošlete nám fotografie na e-mailovou adresu hodoninsky@denik.cz. Rádi je zveřejníme.
Čtyři roky Kateřina Vodráčková boxuje a už je amatérskou vicemistryní republiky. Dvacetiletá dívka z Putimova, která střídavě žije také v Pelhřimově a v chaloupce po prababičce v Kamenici nad Lipou, ráda chdí do přírody a propadla kouzlu otužování. „Začala jsem loni na jaře,“ svěřila se.
