Pro předválečné Československo byla bitva u Zborova, k níž došlo právě před 105 lety, ve dnech 1. a 2. července 1917, jednou z oslavovaných státotvorných událostí. Pro historiky bitvou plnou mýtů. Dlouho se tradovalo, že v ní proti sobě bojovali dva pozdější prezidenti: na straně legionářů Ludvík Svoboda, na straně Rakouska Klement Gottwald. Gottwaldova účast se v posledních letech zpochybňovala, je to ale sporné.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Komitét pro udržování památek z války roku 1866, z. s. se u příležitosti 156. výročí prusko-rakouské války rozhodl znovu vydat legendární publikaci Josefa Volfa: „Vzpomínky na válku roku 1866 (Zároveň průvodce po bojišti královéhradeckém)“.
Komitét pro udržování památek z války roku 1866, z. s. se u příležitosti 156. výročí prusko-rakouské války rozhodl znovu vydat legendární publikaci Josefa Volfa: „Vzpomínky na válku roku 1866 (Zároveň průvodce po bojišti královéhradeckém)“.
Legiovlak je věrná replika legionářského vlaku z období let 1918 až 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Za příspěvek o Legiovlaku, který i v roce 2022 brázdí celou republiku, děkujeme panu Jaroslavovi Černému.
Karel Vašátko, rodák z Litohrad na Rychnovsku, patřil za první světové války k nejznámějším osobnostem v řadách československých legií v Rusku. Na svého hrdinu jsou Litohrady i Solnice, kde žil a kde byly uloženy jeho ostatky, náležitě hrdy. V sobotu 2. července bude na obou místech uctěna jeho památka, a to u příležitosti stého výročí odhalení pamětní desky Karla Vašátka v Litohradech.
Legiovlak je věrná replika legionářského vlaku z období let 1918 až 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Za příspěvek o Legiovlaku, který i v roce 2022 brázdí celou republiku, děkujeme panu Jaroslavovi Černému.
Legiovlak je věrná replika legionářského vlaku z období let 1918 až 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Za příspěvek o Legiovlaku, který i v roce 2022 brázdí celou republiku, děkujeme panu Jaroslavovi Černému.
Legiovlak je věrná replika legionářského vlaku z období let 1918 až 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Za příspěvek o Legiovlaku, který i v roce 2022 brázdí celou republiku, děkujeme panu Jaroslavovi Černému.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Legiovlak je věrná replika legionářského vlaku z období let 1918 až 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Za příspěvek o Legiovlaku, který i v roce 2022 brázdí celou republiku, děkujeme panu Jaroslavovi Černému z Pardubic.
Legiovlak je věrná replika legionářského vlaku z období let 1918 až 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Za příspěvek o Legiovlaku, který i v roce 2022 brázdí celou republiku, děkujeme panu Jaroslavovi Černému.
/ROZHOVOR/ První zmínky o šperkařském umu se v rodině Kurfiřtových ze Bzí u Železného Brodu v rodinné kronice tradují k roku 1925. Bižuterní a skleněné ozdoby tehdy začali vyrábět prarodiče současné majitelky firmy Stefany a Otto Lindnerovi. Historii i dnešní situaci přiblížila přiblížila majitelka firmy Stefany šperky Štěpánka Kurfiřtová.
Velkým svátkem nejen pro mladoboleslavské patrioty, ale pro všechny příznivce letectví se stane páteční odpoledne 24. června. V Leteckém muzeu Metoděje Vlacha se od 16 hodin uskuteční vernisáž výstavy Touha vzlétnout, připomínající přelomovou událost z roku 1912.
Nájemníku Pospíšilovi v Hluchém mlýně dá se přísné napomenutí. Rodině Pospíšilově v Hluchém mlýně se dá soudní výpověď. Byt po Pospíšilovi v Hluchém mlýně se pronajme Valovi a Jirovskému.
Ačkoliv Břeclav na přelomu devatenáctého a dvacátého století zažívala největší hospodářský rozmach ve své historii, toto období zůstávalo dosud neprobádané. Nová fakta a zjištění o rychlém rozvoji města v letech 1848 - 1914 přináší mladý badatel Tomáš Ondrejka ve své knize Břeclav na cestě mezi Prahou a Vídní. Tu pokřtí ve čtvrtek v šest hodin večer v tamní městské knihovně, která je vydavatelem díla.
/FOTOGALERIE/ Novohrádecký kostel sv. Petr a Pavla se před první světovou válkou mohl pyšnit třemi krásnými velkými zvony. Ale přišly války a s nimi i rekvírování. Jelikož kostel příští rok oslaví 300 let, rozhodli se místní, že by byl pěkný narozeninový dárek důstojný zvon. K jeho zrodu pomohla sbírka.
Více než sto let trvalo, než se do věže kostela Narození svatého Jana Křtitele ve Městě Touškově na Plzeňsku vrátily chybějící dva zvony. Do věže kostela tedy konečně přibyl velikán svatý Benedikt a zvon Panny Marie. Svěcení nových kousků se zúčastnil i současný ministr kultury Martin Baxa.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Novohrádecký kostel sv. Petr a Pavla se před první světovou válkou mohl pyšnit hned pěti zvony. Ale přišla válka a s ní rekvírování. V roce 1927 Josef Bartoň-Dobenín obci sice věnoval tři zvony, z nichž největší měl 500 kilogramů, ale ty nad farností zvonily jen 15 let. přišla druhá válka a v roce 1942 je zabavila německá armáda.
Poslední měsíce první světové války byly v zemích Rakouska-Uherska nedělitelně spojené s hladovými bouřemi, které propukly už v roce 1917 v důsledku mimořádně špatné úrody brambor. Týl válčících armád byl stále hůře zásobován potravinami a obyvatelstvo na to reagovalo demonstracemi, stávkami a rabováním zásobovacích skladů. V Plzni vyústila jedna taková situace ve střelbu, jíž padlo za oběť šest dětí.
/FOTO/ Venkovní výstava Bytové družstevnictví - minulost, současnost, budoucnost, kterou mohou zájemci vidět do 21. července při procházce Fügnerovou ulicí, přibližuje vývoj, proměny i pády družstevního bydlení nejen v městě pod Ještědem.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Zástupy návštěvníků proudí v pátek dopoledne do areálu bučovických kasáren. Přicházejí školní výpravy nejen z Bučovic, rodiny s dětmi i jednotlivci. Všechny láká výjimečná příležitost v podobě Dne otevřených dveří. Dostávají šanci nahlédnout do života vojáků 74. mechanizovaného praporu. Rotmistryně Lucie Stehlíková vyžaduje jejich pozornost, nad hlavami jim totiž přelétá vrtulník s výsadkáři. „Zamávejte jim,“ vyzývá účastníky.
Šest nových Kamenů zesnulých se objevilo v Dobrušce. Doplnily čtyři, které byly odhaleny v loňském roce.
Pozvánka na exkluzivní sbírku starožitných panenek s porcelánovou hlavou a pravými vlasy německého výrobce Gebruder Heubach.
Pozvánka na exkluzivní sbírku starožitných panenek s porcelánovou hlavou a pravými vlasy německého výrobce Gebruder Heubach.
Od pátku 10. června patřily celý víkend České Budějovice motorkářům doslova z celého světa. Do jihočeské metropole z Evropy i zámoří mířili jednotlivci i skupinky jezdců na motocyklech značky Indian. Ale to nebylo všechno. Sraz Indian Riders Fest patřil nejen dalším značkám, ale také ženám.
VIDEO, FOTOGALERIE/ Ranošov, místo opředené temnou historií, před lety životem kypící německá obec. Leží v kraji, který dnes láká návštěvníky svým klidem, krásou, čistou a lidskou činností minimálně zasaženou přírodou. Za krásný fotovýlet na hranici Vojenského újezdu Libavá velmi děkujeme Karlu Machylovi.
VIDEO, FOTOGALERIE/ Ranošov, místo opředené temnou historií, před lety životem kypící německá obec. Leží v kraji, který dnes láká návštěvníky svým klidem, krásou, čistou a lidskou činností minimálně zasaženou přírodou. Za krásný fotovýlet na hranici Vojenského újezdu Libavá velmi děkujeme Karlu Machylovi.
Prožít víkend nebo celý týden bez elektřiny a internetu, vařit na kachlových kamnech, pít vodu ze studánky. A to uprostřed lesů, kilometry od civilizace. Takovou možnost nabízí lovecké chaty v Jeseníkách. Řadu z nich je možné si pronajmout, některé jsou na léto ještě volné.
Prožít víkend nebo celý týden bez elektřiny a internetu, vařit na kachlových kamnech, pít vodu ze studánky. A to uprostřed lesů, kilometry od civilizace. Takovou možnost nabízí lovecké chaty v Jeseníkách. Řadu z nich je možné si pronajmout, některé jsou na léto ještě volné.
Prožít víkend nebo celý týden bez elektřiny a internetu, vařit na kachlových kamnech, pít vodu ze studánky. A to uprostřed lesů, kilometry od civilizace. Takovou možnost nabízí lovecké chaty v Jeseníkách. Řadu z nich je možné si pronajmout, některé jsou na léto ještě volné.
Nový železný kříž, který uctívá památku vojáků i civilistů, připomíná jejich utrpení a konec 1. světové války, instalovali členové Hornicko-historického spolku Planá uplynulou neděli na Ruském hřbitově v zaniklé osadě Karlín nedaleko Plané. Kříži požehnal farář Jiří Majkov.
Když pro benzín, tak do lékárny
Třídenní akce v Děčíně připomene bývalou slávu vodní dopravy na Labi.
/FOTO, VIDEO/ Ve vodní elektrárně Rudolfov se dochovala původní technologie. Vše vám ukáže její strojník.
Kompletní sada zvonů se po více než sto letech vrátila o víkendu na věž kostela sv. Martina v Klenčí pod Čerchovem na Domažlicku.
Téměř neuvěřitelné množství 19 tisíc unikátních podstávkových domů dodnes stojí na česko-polsko-německém pomezí. Oproti jiným turistickým tahákům stojí poněkud stranou zájmu návštěvníků pohraničí. A to zcela neprávem, vždyť těm nejstarším z nich je až 500 let.
/FOTOGALERIE/ Na Vinohradech v ulici Na Bojišti č.p. 1733 se nachází proslulý pražský hostinec U Kalicha. Známe ho z Haškových knih o dobrém vojáku Švejkovi i obrazů Josefa Lady. A zatímco první ho možná nikdy nenavštívil, druhý tu byl váženým hostem.
FOTOGALERIE/ Plumlovská přehrada na říčce Hloučele patří k nejstarším přehradním nádržím v celém povodí řeky Moravy. O stavbě bylo rozhodnuto po rozsáhlých povodních počátkem 20. století. Za krásné historické snímky velmi děkujeme Obecnímu úřadu Mostkovice.
/FOTO/ O víkendu Pěvecký sbor Žerotín oslaví 160 let. Poprvé se sbor představil veřejnosti 9. března 1863 v restauraci Na Milence vystoupením na počest 1000 let zavedení křesťanství na Moravě.
Václav Veverka, jeden z konstruktérů unikátního ruchadla, strávil část svého života v malé obci Bukovina nad Labem, kde také zemřel. V místě jeho bydliště visí pamětní deska. A v obci dosud žijí jeho potomci.
Od malé dílny až k obřímu impériu, které bylo výhradním dodavatelem jiného gigantu, obuvnické firmy Baťa. Firma Kunert a synové z Varnsdorfu byla za první republiky největším výrobcem punčoch v celé Evropě, za jediný den jich zvládla vyrobit 100 tisíc kusů. Rozvoj firmy se podepsal na vzhledu nejen Varnsdorfu, ale také Krásné Lípy. Po válce byly továrny znárodněny a začleněny do podniku Elite.
Netradiční procházku z vlastivědného a přírodovědného cyklu vycházek Pojďte s námi do přírody zažijí účastníci v neděli 5. června. Čeká je výprava až k hraničnímu přechodu Přední Zahájí/Waldheim.
Osmé setkání rodáků a přátel obce uspořádali ve dnech 28. a 29. května 2022 v Draženově. Sešly se více než tři stovky krojovaných účastníků.
Společná vzpomínka na ty, kteří položili své mladé životy za přesvědčení o nesmyslnosti válečného běsnění a v touze po jeho ukončení, proběhla v pátek 27. května u pomníku rumburských hrdinů na Lesním hřbitově v Novém Boru.
/FOTOGALERIE/ U příležitosti výročí 130. Sboru dobrovolných hasičů Smilkov se uskutečnil ve čtvrtek 26. května pietní akt položení věnce k památníku padlých v první světové válce ve Smilkově. Krátkého proslovu k uctění si památky obětí se ujala starostka obce Hana Dohnalová.
/FOTO/ Nesmíme zapomínat. Vilém Barák ze Starovic se v listopadu loňského roku zasloužil o vznik pamětní desky, která připomíná jména pětatřiceti vojáků ze Starovic, převážně německého původu, kteří padli v první světové válce. Se svojí aktivitou pokračuje i nadále. Po desce, která zdobí zeď tamní fary, svou pozornost přesunul na hřbitov.
