Přesně před 160 lety se narodil muž, jehož vražda definitivně odstartovala první světovou válku. Následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d'Este se do této pozice nikdy dostat neměl - a nikdo ho v ní nechtěl. Jeho manželství se ženou, která stála společensky pod ním, vyvolalo skandál.
/FOTO, VIDEO/ Krkonoše hostily Otevřený přebor velitele 13. dělostřeleckého pluku v zimním přírodním víceboji – Krkomen 2023. Brádlerovy boudy ve Špindlerově mlýně se tak staly na čtyři dny zázemím pro závod, který je pro opravdové tvrďáky. To a mnohem více dokazovaly všechny týmy po celou dobu závodu, který nemá téměř v celé střední Evropě obdoby. A team pořádajícího 13. dělostřeleckého pluku Jince byl stříbrný.
/FOTO, VIDEO/ Asi málokdo neochutnal někdy v životě nymburské, dnes Postřižinské pivo. Řada lidí se přijde někdy podívat na kulturní akce konané na dvoře pivovaru. Od startu populárního Cyklootvíráku před červnový Den piva s koncerty až po podzimní Dočesnou. Ale málokdo se dostal dovnitř, do srdce samotného pivovaru. Do budov, kde zraje slad, kde se zlatavý mok vaří a kde také čeká celé týdny na správný okamžik, až z něj bude výborný ležák.
Před více než sto lety nabízel desítky pokojů a jeho restaurace byla vyhlášená specialitami. Pokrmy tam připravoval francouzský kuchař. Dnes je někdejší hotel Svoboda, který patří k dominantám Mírového náměstí, prázdný. Je ale na prodej, a tak o něj projevilo zájem město.
/FOTO, VIDEO/ Mírumilovné ticho a na kolejích i střeše strážního domku leží pokrývka sněhu. Kdo v těchto dnech zavítá do Kovářské v Krušných horách, může vidět vechtr v podobných podmínkách, jako když tam točil režisér Filip Renč cenami ověnčený film Hlídač č. 47.
/FOTO, VIDEO/ Mírumilovné ticho a na kolejích i střeše strážního domku leží pokrývka sněhu. Kdo v těchto dnech zavítá do Kovářské v Krušných horách, může vidět vechtr v podobných podmínkách, jako když tam točil režisér Filip Renč cenami ověnčený film Hlídač č. 47.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ V narozeninovém duchu se nesl čtvrteční koncert pub rockové kapely Echt! v kolínském městském společenském domě. Skupina v současné době objíždí sály v rámci pětatřicátého výročí svého vzniku. A v Kolíně zároveň zpěvák, hráč na kytaru, saxofon a foukací harmoniku i výhradní autor repertoáru Karel Malík oslavil ten den své třiašedesáté narozeniny.
11. listopadu 1918 byla ukončena první světová válka. Na počest byl tento den později vyhlášen Dnem válečných veteránů. Od konce první světové války je symbolem válečných veteránů vlčí mák.
V pátek 1. 12. 2023 proběhla na naší škole pro zájemce o historii z řad žáků 2. stupně beseda s panem Emilem Šnebergem, plukovníkem ve výslužbě, československým stíhacím letcem, přímým účastníkem bojů Pražského povstání na konci 2. světové války. Pan Šneberg se narodil v Praze v rodině vojáka. Jeho otec, bývalý aktivní pilot z 1. světové války, byl u zrodu československého vojenského letectva. Dětství měl tak spojené s vůní letadel, vyhlídkovými lety, hangáry a letadly, o nichž umí dodnes poutavě vyprávět.
Vánoční cukroví je nedílnou součástí českých Vánoc. Ne vždy ale mělo takovou podobu, jakou ji známe nyní. Jak tomu bylo v historii, nám řekla autorka šumavských kuchařek Lucie Kohoutová a připojila i několik receptů.
Last Train Home je jeden z nejambicióznější českých herních projektů posledních let. Vývojáři se inspirovali událostmi československých legionářů snažících se vrátit strastiplnou cestou přes válkou zničené Rusko do vlasti. Titul po vydání oslovil hráče po celém světě a od kritiků si vysloužil samou chválu.
Když mu bylo 18 let, rozhodl se darovat svoji krev. Teď je Petru Broučkovi 45 let a obdržel Zlatý kříž 3. třídy za 80 bezplatných odběrů krve. „Bylo mi 18 let a strýc s bratrancem mě přemluvili, jestli také nechci dávat krev. Netušil jsem, že mi to vydrží celý život,“ říká. I když sám zatím nikdy transfuzi krve nepotřeboval, chápe význam dárcovství. „Nikdy nikdo neví, kdy sám bude krev potřebovat,“ dodal.
Malou obec Rohov na Opavsku znají milovníci dobrého jídla z širokého okolí. Vyhlášená pečená vepřová kolena, která připravují v místní tři sta let staré hospodě, jsou delikatesou, za kterou přijíždějí ve velkém hosté také z nedalekého Polska.
Celodenní výstražná stávka na základních, středních a mateřských školách se blíží. Odboráři ji vyhlásili na pondělí 27. listopadu a zapojit se do ní rozhodly nejen školy v krajském městě, ale napříč celým libereckým okresem.
Na přelomu 19. a 20. století prodělalo město Krnov bouřlivý rozvoj. Byl postaven evangelický kostel a kompletní rekonstrukce se také dočkal kostel sv. Martina. Byly opraveny věže, fasáda, provedena výmalba a položena nová dlažba, pořízeny vitráže a varhany.
V roce 1864 Antonín Petrof postavil v dílně svého otce na Velkém náměstí svůj první hradecký nástroj a odstartoval tím historii firmy, která příští rok oslaví 160. výročí.
Před sto lety se uskutečnilo pod taktovkou Emanuela a Jana Roubalových šetření tělesné vyspělosti dětí z československých škol. Na metodiku nyní navázali liberečtí výzkumníci a přišli se závěry, které nejsou úplně lichotivé.
/FOTO, VIDEO/ V roce 1864 Antonín Petrof postavil v dílně svého otce na Velkém náměstí svůj první hradecký nástroj a odstartoval tím historii firmy, která příští rok oslaví 160. výročí.
V dopravní hale Národního technického muzea v Praze je obdivovaným exponátem. Vůz Benz 16/40 HP má za sebou pestrou historii. Jedná se o automobil, který patřil dědečkovi Karla Schwarzenberga. Nedávno zesnulý šlechtic a politik si v tomto voze jako malý chlapec hrával.
/FOTO/ Kancelář dobrovolného svazku obcí Mikroregion Voticko pomáhá s přípravou projektů z nejrůznějších oblastí a administrací žádostí o dotace z mnoha fondů. V letošním roce pomohly dotační peníze například s opravou kapliček, nákupem stroje pro lesní práce nebo s pořízením automatické závlahy na fotbalové hřiště.
Sto deset let své existence si v příštím roce připomene vůz Benz 16/40 HP, který je jedním z obdivovaných skvostů v dopravní hale Národního technického muzea. Nyní, po skonu politika Karla Schwarzenberga, se setkává s ještě větší pozorností než obvykle. Tohle auto – a nikoliv značka nebo typ, nýbrž konkrétní vystavovaný vůz – je úzce spjato se Schwarzenbergovou rodinou; vlastně i s ním osobně. V dětství si v něm hrával – a jako dospělý rozhodl, že si muzeum automobil může ponechat.
Sto deset let své existence si v příštím roce připomene vůz Benz 16/40 HP, který je jedním z obdivovaných skvostů v dopravní hale Národního technického muzea. Nyní, po skonu politika Karla Schwarzenberga, se setkává s ještě větší pozorností než obvykle. Tohle auto – a nikoliv značka nebo typ, nýbrž konkrétní vystavovaný vůz – je úzce spjato se Schwarzenbergovou rodinou; vlastně i s ním osobně. V dětství si v něm hrával – a jako dospělý rozhodl, že si muzeum automobil může ponechat.
/FOTO/ Stoletý stroj na výrobu lahví, poslední svého druhu v Čechách, se v minulých dnech po náročném transportu zařadil mezi technické památky Muzea města Ústí nad Labem. Bezmála deset tun vážící kolos připomínající mnohorukého pavouka stěhovali muzejníci na dvakrát, první pokus zmařila nečekaně velká hmotnost zařízení.
/FOTO, VIDEO/ Pod chrámem, jehož jízda po kolejích vytvořila světový rekord, se skrývá ojedinělý industriální prostor. Reportér Deníku tam mohl sejít.
Den Válečných veteránů si město Hranice připomnělo společně s Vojenskou posádkou Hranice, Československou obcí legionářskou, Klubem vojenských důchodců, Sokolem Hranice a dalšími občany v sobotu 11. listopadu v 11 hodin u Mauzolea na Městském hřbitově.
Jedenáctý listopad je den věnovaný památce válečných veteránů a je připomínán na celém světě. Je vzpomínkou na ty, kteří ve světových válkách bojovali a položili životy za svobodu a nezávislost. Jedná se o připomínku 11. listopadu 1918, kdy bylo podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem (ve vagónu v Compiégne), čímž skončila první světová válka. V Břeclavi proběhl pietní akt již tradičně u pamětních desek na ZŠ Kupkova (tzv. žlutá škola). Za účasti představitelů města, armády, sokolů a dalších organizací.
/FOTOGALERIE/ Vyznamenáním hrdiny dvou světových válek se pomyslně uzavřela jedna z kapitol vyrovnání se s naší minulostí. Deníku to řekl historik a ředitel Hornického muzea v Příbrami Josef Velfl v souvislosti s tím, že mezi šesti osobnostmi, které o říjnovém státním svátku obdržely Řád Bílého lva, nechyběl ani Karel Mareš. Někdejší legionář a později letec, který nedobrovolně strávil poslední roky života na Příbramsku.
Karel Schwarzenberg byl dvořan bez malosti. Jeho loajalita neměla nic společného s poklonkováním.
/VIDEO, FOTO/ Na Olšanských hřbitovech se v neděli 12. listopadu uskutečnil pietní ceremoniál ke Dni vzpomínek, v angličtině Remembrance Sunday.
Jedenáctý listopad, den ukončení první světové války, je uctíván jako Den válečných veteránů a tak se právě na ně se na mnoha místech vzpomíná a nejinak tomu bylo v Klatovech.
V sobotu 11.11. v symbolických jedenáct hodin se u památníku obětem první světové války v parku před kolínským soudem uskutečnil pietní akt k uctění Dne válečných veteránů. Zahájil jej kapelník místní dechové hudby Kolíňanka Martin Kratochvíl fanfárou nazvanou Pozor zahranou na trubku.
/FOTO, VIDEO/ 80 let - tak dlouho čekala farnost v Novém Hrádku na Náchodsku na zvony, které by byly důstojnou součástí barokního kostela. Místo velkých zvonů zabavených ve světových válkách totiž zněly po desítky let jen dva malé. Nakonec pomohla dobročinná sbírka a anonymní dárce.
/45. OTÁZKA/ Na stolech mnoha domácností se 11. listopadu objevuje nejen svatomartinské víno, ale také tradiční svatomartinská pochoutka - husa. Proč se právě toto jídlo pojí se svatým Martinem? Na to odpovídá další díl seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí.
Paní Hildegarda Zebišová se narodila v Krnově 10. listopadu 1919. Jako jediný člověk může o sobě prohlásit: „Žiju v Krnově už 104 let“. V Domově pro seniory Krnov se v pátek 10. listopadu sešli gratulanti na oslavě 104 narozenin paní Zebišové. Za město Krnov jí přišla blahopřát místostarostka Monika Dudová a matrikářka Zuzana Hoferková.
/VIDEO/ Den veteránů, který připadá na 11. listopadu, uctili vojáci, představitelé města, žáci a veřejnost v pátek 10. listopadu u památníku Na Dubovci. Nechyběly ani květy vlčích máků na klopách, symbol památky veteránů.
Před 105 lety se v plebiscitu, organizovaném Americkou národní radou uherských Rusínů, vyslovily dvě třetiny hlasujících pro spojení s nově vzniklým Československem. V té době byla také jmenována první autonomní vláda Podkarpatské Rusi. Novou okupaci země pak o bez pár dnů dvacet let později předznamenala Vídeňská arbitráž.
Paní Hildegarda Zebišová se narodila v Krnově 10. listopadu 1919. Jako jediný člověk může o sobě prohlásit: „Žiju v Krnově už 104 let“. V Domově pro seniory Krnov se v pátek 10. listopadu sešli gratulanti na oslavě 104 narozenin paní Zebišové. Za město Krnov jí přišla blahopřát místostarostka Monika Dudová a matrikářka Zuzana Hoferková.
Praha 2 již tradičně uspořádala akci ke Dni válečných veteránů na náměstí Míru. Lidé si mohli prohlédnout vojenskou techniku nebo se dozvědět různé informace z vojenského prostředí.
V pátek 10. listopadu se vzpomínalo na válečné veterány. V Lounech se místem setkání staly Suzdalské náměstí se sochou neznámého bojovníka a pamětní desky v lounské sokolovně a gymnáziu.
U busty Františka Rasche, přerovského rodáka a vůdce vzpoury námořníků v Boce Kotorské, uctili v pátek dopoledne zástupci vedení města a spolků Den válečných veteránů. Na pietním vzpomínkovém shromáždění vyzdvihl historik Jiří Lapáček statečnost vojáků, kteří položili své životy za první a druhé světové války a připomněl významné osobnosti přerovského odboje.
Členové Československé obce legionářské Kladno se nejprve zúčastnili připomenutí Dne válečných veteránů před budovou kladenského gymnázia. Studenti této školy vyrobili 1914 vlčích máků. V 10:00 byly položeny věnce u pamětní desky věnované válečnému veteránovi generálporučíkovi Jaroslavu Selnerovi. Minutou ticha byla uctěna památka všech válečných veteránů a zazněla slovenská a česká hymna.
Nezapomínejme na hrdiny, kteří nám vybojovali svobodu. Den válečných veteránů si v pátek 10. listopadu dopoledne připomněli lidé před hlavní poštou na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích u pomníků západních letců RAF, kteří zahynuli za II. světové války.
Spirit of Ecstasy. Nejslavnější soška v automobilovém světě, za jejímž vznikem stojí milostný vztah. I její cesta na čelo kapoty vozů Rolls-Royce je velmi zajímavá. A pozor, kdo by se ji pokusil ukořistit, bude se hodně divit.
První světová válka má na svědomí definitivní rozpad starého světa a vznik světa nového. Právě zamyšlení nad jejím koncem i dopady je tak hlavním tématem aktuálního magazínu Víkend, který vychází v sobotu 11. listopadu. V pravidelné příloze Deníku tentokrát najdete i rozhovor s hvězdou šumperského festivalu Blues Alive Garrettem Duttonem či rady pro zahrádkáře.
Za několik dní uplyne 105 let od ukončení první světové války. Jako vzpomínku na oběti tohoto i ostatních válečných konfliktů novodobé historie oslaví mnoho zemí na celém světě tzv. Den válečných veteránů.
Před 110 lety řádila u Velkých jezer na hranici USA a Kanady největší bouře v dějinách oblasti. Živel měl více než 250 obětí. Meteorologům se s tehdejším vybavením nepovedlo sílu bouře včas odhalit, a tak vítr, déšť a sníh v takové intenzitě nikdo nečekal a ani se na ně nepřipravil. Nejhorší situace byla na jezerech. Vlny posílaly lodě i s jejich posádkami ke dnu jednu po druhé.
Válka v Kuvajtu, Bosně, Kosovu, Iráku nebo Afghánistánu. Také zde od počátku 90. let působili čeští novodobí váleční veteráni, z nichž někteří se v pátek 3. listopadu sešli v hotelu Royal naproti bývalým dělostřeleckým kasárnám v Budějovicích na setkání před Dnem válečných veteránů. Ten připadá na 11. listopadu, kdy v roce 1918 skončila I. světová válka.
/OBRAZEM/ V pátek 10. listopadu se od 11 hodin u památníku Na Dubovci ve Strakonicích uskuteční pietní akt u příležitosti blížícího se Dne válečných veteránů.
Původní návrhy na vybudování dálničního okruhu kolem Prahy sahají až do doby před první světovou válku. Plány na výstavbu Pražského okruhu se však významněji začaly rozvíjet teprve po roce 1989, a od té doby se jeho výstavba postupně projednávala, přepracovávala a realizována s různými problémy a různou mírou zpoždění.
Houbařská sezona začala před pár měsíci, na malou lekci z mykologie však nikdy není pozdě. První otrava houbami na našem území je doložena v roce 1018, z čehož plyne, že staří Slované s těmito tajuplnými organismy experimentovali už ve svých raných dějinách. A měli je rádi, na rozdíl od Němců, kteří jim přišli na chuť mnohem později. Holubinka, bedla, hřib, kozák, liška, muchomůrka – všechna ta jména mají praslovanské kořeny. Včetně samotného slova „houba“ („goba“), jež původně znamenalo – ano, správně: hubu, tedy lidská ústa.
