Město Trutnov i letos věnuje pozornost drobným, ale historicky cenným památkám. Postupně obnovuje památníky, boží muka i hroby významných osobností. Jedním z právě dokončených je návrat pomníku padlým dobrovolným hasičům z první světové války ve Lhotě u Trutnova.
Všímáte si svého okolí? Samozřejmě ano. Ale poznáte obec na Písecku jen podle detailů, které pro vás zachytil hledáček redakčního fotoaparátu? Zkuste to. Název obce můžete vybrat v nevýherní anketě na konci článku.
Kdysi chlouba Ostravy, dnes spíše ostuda. Zatím. Hotel Palace v centru města by se měl dočkat renesance. Na jeho místě by do pěti let měly vyrůst byty a menší hotel. Během komentované prohlídky, kterou zorganizoval klub Fiducia ve spolupráci s firmou Antracit, vlastníkem budovy, se návštěvníci mohli seznámit s historií místa a nahlédnout do útrob chátrajícího objektu.
Jméno Theodor Novák dnes zní jako ozvěna dávné minulosti. Přesto za sebou tento litoměřický rodák zanechal život plný služeb vlasti, jak na bojišti, tak u soudní stolice. Přes své zásluhy však upadl v zapomnění – a právě to se nyní snaží změnit Městské muzeum a galerie v Hlinsku.
Podobně, jako všech 11 chodských vsí, i Lhota oslavila významné jubileum. Samotná oslava je však jen třešničkou na dortu a také díkem za starosti s tím spojené. Přípravy jsou podrobeny plánům a možnostem obce, kde má hlavní slovo zastupitelstvo vedené panem starostou. Jako očitý svědek oslav v Mrákově, Postřekově a Pocinovicích musím říci, že laťka byla velmi vysoko! Každá obec má svoje zvyklosti i tradice a já hodnotím naši oslavu jako vydařenou.
O jihočeské vesničce Líšnice ležící poblíž železniční trati Tábor – Ražice existuje velmi málo písemných zmínek či dokumentů. Nejstarší písemnost, která Líšnici zmiňuje, pochází z roku 1480, i když dle archeologických nálezů zde bylo osídlení datováno již do 12. století.
Akademický sochař Miroslav Minks, restaurátor uměleckých děl, získal od ministerstva kultury grand na renovaci této stavby. Pod jeho vedením se začalo s obnažením základů, které vlastně ani nebyly, stavělo se přímo na zemi.
Oživené prohlídky na zámku v Blatné, sraz veteránu ve Volyni, setkání rodáků v Černěticích a charitativní volejbalový turnaj v Sedlici. Užijte si konec týdne na Strakonicku.
Zaniklá obec Slatina, která se rozkládala nedaleko od Tří Seker na Mariánskolázeňsku, opět ožije. Alespoň na jeden den při vzpomínkové akci. Ta se bude konat u příležitostí stého výročí od odhalení pomníku obětem 1. světové války ze Slatiny, tehdy nazývané Lohhäuser.
Sbor dobrovolných hasičů z Čejetic slavil v sobotu 26. července 120 let od svého založení. Na oslavách nechyběla vzpomínka na bývalé členy, slavnostní průvod a přehlídka hasičské techniky.
Přestála náročné časy druhé světové války i období, kdy musela být za minulého režimu zavřená. Trafika U Kapličky v Havlíčkově ulici v Bílovicích nad Svitavou na Brněnsku letos oslavila sto let od otevření. Nyní ji provozuje vnučka bývalého majitele Dagmar Hájková, která se v trafice snaží udržovat stejného ducha, jakého měla za jejího dědečka.
Stavbaři na okraji Trutnova obnovují loni zřícený kamenný most, který byl součástí zaniklé obce Debrné. Vybudování mostu vyjde téměř na tři miliony korun a hotovo má být do konce srpna. ČTK to řekla mluvčí trutnovské radnice Michaela Dědková. Obec Debrné zanikla po druhé světové válce po odsunu německy hovořících obyvatel. Radnice, která je investorem stavby, se snaží zvelebovat dochované pozůstatky zaniklé obce.
Loni počet obyvatel Česka, kteří se dožili sta a více let, poprvé překročil hranici tisíce lidí. Společnost by se na nárůst množství nejstarších seniorů, kteří mají své specifické potřeby, měla včas připravit, varují odborníci. Důležité je podle nich ale také to, aby se každý sám ještě před dosažením důchodového věku snažil co nejvíce pracovat na svém zdraví, a zůstal tak svěží, co nejdéle to půjde.
Město Chrudim obnoví vojenské pohřebiště U Václava z první světové války, kde byly pohřbeny desítky lidí. Oběti připomene cortenová deska, na ní budou jejich jména vypsaná. ČTK to řekla Petra Budilová z římsko-katolické farnosti v Chrudimi. Pohřebiště patří církvi, práce provede město.
Zbaveni majetku, zbaveni možnosti kandidovat do funkce hlavy státu a zbaveni dokonce i práva žít nadále v Rakousku. Tak skončili v roce 1919 Habsburkové, rod, jenž po staletí určoval rakouskou politiku. Takzvaný habsburský zákon, který někdejší panovníky střední Evropy vypověděl z jejich rodné země, pozbyl z větší části platnosti až v novém tisíciletí.
Všímáte si svého okolí? Samozřejmě ano. Ale poznáte obec na Písecku jen detailů, které pro vás zachytil hledáček redakčního fotoaparátu? Zkuste to. Název obce můžete vybrat v nevýherní anketě na konci článku.
Na naše pozvání přijeli horníci z 20 českých a německých hornických spolků. Letošní hornická slavnost se konala zejména na počest 30. výročí založení Hornicko-historického spolku. Při těchto kulatých výročích pořádáme také slavnostní hornický průvod, který z důvodů stavebních prací na Dukelské ulici byl letos podstatně kratší než při jiných výročích.
Město toho mělo v novém Československu mnoho zajímavého. Kuriózní střípky z místního života před 100 lety pro vás vybírá Jan Schinko, odborník na budějovickou historii. Tentokrát o Předním mlýnu. V roce 1925 získal Josef Havlíček živnostenský list na mlýn a obchod moukou. Předtím mlýn koupil.
Zájemci si budou moci v sobotu 19. července v Malém muzeu kovářství v Holešově na Kroměřížsku vyzkoušet práci kováře. Program, který představí také ukázky profesionálních technik, potrvá od 13:00 do 16:00. Vstupné je 50 korun, sdělila ČTK mluvčí Městského kulturního střediska Holešov Dana Podhajská.
Kilty, zvuk dud, deštivé počasí. Každoročně počátkem července se britský královský dvůr na několik dní přesouvá do Skotska, kde tím pádem ožívá oficiální skotská rezidence britského krále zámek Holyrood. I letos král Karel III. a královna Camilla prožili ve Skotsku událostmi nabité dny. Nová epizoda Královského deníku Elišky Gáfrikové přibližuje příběh takzvaného Holyroodského týdne.
Pracovní den se změnil v napínavé odpoledne pro dělníky, kteří vykonávají výkopové práce u Hadích lázní v Teplicích. Mezi zeminou objevili předmět, který rozhodně nepatřil mezi obvyklé nálezy – munici o velikosti asi 20 centimetrů.
Předseda České pirátské strany Zdeněk Hřib byl dalším hostem speciálního volebního podcastu Jiný pohled Kateřiny Perknerové. V hodinové debatě mimo došlo i na ožehavou otázku rovnoprávnosti mužů a žen. V tomto ohledu je Hřib nekompromisní. „S rovnoprávností mužů a žen je třeba to myslet vážně. Někteří muži si nevšimli, že společnost se začala proměňovat a jejich role už není, jako bývala,“ říká Hřib s odkazem na změnu, která začala v období první světové války, kdy ženy musely přebrat některé činnosti i profese, které před tím patřily výhradně mužům.
Sedmnáct čestných hrobů, jeden cenný náhrobek, lapidárium, sochy, památníky a další objekty se sakrální a funerální tématikou. Na pamětihodnosti na hlavním novojičínském hřbitově ukazuje nový informační panel.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Vítkovické nádraží má za sebou už více než 60 let historie. Momentálně prochází rekonstrukcí, která bude dokončena v polovině příštího roku. O minulosti, současnosti a nejisté budoucnosti byla víkendová komentovaná vycházka Nádraží Ostrava-Vítkovice: perla bruselského stylu, kterou provázel Petr Lexa Přendík, zakladatel projektu Ostravského pěšiny.
Kraj se pyšní atraktivními hrady, zámky, kostely i přírodními zajímavostmi, které každoročně přivábí tisíce návštěvníků a turistů. My vás ale chceme pozvat do míst, která jsou leckdy ukrytá, pozapomenutá, ale o to zajímavější a leckdy i tajemnější zážitky nabízejí.
To, že stoletou historii nejvyšší tuzemské soutěže zdobí sedm sezon německého Teplitzer FK 03, je známá věc. Jeden odehraný ročník DSV (Deutsche Sport Verein) Saaz ale patrně bude pro řadu fotbalových fanoušků novou informací. Rovněž se jednalo o německý klub, mezi elitou hrál v ročníku 1935/1936.
Mrakodrap na Americké ulici, Benešova i Masarykova škola, reprezentační budova Měšťanského pivovaru. To jsou některé ze staveb, jejichž autorem byl jeden z nejvýznamnějších architektů meziválečné Plzně Hanuš Zápal. Od jeho narození v Krašovicích na Plzeňsku letos v únoru uplynulo 140 let. U Branky ve Smetanových sadech bude až do 30. července k vidění výstava připomínající jeho život a dílo.
Všímáte si svého okolí? Samozřejmě ano. Ale poznáte obec na Písecku jen podle detailů, které pro vás zachytil hledáček redakčního fotoaparátu? Zkuste to. Název obce můžete vybrat v nevýherní anketě na konci článku.
/FOTO/ České muzeum stříbra v Kutné Hoře připomíná letošní 150. výročí narození kutnohorského rodáka, špiona Emanuela Viktora Vosky (1875 až 1960), který se zapsal do historie odboje první i druhé světové války. Až do ledna příštího roku je před budovou Hrádku k vidění venkovní výstava dobových fotografií, dokumentů i Voskova portrétu z ateliéru slavného fotografa Františka Drtikola.
Mezi Travčicemi a Hrdly hoří ve čtvrtek 3. července už druhým dnem les. Zásah hasičům značně komplikuje přítomnost staré válečné munice, několik kusů už ve středu pod žárem explodovalo. Zajímali jsme se, jak se nebezpečné předměty do přírody nedaleko Terezína dostaly a zda lidem v této lokalitě hrozí nějaké nebezpečí.
/FOTOGALERIE/ Přežil jsem zajetí v carském Rusku. Tak se jmenuje nová kniha spisovatelky Jaroslavy Barbary Sporkové, která vypráví o životním příběhu jejího dědečka v době 1. světové války. Křest se konal v neděli 22. června v čáslavské synagoze.
Ve dnech 26.–29. června se v Příbrami a jejím okolí uskutečnilo slavnostní setkání u příležitosti 110. výročí přátelství mezi českými městy a obcemi a italským údolím Valle di Ledro. Toto výjimečné partnerství, které započalo během první světové války, kdy příbramský kraj přijal válečné uprchlíky z Itálie, bylo připomenuto sérií ceremonií, kulturních akcí i dojemných vzpomínek.
Čeští potápěči a historici se ponořili k vraku italské přepravní lodě Firenze, kterou za druhé světové války potopila řecká ponorka. ČTK o tom informovalo sdružení Czech Diving Team, které se na tento druh historických průzkumů specializuje. Loď po první světové válce evakuovala první skupinu československých legionářů z Vladivostoku na ruském Dálném východě do Neapole.
Město toho mělo v novém Československu mnoho zajímavého. Kuriózní střípky z místního života před 100 lety pro vás vybírá Jan Schinko, odborník na budějovickou historii. Tentokrát o domě na rohu Lannovky a Nádražní, který koupil v roce 1925 hostinský Josef Chalupa. Původně to byl hotel Fried.
Černá barva se po roce znovu objevila na pamětní desce v dlažbě Krakonošova náměstí v Trutnově. Příznivci vojenské historie totiž vzpomínali na jednu z klíčových událostí v dějinách města. Prusko-rakouskou bitvu z roku 1866.
Přeborov, malebná víska nedaleko Milevska, se pyšní bohatou historií sahající až do 15. století. Od prvních zmínek o majetku milevského kláštera až po významné archeologické nálezy, obec nabízí pestrou paletu historických památek a kulturních akcí. Text o obci připravil Karel Kafka.
Dnes vyrazíme z Nové Paky na nenáročný, ale krásný 13kilometrový okruh po malebných silničkách Českého ráje. Čekají vás roubené chalupy v Úbislavicích, pohled na hrad Bradlec a zpáteční cesta přes Zboží a Brdo – přesně jak radí místní trasa “Brdský okruh”. Skvělý tip na odpolední vyjížďku.
Obec Svojšín v letošním roce oslaví 850 let od první písemné zmínky. V rámci významného výročí chystá také renovaci pomníku obětem války, který se v obci nachází.
Na Den pozemního vojska Bahna 2025 vyjedou v sobotu 21. června historické vlaky a autobusy. Fanoušci vojenské historie se mohou svézt z Plzně přes Rokycany do Mirošova dobovými osobními vozy taženými lokomotivou Hektor a pak do Strašic autobusy Karosa 700.
V pátek 13. června jsme strávili hodinu dějepisu netradičně. S průvodcem Tomášem v replice legionářské uniformy jsme se přesunuli v čase, do doby po skončení 1. světové války, a po Transsibiřské magistrále v Rusku Legiovlakem putovali s československými legiemi do Vladivostoku.
Generál Heliodor Prokop Píka byl československý voják a legionář, významný představitel zahraničního československého protinacistického odboje a po únorovém převratu oběť komunistického režimu.
Ve čtvrtek 16. června 1910 složil v Pardubicích pilotní zkoušku legendární první český aviatik inženýr Jan Kašpar. Do dějin českého létání se zapsal především úspěšným přeletem z Pardubic do Chuchle, který se uskutečnil v sobotu 13. května 1911, proslavil se ale už o rok dříve. V neděli 19. června 1910 uskutečnil na vojenském cvičišti v Pardubicích svůj první veřejný vzlet, na který se přišlo podívat kolem 22 tisíc lidí.
Na městském hřbitově v Novém Jičíně nechala radnice nainstalovat informační tabuli. Na ní návštěvníci rozlehlého pietního místa hned u hlavního vstupu uvidí přehledný plánek hřbitova, fotografie vybraných významných hrobů a památníků a jejich stručný popis.
Sídlištěm Dukla v Pardubicích nově prochází naučná stezka, která na devíti zastaveních přináší příběh jednoho z největších lazaretů ve střední Evropě. Rozkládal se za první světové války na 80 hektarech, později dřevěné baráky nahradily bytové cihlové domy. V neděli 15. června je to 110 let, kdy takzvaná Karanténa začala ve městě fungovat. ČTK to řekl vojenský historik Ivan Fuksa, který bude lidi na stezce provázet.
Loď naloženou až 200 tunami zlata a potopenou 7. června 1708 u břehů Kolumbie opět prozkoumaly dálkově ovládané ponorky. Badatelé nyní v nové studii na základě nálezů z okolí vraku potvrdili, že skutečně jde o slavné španělské plavidlo San José naložené jihoamerickými poklady.
V Parku Bedřicha Smetany ve Městě Albrechticích probíhá poslední etapa prací, jejichž cílem je obnova a další rozvoj lokality, aby byla pro návštěvníky ještě atraktivnější. Park oživí nové záhony s trvalkami a květinami, lavičky k odpočinku nebo terénní schodiště a mlatové cesty, které zpřístupní svažité části parku. Pokud práce nepřeruší počasí, má být dle smlouvy o dílo hotovo do konce července.
/FOTOGALERIE a VIDEO/ Většinu dne pršelo. Jenomže Fatra je tak nějak z podstaty nepromokavá a nikoho z návštěvníků to zjevně neobtěžovalo. Nedělní Den otevřených dveří připomněl devadesát let existence napajedelského podniku, který v roce 1935 zakládala firma Baťa.
Nedělní program Aviatické pouti na pardubickém letišti poznamenalo počasí. Kvůli bouři museli pořadatelé téměř na hodinu zcela přerušit program, návštěvníky na to předem upozornili. Škody napáchal zvláště vítr, který poničil některé stany včetně režie, lidé našli útočiště před počasím v leteckých hangárech, řekla ČTK Marie Schillerová z organizačního štábu. „Většina návštěvníků se schovala a zhruba po hodině byl program obnoven," uvedla Schillerová.