Kreativ

ŠTÍTEK: první světová válka

V Choceradech se sešli místní Sokolové, aby si připomněli smutné výročí událostí z roku 1941.

Večer sokolských světel. V Choceradech si připomněli smutnou událost

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Členové Tělocvičné jednoty Sokol Chocerady se sešli, aby si připomněli smutné výročí událostí z roku 1941. Tato vzpomínková akce, známá jako "Večer sokolských světel," připomíná oběti a odvahu členů sokolského hnutí, kteří byli během nacistické okupace pronásledováni, zatýkáni a vražděni.

K atentátu na jugoslávského krále Alexandra došlo 9. října 1934 ve chvíli, kdy král spolu s francouzským ministrem zahraničí Barthouem projížděl ulicemi Marseille. Bulharský atentátník Vlado Černozemski na vůz dvakrát vystřelil, zabil krále i ministra.

Smrt v přímém přenosu. Jugoslávského krále Alexandra I. zastřelili v Marseille

Před 90 lety zažil svět jedno úděsné déjà vu. Ulicemi města projíždělo auto s cizím státníkem, načež z davu přihlížejících vystoupil atentátník a vypálil na vůz několik smrtelných ran. Zdá se vám to povědomé? Jistě, tak přece zahynul v Sarajevu v roce 1914 rakouský následník trůnu Ferdinand. Jenže tentokrát se nepsal rok 1914, ale 1934, k atentátu nedošlo v Sarajevu, ale v Marseille, a obětí nebyl Ferdinand, nýbrž jugoslávský král Alexandr I. 

Pomník hraběnky Lubinské na městském hřbitově v Hodoníně.

Tajemný pomník hraběnky Lubinské v Hodoníně čeká zřejmě obnova. Díky dárci

/FOTO, VIDEO/ Až tajemně osamoceně stojí na hodonínském hřbitově pomník hraběnky Marie Lubinské. Nachází se ve vojenské části místa posledního odpočinku okresního města. Mezi památníkem obětem první světové války a pomníkem 387 tureckých vojáků, kteří ve stejném válečném konfliktu bojovali na rusko-rakouské frontě, ale domů se živí nevrátili. Obnovu pomníku umožní štědrý dárce. 

Město Plzeň udělilo Karlu Gottovi v roce 2009 čestné občanství

Výročí rodáků. Karel Gott zemřel před pěti lety, František Kovářík před 40

Plzeňský rodák herec František Kovářík měl na svém kontě desítky televizních i filmových rolích. Do srdce a paměti lidí se ale zapsal nejvíce legendární postavou profesora Hrbolka z komedie Marečku, podejte mi pero! Hlášky: No, nepotěšil jste mě, ale ani já vás nepotěším, i ta, která je obsažena v titulu filmu, zlidověly. Od smrtí významné české osobnosti uplyne 1. října 40 let. Také první říjnový den, ale před pěti lety, navždy odešel fenomenální zpěvák a mnohonásobný Zlatý slavík Karel Gott. Také on měl své kořeny v západočeské metropoli.

Památník obětem I. světové války v Městě Touškově byl v Městě Touškově odhalen 22. září společně s otevřením renovované zahrady za kostelem.

Do Města Touškova se po 76 letech vrátil památník obětem války

Na 7. červen letošního roku asi nikdy nezapomene starostka Města Touškova Kateřina Duchková. „Tak jsme Vám ho našli!“ „Koho?“ „No toho zakopanýho frajera!“, oznámili jí tehdy nález památníku obětem 1. světové války dělníci, kteří pracovali na úpravě zahrady za místním kostelem.

Stanislav Schneedorf (vpravo) s kamarádem a pomocníkem Josefem Marečkem u památky na Knížecích Pláních.

Stan Schneedorf má sto křížků. Po sto prvním pověsí řemeslo na hřebík

Sto plus jeden a končí. Milovník Šumavy a zachránce šumavských sakrálních památek Stanislav Schneedorf z Volar má jasný plán. Prý ho dokončí už letos. Sto první šumavský křížek už má dokonce i vytipovaný. Vlastně vybírá ze čtyř možností. Rozhodnutí, který ze čtyř to bude, padne možná už začátkem příštího týdne.

Expozice II. světová válka na Mostecku sídlí v objektu bývalého městského krematoria v areálu hřbitova v ulici Pod Koňským vrchem v Mostě.

Malé muzeum v Mostě funguje už 10 let. Ukazuje nejen bombardování chemičky

Nedávný nález a řízený odstřel letecké pumy v chemičce u Litvínova oživil zájem o válečnou historii. Tu dlouhodobě mapují členové spolku Severočeský letecký archiv Most, který se už deset let stará o Expozici 2. světové války na Mostecku. Toto muzeum zabírá dvě patra budovy bývalého krematoria na starém mosteckém hřbitově, kde je zároveň mezinárodní památník obětem války. Doprovodná expozice uceleně přibližuje místní dění v letech 1938 až 1945.

Plzeňský festival vína navštěvují tisíce lidí

Víkend potěší fanoušky filmu, cestování, hudby i historie

O víkendu mohou lidé na Plzeňsku vyrazit na filmový Festival Finále, návštěvu Měšťanské besedy přitom mohou spojit i s Plzeňským festivalem vína, který se koná nedaleko. Veletrh ITEP přináší nabídky aktivní dovolené, za historií lze vyrazit do Touškova, kde bude při otevření upraveného prostranství za kostelem odhalen zrenovovaný pomník obětem I. světové války, nebo do Mariánské Týnice na oživené prohlídky muzea. V Touškově se navíc chystají i Slavnosti chleba, ve Lhotě nedaleko Plzně Benátská noc, v Bezvěrově medový jarmark.

Branná soutěž v Sezemicích.

Vojáci učí děti přežít. Branná soutěž v Sezemicích prověřila krizové dovednosti

Děti z celého kraje se zúčastnily branné soutěže v Sezemicích. Ta zahrnovala různé disciplíny, včetně střelby, hašení požáru a lanové dráhy. Tentokrát soutěžní družstva vyrazila po stopách praporečníka Karla Bezdíčka, československého legionáře, který bojoval za 1. světové války v rámci francouzské Cizinecké legie a vyrůstal právě v Sezemicích. 

Řeka Malše v Českých Budějovicích v sobotu 14. září.

Sobota dopoledne na Malši: Lidé se zatím velké vody nebojí

Do Českých Budějovic má v sobotu ve večerních hodinách dorazit velká voda. Obyvatelé krajského města i všichni, kteří bydlí nebo pracují blízko Malše či Vltavy, o tom velmi dobře ví, mnozí i po zkušenostech z uplynulých povodní.

SDH Křižanovice.

Sto dvacet let Sboru dobrovolných hasičů. Slavili v Křižanovicích u Bučovic

/FOTO/ V Křižanovicích u Bučovic si připomněli sto dvacet let Sboru dobrovolných hasičů. V sobotu sedmého září zahájily oslavu hasičská technika, stejnokroje a dechová hudba Morkovčanka průvodem přes obec za sokolovnu, kde se všechno odehrávalo. K pomníku padlých v první světové válce byla položena kytice.

Bitva na Marně, ležení vojáků před Marsonem, 11. září 1914

Zázrak na Marně. Krvavý boj zachránil Paříž a změnil válku, vojáky vozily taxíky

Válka trvala sotva měsíc, přesto se zdálo, že je pro Francii ztracená. Němci se přehnali jako blesk neutrální Belgií, do francouzského vnitrozemí se zařízli jako nůž do horkého másla a začátkem září 1914 měli na dohled Paříž. Zdálo se, že zemi galského kohouta už může zachránit jenom zázrak. Ale jako několikrát v její historii, i nyní skutečně přišel. A změnil celý průběh první světové války.

Příslušník německé císařské armády Georg von Hantelmann, stíhací eso z první světové války, stojí vedle svého letounu Fokker D.VII. Věnec na vrtuli s číslovkou 20 připomíná Hantelmannův 20. sestřel.

Německé eso děsilo nepřátele. Vraždícím pytlákům ale stíhač Hantelmann neunikl

Svůj letoun zdobil velkou namalovanou lidskou lebkou, aby všichni věděli, s kým mají tu čest. Ve vzdušných soubojích 1. světové války dosáhl nejméně 25 vítězství. Během jednoho týdne sestřelil tři nepřátelská esa. Před 100 lety, 7. září 1924, se však německému stíhači Georgu von Hantelmannovi stalo osudným střetnutí s polskými pytláky.

Bývalý pivovar, zámek, velkostatek. Před deseti lety se v rámci církevních restitucí vrátil Řádu svatého Benedikta v Libočanech na Žatecku významný majetek.

Benediktýni obnovují majetek v Libočanech. Zámek ale musí počkat

/FOTO, VIDEO/ Bývalý pivovar, zámek, velkostatek, stovky hektarů zemědělské půdy. Před deseti lety se v rámci církevních restitucí vrátil Řádu svatého Benedikta v Libočanech na Žatecku významný majetek. Jeho finanční hodnotu ale snižovala dlouhodobá neúdržba, která se na některých objektech projevila. Nejstarší existující mnišský řád západního křesťanství se pustil do obnovy, do okolí obce například vrátil tradici pěstování chmele.

V kokonínském lesoparku začne dnes rozsáhlé kácení stromů. Ilustrační foto.

Lesopark v Kokoníně se mění. Zmizí desítky stromů, přibude nové jezírko

V kokonínském lesoparku začne 4. září rozsáhlé kácení stromů, které je součástí plánované revitalizace parku a opravy památníku 1. světové války. Odborníci odstraní více než padesát dřevin, což má být dokončeno do konce října. Magistrát žádá občany, aby v uvedeném termínu do lesoparku nevstupovali kvůli riziku úrazu.

Žďár nad Sázavou, rok1973 - slib pionýrů.

Takoví jsme byli: Fotky ze škol 50., 60. i 80. let

Letošní školní výuka začne 2. září. Děti usednou do moderně vybavených škol. Běžnou součástí výuky je práce na interaktivních tabulích a na počítači. Dříve ale mezi základní školní potřeby prvňáčků patřila malá břidlicová tabulka. Podívejte se, jak to vypadalo v českých školách. Nejstarší fotkou v přiložené fotogalerii je zřejmě snímek z roku 1918, ale najdete tam i fotky z 50., 60., 70. i 80. let 20. století. Podívejte se na české školství v průběhu desítek let. 

Práce na obnově Lázní Kyselka pokračují.

Ottův pavilon v Kyselce má opravenou kopuli. Hotová je i unikátní hrotnice

Zase o kousek dál postoupila náročná rekonstrukce velmi zchátralých Lázní Kyselka. Ty čítají několik památkově chráněných objektů, jimž se věnuje jen málo řemeslníků. Na víc nejsou peníze. Každá budova přitom potřebuje pomoc, a tak řemeslníci aktivně pracují hned na několika souběžně.

Mistr truhlář Jiří Hejtmánek proměňuje dubové a lipové kmeny v umělecká díla.

Mistr truhlář tvoří sochy motorovou pilou. Z dubů a lip vznikají umělecká díla

Z dílny v areálu bývalého zemědělského družstva v Olší u Tišnova zní zvuk motorové pily a line se vůně dřeva. Mistr truhlář Jiří Hejtmánek proměňuje dubové a lipové kmeny v umělecká díla. Jeho cesta k řezbářství vedla přes rodinné tradice a specializované kurzy. Dnes tvoří sochy na zakázku i pro veřejné prostory.

Kostel sv. Vavřince ve Stupně.

Cestami proměn. Hlas můžete dát kostelu sv. Vavřince ve Stupně

Cestami proměn, to je iniciativa stejnojmenného spolku, který každoročně mapuje úpravu zanedbaných míst v upravené a užitečné prostory. Napříč celou republikou a s velkým rozsahem rekonstrukcí: od rozkvetlých parků a čistých ulic přes zářící fasády domů až po upravené památky. Právě sem se řadí kostel svatého Vavřince v centru Stupna.

Vzducholoď amerického námořnictva USS Los Angeles (ZR-3) prolétá nad Manhattanem, New York City 1930

Vzducholoď Los Angeles byla pýchou Spojených států. Pomohla ale i Německu

Stala se zdaleka nejúspěšnější vzducholodí námořnictva Spojených států, navíc vzducholodí letadlovou, protože vedle mnoha jiných funkcí představovala vzdušnou základnu pro dvouplošníky. Její příběh je ale i příběhem znovuzrození německého „zeppelinového“ průmyslu po 1. světové válce, protože byla vyrobena v Německu. Od prvního vzletu námořní vzducholodě USS Los Angeles uplynulo právě sto let.

TJ Sebranice vs. TJ Sokol Dolní Újezd B.

FOTO, VIDEO: Blesková sebranická otočka, Morašice jako kolovrátek. Potřetí 3:0

/OKRESNÍ FOTBAL/ Trojlístek stoprocentních celků zůstal na špici nejvyšší okresní soutěže fotbalistů po třech odehraných kolech. Třetí výhru zapsaly Morašice, Pomezí a po tuhé bitvě s Moravskou Třebovou rovněž Mladějov. Ve III. třídě oslavil Koclířov návrat do svého rekonstruovaného areálu stylově, tedy vítězstvím a posunem na první místo, což je pro tamní klub událost vpravdě historická.

Budova 1. základní školy ve 40. letech. Foto: archiv Václava Hvězdy

Základní kámen 1. základní školy byl položen před 130 lety

Letos je tomu 130 let, co byl položen základní kámen rakovnické 1. základní školy v Rakovníku. Především starší a střední generace ji zná pod pojmem "Chlapecká", byla totiž určena právě chlapcům. Stavba v Martinovského ulici byla dokončena v roce 1895, a to v době, kdy prudce rostl počet obyvatel města a "Dívčí škola", která vznikla o devět let dříve, již přestávala dostačovat.

Slavný letec Charles Lindbergh. V roce 1927 se zapsal do dějin prvním sólovým přeletem Atlantského oceánu.

Let, který změnil dějiny: Lindberghovi k úspěchu pomohla i tragédie

V roce 1927 prvním sólovým přeletem Atlantského oceánu přepsal dějiny letectví. Během letu trvajícího přes 33 hodin bojoval sám se sebou. Po svém kousku se Američan se švédskými kořeny Charles Lindbergh stal celosvětovou celebritou a uznávaným odborníkem na letectví. Letec Lindbergh zemřel 26. srpna přesně před půlstoletím. 

V benešovském radničním sklípku je výstava ke 45. výročí okupace v roce 1968.

Okupace 1968 zasáhla tragicky i do osudů lidí z Benešovska

„Na břehu řeky roste tráva ostřice, prý přišli včas, však vtrhli jako vichřice, nad tichou zemí vrčí netopýři a národ němý tlučou oficíři.“ Slova jednoho z proslavených protestsongů Karla Kryla vystihují dokonale situaci, do níž se dostalo Československo po 21. srnu 1968.

Skršická brázda lákala i letos na atraktivní podívanou na historické hospodářské stroje, které se představily i v chodu. A k vidění byly také historické automobily.

Nostalgie starých časů. Nejen historické traktory drnčely na Skršické brázdě

Drnčení, hukot a 'odfukování' starých strojů se v sobotu neslo Skršicemi na Rychnovsku. Milovníci zemědělských pomocníků od dob našich dědů až do současnosti si tu dali sraz na Skršické brázdě, aby předvedli krasavce svých sbírek i v chodu. Přichystali tak atraktivní podívanou pro četné návštěvníky, mezi nimiž nechyběly starší ročníky, ale ani nejmladší generace. Traktory jsou tu díky partě jejich sběratelů fenoménem. I když nejen ty sem lákaly. Podívejte se na fotogalerii a videa.

Oslava 1. května, národního svátku práce, v Lustgartenu v Berlíně v roce 1933. Říšský prezident von Hindenburg a říšský kancléř Adolf Hitler jedou autem oslavit národní svátek práce v Lustgartenu, uvádí dobový popisek.

Z kancléře Vůdcem. Jak Adolf Hitler ovládl i poslední důležitý post v Německu

Před 90 lety padla poslední, byť v zásadě už jen formální, překážka k tomu, aby se z říšského kancléře Adolfa Hitlera stala definitivně hlava Německa. Po smrti německého prezidenta Paula von Hindenburga z prostředku léta 1934 sice Hitler de facto okamžitě převzal i roli prezidenta, ale 19. srpna onoho roku se konalo v Německu referendum, v němž obyvatelé země souhlasili s formálním sloučením rolí prezidenta a kancléře. Po něm si Hitler začal nárokovat titul Führer. Vůdce. 

Třídenní akce Den Brna připomenul historický milník jihomoravské metropole a obléhání Švédy v roce 1645.

Lišák de Souches ubránil Brno, při slavnostech znovu zuřila třicetiletá válka

Muškety, meče, nad hlavami vlají na dlouhých dřevěných žerdích prapory vojenských pluků. V brněnském parku Denisovy sady se v sobotu krátce po desáté hodině dopoledne šikují houfy ozbrojených bojovníků, chrastí nablýskanými kyrysy. Jsou jich zhruba dvě stovky. Nechybí ani ženy v nádherných dobových šatech. Vrací se v čase do první poloviny sedmnáctého století. Na třídenní městské slavnosti Den Brna si veřejnost připomíná historický milník, který výrazně ovlivnil následují vývoj jihomoravské metropole. Brňané tehdy po bezmála čtyřměsíčním obléhání uchránili město před Švédy.