Kreativ

ŠTÍTEK: první světová válka

Ilustrační foto

Tipy na víkend: Kam za podzimní zábavou?

Prodloužený víkend se ponese v duchu tradičních podzimních aktivit, nebude chybět ani dlabání dýní. Na pondělní státní svátek je připraven vzpomínkový den se zajímavým programem.

Střídání času - Ilustrační foto

ANKETA: Blíží se přechod na zimní čas. Jste pro zrušení střídání, nebo ne?

O poslední říjnové neděli bude navečer tma o hodinu dřív: v sobotu 26. 10. slunce v Českém Krumlově zapadá v 17.52, zatímco o den později, v neděli 27. října, už v 16.50. Hodiny v noci ze soboty na neděli přenastavíme o hodinu zpátky, ze tří na dvě, a vrátíme se tak k našemu základnímu, středoevropskému času (GMT+1h).

Změna času - Ilustrační foto

ANKETA: Změna času 2024 na Žďársku. Co si o ní myslíte?

Přetáčení ručiček hodin vyvolává na jaře i na podzim vždy rozporuplné reakce. Zatímco někteří oceňují více denního světla ráno, jiní kritizují narušení biorytmů a denního režimu. Co si o tématu myslíte vy, čtenáři Žďárského deníku? Hlasujte v naší anketě!

Výstava Svoboda, romantika, kamarádství… 90 let trampingu v Jizerských horách v Severočeském muzeu v Liberci.

Fenomén v Jizerkách slaví 90 let. Tramping přibližuje výstava v muzeu i kronika

Vlastní slang, „rituály“, pravidla i specifická móda a kultura. Tím vším se vyznačuje tramping, který patří mezi typicky české fenomény. I v našem regionu a historii zanechal velmi výraznou stopu. Přibližuje ji výstava v Severočeském muzeu v Liberci, která nese název Svoboda, romantika, kamarádství… 90 let trampingu v Jizerských horách.

Výstava Svoboda, romantika, kamarádství… 90 let trampingu v Jizerských horách v Severočeském muzeu v Liberci.

Fenomén v Jizerkách slaví 90 let. Tramping přibližuje výstava v muzeu i kronika

Vlastní slang, „rituály“, pravidla i specifická móda a kultura. Tím vším se vyznačuje tramping, který patří mezi typicky české fenomény. I v našem regionu a historii zanechal velmi výraznou stopu. Přibližuje ji výstava v Severočeském muzeu v Liberci, která nese název Svoboda, romantika, kamarádství… 90 let trampingu v Jizerských horách.

Lenka Fejtová a její psí mazlíčci.

Obří mazlíčkové. Pár z Opavska chová novofundlanské psy a boduje na výstavách

Novofundlandský pes je pořádně velké psí plemeno. Manželé Fejtovi z Benkovic na Opavsku si ho zamilovali natolik, že se začali věnovat jeho chovu. Jejich chovatelská stanice Angels Gaboo si získala renomé nejen v Česku, ale i v zahraničí, třeba ve Finsku nebo Izraeli. Tito psi jsou známí svou mohutností a přívětivou a oddanou povahou.

Výstava Svoboda, romantika, kamarádství… 90 let trampingu v Jizerských horách v Severočeském muzeu v Liberci.

Fenomén v Jizerkách slaví 90 let. Tramping přibližuje výstava v muzeu i kronika

Vlastní slang, „rituály“, pravidla i specifická móda a kultura. Tím vším se vyznačuje tramping, který patří mezi typicky české fenomény. I v našem regionu a historii zanechal velmi výraznou stopu. Přibližuje ji výstava v Severočeském muzeu v Liberci, která nese název Svoboda, romantika, kamarádství… 90 let trampingu v Jizerských horách.

Vandrovníčci ze Kdyně a Chodící Chodové poznávali Tachovsko

Vandrovníčci ze Kdyně a Chodící Chodové poznávali Tachovsko

Informační centrum Domažlice připravuje pravidelné zájezdy za poznáváním krásných míst po okolí. Krásný říjnový den připadl na výlet do Stříbra a Černošína, kam se vydalo 45 turistů, kteří se přihlásili do seznamu paní Ludmile Brychové z MIC Domažlice. Když je krásné počasí, vždycky je výprava úspěšná.

Dioráma s preparovanými a vycpanými lidožrouty od řeky Tsavo dnes tvoří jednu z nejznámějších expozic přírodovědného muzea v Chicagu

Lidožraví lvi z Tsava vraždili dělníky. Teď test DNA odhalil, kolik lidí sežrali

Obávaní predátoři před více než 120 lety několik měsíců vraždili dělníky stavějící železniční most přes keňskou řeku Tsavo. Dosud se však nevědělo, kolik životů lvi mohli mít na svědomí. Nejnovější studie vláken kořistí konečně přiblížila možný počet sežraných lidí, zároveň zjistila, čím dalším se zvířata živila.

Po stranách pomníku a za ním jsou černé žulové desky s ve zlatě vyrytými jmény obětí 1. světové války. Jejich hledání se ujal Peter Kurek.

Jména obětí války na pomník hledal Peter Kurek i díky vlastní rodině

Pokud vás kroky zavedou ke spodní vstupní bráně hřbitova sv. Václava ve Strakonicích, jistě si povšimnete nové podoby pomníku padlým. Nejen, že září novotou, ale kromě hlavní desky jsou po jeho stranách a za ním černé žulové desky s ve zlatě vyrytými jmény obětí 1. světové války. Je jich 167 a co jméno, to příběh.

Ilustrační foto.

OKO položí první Kameny zmizelých na počest rodiny Altschulů

Závěr října bude v Opavské kulturní organizaci (OKO) patřit vzpomínce na rodinu Altschulů. Její odkaz je v Opavě stále patrný a od 31. října bude ještě viditelnější – zástupci OKO odhalí první Kameny zmizelých a v následné přednášce  připomenou příběh firmy a prodejny Altschul. Účast na pietní akci přislíbili také příbuzní rodiny.

Obnova čakovických varhan.

V současné době probíhá obnova varhan v kostele sv. Remigia v Čakovicích

Jak uvádí webové stránky čakovické farnosti: „Tučkovy varhany v Čakovicích patří k velkým dvoumanuálovým romantickým nástrojům z počátku 20. století. Nástroj se dochoval zcela v původním stavu, vyhnula se mu rekvizice cínových píšťal za I. světové války i pozdější módní nestylové úpravy zvuku v duchu barokního ideálu.

Do obnovy Vyhlídky na Práchni se pustili místní dobrovolníci. S malebným místem, kde bývala sjezdovka, mají velké plány.

Z pusté sjezdovky na Práchni vzniká turistický magnet s výhledem na Krkonoše

/FOTO, VIDEO/ Na Vyhlídce na Práchni se po více než 40 letech opět otevírá dechberoucí pohled do krajiny díky úsilí skupiny dobrovolníků. Ti se pustili do obnovy zarostlého kopce, odstranili náletové dřeviny a vzrostlé stromy, a tím vrátili místu jeho původní kouzlo. Nyní plánují další vylepšení, včetně umístění laviček, mapy a dřevěného srdce, které přilákají turisty i místní obyvatele.

Ze vzpomínkové slavnosti s názvem Pocta Josefu Hegenbartovi v Červených Janovicích.

Hudební legenda ožila. Bývalí žáci vzpomínali na kapelníka Hegenbarta

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Vzpomínkové setkání, které vrátilo přítomné do časů, kdy muzikanti pod vedením svého učitele a kapelníka Josefa Hegenbarta společně tvořili nezapomenutelnou kapitolu hudebního života obce, se uskutečnilo v sobotu 12. října v Červených Janovicích. Slavnost na počest významné osobnosti přilákala mnoho jeho bývalých žáků z blízkého i vzdálenějšího okolí.

V Choceradech se sešli místní Sokolové, aby si připomněli smutné výročí událostí z roku 1941.

Večer sokolských světel. V Choceradech si připomněli smutnou událost

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Členové Tělocvičné jednoty Sokol Chocerady se sešli, aby si připomněli smutné výročí událostí z roku 1941. Tato vzpomínková akce, známá jako "Večer sokolských světel," připomíná oběti a odvahu členů sokolského hnutí, kteří byli během nacistické okupace pronásledováni, zatýkáni a vražděni.

K atentátu na jugoslávského krále Alexandra došlo 9. října 1934 ve chvíli, kdy král spolu s francouzským ministrem zahraničí Barthouem projížděl ulicemi Marseille. Bulharský atentátník Vlado Černozemski na vůz dvakrát vystřelil, zabil krále i ministra.

Smrt v přímém přenosu. Jugoslávského krále Alexandra I. zastřelili v Marseille

Před 90 lety zažil svět jedno úděsné déjà vu. Ulicemi města projíždělo auto s cizím státníkem, načež z davu přihlížejících vystoupil atentátník a vypálil na vůz několik smrtelných ran. Zdá se vám to povědomé? Jistě, tak přece zahynul v Sarajevu v roce 1914 rakouský následník trůnu Ferdinand. Jenže tentokrát se nepsal rok 1914, ale 1934, k atentátu nedošlo v Sarajevu, ale v Marseille, a obětí nebyl Ferdinand, nýbrž jugoslávský král Alexandr I. 

Pomník hraběnky Lubinské na městském hřbitově v Hodoníně.

Tajemný pomník hraběnky Lubinské v Hodoníně čeká zřejmě obnova. Díky dárci

/FOTO, VIDEO/ Až tajemně osamoceně stojí na hodonínském hřbitově pomník hraběnky Marie Lubinské. Nachází se ve vojenské části místa posledního odpočinku okresního města. Mezi památníkem obětem první světové války a pomníkem 387 tureckých vojáků, kteří ve stejném válečném konfliktu bojovali na rusko-rakouské frontě, ale domů se živí nevrátili. Obnovu pomníku umožní štědrý dárce. 

Město Plzeň udělilo Karlu Gottovi v roce 2009 čestné občanství

Výročí rodáků. Karel Gott zemřel před pěti lety, František Kovářík před 40

Plzeňský rodák herec František Kovářík měl na svém kontě desítky televizních i filmových rolích. Do srdce a paměti lidí se ale zapsal nejvíce legendární postavou profesora Hrbolka z komedie Marečku, podejte mi pero! Hlášky: No, nepotěšil jste mě, ale ani já vás nepotěším, i ta, která je obsažena v titulu filmu, zlidověly. Od smrtí významné české osobnosti uplyne 1. října 40 let. Také první říjnový den, ale před pěti lety, navždy odešel fenomenální zpěvák a mnohonásobný Zlatý slavík Karel Gott. Také on měl své kořeny v západočeské metropoli.

Památník obětem I. světové války v Městě Touškově byl v Městě Touškově odhalen 22. září společně s otevřením renovované zahrady za kostelem.

Do Města Touškova se po 76 letech vrátil památník obětem války

Na 7. červen letošního roku asi nikdy nezapomene starostka Města Touškova Kateřina Duchková. „Tak jsme Vám ho našli!“ „Koho?“ „No toho zakopanýho frajera!“, oznámili jí tehdy nález památníku obětem 1. světové války dělníci, kteří pracovali na úpravě zahrady za místním kostelem.

Stanislav Schneedorf (vpravo) s kamarádem a pomocníkem Josefem Marečkem u památky na Knížecích Pláních.

Stan Schneedorf má sto křížků. Po sto prvním pověsí řemeslo na hřebík

Sto plus jeden a končí. Milovník Šumavy a zachránce šumavských sakrálních památek Stanislav Schneedorf z Volar má jasný plán. Prý ho dokončí už letos. Sto první šumavský křížek už má dokonce i vytipovaný. Vlastně vybírá ze čtyř možností. Rozhodnutí, který ze čtyř to bude, padne možná už začátkem příštího týdne.

Expozice II. světová válka na Mostecku sídlí v objektu bývalého městského krematoria v areálu hřbitova v ulici Pod Koňským vrchem v Mostě.

Malé muzeum v Mostě funguje už 10 let. Ukazuje nejen bombardování chemičky

Nedávný nález a řízený odstřel letecké pumy v chemičce u Litvínova oživil zájem o válečnou historii. Tu dlouhodobě mapují členové spolku Severočeský letecký archiv Most, který se už deset let stará o Expozici 2. světové války na Mostecku. Toto muzeum zabírá dvě patra budovy bývalého krematoria na starém mosteckém hřbitově, kde je zároveň mezinárodní památník obětem války. Doprovodná expozice uceleně přibližuje místní dění v letech 1938 až 1945.

Plzeňský festival vína navštěvují tisíce lidí

Víkend potěší fanoušky filmu, cestování, hudby i historie

O víkendu mohou lidé na Plzeňsku vyrazit na filmový Festival Finále, návštěvu Měšťanské besedy přitom mohou spojit i s Plzeňským festivalem vína, který se koná nedaleko. Veletrh ITEP přináší nabídky aktivní dovolené, za historií lze vyrazit do Touškova, kde bude při otevření upraveného prostranství za kostelem odhalen zrenovovaný pomník obětem I. světové války, nebo do Mariánské Týnice na oživené prohlídky muzea. V Touškově se navíc chystají i Slavnosti chleba, ve Lhotě nedaleko Plzně Benátská noc, v Bezvěrově medový jarmark.