Kreativ

ŠTÍTEK: První světová válka

Policisté zasahují v Nemocnici Motol.

Dopady kauzy Motol: Legionáři chtějí zbavit předsedu Budinského funkcí

Československá obec legionářská se chce rozloučit s předsedou Pavlem Budinským kvůli jeho spojování s korupční kauzou v motolské nemocnici. Přestože se obvinění netýkají jeho působení ve spolku, vedení se obává o dobré jméno. Budinský má čas do soboty, aby sám rezignoval – jinak se bude jednat o jeho odvolání.

Na budějovickém náměstí č. 21 byla vinárna Františka Štropa. Říkalo se jí U Krobiána.

Budějovice před sto lety, díl 53. Do vinárny ke Štropovi chodil i Jan Werich

Město toho mělo v novém Československu mnoho zajímavého. Kuriózní střípky z místního života před 100 lety pro vás vybírá Jan Schinko, odborník na budějovickou historii. Tentokrát o vinárně na náměstí č. 21, která měla v průběhu času několik názvů. „V paměti je ještě vinárník František Štrop, který se zasloužil o silný hovorový název vinárny U Krobiána," říká Jan Schinko.

Partyzánský pomník na Novoměstsku, ilustrační foto.

Zapomenutí hrdinové ožívají v Novém Městě. Partyzánská stezka boří mýty o válce

V Novém Městě na Moravě na Žďársku a na několika dalších místech je lidem k dispozici dvoudílný tištěný mapový průvodce Partyzánská stezka. Na 80 kilometrech propojuje historická místa protifašistického odboje na Českomoravské vrchovině. Je dílem badatele Martina Pfanna, který druhý díl průvodce vydal u příležitosti dnešního 125. výročí narození romského partyzána podílejícího se i na osvobozování Bystřice nad Pernštejnem Josefa Serinka.

Reportér Deníku Luboš Palata navštívil německé město Hof.

Rozervané Německo: Znudění migranti v bavorském Hofu a Pan párkař Samat

/Od zvláštního zpravodaje v Německu/ Německo bude v neděli volit. Předčasně, do Bundestagu neboli Německého spolkového sněmu. V sérii reportáží se reportér Deníku podívá do různých regionů země, aby zjistil, co bude pro Němce z různých částí spolkové republiky u voleb rozhodující. Jako první navštívil město Hof, které leží poblíž západočeských hranic. 

Základní kámen kostela barákové kolonie

Nad zříceným stropem v Chocni se ukrýval základní kámen kostela barákové kolonie

/SOUČASNÉ I ARCHIVNÍ FOTO/ Přesně před týdnem, 12. února, došlo v Chocni k nečekanému nálezu. Přispěla k tomu nešťastná okolnost: lednové zřícení stropu ve zdejším objektu městské správy budov. Při stabilizačních pracech byl na půdě domu objeven a identifikován ztracený základní kámen táborového kostela z C. a k. barákové kolonie vystěhovalecké, která v Chocni jako uprchlický tábor především Poláků fungovala během první světové války. Základní kámen pochází z roku 1914 a při poválečném stěhování sbírek se na něj nejspíš zapomnělo.

Vzpomínka na známého kylešovického rodáka Jóžu Davida.

Vzpomínka na známého kylešovického rodáka Jóžu Davida

Pietním aktem u památníku Jóži Davida v městské části Kylešovice si opavská Jednota československé obce legionářské připomene v pátek 21. února od 10 hodin již 141. výročí narození tohoto legionáře, politika a novináře, jehož rodný dům s číslem 22 stojí v ulici nesoucí jeho jméno.

Španělská chřipka je dodnes považována za nejhorší pandemii všech dob.

Válečná cenzura tutlala oběti chřipky, za 25 týdnů bylo už 25 milionů mrtvých

Španělská chřipka řádila mezi lety 1918 až 1920, proběhla v několika vlnách a vybrala si na desítky milionů životů, někdo mluví až o stovce miliónů. Velkou část zemřelých tvořili lidé ve věku 20 až 40 let. Co se to dělo, proč se chřipce říká mylně španělská a byla šance, aby se tak strašně nešířila? To jsou otázky, které dodnes vrtají hlavou množství lidí.

Portrét ústeckého námořníka Franze Merwitze.

Výstava o mořeplavbě připomene v muzeu námořníky z Ústí i městskou ponorku

Věděli jste, že suchozemské Ústí nad Labem je spojené nejen s lodní, ale i námořní plavbou? Dokonce mělo nejen své námořníky, ale i vlastní ponorku. Na to upomíná výstava Oblastního muzea v Ústí nad Labem. Jedním z exponátů výstavy je modrá námořní čepice se jménem lodi KuK Maria Theresia. Připomíná osud rodilého Ústečáka Franze Merwitze. Po vzoru otce se vyučil zedníkem, avšak od řemesla přešel k službě na železnici.

Obrovskému zájmu veřejnosti se těšila výstava plastikových a papírových modelů Plastic Party Přerov, která se konala v sobotu v klubu Teplo na Horním náměstí. Lidé mohli obdivovat na šest set modelů.

Výstava Plastic Party Přerov přitáhla stovky návštěvníků. Davy proudily od rána

S obrovským zájmem veřejnosti se setkala výstava plastikových a papírových modelů Plastic Party Přerov, která se konala v sobotu 15. února v klubu Teplo na Horním náměstí. Prohlédnout si zmenšeniny bojových letounů, válečných lodí nebo dioramata dorazily během dne stovky návštěvníků z různých koutů republiky, ale i ze zahraničí - Slovenska nebo Polska.

Nový zvon se představil v Kouřimi 9. 2. 2025

Vítej doma, Apoleno! Kouřim má nový zvon. Původní se stal obětí světové války

/VIDEO/ Renesanční zvonice v Kouřimi na Kolínsku získala nově odlitý zvon Apolena, původní byl zrekvírovaný za první světové války. O navrácení zvonu usiloval poslední roky spolek Kouřimští zvoníci. Na jeho výrobu zřídil veřejnou sbírku, v níž se sešlo přes 565.000 korun. Slavnostní průvod se zvonem na valníku taženém koňmi dorazil dnes v poledne od Pražské brány ke kostelu, svěcení zvonu si nenechaly ujít davy lidí. Zatím bude umístěný v kostele, jeho vyzdvižení na zvonici je plánováno později.

Oblíbená pizza slaví svůj sváteční den. Ilustrační foto.

Pizza v neděli slavila. Nejoblíbenější na Ostravsku? Vyjádřete se v anketě

/ANKETY/ Málokdo ví, že celosvětově milovaná, do křupava vypečená italská pochoutka, slaví 9. února svůj mezinárodní den. Ano, právě dnes je Mezinárodní den pizzy. A možná je toho, co o pizze nevíte, mnohem víc… Deník při této příležitosti připravil několik anket. Jakou pizzu máte nejraději, chodíte rádi do pizzerií, a jak si ji případně připravujete doma? Řekněte nám, jak je to s pizzou na Ostravsku.

Oblíbená pizza slaví svůj sváteční den. Ilustrační foto.

Pizza v neděli slavila. Nejoblíbenější na Opavsku? Vyjádřete se v anketě

/ANKETY/ Málokdo ví, že celosvětově milovaná, do křupava vypečená italská pochoutka, slaví 9. února svůj mezinárodní den. A možná je toho, co o pizze nevíte, mnohem víc… Deník při této příležitosti připravil několik anket. Jakou pizzu máte nejraději, chodíte rádi do pizzerií, a jak si ji případně připravujete doma? Řekněte nám, jak je to s pizzou v Opavě.

Potštát: Město, které obsadil Wehrmacht

Potštát: Malé město s pohnutou historií

Necelých dvanáct kilometrů na sever od Hranic, proti proudu říčky Veličky najdeme malé městečko s bohatou historií, spoustou památek a krásnou přírodou. Tentokrát, milí čtenáři, zavítáme do centra celé oblasti, kterou tak často společně navštěvujeme, do města Potštát.

Vladimíra Jakouběová v expozici.

Pojizeří ožívá v nové expozici. Turnovské muzeum investovalo skoro dva miliony

V turnovském muzeu se po více než 40 letech dočkala modernizace expozice lidové kultury v Pojizeří, která nyní nabízí nejen historické poklady, ale i nové akvizice. Reinstalace, která stála téměř 1,8 milionu korun, zachovává tradiční obsahovou linii, avšak přináší svěží estetický zážitek díky spolupráci s výtvarníkem Matějem Bártou.

Vladimíra Jakouběová v expozici.

Pojizeří ožívá v nové expozici. Turnovské muzeum investovalo skoro dva miliony

V turnovském muzeu se po více než 40 letech dočkala modernizace expozice lidové kultury v Pojizeří, která nyní nabízí nejen historické poklady, ale i nové akvizice. Reinstalace, která stála téměř 1,8 milionu korun, zachovává tradiční obsahovou linii, avšak přináší svěží estetický zážitek díky spolupráci s výtvarníkem Matějem Bártou.

Muzeum železné opony v Rozvadově.

Rozvadov proměnil bývalou celnici v muzeum. Exponáty zaujaly i v zahraničí

Rozvadov na Tachovsku byl svého času jedním z nejznámějších hraničních přechodů mezi Východem a Západem. V budově bývalé celnice nyní mohou lidé zavzpomínat na jednotlivá období československé historie od první světové války po sametovou revoluci. Vzniklo zde Muzeum železné opony, které nabízí unikátní písemnosti a přes tisíc exponátů. K vidění je například telefon prezidenta Gustáva Husáka, zbraně, uniformy, funkční vojenská vysílačka či replika Masarykova psacího stolu. 

Práce na odkrývání šachty v Kohnově mlýně v Třebíči, kde byla zakopána těla zavražděných bratrů Polických.

Kanibalismus v Třebíči? Vyšetřování vražd odhalilo děsivé detaily

Přesně před sto lety, 6. února 1925, začalo v Třebíči vyšetřování vražd, které neměly obdoby nejen v rámci Československa. Ten den vyšetřovatelé začali pátrat po tělech zakopaných v Kohnově mlýně, v dnešní ulici Na Potoce. Případ však dodnes zůstává obestřen tajemstvím. Kolik vlastně bylo zavražděných?

Výstava Továrna na fezy Strakonice 1899-1945 představí historii strakonické továrny na fezy.

Plány budov i staré fotky. Strakonický archiv odhalí historii továrny na fezy

Historii strakonické továrny na fezy představí výstava, kterou můžeme od 14. února do 31. března 2025 vidět v budově Státního okresního archivu Strakonice. Návštěvníci si budou budou moci prohlédnout celou řadu zajímavých dokumentů, které mapují historii podniku v první polovině 20. století. K vidění budou například fotografie výrobků, dobové ceníky nebo plány továrních budov. Připomenut bude i fenomén fezových nálepek, jež se staly vášní celé řady sběratelů.

Zimní hlídka finanční stráže na jihočeské hranici ve 20. letech.

Financové a pašeráci. Sloužil váš předek u finanční stráže? Ozvěte se nám

Po celou éru první republiky střežila finanční stráž její hranice proti podloudníkům všeho zboží, odhalovala celní přestupky a podvody, stíhala dezertéry a zločince prchající za hranici a spolupůsobila při vojenské ostraze hranic. Právě v kritickém roce 1938 se finančníci stali páteří jednotek Stráže obrany státu, které nesly v září toho roku hlavní tíhu bojů se Sudetoněmeckým Freikorpsem, jak píše autor článku Jan Ciglbauer, který připravuje o finanční stráži knihu.

Nuselská radnice s bustou připomínající památku generála Karla Kutlvašra.

Od legionáře k vězni. Pohnutý osud generála Kutlvašra připomněl pietní akt

Pietní akt v pondělí 27. ledna u Nuselské radnice připomněl 130. výročí narození generála Karla Kutlvašra – významné postavy československého odboje. Sehrál klíčovou roli čele Pražského povstání v roce 1945; po druhé světové válce pak měl pohnutý osud. Byl uvězněn – ve vykonstruovaném procesu původně dostal doživotní trest – a nakonec skončil jako noční vrátný v nuselském pivovaru.

100 let od tzv. Sedmidenní války mezi Českem a Polskem o slezské území připomněla v sobotu odpoledne rekonstrukce válečné bitvy, která se konala v polském Skočově za účasti polských i českých vojensko-historických skupin.

Masaryk chtěl dát Polákům ťafku. Sedmidenní válku s Polskem vedli Češi z Ostravy

V lednu 1919 přerostl územní spor o Těšínské Slezsko v otevřený válečný konflikt mezi tehdejším Československem a Polskem a poznamenal region a vztahy mezi oběma národy na dlouhá desetiletí. Čeští legionáři vedli své bitvy z Moravské Ostravy. Během sedmidenní války v krutých mrazech padly stovky vojáků, Čechoslováci měli převahu a jejich osvobozovací postup zastavila až intervence vítězných mocností první světové války.

Poznáte, kde jsme fotili?

Hádanka z Písecka: Poznáte, kde jsme fotili?

Všímáte si svého okolí? Samozřejmě ano. Ale poznáte obec na Písecku jen podle detailů, které pro vás zachytil hledáček redakčního fotoaparátu? Zkuste to. Název obce můžete vybrat v nevýherní anketě na konci článku.

Poznáte obec na Vysočině?

Další skryté poklady kolem Pelhřimova: poznejte všechna místa z videokvízu

/VIDEOKVÍZ, 2. SÉRIE/ Přinášíme vám druhý díl z naší série videokvízů. V okolí Pelhřimova a na Pelhřimovsku a v blízkém okolí ještě zbývá plno krásných, a přitom málo známých míst, která stojí za návštěvu. Prohlédněte si je v druhé sérii našich oblíbených videokvízů a zkuste uhodnout názvy míst, kde jsme natáčeli.

Vrak vzducholodi LZ 39 velitele kapitána dr. Lempertze po nuceném návratu do Německa, kde se po nouzovém přistání zhroutila

Den, kdy začala nová zlá éra válčení. Zepelíny bombardovaly britská města

Byla noc na 20. ledna roku 1915, v Evropě už bezmála půl roku zuřila krvavá válka. Krátce před Vánoci, 16. prosince 1914, se s ní poprvé zblízka seznámily i britské přístavy Hartlepool, Scarborough a Whitby, protože na ně začaly z volného moře pálit válečné lodě německé flotily. Nikdo ale nebyl připraven na hrůzu, která se měla onu osudnou lednovou noc snést z oblohy. Poprvé, ale nikoli naposled.

Davy lidí chvátají do Portugalské banky, aby si vyměnily nekryté duplicitní 500escudové bankovky, podvodně vytištěné v roce 1925 v rámci rafinované akce mezinárodních podvodníků. Akce mohla zničit portugalskou měnu a umožnit hochštaplerům zmocnit se země.

Slavný případ z Dobrodružství kriminalistiky má sto let. Mohl zničit Portugalsko

Sto let starý příběh z Portugalska se musel odehrát, protože kdyby si ho někdo vymyslel, nikdo by mu asi neuvěřil. Skupina hochštaplerů, kterou vedl teprve 28letý Alves dos Reis, dokázala rafinovaně připraveným podvodem zmást firmu tisknoucí část bankovek portugalského státu, a pořídit si tak duplicitní sérii už jednou vydané měny. S těmito penězi pak málem ovládla národní Portugalskou banku a zničila stát.