Kreativ

ŠTÍTEK: První světová válka

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice.

Z historie rakovnických hřbitovů: po velkém moru byla postavena kaple sv. Rocha

/FOTOGALERIE/ Rakovnický městský hřbitov byl založen v šestnáctém století. Za městskými hradbami, kam byl v roce 1575 přesunut z původního místa v centru města, v prostoru kolem kostela sv. Bartoloměje. Jeho dominantou je kostel Nejsvětější Trojice se zvonicí, obě stavby tam vyrostly v roce 1585, tedy pár let po vzniku hřbitova.

Walt Disney vtrhl se svou značkou do filmového světa v roce 1923

Walt Disney. Sto let zázraků a radosti - první díl: Jak to všechno začalo

Jako malý o hračkách jen snil. Tvrdě dřel na rodinné farmě, pásl prasata, prodával sladkosti u vlaku, ve čtyři ráno roznášel ve sněhu noviny. Ještě pár týdnů před smrtí ho strašily sny, v nichž se propadá po krk do závějí. Možná, že kdyby měl Walt Disney hravější dětství, nespatřily by slavné disneyovky světlo světa. Kdo ví. 16. října každopádně uplyne sto let od chvíle, kdy jeho studio vtrhlo do filmového světa. Deník připravil seriál, v němž se ohlíží za důležitými momenty slavné značky. Najdete ho na stránkách novin i webu každý týden.

Kameník Josef Sotona z Velkého Chvojna získal druhé místo v soutěži Živnostník roku 2023 za práci, kterou odvádí při renovaci památek v Ústeckém kraji i jinde v republice.

Kameník z Velkého Chvojna opravuje památky. Získal za to prestižní ocenění

Křížky, Boží muka, náhrobky. Drobné památky, které můžeme najít po celé republice. Tady na Ústecku se jejich obnově věnuje spolu s ostatními patrioty kameník Josef Sotona z Velkého Chvojna. Jeho práci ocenila i komise v letošním ročníku soutěže Živnostník roku, kde získal druhé místo. Kdo ho přihlásil, prý neví, nejspíš někdo z těch, kdo si váží jeho práce při obnově drobných kamenných památek na Ústecku. Právem, jelikož dobrého řemeslníka čas od času potřebuje každý. Jak praví staré české přísloví, řemeslo má zlaté dno.

Fotokvíz: poznáte obec na Kolínsku?

Fotokvíz: Poznáte obec na Kolínsku?

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Všímáte si svého okolí? Samozřejmě ano. Ale poznáte města a obce na Kolínsku i v okolí podle detailů, které pro vás zachytil hledáček redakčního fotoaparátu? Zkuste to s naším fotokvízem. Poznáte, odkud vám snímky přinášíme tentokrát?

Návštěva z Marsu? Čtenář objevil na Blanensku houbu s červenými chapadly

Návštěva z Marsu? Čtenář objevil na Blanensku houbu s červenými chapadly

Květnatec Archerův. Takový je název houby, kterou v minulých dnech objevil u Benešova na Blanensku náš čtenář Lukáš K. Svým vzhledem připomíná exotickou květinu a někomu může připomínat i druh, který nepochází z planety Země. Nejde všek o raritu, v dnešní době už celkem o běžnou záležitost. 

Slavnostní otevření zrekonstruovaného kulturního domu v Brníčku, 9. září 2023

Z ruiny je perla. Kulturní dům v Brníčku vstal z mrtvých a znovu ožil

/FOTOGALERIE/ Přes čtvrt století hyzdila centrum Brníčka budova chátrajícího kulturního domu s dlouhou historií a zajímavým osudem. Dnes je z něj moderní stavba, která bude znovu sloužit kultuře. Děti z místní školy konečně získaly tělocvičnu, zázemí zde najdou i místní spolky.

Letní koupací sezona v jezeře Hevíz

Největší termální jezero světa máme za humny. Užíval si v něm i terorista Šakal

Největší termální jezero světa Hevíz se nachází nedaleko maďarského Balatonu. Jedná se o tak vyhlášené místo, že si ho nenechala ujít ani britská královská rodina či věhlasný mezinárodně hledaný terorista Šakal. Jeho léčivé vody a bahno lze využít u řady diagnóz. Jak je jezero hluboké, jaká je teplota jeho vody a jak drahé je vstupné?

Karel Bonaventura II. Buquoy na archivní fotografii

Buquoyové a jejich nemoci: Karel Bonaventura II. se se životem těžce pral

První díl série o zdravotních útrapách slavného rodu Buquoyů, kteří jsou neoddělitelně spjati s hradem Rožmberk, se věnoval osudu Jiřího Františka Buquoye a jeho tzv. Pařížské mise na záchranu dcery, druhý duševní rozpolcenosti jeho syna Jiřího Jana Jindřicha, vizionáře a milovníka historie, jenž hrad Rožmberk přestavěl a zpřístupnil veřejnosti jako rodové muzeum. Třetí díl je věnován příběhu Karla Bonaventury II.

Karel Bonaventura II. Buquoy na archivní fotografii.

Buquoyové a jejich nemoci: Karel Bonaventura II. se těžce s životem pral

První díl série o zdravotních útrapách slavného rodu Buquoyů, kteří jsou neoddělitelně spjati s hradem Rožmberk, se věnoval osudu Jiřího Františka Buquoye a jeho tzv. Pařížské mise na záchranu dcery, druhý duševní rozpolcenosti jeho syna Jiřího Jana Jindřicha, vizionáře a milovníka historie, jenž hrad Rožmberk přestavěl a zpřístupnil veřejnosti jako rodové muzeum. Třetí díl je věnován příběhu Karla Bonaventury II.

Fotokvíz: Poznáte místo v Praze?

Fotokvíz: Poznáte místo v Praze? Ověřte si, jak dobře znáte naši metropoli

Všímáte si svého okolí? Pokud ano, tak právě pro vás přinášíme další díl našeho seriálu, ve kterém vám budeme ukazovat fotografie ulic, budov či zajímavých míst v metropoli. Poznáte místa v Praze podle detailů, které pro vás zachytil hledáček redakčního fotoaparátu? Zkuste to s naším fotokvízem.  

V Milovicích přibyla k památníku padlých z první světové války pamětní deska. Je vzpomínkou na rodáka a hrdinného pilota Hanse Folka, který byl zraněný při bojích s nepřátelskými letouny, a následně se zřítil na letiště v italském Feltre. Pád nepřežil.

VIDEO: Hans Folk. Hrdinný válečný pilot, který konečně přistál doma v Milovicích

Letadla Spojenců zjišťovala aktuální pozice rakouskouherské armády postupující do italského vnitrozemí. Cílem bylo útočit na jednotky se zásobami a municí. Proti spojeneckým letounům vzlétli rakouskouherští stíhači. Mezi nimi se do boje zapojil hned první den ofenzivy 15. června 1918 i Hans Folk, tehdy sedmadvacetiletý rodák z jihomoravských Milovic.

Obrněná brigáda ožila v Ralsku.

VIDEO: Dobový tábor i výcvik vojáků. Letiště Hradčany u Ralska ožilo historií

Vzpomínková akce pořádaná Rotou Nazdar a Československou obcí legionářskou připomněla naše exilové vojsko první zářijovou sobotu na letišti Hradčany u Ralska „oživlou historií“. Od roku 1940 se totiž na Britských ostrovech nacházela československá brigáda, která se připravovala na to, že po invazi na evropskou pevninu pomůže osvobozovat především území okupovaného Československa.

Fíkovna s posuvnou střechou na zámku v Lysicích.

Čerstvé fíky na zámku. V Lysicích zpřístupní skvost s posuvnou střechou

/FOTO, VIDEO/ Tropické ovoce. Lahůdka slavnostních tabulí nebo dárek movitým přátelům v okolí. Je libo čerstvé nebo sušené fíky? Na zámku v Lysicích na Blanensku měla šlechtická rodina Dubských vlastní fíkovnu. Unikátní stavbu nechalo panstvo vybudovat v polovině 19. století v západní části parku. Severně od tamního skleníku a oranžerie. Ve své době patřila k technicky mimořádně vyspělým užitkovým stavbám. Aby ne, když se její střecha dala vysouvat do přilehlého svahu.

Obnovený cudrovický hřbitov s křížem.

Němečtí obyvatelé se odstěhovali, Cudrovice tak vlastně zmizely z map

První zmínka o osadě se jménem Czudrowitze, později Cudrovice pochází z roku 1456. Nacházela se v nadmořské výšce 775 metrů, osm kilometrů jihojihozápadně od Prachatic a jak dokládá podoba jména jednalo se o osadu založenou českými kolonisty. Až začátkem 16. století se objevuje německý název Cudrlendslag a v roce 1595 pak Cuderschlag.

Kdysi vzkvétající obec Pavlův Studenec připomíná jen Bottgerův pomník

Při pohledu na prázdné louky se jen těžko věří, že v místě ještě před válkou stávala vzkvétající obec Pavlův Studenec, pod jejíž správu spadalo mnoho osad z přilehlého okolí. Připomínkou obce je dnes pouze Bottgerův pomník a v roce 1990 Němci upravený hřbitov, kde je jen pár zachovalých náhrobků, a místy ruiny stoletých sklepů a zarostlé hromady suti.

Ocenění členové SDH Dušníky

Setkání, ukázky, děkování. Hasiči v Dušníkách oslavili 130 let existence

Obec Dušníky se nachází nedaleko památné hory Říp v okrese Litoměřice. Sbor dobrovolných hasičů v Dušníkách byl založen v roce 1893. Sbor byl zařazen do hasičské župy Podřipské (Michálkovy) č. 38. V počátcích se Sbor věnoval výcviku členů a jejich spolupráci. Po 1. světové válce pokračoval dále v činnosti. Ve Sborníku České zemské hasičské jednoty z roku 1937 je uváděn Sbor s počtem 21 mužů a tří žen. Po 2. sv. válce Sbor pokračoval ve své činnosti a všichni členové se snažili udržet chod Sboru. Což dokládá dnešní výročí 130 let od založení.

Návštěvníci Leteckého dne si užili nabitý program.

Letecký den v Jindřichově Hradci nadchl. Nad letištěm prosvištěly Gripeny

Sobota patřila na letišti v Jindřichově Hradci leteckému dni. Program oblíbené akce byl opět nabitý. Návštěvníky potěšily ukázky akrobacie, historických vzdušných soubojů, seskoky parašutistů i unikátní letadla. Počasí odložené akci tentokrát přálo a na letiště se přijely podívat stovky návštěvníků.

Herečky Tereza Kostková a Carmen Mayerová navštívily domov pro seniory v Trutnově, aby převzaly obraz Charlese Mayera.

Tereza Kostková a Carmen Mayerová si přijely do Trutnova pro obraz Sněžky

/FOTO, VIDEO/ Herečky Tereza Kostková a její matka Carmen Mayerová se objevily ve středu v trutnovském domově pro seniory. Převzaly tam obraz Sněžky trutnovského rodáka Charlese Mayera, který je otcem Carmen Mayerové. „Trutnov mám pořád hluboko v duši. Vůbec jsem to tady ale nepoznala, připadala jsem si jako v jiném, novém městě,“ řekla šarmantní herečka Carmen Mayerová.

Během válečných konfliktů byly v nemocnici umístěny tisíce zraněných vojáků. Po roce 1968 byla obsazena rudou armádou. Nyní jíž přes dvě dekády chátrá. Město marně hledá její využití. Po odchodu armády v roce 1991 budovu několikrát využily filmové štáby.

Zdravotnická pýcha monarchie v Josefově čeká na využití. Nyní se tam točí filmy

/FOTO, VIDEO/ Velká šedivá vrata s červeným zdravotnickým křížem se po odemknutí zámku otevírají překvapivě tiše. U vstupu do vojenské nemocnice v Jaroměři každého ohromí obří propagandistické mozaiky připomínající někdejší vládu sovětských vojsk. Vytlučená okna, vyvrácené dveře a prostorné nádvoří připomínající bujný les - sláva zdravotnického zařízení, které v době jeho postavení v roce 1789 budilo velký ohlas, je ale ta tam. Dnes je hojně vyhledávaná filmaři.

Nedaleko České Kamenice byl koncentrační tábor Rabštejn.

V Rabštejně za války i po válce trpěly tisíce lidí, z lágru zůstaly jen základy

/PŘÍBĚHY OPUŠTĚNÝCH BUDOV/ Rabštejnské údolí nedaleko České Kamenice dnes láká k příjemným procházkám v poklidné přírodě. Nebylo tomu tak ale vždy. Před 80 lety v něm byl zajatecký a koncentrační tábor. Ten svou činnost neukončil v květnu 1945, fungoval ještě další rok, kdy v něm byli zavření a mučení Němci. Jedním z brutálně mučených byl například konstruktér slavného motocyklu Böhmerland Albin Hugo Liebisch.

Ukrajinská armáda ve městě Zolote. Ilustrační snímek

Rusové použili na jihu země chemickou munici, tvrdí ukrajinský generál

Ruské jednotky použily k ostřelování ukrajinských pozic v Záporožské oblasti na jihu země střely z raketometů obsahující chemickou bojovou látku. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření velitele jednoho z uskupení ukrajinských vojsk Oleksandra Tarnavského. Moskva se k tomuto tvrzení zatím nevyjádřila.

V Nižboru si lze prostřednictvím mobilní expozice Legiovlak připomenout hrdinské činy Československých legií

Do Nižboru dorazili legionáři. K vidění je věrná kopie vlaků, jež brázdily Sibiř

Byli to legionáři, kteří svými vojenskými úspěchy sehráli zásadní roli při vzniku samostatného československého státu. Jejich hrdinské počínání připomíná mobilní expozice Legiovlak, který přijel do Nižboru. Jedná se o věrnou repliku vlaků s jejichž pomocí během Velké války naše legie ovládly celou Transsibiřskou magistrálu. Expozice, která je zdarma, je postavena na více než sto let starých železničních vozech.

V mikulášovickém kostele vysvětili nové zvony.

Nad Mikulášovicemi zní dva nové zvony. Lidé na ně přispěli ve sbírce

/FOTO, VIDEO/ Svatý Mikuláš a zvon zasvěcený Panně Marii. Mikulášovický kostel má dva nové zvony, které alespoň částečně nahradily ty, jež byly zrekvírované v roce 1942 pro válečné účely. Nyní tak nad Mikulášovicemi budou znít zvony tři. A stejně jako před více než sto lety, kdy ve městě nahrazovali zvony zabavené za první světové války, u toho byla rodina Romana Klingera.

V Holešově položí kameny zmizelých za Bergmannovy.

V Holešově položili kameny zmizelých za Bergmannovy

Kamila a Alfred Bergmannovi a jejich tři děti patří k naprostým výjimkám, které se po válce vrátily z koncentračních táborů. Přesně před sedmdesáti lety, v lednu 1943, bylo z Holešova nuceně deportováno dvě stě sedmdesát dva židovských obyvatel, po více než dvou letech utrpení se jich vrátilo jen dvacet.

Současná podoba nádraží Vyšehrad

V Česku chátrají nádraží i továrny. Deník mapuje opuštěné stavby

V seriálu Příběhy opuštěných budov vás provedeme po více než 140 zajímavých objektech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Každé úterý můžete listovat v přehledu vybraných opuštěných domů podle tématu týdne, ve středu přijde na řadu reportáž z vybrané budovy ve vašem okolí, kam se vypravili reportéři Deníku. Třetí díl se věnuje opuštěným továrním, vojenským či zemědělským budovám. Některé ze staveb se dočkaly rekonstrukce, mnoho z nich ale chátrá.

Hornické muzeum Krásno.

Denně sloužil horníkům, dnes důlní vláček sveze zájemce v Krásně

/VIDEO, FOTO/ Obklopeni technikou, kterou léta používali horníci, stroji na dobývání rudy i uhlí, se ocitnete v Hornickém muzeu v Krásně. Na dosah tam jsou velké i malé, parní i elektrické lokomotivy, vagony na rudu i pro dopravu horníků. Vnitřku budovy vévodí obří těžní parní stroj z roku 1897. Pojďte, a podívejte se, připomeňte si dobu, kdy v jednom z nejstarších horních měst v Česku bylo dobývání denním chlebem mnoha dělníků.

Poprava sériového vraha Eugena Weidmanna, provedená 17. června 1939, se stala poslední veřejnou popravou gilotinou ve Francii. Přihlížel jí i pozdější slavný herec Christopher Lee

PODCAST: Dějiny temné i tajemné. Poslední veřejná poprava gilotinou

V sobotu 17. června 1939 vyvedli z věznice Saint-Pierre ve francouzském Versailles před gilotinu německého vězně Eugena Weidmanna odsouzeného za sériové vraždy. Dav se začal při jeho stětí chovat natolik hystericky, že francouzský prezident Albert Lebrun další veřejné popravy okamžitě zakázal.

Budova původně vznikla jako úřednický bytový dům Škodových závodů. V roce 1932 Semlerovi požádali architekta Adolfa Loose, aby jim vypracoval projekt na přestavbu celého jednoho křídla domu.

Loosova rezidence pro rodinu Semlerovu v Plzni dodnes vyráží lidem dech

V činžovním domě na plzeňské Klatovské třídě nebydlela hvězda filmového plátna, ani jiná slavná osobnost. Přesto dům o návštěvníky nemá nouzi. Přicházejí obdivovat jeden z nejkrásnějších bytů ve městě, který na začátku třicátých let minulého století pro rodinu továrníka Oskara Semlera vytvořil geniální architekt Adolf Loos. Skvělá restaurátorská práce vrátila jedné z nejvýznamnějších plzeňských památek meziválečné architektury někdejší glanc.