/FOTOGALERIE/ Rakovnický městský hřbitov byl založen v šestnáctém století. Za městskými hradbami, kam byl v roce 1575 přesunut z původního místa v centru města, v prostoru kolem kostela sv. Bartoloměje. Jeho dominantou je kostel Nejsvětější Trojice se zvonicí, obě stavby tam vyrostly v roce 1585, tedy pár let po vzniku hřbitova.
Jako malý o hračkách jen snil. Tvrdě dřel na rodinné farmě, pásl prasata, prodával sladkosti u vlaku, ve čtyři ráno roznášel ve sněhu noviny. Ještě pár týdnů před smrtí ho strašily sny, v nichž se propadá po krk do závějí. Možná, že kdyby měl Walt Disney hravější dětství, nespatřily by slavné disneyovky světlo světa. Kdo ví. 16. října každopádně uplyne sto let od chvíle, kdy jeho studio vtrhlo do filmového světa. Deník připravil seriál, v němž se ohlíží za důležitými momenty slavné značky. Najdete ho na stránkách novin i webu každý týden.
Křížky, Boží muka, náhrobky. Drobné památky, které můžeme najít po celé republice. Tady na Ústecku se jejich obnově věnuje spolu s ostatními patrioty kameník Josef Sotona z Velkého Chvojna. Jeho práci ocenila i komise v letošním ročníku soutěže Živnostník roku, kde získal druhé místo. Kdo ho přihlásil, prý neví, nejspíš někdo z těch, kdo si váží jeho práce při obnově drobných kamenných památek na Ústecku. Právem, jelikož dobrého řemeslníka čas od času potřebuje každý. Jak praví staré české přísloví, řemeslo má zlaté dno.
Slovenská zpěvačka a kytaristka Zuzana Homolová není obyčejnou písničkářkou. Nepatří do folku ani folkloru. A proto ani její nové CD Šak je to láska zlá nemůže být běžnou kolekcí zlidovělých balad.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Všímáte si svého okolí? Samozřejmě ano. Ale poznáte města a obce na Kolínsku i v okolí podle detailů, které pro vás zachytil hledáček redakčního fotoaparátu? Zkuste to s naším fotokvízem. Poznáte, odkud vám snímky přinášíme tentokrát?
/FOTO, VIDEO/ Slavnostní odhalení Muzejního památníku Armády České republiky se odehrálo v prostorách Technického muzea v Liberci. Expozice se dvěma obrněnými transportéry je zde k vidění od čtvrtka 14. září a láká tak na vojenskou techniku.
Květnatec Archerův. Takový je název houby, kterou v minulých dnech objevil u Benešova na Blanensku náš čtenář Lukáš K. Svým vzhledem připomíná exotickou květinu a někomu může připomínat i druh, který nepochází z planety Země. Nejde všek o raritu, v dnešní době už celkem o běžnou záležitost.
Hříšní lidé města pražského, Saturnin nebo Dým bramborové natě. To jsou známá televizní či filmová díla, která mají jedno společné: drobnější role nemocničních zařízení si v nich „zahrála“ bývalá hlavní budova někdejšího Šimsova sanatoria. Stavební perla Sulické ulice v Praze 4.
/FOTOGALERIE/ Přes čtvrt století hyzdila centrum Brníčka budova chátrajícího kulturního domu s dlouhou historií a zajímavým osudem. Dnes je z něj moderní stavba, která bude znovu sloužit kultuře. Děti z místní školy konečně získaly tělocvičnu, zázemí zde najdou i místní spolky.
Největší termální jezero světa Hevíz se nachází nedaleko maďarského Balatonu. Jedná se o tak vyhlášené místo, že si ho nenechala ujít ani britská královská rodina či věhlasný mezinárodně hledaný terorista Šakal. Jeho léčivé vody a bahno lze využít u řady diagnóz. Jak je jezero hluboké, jaká je teplota jeho vody a jak drahé je vstupné?
První díl série o zdravotních útrapách slavného rodu Buquoyů, kteří jsou neoddělitelně spjati s hradem Rožmberk, se věnoval osudu Jiřího Františka Buquoye a jeho tzv. Pařížské mise na záchranu dcery, druhý duševní rozpolcenosti jeho syna Jiřího Jana Jindřicha, vizionáře a milovníka historie, jenž hrad Rožmberk přestavěl a zpřístupnil veřejnosti jako rodové muzeum. Třetí díl je věnován příběhu Karla Bonaventury II.
První díl série o zdravotních útrapách slavného rodu Buquoyů, kteří jsou neoddělitelně spjati s hradem Rožmberk, se věnoval osudu Jiřího Františka Buquoye a jeho tzv. Pařížské mise na záchranu dcery, druhý duševní rozpolcenosti jeho syna Jiřího Jana Jindřicha, vizionáře a milovníka historie, jenž hrad Rožmberk přestavěl a zpřístupnil veřejnosti jako rodové muzeum. Třetí díl je věnován příběhu Karla Bonaventury II.
Všímáte si svého okolí? Pokud ano, tak právě pro vás přinášíme další díl našeho seriálu, ve kterém vám budeme ukazovat fotografie ulic, budov či zajímavých míst v metropoli. Poznáte místa v Praze podle detailů, které pro vás zachytil hledáček redakčního fotoaparátu? Zkuste to s naším fotokvízem.
Pietní vzpomínku na legionáře Václava Vrbu uspořádala v sobotu 2. září v Čečelovicích Jednota Československé obce legionářské (ČsOL) Strakonice ve spolupráci s obcí Čečelovice.
V sobotu 2. září uspořádala Jednota Československé obce legionářské (ČsOL) Strakonice ve spolupráci s obcí Čečelovice Pietní vzpomínku na Václava Vrbu.
Ve znamení čísla 155 se odehrávají aktuální oslavy Českého červeného kříže (ČČK). Leckomu se pod ním vybaví tísňová linka zdravotnické záchranné služby, s níž ČČK nemá úplně přímou souvislost. I když – tak docela pravda to není.
/FOTO/ Takový přírůstek vzácných zubrů za osm let existence milovické rezervace její zakladatelé nepamatují. Během letošního roku přibylo na pastvinách nedaleko Benátek nad Jizerou už osm mláďat mohutného zvířete, které bylo před sto lety na vymření.
Letadla Spojenců zjišťovala aktuální pozice rakouskouherské armády postupující do italského vnitrozemí. Cílem bylo útočit na jednotky se zásobami a municí. Proti spojeneckým letounům vzlétli rakouskouherští stíhači. Mezi nimi se do boje zapojil hned první den ofenzivy 15. června 1918 i Hans Folk, tehdy sedmadvacetiletý rodák z jihomoravských Milovic.
Vzpomínková akce pořádaná Rotou Nazdar a Československou obcí legionářskou připomněla naše exilové vojsko první zářijovou sobotu na letišti Hradčany u Ralska „oživlou historií“. Od roku 1940 se totiž na Britských ostrovech nacházela československá brigáda, která se připravovala na to, že po invazi na evropskou pevninu pomůže osvobozovat především území okupovaného Československa.
/FOTO, VIDEO/ Tropické ovoce. Lahůdka slavnostních tabulí nebo dárek movitým přátelům v okolí. Je libo čerstvé nebo sušené fíky? Na zámku v Lysicích na Blanensku měla šlechtická rodina Dubských vlastní fíkovnu. Unikátní stavbu nechalo panstvo vybudovat v polovině 19. století v západní části parku. Severně od tamního skleníku a oranžerie. Ve své době patřila k technicky mimořádně vyspělým užitkovým stavbám. Aby ne, když se její střecha dala vysouvat do přilehlého svahu.
Jméno světově uznávaného vědce Rudolfa Weigla, který objevil vakcínu proti skvrnitému tyfu a byl několikrát navržen na Nobelovu cenu, Přerované téměř neznají. I když se narodil v Přerově, zvolil si dobrovolně polskou národnost a svůj život spojil s touto zemí.
První zmínka o osadě se jménem Czudrowitze, později Cudrovice pochází z roku 1456. Nacházela se v nadmořské výšce 775 metrů, osm kilometrů jihojihozápadně od Prachatic a jak dokládá podoba jména jednalo se o osadu založenou českými kolonisty. Až začátkem 16. století se objevuje německý název Cudrlendslag a v roce 1595 pak Cuderschlag.
Při pohledu na prázdné louky se jen těžko věří, že v místě ještě před válkou stávala vzkvétající obec Pavlův Studenec, pod jejíž správu spadalo mnoho osad z přilehlého okolí. Připomínkou obce je dnes pouze Bottgerův pomník a v roce 1990 Němci upravený hřbitov, kde je jen pár zachovalých náhrobků, a místy ruiny stoletých sklepů a zarostlé hromady suti.
Obec Dušníky se nachází nedaleko památné hory Říp v okrese Litoměřice. Sbor dobrovolných hasičů v Dušníkách byl založen v roce 1893. Sbor byl zařazen do hasičské župy Podřipské (Michálkovy) č. 38. V počátcích se Sbor věnoval výcviku členů a jejich spolupráci. Po 1. světové válce pokračoval dále v činnosti. Ve Sborníku České zemské hasičské jednoty z roku 1937 je uváděn Sbor s počtem 21 mužů a tří žen. Po 2. sv. válce Sbor pokračoval ve své činnosti a všichni členové se snažili udržet chod Sboru. Což dokládá dnešní výročí 130 let od založení.
Sobota patřila na letišti v Jindřichově Hradci leteckému dni. Program oblíbené akce byl opět nabitý. Návštěvníky potěšily ukázky akrobacie, historických vzdušných soubojů, seskoky parašutistů i unikátní letadla. Počasí odložené akci tentokrát přálo a na letiště se přijely podívat stovky návštěvníků.
Jako dominanta tady stával zámeček rodu Kinských, ale také kaple sv. Karla Boromejského, byla zde česká škola i vyhledávaný hostinec, pracovaly tu věhlasné sklárny. Taková bývala už zaniklá ves Bystřice v hlubokých lesích pod Čerchovem, nedaleko obce Česká Kubice.
/FOTO, VIDEO/ Herečky Tereza Kostková a její matka Carmen Mayerová se objevily ve středu v trutnovském domově pro seniory. Převzaly tam obraz Sněžky trutnovského rodáka Charlese Mayera, který je otcem Carmen Mayerové. „Trutnov mám pořád hluboko v duši. Vůbec jsem to tady ale nepoznala, připadala jsem si jako v jiném, novém městě,“ řekla šarmantní herečka Carmen Mayerová.
Velká modelářská letecká show ÚMK Holešov a Fiala Motors pořádal pod záštitou hejtmana Zlínského kraje a starosty města Holešov již dvacátý pátý ročník velké modelářské letecké Čmelák show.
/FOTO, VIDEO/ Velká šedivá vrata s červeným zdravotnickým křížem se po odemknutí zámku otevírají překvapivě tiše. U vstupu do vojenské nemocnice v Jaroměři každého ohromí obří propagandistické mozaiky připomínající někdejší vládu sovětských vojsk. Vytlučená okna, vyvrácené dveře a prostorné nádvoří připomínající bujný les - sláva zdravotnického zařízení, které v době jeho postavení v roce 1789 budilo velký ohlas, je ale ta tam. Dnes je hojně vyhledávaná filmaři.
Velký zájem jako tradičně vzbudily večerní prohlídky Za tajemstvím klatovských ulic, které se konaly již posedmé. Tentokrát zavedli účastníky do doby první republiky.
/PŘÍBĚHY OPUŠTĚNÝCH BUDOV/ Rabštejnské údolí nedaleko České Kamenice dnes láká k příjemným procházkám v poklidné přírodě. Nebylo tomu tak ale vždy. Před 80 lety v něm byl zajatecký a koncentrační tábor. Ten svou činnost neukončil v květnu 1945, fungoval ještě další rok, kdy v něm byli zavření a mučení Němci. Jedním z brutálně mučených byl například konstruktér slavného motocyklu Böhmerland Albin Hugo Liebisch.
Jen pár metrů nad Bochovem, na mírném kopci, stojí zřícena hradu Hartenštejn. Dostat se k ní autem nedá. Návštěvník musí použít své vlastní nohy, které ho provedou novou alejí, jež čítá desítky stromů.
Ruské jednotky použily k ostřelování ukrajinských pozic v Záporožské oblasti na jihu země střely z raketometů obsahující chemickou bojovou látku. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření velitele jednoho z uskupení ukrajinských vojsk Oleksandra Tarnavského. Moskva se k tomuto tvrzení zatím nevyjádřila.
Tajuplná místa s hrůznou pověstí odjakživa lákala odvážlivce, kteří chtějí poodhalit jejich tajemství. Spoustu lidí jednoduše láká zjistit, co je pravdy na mýtech a pověstech, které se k takovým oblastem vztahují. Kde tato temná a strašidelná místa najdeme a jaká tajemství ukrývají?
/FOTO, VIDEO/ Koněpruská vápenice je jedinou zachovalou původní vápennou pecí tohoto typu na Berounsku. Restaurátorské práce nezbytné k její záchraně jsou ale příliš nákladné. Obec proto vyhlásila veřejnou sbírku.
Muzeum na demarkační linii v Rokycanech připravilo na sobotu 29. července speciální program pro malé návštěvníky. Děti při akci nazvané Branný den čekají soutěže a vojenský výcvik. Dospělí pak mohou počítat se dvěma komentovanými prohlídkami.
Byli to legionáři, kteří svými vojenskými úspěchy sehráli zásadní roli při vzniku samostatného československého státu. Jejich hrdinské počínání připomíná mobilní expozice Legiovlak, který přijel do Nižboru. Jedná se o věrnou repliku vlaků s jejichž pomocí během Velké války naše legie ovládly celou Transsibiřskou magistrálu. Expozice, která je zdarma, je postavena na více než sto let starých železničních vozech.
/FOTO, VIDEO/ Svatý Mikuláš a zvon zasvěcený Panně Marii. Mikulášovický kostel má dva nové zvony, které alespoň částečně nahradily ty, jež byly zrekvírované v roce 1942 pro válečné účely. Nyní tak nad Mikulášovicemi budou znít zvony tři. A stejně jako před více než sto lety, kdy ve městě nahrazovali zvony zabavené za první světové války, u toho byla rodina Romana Klingera.
/FOTO, VIDEO/ Nadšenci inspirovaní Petrem Adlerem pomáhají oživit cenný historický dům, i když jim nepatří. Nechtějí, aby chátrající kulturní památka z 19. století zanikla.
/FOTO, VIDEO/ To místo psalo historii nejen samotného města. Významnou úlohu hrálo už v dobách C&K mocnářství. Sídlo tam měl český pěší pluk číslo 102. V jeho řadách sloužili a umírali během první světové války převážně vojáci z českých zemí z okresů Benešov, Příbram, Sedlčany a Milevsko.
Kamila a Alfred Bergmannovi a jejich tři děti patří k naprostým výjimkám, které se po válce vrátily z koncentračních táborů. Přesně před sedmdesáti lety, v lednu 1943, bylo z Holešova nuceně deportováno dvě stě sedmdesát dva židovských obyvatel, po více než dvou letech utrpení se jich vrátilo jen dvacet.
V seriálu Příběhy opuštěných budov vás provedeme po více než 140 zajímavých objektech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Každé úterý můžete listovat v přehledu vybraných opuštěných domů podle tématu týdne, ve středu přijde na řadu reportáž z vybrané budovy ve vašem okolí, kam se vypravili reportéři Deníku. Třetí díl se věnuje opuštěným továrním, vojenským či zemědělským budovám. Některé ze staveb se dočkaly rekonstrukce, mnoho z nich ale chátrá.
/VIDEO, FOTO/ Obklopeni technikou, kterou léta používali horníci, stroji na dobývání rudy i uhlí, se ocitnete v Hornickém muzeu v Krásně. Na dosah tam jsou velké i malé, parní i elektrické lokomotivy, vagony na rudu i pro dopravu horníků. Vnitřku budovy vévodí obří těžní parní stroj z roku 1897. Pojďte, a podívejte se, připomeňte si dobu, kdy v jednom z nejstarších horních měst v Česku bylo dobývání denním chlebem mnoha dělníků.
V sobotu 17. června 1939 vyvedli z věznice Saint-Pierre ve francouzském Versailles před gilotinu německého vězně Eugena Weidmanna odsouzeného za sériové vraždy. Dav se začal při jeho stětí chovat natolik hystericky, že francouzský prezident Albert Lebrun další veřejné popravy okamžitě zakázal.
V činžovním domě na plzeňské Klatovské třídě nebydlela hvězda filmového plátna, ani jiná slavná osobnost. Přesto dům o návštěvníky nemá nouzi. Přicházejí obdivovat jeden z nejkrásnějších bytů ve městě, který na začátku třicátých let minulého století pro rodinu továrníka Oskara Semlera vytvořil geniální architekt Adolf Loos. Skvělá restaurátorská práce vrátila jedné z nejvýznamnějších plzeňských památek meziválečné architektury někdejší glanc.