Kreativ

ŠTÍTEK: první světová válka

Na hoře také přibyla naučná stezka a kompletně hotové jsou tři kříže připomínající utrpení lidí za třicetileté války.

Přírodní památka Slánská hora má po obnově rozmanitější prostředí i nové symboly

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Obnova přírodní památky Slánská hora ve Slaném na Kladensku zlepšila podmínky pro růst vzácných rostlin. Na hoře také přibyla naučná stezka a kompletně hotové jsou tři kříže připomínající utrpení lidí za třicetileté války. Úpravy zeleně začaly předloni, nyní jsou práce včetně doplnění prvků dokončené. Náklady přesáhly čtyři miliony korun, město využilo i dotaci Středočeského kraje, řekla mluvčí slánské radnice Lucie Krčková.

Obrněný automobil Škoda PA-II Želva, který byl jedním ze tří vozů dodaných do Rakouska.

Želva a její předkové: Začátky československého obrněného vojska

Obrněné automobily začaly začátkem 19. století vznikat v mnoha zemích a své uplatnění našly v průběhu I. světové války. Na jejím konci už měla svou útočnou vozbu prakticky každá zúčastněná armáda. Ne všude, ale byla výrazným způsobem používána. Například velení rakousko-uherského vojska se domnívalo, že příliš plaší koně. Po válce měla svou potřebu obrněných vozidel i nově vzniklá československá armáda.

Pražské povstání, barikáda na Národní třídě před Jungmannovým náměstím

Zemřel účastník Pražského povstání Emil Šneberg

 Ve věku 94 let zemřel ve středu přímý účastník bojů Pražského povstání na konci druhé světové války a stíhací letec Emil Šneberg. O jeho úmrtí ve čtvrtek ČTK informoval Ioannis Sideropulos, mluvčí Svazu bojovníků za svobodu, ve kterém Šneberg dlouhá léta působil jako místopředseda. Svaz informaci zveřejnil i na svém webu. Šneberg v roce 2021 obdržel od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy I. stupně.

Martin Baxa.

Ústava z roku 1920 bude národní kulturní památkou, schválila vláda

Ústava Československé republiky z roku 1920 a dokumenty související s jejím vznikem se stanou národní kulturní památkou. Na středečním zasedání to schválila vláda, řekl novinářům po jednání ministr kultury Martin Baxa. Dokumenty mají podle návrhu mimořádný význam pro dokumentaci vzniku Československé republiky (ČSR) a jeho ústavního systému.

Ve čtvrtek 19. prosince 1907, pouhých pět dnů před Štědrým dnem, nastoupilo do práce v pensylvánském uhelném dole Darr celkem 240 horníků, pocházejících převážně ze střední Evropy. Živý se zpátky na povrch vrátil už jenom jeden...

Dějiny temné i tajemné: Nejvražednější havířský advent skončil stovkami mrtvých

Přelom 19. a 20. století byl v zemích Rakouska-Uherska poznamenán velkou vystěhovaleckou vlnou do Spojených států amerických, v nichž mnozí Češi i Slováci viděli slibnou zemi neomezených příležitostí. Zajímal je zejména prudce se rozvíjející důlní průmysl, protože s havířskou prací měli spoustu zkušeností. V prosinci roku 1907 však tento překotný rozvoj hornictví vyvrcholil sérií děsivých katastrof se stovkami mrtvých.

Sazeničky malých jedliček, které se budou zájemcům rozdávat v neděli 30. listopadu na náměstí Republiky při slavnostním rozsvícením vánočního stromu připravovali zaměstnanci městských lesů.

Plzeň rozdá sazeničky jedliček, pak se na náměstí rozzáří vánoční strom

Stovku zhruba čtyřiceticentimetrových sazeniček malých jedliček, které se budou zájemcům rozdávat v neděli 30. listopadu na náměstí Republiky při slavnostním rozsvícení vánočního stromu, připravovali v pátek k distribuci zaměstnanci městských lesů v lesní školce na Bílé Hoře. Rozdáním jedliček si město symbolicky připomene výročí 100 let, kdy se v Plzni na náměstí Republiky zdobí vánoční strom. Zároveň to je dárek a příležitost pro ty, kteří si na vlastní zahradě chtějí vypěstovat podobného krasavce, jako se každoročně objevuje na plzeňském hlavním náměstí a jednou ho třeba také nabídnout městu.

Z přednášky historičky Dagmar Hájkové „Emanuel Voska, kutnohorský rodák, špion a vlastenec“ na Hrádku v Kutné Hoře.

Tajemný špion z Kutné Hory. Přednáška na Hrádku odkryla život Emanuela Vosky

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Věděli jste, že Kutná Hora má rodáka, který se věnoval mezinárodní špionáži - a to jak za první, tak i druhé světové války? Tento mimořádně podnikavý muž se dokázal vypracovat z velmi chudých poměrů až k úspěšnému podnikání. Ze Spojených států amerických dokonce dovážel do Československa první psací stroje. Jeho životní dráhu však nakonec poznamenal komunistický režim, který jej přivedl do vězení a zlomil osud celé jeho rodiny.

Velká Bíteš.

Bítešské muzeum má 100 let. Slaví a řeší zásadní problém, dochází mu místo

Městské muzeum ve Velké Bíteši slaví sto let od svého otevření. Ve středu 26. listopadu chystá vzpomínkové odpoledne, které nabídne vystoupení historiků, muzejníků i členů spolku. „Muzeum se za svou existenci mnohokrát stěhovalo a procházelo velkými změnami, ale vždy udrželo svou roli ve městě,“ říká vedoucí muzea Ivo Kříž.

Participativní rozpočet

Občané Liberce rozhodli, chtějí rekreaci u lomu, cestu k letišti či včelín

Příjemnější místo pro rekreaci u vody, nová cesta u libereckého letiště i komunitní včelín a dalších devět projektů uspělo při letošním rozdělování participativního rozpočtu a dočká se realizace. Město za ně utratí dohromady deset milionů korun a rozhodovali o nich přímo obyvatelé krajské metropole.

Svěcení Zvonu svobody, který vznikl ze zbytků zbraní z války na Ukrajině a z iniciativy nizozemského velvyslanectví v ČR

Salvátor bude po 109 letech opět zvonit. Zvonem Svobody vyrobeným ze zbraní

/FOTO, VIDEO/ Zvon se po více než století vrací do věže kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Unikátní Zvon Svobody odlitý v Nizozemsku má symbolizovat mír, svobodu a evropskou jednotu. Jeho srdce obsahuje úlomek ruské rakety vystřelené na Ukrajinu, což podtrhuje jeho poselství o nutnosti učit se z historie.

Na Kladně si v úterý 11. listopadu připomněli Den válečných veteránů.

Podívejte se, jak na Kladně i ve Slaném uctili památku válečných veteránů

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Na Kladně i ve Slaném uctili v úterý 11. listopadu památku Dne válečných veteránů a konce první světové války. Na Kladně se legionáři, sokolové, zástupci města i další hosté výjimečně sešli u pomníku umučeným v koncentračních táborech u Základní školy Kladno, Amálská. Ve Slaném se pieta konala tradičně na hřbitově. 

Den válečných veteránů v Břeclavi 11. listopadu 2025.

FOTOGALERIE: Den válečných veteránů v Břeclavi

V Břeclavi se opět uskutečnil tradiční pietní akt u příležitosti Dne válečných veteránů, a to v den ukončení první světové války roku 1918, tedy 11. listopadu. U pamětní desky u Žluté školy, ve stínu sochy T. G. Masaryka, za přítomnosti představitelů města, armády a společenských organizací, uniformovaní členové Klubu vojenské historie vypálili slavnostní salvu.

Zimní stadion Josefa Kotase poblíž centra Ostravy byl otevřen v roce 1947 a v roce 1955 se stal první zastřešenou halou u nás. Do roku 1986 a pak výjimečně také do roku 1990 byl domovem vítkovických hokejistů.

Starý ostravský zimák už nestojí. Legenda jménem „Kotas“ ale žije dál

/LEGENDÁRNÍ ZIMÁK/ První zastřešený stadion v Československu a celkově pátý stadion s umělou ledovou plochou u nás. To byl slavný hokejový stánek v přímém sousedství centra Ostravy. Hokejové Vítkovice zde vybojovaly dva tituly, hrál zde i Baník, hostil mistrovství světa a dodnes drží český rekord v návštěvnosti hokejového zápasu.

Kaple sv. Vojtěcha po rekonstrukci.

Zchátralá kaple znovu ožila. Kasejovice obnovily svatostánek sv. Vojtěcha

Severozápadně od Kasejovic se nachází samota Bouček, na níž se nachází kaple sv. Vojtěcha. Podle pověsti tudy procházel sv. Vojtěch na Zelenou Horu. Na místě, kde zabodl svoji biskupskou berlu, vytryskl pramen s léčivou vodou. Byla zde postavena kaple, nejprve dřevěná a v roce 1760 zděná. Z kaple se stalo poutní místo.

V Žihli obnovili pomník Němců padlých v první světové válce.

Po 80 letech se do Žihle vrátil pomník Němců padlých v první světové válce

Po 80 letech se na náves v Žihli na severu Plzeňska vrátil pět metrů vysoký žulový památník se jmény německých obyvatel obce, kteří padli v první světové válce. Po roce 1945 místní obyvatelé pomník strhli a jeho část využili na stavbu nedalekého památníku obětem nacistického transportu smrti. Slavnostně bude nový památník odhalen 17. listopadu v 15 hodin.

Ukrajinští vojáci v Pokrovsku.

Na Ukrajině řádí nebezpečná nemoc ze světové války. Lidem odumírají kusy těla

Plynatá sněť, také známá jako gangréna, postihuje ukrajinské vojáky v zákopech. Infekční nemoc známá především z první světové války zpravidla znamená jistou smrt pacienta. Důvodem šíření jsou i hlídkující smrtící drony, které neumožňují včas odvézt zraněné do nemocnic. Na případ upozornil britský deník The Telegraph.

Vlčí máky pomáhají. Nové Město se zapojilo do sbírky pro veterány

Vlčí máky pomáhají. Nové Město se zapojilo do sbírky pro veterány

V úterý 11. listopadu zavítali na Městský úřad v Novém Městě nad Metují dobrovolníci a zástupci Centra pomoci Paměti národa, kteří zde nabídli možnost přispět do celostátní sbírky ke Dni válečných veteránů. Zaměstnanci radnice i návštěvníci úřadu si mohli za dobrovolný příspěvek odnést symbolický květ vlčího máku – znak úcty k hrdinům, kteří se zasloužili o svobodu a demokracii.

Den válečných veteránů ve Frenštátě.

Frenštát si připomněl Den válečných veteránů

Položením věnce s vlčími máky u sousoší Boje dobra se zlem před budovou muzea uctili představitelé Frenštátu válečné veterány. Hold jim vzdali na svatého Martina, tedy 11. listopadu, symbolicky v 11 hodin.

Den veteránů ve Strakonicích v úterý 11. listopadu 2025.

Ve Strakonicích si připomněli konec války a válečné veterány

Slavnostní vzpomínkový akt u příležitosti Dne válečných veteránů se uskutečnil v úterý 11. listopadu v 11 hodin u památníku Na Dubovci ve Strakonicích. „Jeho smyslem je vyjádřit úctu a poděkování hrdinům, kteří od dob první světové války do současnosti položili životy za naši svobodu, stejně jako válečným veteránům novodobým, kteří se podílejí na obraně demokracie při zahraničních operacích,“ řekla tisková mluvčí strakonického 25. protiletadlového raketového pluku Jana Samcová.

Přerované si v úterý 11. listopadu připomněli Den válečných veteránů u busty Františka Rasche na stejnojmenném náměstí.

Pieta na náměstí Františka Rasche. Přerované uctili Den válečných veteránů

Den válečných veteránů uctili v úterý na náměstí Františka Rasche Přerované krátkou pietou. U busty vůdce vzpoury námořníků v Boce Kotorské položili věnce a kytice zástupci města, armády, policie, Sokola, Konfederace politických vězňů a dalších spolků. Společně tak připomněli hrdinství a oběti vojáků, kteří bojovali za svobodu, mír a bezpečí. Symbolem krve prolité na bojištích první světové války se stal květ vlčího máku.

Modely vojenské a jiné techniky jsou k vidění v galerii v bývalé škole. Výstava je stálá.

V Třešti vystavují 670 modelů vojenské techniky, vytvořil je místní rodák

Galerie v bývalé škole v Třešti na Jihlavsku vystavuje 670 modelů vojenské a jiné techniky. Je to výsledek záliby místního rodáka Vladimíra Balíka, který jinak svůj profesní život zasvětil vědě. Sbírku plastikových modelů dostalo město před 14 lety od jeho dědiců. Výstavu připravilo ve spolupráci s Klubem plastikových modelářů z Jihlavy.

Malý květ, velký význam. Vlčí máky rozkvetou v Boskovicích i Blansku.

Malý květ, velký význam. Vlčí máky rozkvetou v Boskovicích i Blansku

Den válečných veteránů, který si celý svět připomíná 11. listopadu, je symbolem úcty k těm, kteří nasadili své životy za svobodu a mír. Datum připadá na výročí konce první světové války, kdy roku 1918 utichly zbraně na západní frontě. Květy vlčího máku, které tehdy pokrývaly hroby padlých vojáků, se staly trvalým symbolem vzpomínky na oběti válek i uznání pro všechny, kdo sloužili vlasti.

Karviná se zapojila do sbírky Vlčí mák.

Karviná se zapojila do sbírky Vlčí mák. Vojáci byli osobně v ulicích

Karviná se letos připojila k celorepublikové sbírce Vlčí mák České republiky, která připomíná památku válečných veteránů a zároveň pomáhá těm, kteří se po službě vlasti ocitli v těžké životní situaci. V rámci kampaně byli v pátek 7. listopadu v ulicích Karviné osobně přítomni i vojáci Armády České republiky, kteří lidem nabízeli symbolické vlčí máky a informovali je o významu této tradice.

Speciální historický vlak připomenul 105. výročí návratu československých legionářů posledním transportem z Ruska do Československa.

Českobudějovické nádraží zažilo návrat hrdinů. Legionáři jeli z fronty

Trasou, po níž se před 105 lety vraceli českoslovenští legionáři, se v sobotu 8. listopadu z Českých Budějovic vydal do Prahy historický vlak. Souprava tažena parní lokomotivou s názvem Němka přepravovala desítky cestujících. Akce připomíná návrat československých vojáků, kteří bojovali za první světové války v Rusku, ale domu se vrátili až v roce 1920. ČTK to řekl mluvčí Československé obce legionářské Miloš Borovička.

Přerovské nádraží na začátku 20. století.

Přerovský pitaval: Krádež uhlí stála život

Už ho mají v Praze, Písku, Plzni, Krumlově, Šternberku, Brně, na Hané v Olomouci, Vyškově, tak proč ne i v Přerově. Řeč je o pitavalu, sbírce zajímavých kriminálních a soudních případů, jenž dostal svůj název podle francouzského právníka Françoise Gayota de Pitaval. Tady je jeden z mnoha příběhů, které se odehrály na Přerovsku před mnoha lety.

Poznáte, kde jsme fotili tentokrát?

Hádanka z Písecka: Poznáte, kde jsme fotili?

Všímáte si svého okolí? Samozřejmě ano. Ale poznáte obec na Písecku jen podle detailů, které pro vás zachytil hledáček redakčního fotoaparátu? Zkuste to. Název obce můžete vybrat v nevýherní anketě na konci článku.

Ilustrační foto

Den válečných veteránů v benešovské knihovně

Městská knihovna Benešov se tradičně připojuje ke sbírce Den válečných veteránů. Ten si připomínáme 11. listopadu, v den, kdy roku 1918 skončila první světová válka. Jak upřesňuje Markéta Kalendová, vedoucí benešovské knihovny: "Květ vlčího máku, symbol úcty k válečným veteránům a všem, kteří bojovali za svobodu, stojí 50 korun. Jeho zakoupením přispějete na přímou pomoc hrdinům a uchování jejich příběhů pro další generace."

Vlčí mák vzdává hold válečným hrdinům

Vlčí mák na klopě a pietní akt. Strakonice si připomenou Den válečných veteránů

Také v letošním roce si lidé ve Strakonicích připomenou v úterý 11. listopadu Den válečných veteránů. U památníku Na Dubovci se od 11 hodin uskuteční slavnostní vzpomínkový akt, jehož smyslem je vyjádřit úctu a poděkování hrdinům, kteří od dob první světové války do současnosti položili životy za naši svobodu, stejně jako válečným veteránům novodobým, kteří se podílejí na obraně demokracie při zahraničních operacích.