Jméno světově uznávaného vědce Rudolfa Weigla, který objevil vakcínu proti skvrnitému tyfu a byl několikrát navržen na Nobelovu cenu, Přerované téměř neznají. I když se narodil v Přerově, zvolil si dobrovolně polskou národnost a svůj život spojil s touto zemí.
První zmínka o osadě se jménem Czudrowitze, později Cudrovice pochází z roku 1456. Nacházela se v nadmořské výšce 775 metrů, osm kilometrů jihojihozápadně od Prachatic a jak dokládá podoba jména jednalo se o osadu založenou českými kolonisty. Až začátkem 16. století se objevuje německý název Cudrlendslag a v roce 1595 pak Cuderschlag.
Při pohledu na prázdné louky se jen těžko věří, že v místě ještě před válkou stávala vzkvétající obec Pavlův Studenec, pod jejíž správu spadalo mnoho osad z přilehlého okolí. Připomínkou obce je dnes pouze Bottgerův pomník a v roce 1990 Němci upravený hřbitov, kde je jen pár zachovalých náhrobků, a místy ruiny stoletých sklepů a zarostlé hromady suti.
Obec Dušníky se nachází nedaleko památné hory Říp v okrese Litoměřice. Sbor dobrovolných hasičů v Dušníkách byl založen v roce 1893. Sbor byl zařazen do hasičské župy Podřipské (Michálkovy) č. 38. V počátcích se Sbor věnoval výcviku členů a jejich spolupráci. Po 1. světové válce pokračoval dále v činnosti. Ve Sborníku České zemské hasičské jednoty z roku 1937 je uváděn Sbor s počtem 21 mužů a tří žen. Po 2. sv. válce Sbor pokračoval ve své činnosti a všichni členové se snažili udržet chod Sboru. Což dokládá dnešní výročí 130 let od založení.
Sobota patřila na letišti v Jindřichově Hradci leteckému dni. Program oblíbené akce byl opět nabitý. Návštěvníky potěšily ukázky akrobacie, historických vzdušných soubojů, seskoky parašutistů i unikátní letadla. Počasí odložené akci tentokrát přálo a na letiště se přijely podívat stovky návštěvníků.
Jako dominanta tady stával zámeček rodu Kinských, ale také kaple sv. Karla Boromejského, byla zde česká škola i vyhledávaný hostinec, pracovaly tu věhlasné sklárny. Taková bývala už zaniklá ves Bystřice v hlubokých lesích pod Čerchovem, nedaleko obce Česká Kubice.
/FOTO, VIDEO/ Herečky Tereza Kostková a její matka Carmen Mayerová se objevily ve středu v trutnovském domově pro seniory. Převzaly tam obraz Sněžky trutnovského rodáka Charlese Mayera, který je otcem Carmen Mayerové. „Trutnov mám pořád hluboko v duši. Vůbec jsem to tady ale nepoznala, připadala jsem si jako v jiném, novém městě,“ řekla šarmantní herečka Carmen Mayerová.
Velká modelářská letecká show ÚMK Holešov a Fiala Motors pořádal pod záštitou hejtmana Zlínského kraje a starosty města Holešov již dvacátý pátý ročník velké modelářské letecké Čmelák show.
/FOTO, VIDEO/ Velká šedivá vrata s červeným zdravotnickým křížem se po odemknutí zámku otevírají překvapivě tiše. U vstupu do vojenské nemocnice v Jaroměři každého ohromí obří propagandistické mozaiky připomínající někdejší vládu sovětských vojsk. Vytlučená okna, vyvrácené dveře a prostorné nádvoří připomínající bujný les - sláva zdravotnického zařízení, které v době jeho postavení v roce 1789 budilo velký ohlas, je ale ta tam. Dnes je hojně vyhledávaná filmaři.
Velký zájem jako tradičně vzbudily večerní prohlídky Za tajemstvím klatovských ulic, které se konaly již posedmé. Tentokrát zavedli účastníky do doby první republiky.
/PŘÍBĚHY OPUŠTĚNÝCH BUDOV/ Rabštejnské údolí nedaleko České Kamenice dnes láká k příjemným procházkám v poklidné přírodě. Nebylo tomu tak ale vždy. Před 80 lety v něm byl zajatecký a koncentrační tábor. Ten svou činnost neukončil v květnu 1945, fungoval ještě další rok, kdy v něm byli zavření a mučení Němci. Jedním z brutálně mučených byl například konstruktér slavného motocyklu Böhmerland Albin Hugo Liebisch.
Jen pár metrů nad Bochovem, na mírném kopci, stojí zřícena hradu Hartenštejn. Dostat se k ní autem nedá. Návštěvník musí použít své vlastní nohy, které ho provedou novou alejí, jež čítá desítky stromů.
Ruské jednotky použily k ostřelování ukrajinských pozic v Záporožské oblasti na jihu země střely z raketometů obsahující chemickou bojovou látku. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření velitele jednoho z uskupení ukrajinských vojsk Oleksandra Tarnavského. Moskva se k tomuto tvrzení zatím nevyjádřila.
Tajuplná místa s hrůznou pověstí odjakživa lákala odvážlivce, kteří chtějí poodhalit jejich tajemství. Spoustu lidí jednoduše láká zjistit, co je pravdy na mýtech a pověstech, které se k takovým oblastem vztahují. Kde tato temná a strašidelná místa najdeme a jaká tajemství ukrývají?
/FOTO, VIDEO/ Koněpruská vápenice je jedinou zachovalou původní vápennou pecí tohoto typu na Berounsku. Restaurátorské práce nezbytné k její záchraně jsou ale příliš nákladné. Obec proto vyhlásila veřejnou sbírku.
Muzeum na demarkační linii v Rokycanech připravilo na sobotu 29. července speciální program pro malé návštěvníky. Děti při akci nazvané Branný den čekají soutěže a vojenský výcvik. Dospělí pak mohou počítat se dvěma komentovanými prohlídkami.
Byli to legionáři, kteří svými vojenskými úspěchy sehráli zásadní roli při vzniku samostatného československého státu. Jejich hrdinské počínání připomíná mobilní expozice Legiovlak, který přijel do Nižboru. Jedná se o věrnou repliku vlaků s jejichž pomocí během Velké války naše legie ovládly celou Transsibiřskou magistrálu. Expozice, která je zdarma, je postavena na více než sto let starých železničních vozech.
/FOTO, VIDEO/ Svatý Mikuláš a zvon zasvěcený Panně Marii. Mikulášovický kostel má dva nové zvony, které alespoň částečně nahradily ty, jež byly zrekvírované v roce 1942 pro válečné účely. Nyní tak nad Mikulášovicemi budou znít zvony tři. A stejně jako před více než sto lety, kdy ve městě nahrazovali zvony zabavené za první světové války, u toho byla rodina Romana Klingera.
/FOTO, VIDEO/ Nadšenci inspirovaní Petrem Adlerem pomáhají oživit cenný historický dům, i když jim nepatří. Nechtějí, aby chátrající kulturní památka z 19. století zanikla.
/FOTO, VIDEO/ To místo psalo historii nejen samotného města. Významnou úlohu hrálo už v dobách C&K mocnářství. Sídlo tam měl český pěší pluk číslo 102. V jeho řadách sloužili a umírali během první světové války převážně vojáci z českých zemí z okresů Benešov, Příbram, Sedlčany a Milevsko.
Kamila a Alfred Bergmannovi a jejich tři děti patří k naprostým výjimkám, které se po válce vrátily z koncentračních táborů. Přesně před sedmdesáti lety, v lednu 1943, bylo z Holešova nuceně deportováno dvě stě sedmdesát dva židovských obyvatel, po více než dvou letech utrpení se jich vrátilo jen dvacet.
V seriálu Příběhy opuštěných budov vás provedeme po více než 140 zajímavých objektech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Každé úterý můžete listovat v přehledu vybraných opuštěných domů podle tématu týdne, ve středu přijde na řadu reportáž z vybrané budovy ve vašem okolí, kam se vypravili reportéři Deníku. Třetí díl se věnuje opuštěným továrním, vojenským či zemědělským budovám. Některé ze staveb se dočkaly rekonstrukce, mnoho z nich ale chátrá.
/VIDEO, FOTO/ Obklopeni technikou, kterou léta používali horníci, stroji na dobývání rudy i uhlí, se ocitnete v Hornickém muzeu v Krásně. Na dosah tam jsou velké i malé, parní i elektrické lokomotivy, vagony na rudu i pro dopravu horníků. Vnitřku budovy vévodí obří těžní parní stroj z roku 1897. Pojďte, a podívejte se, připomeňte si dobu, kdy v jednom z nejstarších horních měst v Česku bylo dobývání denním chlebem mnoha dělníků.
V sobotu 17. června 1939 vyvedli z věznice Saint-Pierre ve francouzském Versailles před gilotinu německého vězně Eugena Weidmanna odsouzeného za sériové vraždy. Dav se začal při jeho stětí chovat natolik hystericky, že francouzský prezident Albert Lebrun další veřejné popravy okamžitě zakázal.
V činžovním domě na plzeňské Klatovské třídě nebydlela hvězda filmového plátna, ani jiná slavná osobnost. Přesto dům o návštěvníky nemá nouzi. Přicházejí obdivovat jeden z nejkrásnějších bytů ve městě, který na začátku třicátých let minulého století pro rodinu továrníka Oskara Semlera vytvořil geniální architekt Adolf Loos. Skvělá restaurátorská práce vrátila jedné z nejvýznamnějších plzeňských památek meziválečné architektury někdejší glanc.
/FOTO/ Třemi novými kulturními památkami se může pochlubit Liberecko. Jedná se o kino Varšava ve Frýdlantské ulici v Liberci, základní školu v Husově ulici a o vilu Emila Simona v Hejnicích z počátku dvacátého století.
/FOTO/ Třemi novými kulturními památkami se může pochlubit Liberecko. Jedná se o kino Varšava ve Frýdlantské ulici v Liberci, základní školu v Husově ulici a o vilu Emila Simona v Hejnicích z počátku dvacátého století.
Před 105 lety šla ke dnu britská loď HMS Carpathia, kterou proslavila záchrana přeživších cestujících z potopeného Titaniku. Už tato záchranná mise mohla být osudná i jí, nakonec parníku přivodila zkázu až německá torpéda. Bez ní by Titanic nikdo nepřežil.
Podle oficiálních údajů existuje v České republice přesně 349 obcí, které mají ve svém názvu slovo Lhota nebo Lhotka. To je více než pět procent z celkového počtu sídel v zemi. Není divu, že obyvatelé Lhot chtějí sdílet svou sounáležitost s dalšími Lhoťáky. Tradice sjezdů Lhot a Lehot trvá už od roku 1981 a nejlepší na ní je, že sraz se může každý rok konat jinde. Přečtěte si na webu Hodonínského deníku, jaký byl ten letošní v Nové Lhotě.
/PŘÍBĚHY OPUŠTĚNÝCH BUDOV/ Zubatá věž vyčuhující nad stromy na malém pahorku u obce Siřejovice nedaleko Lovosic strhává pozornost řidičů jedoucí po dálnici D8. Není to ani zámek, ani hrad, ale ruina kdysi velkého větrného mlýna.
Před 100 lety, v neděli 8. července 1923, zažil československý parlament událost, jaká se jen tak neopakuje. Poslankyně Betty Karpíšková předložila návrh zákona, který by povinně zavedl bigamii. A vypukla bouře.
Letní sezona dovolených a výletů je tu. Kvůli drahotě ovšem mnozí rodiče řeší, jak při výletech ušetřit. Jako součást projektu Česko za babku přináší Deník několik tipů na výlet v hlavním městě se vstupným zdarma či velmi nízkým.
Od úterního odpoledne hledají v Rakousku 60letého muže z Oppingu (okr. Rohrbach), který odjel v úterý ráno na e-kole v krátkých tmavých šortkách a modrém tričku, bez peněz a mobilu. Nedorazil na smluvený termín k holiči ani do práce. Policie informovala o pátrání také české a německé příhraniční orgány.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Třicet let své existence oslavila ve středu 28. června Armáda ČR – a oba břehy Vltavy v centru metropole v té souvislosti zezelenaly. Dějištěm oslav se totiž staly náplavky na levém i pravém břehu. Tedy v Praze 2 i Praze 5, propojené přívozem jezdícím zdarma. Mezi barvou množství uniforem i techniky ale na nábřežích Hořejším i Rašínově zářilo také četné civilní oblečení.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Sto čtyřicet let od založení Sboru dobrovolných hasičů v Trhovém Štěpánově oslavila zdejší jednotka v sobotu 17. června u zrekonstruované zbrojnice. Tu jim slavnostně předali zástupci města spolu s hejtmankou Středočeského kraje Petrou Peckovou.
Doudleby na Českobudějovicku se staly Vesnicí roku Jihočeského kraje 2023. Tradiční dobrou zprávu i se srdečnou gratulací telefonoval náměstek hejtmana Pavel Hroch starostovi Zdeňku Šmídovi v pondělí 26. června. Pro obec s téměř pěti sty obyvateli se jedná o premiérový titul. V roce 2019 však již získaly Modrou stuhu a v 2022 pak Zelenou stuhu.
Končil červen 1918. Britská zpravodajská služba vydala tiskovou zprávu s poněkud specifickým obsahem: popisovala totiž tříměsíční ostřelování Paříže novou německou destruktivní zbraní, schopnou dostřelu až 128 kilometrů. Pařížané přezdívali tomuto obřímu dělu „Velká Berta“, sami Němci jí však říkali jednoduše „Pařížský kanon“.
/FOTOGALERIE/ Bohatý program pro děti připravili organizátoři letošní Noci sokoloven v Přerově. Nejmenší návštěvníci si mohli v pátek odpoledne prohlédnout zázemí loutkového divadla Přerovský Kašpárek, zapojit se do her a soutěží, nebo si s rodiči opéct špekáček v sokolské zahradě. Na milovníky dobrodružství čekal i nevšední zážitek - kdo chtěl, mohl v historické budově sokolovny z roku 1935 přenocovat.
K jedněm z nejkrvavějších střetů první světové války došlo v letech 1917 a 1918 na řece Piavě v severní Itálii. Právě za ni se jako za přirozenou bariéru stáhla italská vojska po porážce, kterou utrpěla v bitvě u Caporetta od rakousko-uherských a německých oddílů. V sérii bojů na Piavě pak na řadě míst bojovali Češi s Čechy, protože italskou obrannou frontu pomáhali zpevnit legionáři.
Každý název s sebou nese atmosféru doby, v níž vznikl. Například Jordánské nábřeží se během druhé světové války nazývalo nábřežím Reinharda Heydricha, třída 9. května zase Viktoria-Strasse. Hned po válce ji čekala další změna: byla přejmenována na Stalinovu třídu.
Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci zve na výstavu Muzejní zvířetník, která bude slavnostně zahájena ve čtvrtek 22. června od 17 hodin v hlavní budově muzea v Husově ulici 678.
V Atlantském ocenu zmizela v pondělí ponorka. Šlo o komerční plavidlo, které slouží k dopravě turistů k vraku slavného Titaniku. Po ponorce, na jejíž palubě bylo pět lidí, pátrají lodě pobřežní stráže.