Kreativ

ŠTÍTEK: první světová válka

Obnovený cudrovický hřbitov s křížem.

Němečtí obyvatelé se odstěhovali, Cudrovice tak vlastně zmizely z map

První zmínka o osadě se jménem Czudrowitze, později Cudrovice pochází z roku 1456. Nacházela se v nadmořské výšce 775 metrů, osm kilometrů jihojihozápadně od Prachatic a jak dokládá podoba jména jednalo se o osadu založenou českými kolonisty. Až začátkem 16. století se objevuje německý název Cudrlendslag a v roce 1595 pak Cuderschlag.

Kdysi vzkvétající obec Pavlův Studenec připomíná jen Bottgerův pomník

Při pohledu na prázdné louky se jen těžko věří, že v místě ještě před válkou stávala vzkvétající obec Pavlův Studenec, pod jejíž správu spadalo mnoho osad z přilehlého okolí. Připomínkou obce je dnes pouze Bottgerův pomník a v roce 1990 Němci upravený hřbitov, kde je jen pár zachovalých náhrobků, a místy ruiny stoletých sklepů a zarostlé hromady suti.

Ocenění členové SDH Dušníky

Setkání, ukázky, děkování. Hasiči v Dušníkách oslavili 130 let existence

Obec Dušníky se nachází nedaleko památné hory Říp v okrese Litoměřice. Sbor dobrovolných hasičů v Dušníkách byl založen v roce 1893. Sbor byl zařazen do hasičské župy Podřipské (Michálkovy) č. 38. V počátcích se Sbor věnoval výcviku členů a jejich spolupráci. Po 1. světové válce pokračoval dále v činnosti. Ve Sborníku České zemské hasičské jednoty z roku 1937 je uváděn Sbor s počtem 21 mužů a tří žen. Po 2. sv. válce Sbor pokračoval ve své činnosti a všichni členové se snažili udržet chod Sboru. Což dokládá dnešní výročí 130 let od založení.

Návštěvníci Leteckého dne si užili nabitý program.

Letecký den v Jindřichově Hradci nadchl. Nad letištěm prosvištěly Gripeny

Sobota patřila na letišti v Jindřichově Hradci leteckému dni. Program oblíbené akce byl opět nabitý. Návštěvníky potěšily ukázky akrobacie, historických vzdušných soubojů, seskoky parašutistů i unikátní letadla. Počasí odložené akci tentokrát přálo a na letiště se přijely podívat stovky návštěvníků.

Herečky Tereza Kostková a Carmen Mayerová navštívily domov pro seniory v Trutnově, aby převzaly obraz Charlese Mayera.

Tereza Kostková a Carmen Mayerová si přijely do Trutnova pro obraz Sněžky

/FOTO, VIDEO/ Herečky Tereza Kostková a její matka Carmen Mayerová se objevily ve středu v trutnovském domově pro seniory. Převzaly tam obraz Sněžky trutnovského rodáka Charlese Mayera, který je otcem Carmen Mayerové. „Trutnov mám pořád hluboko v duši. Vůbec jsem to tady ale nepoznala, připadala jsem si jako v jiném, novém městě,“ řekla šarmantní herečka Carmen Mayerová.

Během válečných konfliktů byly v nemocnici umístěny tisíce zraněných vojáků. Po roce 1968 byla obsazena rudou armádou. Nyní jíž přes dvě dekády chátrá. Město marně hledá její využití. Po odchodu armády v roce 1991 budovu několikrát využily filmové štáby.

Zdravotnická pýcha monarchie v Josefově čeká na využití. Nyní se tam točí filmy

/FOTO, VIDEO/ Velká šedivá vrata s červeným zdravotnickým křížem se po odemknutí zámku otevírají překvapivě tiše. U vstupu do vojenské nemocnice v Jaroměři každého ohromí obří propagandistické mozaiky připomínající někdejší vládu sovětských vojsk. Vytlučená okna, vyvrácené dveře a prostorné nádvoří připomínající bujný les - sláva zdravotnického zařízení, které v době jeho postavení v roce 1789 budilo velký ohlas, je ale ta tam. Dnes je hojně vyhledávaná filmaři.

Nedaleko České Kamenice byl koncentrační tábor Rabštejn.

V Rabštejně za války i po válce trpěly tisíce lidí, z lágru zůstaly jen základy

/PŘÍBĚHY OPUŠTĚNÝCH BUDOV/ Rabštejnské údolí nedaleko České Kamenice dnes láká k příjemným procházkám v poklidné přírodě. Nebylo tomu tak ale vždy. Před 80 lety v něm byl zajatecký a koncentrační tábor. Ten svou činnost neukončil v květnu 1945, fungoval ještě další rok, kdy v něm byli zavření a mučení Němci. Jedním z brutálně mučených byl například konstruktér slavného motocyklu Böhmerland Albin Hugo Liebisch.

Ukrajinská armáda ve městě Zolote. Ilustrační snímek

Rusové použili na jihu země chemickou munici, tvrdí ukrajinský generál

Ruské jednotky použily k ostřelování ukrajinských pozic v Záporožské oblasti na jihu země střely z raketometů obsahující chemickou bojovou látku. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření velitele jednoho z uskupení ukrajinských vojsk Oleksandra Tarnavského. Moskva se k tomuto tvrzení zatím nevyjádřila.

V Nižboru si lze prostřednictvím mobilní expozice Legiovlak připomenout hrdinské činy Československých legií

Do Nižboru dorazili legionáři. K vidění je věrná kopie vlaků, jež brázdily Sibiř

Byli to legionáři, kteří svými vojenskými úspěchy sehráli zásadní roli při vzniku samostatného československého státu. Jejich hrdinské počínání připomíná mobilní expozice Legiovlak, který přijel do Nižboru. Jedná se o věrnou repliku vlaků s jejichž pomocí během Velké války naše legie ovládly celou Transsibiřskou magistrálu. Expozice, která je zdarma, je postavena na více než sto let starých železničních vozech.

V mikulášovickém kostele vysvětili nové zvony.

Nad Mikulášovicemi zní dva nové zvony. Lidé na ně přispěli ve sbírce

/FOTO, VIDEO/ Svatý Mikuláš a zvon zasvěcený Panně Marii. Mikulášovický kostel má dva nové zvony, které alespoň částečně nahradily ty, jež byly zrekvírované v roce 1942 pro válečné účely. Nyní tak nad Mikulášovicemi budou znít zvony tři. A stejně jako před více než sto lety, kdy ve městě nahrazovali zvony zabavené za první světové války, u toho byla rodina Romana Klingera.

V Holešově položí kameny zmizelých za Bergmannovy.

V Holešově položili kameny zmizelých za Bergmannovy

Kamila a Alfred Bergmannovi a jejich tři děti patří k naprostým výjimkám, které se po válce vrátily z koncentračních táborů. Přesně před sedmdesáti lety, v lednu 1943, bylo z Holešova nuceně deportováno dvě stě sedmdesát dva židovských obyvatel, po více než dvou letech utrpení se jich vrátilo jen dvacet.

Současná podoba nádraží Vyšehrad

V Česku chátrají nádraží i továrny. Deník mapuje opuštěné stavby

V seriálu Příběhy opuštěných budov vás provedeme po více než 140 zajímavých objektech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Každé úterý můžete listovat v přehledu vybraných opuštěných domů podle tématu týdne, ve středu přijde na řadu reportáž z vybrané budovy ve vašem okolí, kam se vypravili reportéři Deníku. Třetí díl se věnuje opuštěným továrním, vojenským či zemědělským budovám. Některé ze staveb se dočkaly rekonstrukce, mnoho z nich ale chátrá.

Hornické muzeum Krásno.

Denně sloužil horníkům, dnes důlní vláček sveze zájemce v Krásně

/VIDEO, FOTO/ Obklopeni technikou, kterou léta používali horníci, stroji na dobývání rudy i uhlí, se ocitnete v Hornickém muzeu v Krásně. Na dosah tam jsou velké i malé, parní i elektrické lokomotivy, vagony na rudu i pro dopravu horníků. Vnitřku budovy vévodí obří těžní parní stroj z roku 1897. Pojďte, a podívejte se, připomeňte si dobu, kdy v jednom z nejstarších horních měst v Česku bylo dobývání denním chlebem mnoha dělníků.

Poprava sériového vraha Eugena Weidmanna, provedená 17. června 1939, se stala poslední veřejnou popravou gilotinou ve Francii. Přihlížel jí i pozdější slavný herec Christopher Lee

PODCAST: Dějiny temné i tajemné. Poslední veřejná poprava gilotinou

V sobotu 17. června 1939 vyvedli z věznice Saint-Pierre ve francouzském Versailles před gilotinu německého vězně Eugena Weidmanna odsouzeného za sériové vraždy. Dav se začal při jeho stětí chovat natolik hystericky, že francouzský prezident Albert Lebrun další veřejné popravy okamžitě zakázal.

Budova původně vznikla jako úřednický bytový dům Škodových závodů. V roce 1932 Semlerovi požádali architekta Adolfa Loose, aby jim vypracoval projekt na přestavbu celého jednoho křídla domu.

Loosova rezidence pro rodinu Semlerovu v Plzni dodnes vyráží lidem dech

V činžovním domě na plzeňské Klatovské třídě nebydlela hvězda filmového plátna, ani jiná slavná osobnost. Přesto dům o návštěvníky nemá nouzi. Přicházejí obdivovat jeden z nejkrásnějších bytů ve městě, který na začátku třicátých let minulého století pro rodinu továrníka Oskara Semlera vytvořil geniální architekt Adolf Loos. Skvělá restaurátorská práce vrátila jedné z nejvýznamnějších plzeňských památek meziválečné architektury někdejší glanc.

Nový web Deníku 77plus1.cz nabízí regionální zajímavosti, fotografie, videa i něco navíc

77plus1: Dvoumetrový sumec Karel, návrh na uzákonění bigamie i teplotní rekordy

Podle oficiálních údajů existuje v České republice přesně 349 obcí, které mají ve svém názvu slovo Lhota nebo Lhotka. To je více než pět procent z celkového počtu sídel v zemi. Není divu, že obyvatelé Lhot chtějí sdílet svou sounáležitost s dalšími Lhoťáky. Tradice sjezdů Lhot a Lehot trvá už od roku 1981 a nejlepší na ní je, že sraz se může každý rok konat jinde. Přečtěte si na webu Hodonínského deníku, jaký byl ten letošní v Nové Lhotě.

Ztratil se rakouský důchodce.

Od sousedů: Hledají staršího pána

Od úterního odpoledne hledají v Rakousku 60letého muže z Oppingu (okr. Rohrbach), který odjel v úterý ráno na e-kole v krátkých tmavých šortkách a modrém tričku, bez peněz a mobilu. Nedorazil na smluvený termín k holiči ani do práce. Policie informovala o pátrání také české a německé příhraniční orgány.

Třicet let své existence oslavila ve středu 28. června Armáda ČR.

Třicetiny slavila armáda na pražských náplavkách. Na břehu, ve vzduchu i ve vodě

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Třicet let své existence oslavila ve středu 28. června Armáda ČR – a oba břehy Vltavy v centru metropole v té souvislosti zezelenaly. Dějištěm oslav se totiž staly náplavky na levém i pravém břehu. Tedy v Praze 2 i Praze 5, propojené přívozem jezdícím zdarma. Mezi barvou množství uniforem i techniky ale na nábřežích Hořejším i Rašínově zářilo také četné civilní oblečení.

Doudleby se staly Vesnicí roku Jihočeského kraje 2023.

Doudleby se staly Vesnicí roku Jihočeského kraje 2023

Doudleby na Českobudějovicku se staly Vesnicí roku Jihočeského kraje 2023. Tradiční dobrou zprávu i se srdečnou gratulací telefonoval náměstek hejtmana Pavel Hroch starostovi Zdeňku Šmídovi v pondělí 26. června. Pro obec s téměř pěti sty obyvateli se jedná o premiérový titul. V roce 2019 však již získaly Modrou stuhu a v 2022 pak Zelenou stuhu.

Pařížský kanon byl největší zbraní první světové války. V roce 1918 ostřeloval Paříž ze vzdálenosti 120 kilometrů

Smrt přichází z dálky. Koncem války terorizovala Paříž nová tajná zbraň Berta

Končil červen 1918. Britská zpravodajská služba vydala tiskovou zprávu s poněkud specifickým obsahem: popisovala totiž tříměsíční ostřelování Paříže novou německou destruktivní zbraní, schopnou dostřelu až 128 kilometrů. Pařížané přezdívali tomuto obřímu dělu „Velká Berta“, sami Němci jí však říkali jednoduše „Pařížský kanon“.

Noc sokoloven přitáhla v pátek (23. června 2023) do areálu přerovské sokolovny rodiče s malými dětmi. Pořadatelé pro ně připravili soutěže, děti si mohly prohlédnout zázemí loutkového divadla nebo si užít opékání špekáčků. Kdo chtěl, mohl i přenocovat

Pohled do zákulisí loutkového divadla i opékání špekáčků. Noc sokoloven bavila

/FOTOGALERIE/ Bohatý program pro děti připravili organizátoři letošní Noci sokoloven v Přerově. Nejmenší návštěvníci si mohli v pátek odpoledne prohlédnout zázemí loutkového divadla Přerovský Kašpárek, zapojit se do her a soutěží, nebo si s rodiči opéct špekáček v sokolské zahradě. Na milovníky dobrodružství čekal i nevšední zážitek - kdo chtěl, mohl v historické budově sokolovny z roku 1935 přenocovat.

Bitva na Piavě, červen 1918. Vylodění italských jednotek, které se chystají zaujmout pozice pro nadcházející bitvu

Bitva na Piavě. Čeští vojáci umírali v zákopech obou stran, rakouské i italské

K jedněm z nejkrvavějších střetů první světové války došlo v letech 1917 a 1918 na řece Piavě v severní Itálii. Právě za ni se jako za přirozenou bariéru stáhla italská vojska po porážce, kterou utrpěla v bitvě u Caporetta od rakousko-uherských a německých oddílů. V sérii bojů na Piavě pak na řadě míst bojovali Češi s Čechy, protože italskou obrannou frontu pomáhali zpevnit legionáři.