Kardinál Špidlík působil na římských univerzitách. Do vlasti se už nemohl vrátit

/STALO SE PŘED/ Deset let uplyne příští čtvrtek od úmrtí boskovického rodáka, věhlasného teologa kardinála Tomáše Špidlíka.

Kněz Miloš Mičánek: Nyní si můžeme uvědomit, co je opravdu důležité

Loucký kněz Miloš Mičánek prožívá úplně jiné Velikonoce než v minulosti. A stejně tak tisíce věřících po celé Vysočině. Farníci jsou smutní, že obřady proběhnou za zavřenými dveřmi, ale situaci vesměs chápou.

Je Bílá sobota. Křesťané si připomínají den, kdy byl Kristus uložen do hrobu

Křesťané si dnes, na Bílou sobotu, připomínají den, kdy byl Ježíš Kristus uložen do hrobu. Nočními obřady pak Bílá sobota přechází v nedělní oslavy zmrtvýchvstání. Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci. Název může také pocházet z lidových zvyků velkého úklidu a bílení den před oslavou zmrtvýchvstání.

Tradiční velikonoční zvyky Vyškovska? Prohánění Jidáše nebo zdobení vajec slámou

Kvůli omezení pohybu nemohou obyvatelé Vyškovska velikonoční svátky naplno oslavit. Pro mnohé to přitom znamená především konec obcházení žen a dívek s pomlázkou. Petra Buřivalová, která pracuje jako kurátorka etnografické sbírky v Muzeu Vyškovska, však připomíná, že velikonoční zvyky jsou mnohem pestřejší a osobité v každém regionu.

V Branišovicích hrkají společně, navzdory koronaviru. Každý na svém dvorku

Chlapci s řehtačkami nebo hrkači na návsi? V současném nouzovém stavu se nemůže velikonoční hrkání konat v takové míře, jak bývali všichni zvyklí, ale v Branišovicích na Brněnsku vymysleli alternativu.

Klapotá se! Chodí se po dvou a na odměnu si hoši musí počkat

Na hodinách kostela svatých Cyrila a Metoděje odbíjí pátá odpolední. Šestnáct kluků na povel rozeznělo dřevěné klapotky ve svých rukou do pravidelného rytmu. Po chvíli se v menších skupinách rozcházejí do čtyř směrů. Během půlhodiny za nepřetržitého klapotání projdou celou vesnici.

OBRAZEM: Drkali mladí i dospělí. Starý zvyk si na Domažlicku vzít nenechali

Obyvatelé vesnic Domažlicka se nenechali připravit o velikonoční zvyk.

Hrkači u Olomouce rámusí aspoň na zahradách, spousta tradic zrušena

Koronavirus mění velikonoční tradice. Ve většině obcí Olomouckého kraje letos nezazní rámus řehtaček a klepadel. Omezení se dotknou také svátečních bohoslužeb či pondělní pomlázky.

Velikonoce z let minulých na Prostějovsku

/Z ARCHIVU DENÍKU/ Každoročně se těšíme na velikonoční svátky. Ty letošní však budou jiné a to nejen u nás, ale prakticky po celém světě. Zvyklosti, které jsme brali jako samozřejmost, jsou pro letošek tytam. Pojďte si proto připomenout pomocí fotografií, jak se Velikonoce na Prostějovsku slavily před deseti lety. Vychutnejte si tradiční krojavaný mrskut v Kralicích na Hané, nahlédněte na Kozí farmu Rozinku, která tradičně pořádala velikonoční počítání kůzlátek nebo zavítejte na velikonoční výstavu v Křenůvkách.

Retro fotky z Velikonoc na Hranicku a Přerovsku před 10 lety

/Z ARCHIVU DENÍKU/ Projděte se s Deníkem časem minulým. Každý týden přineseme archivní fotografie z jedné obce našeho kraje. Zavzpomínejte společně s námi, tentokrát se podíváme jaké byly z Velikonoce na Hranicku a Přerovsku před 10 lety.

Retro fotky z Velikonoc na Přerovsku před 10 lety

/Z ARCHIVU DENÍKU/ Projděte se s Deníkem časem minulým. Každý týden přineseme archivní fotografie z jedné obce našeho kraje. Zavzpomínejte společně s námi, tentokrát se podíváme jaké byly z Velikonoce na Hranicku a Přerovsku před 10 lety.

Obnovil velikonoční klapání v blanenských ulicích. Epidemie ale řehtačky umlčí

Jan Pořízek z Blanska je tělem i duší skaut. Celý život. Jako kluk chodil s kamarády v rodném Vavřinci na Velikonoce s klapačkami a řehtačkami. Tuto tradici s blanenskými skauty obnovil v okresním městě před šesti lety. Letos však do ulic kvůli epidemii koronaviru nevyrazí. „Je to škoda, ale nedá se nic dělat. O to víc se budeme těšit na příští rok,“ říká dvaašedesátiletý muž, který učí na Masarykově střední škole Letovice.

Obnovil velikonoční klapání v blanenských ulicích. Epidemie ale řehtačky umlčí

Jan Pořízek z Blanska je tělem i duší skaut. Celý život. Jako kluk chodil s kamarády v rodném Vavřinci na Velikonoce s klapačkami a řehtačkami. Tuto tradici s blanenskými skauty obnovil v okresním městě před šesti lety. Letos však do ulic kvůli epidemii koronaviru nevyrazí. „Je to škoda, ale nedá se nic dělat. O to víc se budeme těšit na příští rok,“ říká dvaašedesátiletý muž, který učí na Masarykově střední škole Letovice.

Itálie se začne probouzet z děsivého snu. Velmi opatrně

Itálie se probouzí do nové reality. Několik týdnů se Italové doslova modlili, aby křivka nově nakažených a zemřelých na nemoc Covid 19 začal klesat. Když se to konečně podařilo a země má našlápnulo to „fáze 2“, vynořují se další otazníky. Jak nouzový režim uvolňovat, aby se smrtící vlna nevrátila?

Netradiční Velikonoce na Vysočině: bez hrkání, jen s domácím zeleným pivem

Letošní Velikonoce na Vysočině budou jiné. Na svátky jara, tak jak je známe z dřívějška, můžeme zapomenout. Kluci se tentokrát pomlázky nedočkají. V čase největších křesťanských svátků zůstanou kostely zavřené. Koronavirus zrušil léty zažité zvyky, odboural většinu tradic.

Vrkání v nouzovém stavu v Polici

Opět to vypuklo, opět zvony odletěly do Říma a opět se sešly děti v Polici, aby připomněly občanům obce, že jsou tu svátky Velikonoční. Účast byla hojná, sešlo se třicet jedna dětí a mládeže. Ale to bylo vrkání v Polici v roce 2019.

V dómu jsou vystaveny ostatky sv. Pavlíny. Patronka Olomouce pomohla s epidemií

Olomoučany chránila před morem, nyní je má chránit před koronavirem. V katedrále sv. Václava se lidé mohou modlit ke svaté Pavlíně, patronce města Olomouce.

Křístáci tentokrát zvony nenahradí...

Komentář šéfredaktora Rokycanského deníku.

Jsem vděčná Sri Chinmoyovi, že ve mně probudil hlad po poznání, říká Bernardová

Když ji potkáte na ulici, jen stěží vás něčím výrazným na první pohled zaujme. Obyčejná ženská, řeknete si. Kdo ale Abhejali Bernardovou zná, ocení nejen její mimořádné výkony a výsledky, ale i charakter a pevnou vůli.

Koronavirus přinesl do ulic barvy. A vlastně i úsměvy

Kvůli omezením v době šíření koronaviru, kdy vzaly zasvé zvyklosti týkající se podávání rukou, lidé omezují kontakty a začala platit spousta nových pravidel, etiketa nestrádá. Naopak! Deníku to řekl muž, jehož jméno je pro noblesu v chování i odívání synonymem. Ladislav Špaček.

Koronavirus přinesl do ulic barvy. A vlastně i úsměvy

Kvůli omezením v době šíření koronaviru, kdy vzaly zasvé zvyklosti týkající se podávání rukou, lidé omezují kontakty a začala platit spousta nových pravidel, etiketa nestrádá. Naopak! Deníku to řekl muž, jehož jméno je pro noblesu v chování i odívání synonymem. Ladislav Špaček.

Tradice: Velikonoce budou jiné, ale zvyky se dodržují i tak

Velikonoce, pohyblivý svátek, který se posunuje podle prvního jarního úplňku po prvním jarním dni. Letos budou jiné, bez koledování po známých a sousedech. I tak si je můžeme užít.

FOTO: Barokní klenot získal nové zvony. Zatím nehlaholí

Horní Police se může pyšnit zvony od jedné z nejlepších dílen světa.

Na pomoc okolí Říma pošle kraj symbolických sto tisíc

Sto tisíc korun pro Lazio pošle do Itálie Středočeský kraj. V pondělí 6. dubna o tom rozhodli středočeští radní. Peníze však nezamíří do známého fotbalového klubu, jemuž by mohly stačit tak na kapesné pro některou z jeho osobností, ale jde o symbolický finanční dar pro humanitární účely pro region Lazio.

Velikonoční vigilie: Zapalte na Bílou sobotu za okny svíčku, vyzývají biskupové

/FOTOGALERIE/ Čeští a moravští biskupové vyzývají věřící, kteří se nebudou moci zúčastnit velikonoční vigilie, aby na Bílou sobotu po setmění zapálili za okny svých domovů svíčku. Mohou také vystavit obraz Ježíše Krista.

Adolf Liebscher: Karel IV. s Annou Svídnickou vjíždí roku 1355 slavnostně do Říma

Před 665 lety se Karel IV. stal římským císařem. Cesta ke koruně byla trnitá

Jakkoli dnes vnímáme Karla IV. jako jednu z nejvýznamnějších osobností vrcholného středověku ve středoevropském prostoru, jeho cesta k této pozici nebyla snadná. Když před 665 lety 5. dubna 1355 vstoupil branou u Andělského hradu do Říma, aby byl korunován císařem Svaté říše římské, měl za sebou náročná diplomatická jednání i roztržku s novým papežem.

Velikonoce v době koronaviru: Zapalte v okně svíčku, vzkazují věřícím biskupové

Čeští a moravští biskupové vyzývají věřící, kteří se nebudou moci zúčastnit velikonoční vigilie, aby na Bílou sobotu po setmění zapálili za okny svých domovů svíčku. Mohou také vystavit obraz Ježíše Krista. Křesťané věří, že v noci na neděli, jíž se lidově říká velikonoční, vstal Ježíš z mrtvých. Slaví zmrtvýchvstání Páně a tímto okamžikem se završuje celý křesťanský liturgický rok. Letos se kvůli opatřením zavedeným státem proti šíření koronaviru nebudou moci k tomuto svátku setkávat ve větších skupinách, a tedy ani v kostele.

Koronavelikonoce: ochrana před virem dostala přednost

Koronavirová krize mění nejen občanský, ale i církevní život. A to i v silně katolických zemích, jako jsou Itálie, Polsko či Slovensko.

Astronomické určení data Velikonoc

Prioritou křesťanského kalendáře bylo vyznačit hlavní události ze života a působení Ježíše Krista. Centrem církevního roku jsou Velikonoce, památka jeho umučení a vzkříšení.

Podívejte se na archivní snímky z Velikonoc a prvomájových oslav na Prostějovsku

/Z ARCHIVU/ Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitějšími svátky v roce. Připravili jsme pro vás sériií archivních snímků, na kterých se můžete podívat, jak se slavily Velikonoce na Prostějovsku v minulém století a přidali jsme i netradiční podívání o tradičních velikonočních zvycích A protože se pomalu blíží i květen. Nabízíme vám i dobové fotografie z prmovájových oslav v regionu. Snad si je s notnou dávkou nostalgie a možná i rozčarování ve fotogalerii prohlédnete.

Pomodlili se nejen za zdravotníky

Za nemocné, strádající, lékaře, zdravotníky – všechny obyvatele krajského města se ve středu v katedrále sv. Mikuláše pomodlili primátor města Jiří Svoboda, 1. náměstek Juraj Thoma, jáhen Miroslav Štrunc a českobudějovický děkan Zdeněk Mareš.

Na cyklostezce pod hradem bylo ve středu smutno

"Vyšla jsem si na zdravotní procházku se synem, cyklostezku pod hradem mám ráda, ale dnes tu je ticho. Ve stejnou dobu loňského roku tu bylo pěkně rušno. Dnes jsem potkala pouze jednu slečnu na kolečkových bruslích, před loděnicí seděli na břehu dva rybáři, ale vezírek měli prázdný," řekla účastnice ZOH 1992,1994 a držitelka štafetové zlaté medaile v biatlonu z roku 1993 Jana Vápeníková.

Sicílii sevřel kvůli pendlerům strach. Nepouští domů ani vlastní

Další týden utrpení. Naděje, které Itálie vkládala do tohoto týdne, se zatím naplňují jen z malé části. Křivka nově nakažených v Lombardii o minulém víkendu sice ubrala na intenzitě a mrtvých bylo o pár desítek méně než v předchozích dnech, avšak zkraje týdne už čísla tolik optimisticky nevypadala. A tak má Itálie před sebou už podruhé klíčový týden, ve kterém by snad měla zahlédnout světlo na konci tunelu.

Spisovatelka Irena Obermannová: Co když je to příležitost?

Každá vyhrocená situace nám nastavuje zrcadlo. V něm se odráží, jaký kdo je a ještě se to umocní. Agresivní se stávají agresivnější, chytrolíni chytrolínštějšími, skromní skromnějšími, hodní hodnější a stateční ještě statečnějšími. Proto je celá situace kolem koronaviru tak pestrá a děje se tolik věcí. Je velmi důležité vybírat jen ty dobré a posílat je dál, šířit je rychleji než virus. Coronu lze totiž navzdory všemu vnímat také jako dar.

Neobvyklý koncert pro Uničov

l silenzio, v doslovném překladu „ticho“ nebo „klid“ – a v našich končinách Večerka. Autorem instrumentální skladby pro trubku je italský hudební skladatel a dirigent Gaspare Luigi Pacifico Spontini. Narodil se roku 1774 v malé obci Maiolati v provincii Ancona, která si později připojila ke svému názvu skladatelovo jméno – Spontini.

Biskup Tomáš Holub oslovil věřící, odmítá, že pandemie je Boží hněv

Plzeňský biskup Tomáš Holub vydal v neděli mimořádný pastýřský list věnovaný současné situaci v souvislosti s pandemií koronaviru. Přinášíme celé jeho znění.

Hradecké jižní terasy ponesou jméno arcibiskupa Otčenáška

Jižní terasy pod Velkým náměstím mezi schodištěm Bono publico a ulicí Na Kropáčce ponesou jméno po arcibiskupovi Karlu Otčenáškovi. Stane se tak u příležitosti sto let od narození tohoto čestného občana Hradce Králové. Slavnostní pojmenování, které schválili zastupitelé města, se má konat 23. května.

Obrazové výjevy ze života světců

Na následující týden, konkrétně ve čtvrtek 19. března, připadá svátek jednoho z kdysi nejčastějších jmen.