Po tříměsíční nucené přestávce kvůli pandemii covidu-19 se dnes návštěvníkům otevřela jedna z nejznámějších světových památek, římské Koloseum. Znovuotevření historické arény značí nový začátek i naději, domnívá se ředitelka archeologického parku Alfonsina Russoová. V Norsku, Finsku a Nizozemsku se dnes opět otevřely restaurace, kavárny a bary, které místní vlády uzavřely v rámci boje s šířením koronaviru.
Zcela nová servisní stanice poutá od čtvrtka pozornost brněnských cyklistů na stezce podél řeky Svratky. Stojan umístěný na křížení cyklostezky s Renneskou třídou v Brně využijí nejen lidé na kole, ale také matky s kočárky nebo vozíčkáři pro dohuštění nebo seřízení kol.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Je možné, že tajemná nemoc nazvaná 'Syndrom K' zachránila život židovskému chlapci z Čáslavska? A to přesto, že nikdy neexistovala? A že zachráněných lidí byly celkem desítky, možná až stovka? Za příběhem neuvěřitelné odvahy a hrdinství se Vladimír Havlíček vydal z Čáslavi do Říma.
/PŘÍBĚHY KOLEM NÁS/ Při dosud nepoznané situaci kolem covidu19 se změnilo mnoho věcí. Všem. Například učitelé ze dne na den přišli o zážitky, které jim přináší svou bezprostředností děti. A právě to asi nejvíc dolehlo na učitelku Evu Hasmanovou. Ta kdysi bydlela v Benešově a jezdila učit do Týnce nad Sázavou, ale v posledních letech to má právě obráceně.
Itálie se potýká se záplavou milionů použitých roušek, respirátorů, gumových rukavic, láhví s dezinfekcí a dalších prostředků chránících proti nákaze koronavirem. Obzvláště citelný je tento problém v Římě, jehož radnice se rozhodla dávat pokutu ve výši 500 eur (16 600 korun) těm, kteří ochranné pomůcky odhodí na ulici. S odvoláním na starostku metropole Virginii Raggiovou o tom informovala agentura APA.
Nedávno jsem zase četla v jistém časopise článek od jistého odborníka, který skládal důkazy o tom, že mizí muži. Míněno opravdoví. Chlapáci. A že si za to my ženy můžeme samy. Bouřlivě nesouhlasím.
Celý letošní rok si chtějí nejen věřící hradecké diecéze připomínat osobnost arcibiskupa Karla Otčenáška. Zatímco program na den výročí jeho stých narozenin, který připadl na 18. dubna, se vinou pandemie nemohl uskutečnit, v sobotu 23. května se v den 9. výročí arcibiskupova výročí uskuteční pontifikální mše svatá v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové.
Finanční dar ve výši 100 tisíc korun, který v době nejúpornějších útoků koronaviru poslali středočeští radní jako pomoc italskému regionu Lazio (což je oblast v okolí Říma), nezůstane posledním kontaktem obou krajů, které si jsou podobné tím, že obklopují hlavní město své země.
/FOTOGALERIE/ Ivan Mitrus z Martinic v Krkonoších už znovu pokračuje ve své cestě, při které vyrazil pěšky ze Sicílie. Během ní chce ujít 9000 kilometrů až do Norska za polární kruh. Momentálně má za sebou už 1625 kilometrů. Svoje putování přibližuje čtenářům Deníku v rubrice Čtenář reportér.
/FOTOGALERIE/ Ivan Mitrus z Martinic v Krkonoších už znovu pokračuje ve své cestě, při které vyrazil pěšky ze Sicílie. Během ní chce ujít 9000 kilometrů až do Norska za polární kruh. Momentálně má za sebou už 1625 kilometrů. Svoje putování přibližuje čtenářům Deníku v rubrice Čtenář reportér.
Po opadnutí opatření bránících pořádání fotbalových turnajů příliš dlouho neotáleli. Neratovický SK Roma chystá třetí ročník klání na počest svého bývalého prezidenta. Memoriál Josefa Demetera se premiérově uskuteční za hranicemi Mělnicka.
/FOTOGALERIE/ Ivan Mitrus z Martinic v Krkonoších už znovu pokračuje ve své cestě, při které vyrazil pěšky ze Sicílie. Během ní chce ujít 9000 kilometrů až do Norska za polární kruh. Momentálně má za sebou už 1625 kilometrů. Svoje putování přibližuje čtenářům Deníku v rubrice Čtenář reportér.
Je to již dlouhých 75 let. V životě člověka dlouhá doba. Hodně se změnilo. Zestárli jsme. Avšak vzpomínky na dobu okupace nacistickým Německem se vybavují i po tolika letech… Nemůžete zapomenout na nezměrné utrpení, které okupace přinesla. Denně žijete v obavách.
Nikdy v životě neměla tenistka Karolína Plíšková v sezoně tak dlouhou pauzu jako nyní. Naposledy hrála zápas před téměř třemi měsíci a turnaje jsou kvůli pandemii koronaviru zrušené ještě minimálně do půlky července. Světová trojka si ale myslí, že se na okruh vrátí nejdříve v září. Ve vynucené pauze přemýšlela, co by dělala po kariéře, a o volných víkendech jezdí za otcem a baví se padelem.
Největší evropská letecká společnost posunula obnovu letů z Prahy až na konec června, u většiny linek až na začátek července. Ryanair včera oznámil, že v červenci plánuje v celé své síti start zhruba čtyřicet procent letů. Od července se má dopravce vrátit i do Brna a Ostravy.
S koncem zatím nejdelší koronavirové karantény na světě se vrací život do italských měst. V parcích se na kolech či koloběžkách prohánějí děti pod dohledem rodičů, kteří dbají na to, aby se k sobě moc nepřibližovaly. Na sluncem zalitých náměstích je vidět korzující dvojice s rouškami na obličeji, skupinky mladých v živé debatě, kteří však od sebe dodržují dvoumetrové rozestupy, i jednotlivce popíjející kávu z papírového kelímku, který jim dveřmi baru přes improvizovaný venkovní pult podal majitel podniku.
Známý silák si tento rok připravil speciální projekt Golem proti dopingu, kterým chce dokázat, že fyzického úspěchu na světové úrovni lze dokázat i bez použití podpůrných látek. A pomohl mu v tom i jeho syn Matthias, který utáhl pět metrů více než 7,5 tuny vážící náklaďák i s připojeným džípem.
Italští statistikové nepochybují, že na covid-19 zemřelo v březnu víc než oficiálně potvrzených 13 a půl tisíce lidí. Vedou je k tomu celková čísla o úmrtích, která letos po celé zemi meziročně vzrostla o 49 procent.
Učitel je člověk, který tráví svůj život mezi dětmi či jinými mladými lidmi. Může si tak hrát na kovboje, rytíře, piráty, popeláře nebo doktory, aniž by se mu kdo smál. Navíc učitel nemá pár týdnů nudné dovolené, ale dva měsíce dobrodružných prázdnin. No kdo by nechtěl být učitel!
Miliony Italů se dnes v relativním klidu poprvé po více než dvou měsících domácí izolace vydaly do práce. Provázela je u toho radost z obnovených svobod i strach z opětovného propuknutí nákazy, píší zahraniční média.
Italské filmové i televizní produkce v Římě chystají návrat na scénu. Jak dnes uvedl na svém webu Hollywood Reporter, producenti i tvůrci se od zítřka začnou vracet ke své práci, provoz bude nicméně startovat zvolna a za bezpečnostních opatření.
„Tlusté koberce plné prachu…“ začíná slavná písnička Hodinový hotel od kapely Mňága a Žďorp. Dnes už to, jak ověřil časopis Glanc, v zařízeních pro sexuchtivé páry vypadá trochu jinak. A nabízejí azyl nejen milencům, ale často i manželským párům.
Podle studie italských imunologů a plicních lékařů z institutů v Berlíně, Římě a Veroně hrozí vrcholovým sportovcům při nákaze novým typem koronaviru zvýšené nebezpečí, že covid-19 zasáhne jejich plíce. Důvodem je velká fyzická námaha, při které se může virus dostat až do spodní části plic.
V noci na dnešek zemřela v Římě ve věku 87 let herečka Jitka Frantová Pelikánová. Informovala o tom stanice Frekvence 1, které to sdělil její spolupracovník Stefano Di Rienzo. Frantová Pelikánová žila v Itálii od emigrace po roce 1968. Jejím manželem byl exilový publicista a později italský politik Jiří Pelikán.
Protiepidemiologická opatření v Itálii očima rodáka ze Strání, velvyslance ČR ve Vatikánu Václava Kolaje. Ten v rozhovoru pro Deník prozradil, jak prožívá koronavirovou krizi s kolegy i se svojí rodinou v Římě, jehož ulice se kompletně vylidnily. Město se podle něj radikálně změnilo.
ROZHOVOR/ Protiepidemiologická opatření v Itálii očima rodáka ze Strání, velvyslance ČR ve Vatikánu Václava Kolaje. Ten v rozhovoru pro Deník prozradil, jak prožívá koronavirovou krizi s kolegy i se svojí rodinou v Římě, jehož ulice se kompletně vylidnily. Město se podle něj radikálně změnilo.
Celkem sedmkrát se stal mistrem Československa, reprezentoval ve 26 mezistátních utkáních. Dvakrát startoval na mistrovství Evropy a v roce 1960 se dokonce zúčastnil olympijských her v Římě. Bohumil Zháňal zanechal mezi českými atlety nesmazatelnou stopu, ve čtvrtek 16. dubna bohužel dokončil svůj nejdelší životní závod. Známý běžec zemřel ve věku nedožitých 89 let.
Celkem sedmkrát se stal mistrem Československa, reprezentoval ve 26 mezistátních utkáních. Dvakrát startoval na mistrovství Evropy a v roce 1960 se dokonce zúčastnil olympijských her v Římě. Bohumil Zháňal zanechal mezi českými atlety nesmazatelnou stopu, ve čtvrtek 16. dubna bohužel dokončil svůj nejdelší životní závod. Známý běžec zemřel ve věku nedožitých 89 let.
Nemálo klientů cestovních kanceláří, kteří už zaplatili zálohu na letní zájezd, si v době pandemie koronaviru láme hlavu s tím, co s jejich dovolenou nakonec bude. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) před více než týdnem přišlo s tím, že lidé dostanou místo neuskutečněného zájezdu voucher, za který si budou moci v budoucnu pořídit zájezd jiný. Opatření má mimo jiné sloužit k ochraně cestovních kanceláří. Podle MMR však musí klienti napřed dostát smlouvě a cenu zájezdu doplatit.
Donedávna žil Ladislav Zibura tím, že se vydával s batohem do světa, aby poznával lidi, jejich zemi a kulturu, a pak o tom psal bestsellery a mluvil na vyprodaných přednáškách. Teď nemůže ani cestovat, ani nikoho potkávat. Jak snáší karanténu? A co pro něj znamenají zprávy z míst, se kterými ho pojí osobní zážitky a přátelství?
Donedávna žil Ladislav Zibura tím, že se vydával s batohem do světa, aby poznával lidi, jejich zemi a kulturu, a pak o tom psal bestsellery a mluvil na vyprodaných přednáškách. Teď nemůže ani cestovat, ani nikoho potkávat. Jak snáší karanténu? A co pro něj znamenají zprávy z míst, se kterými ho pojí osobní zážitky a přátelství?
Letošní Velikonoční svátky byly jiné než jsou Volaráci zvyklí. Od Popeleční středy až do Velikonočního pondělí jako by zastavil čas a tradice těchto svátků byly omezené. Od vyhlášení stavu nouze a s tím související omezení způsobilo, že letos svátky jara byly rouškové a s koledováním a dalšími tradicemi jen doma.
V době o Velikonocích, kdy zvony odletí do Říma, na Slovácku na Podluží i jinde je nahrazuje parta dětí s řechtačkami, které chodí po obcích a nahrazují zvony.V Bořeticích to tak však od nepaměti nebylo.
Letošní Velikonoční svátky byly sice specifické, ale ani nouzový stav a omezení volného pohybu nezabránilo udržovat některé tradice. Všechny zvony kostela svatého Bartoloměje v Březnici nerespektovaly zákaz překračování státních hranic a na Zelený čtvrtek večer si (tak jako každý rok) odletěly do Říma. Naštěstí je nahradili místní “klapáči”.
V Malhoticích v době Velikonoc udržujeme tradici tzv. hrčení neboli klapotání. Na Zelený čtvrtek po večerních církevních obřadech umlknou zvony na všech kostelích (tzv. odletí do Říma).
V Malhoticích v době Velikonoc udržujeme tradici tzv. hrčení neboli klapotání. Na Zelený čtvrtek po večerních církevních obřadech umlknou zvony na všech kostelích (tzv. odletí do Říma).
Nejrozsáhlejší zatýkání v české historii proběhlo před sedmdesáti lety v dubnu 1950 pod krycím jménem „Akce K“. V noci z 13. na 14. dubna 1950 přepadly stovky ozbrojenců StB a SNB pětasedmdesát českých a moravských klášterů a zadrželi 915 řeholníků. Jednalo se o první fázi rozsáhlé likvidace klášterů. Jedním ze zadržených byl i Ludwig Armbruster, dnes profesor teologie a filozofie, kněz a jezuita.
Loucký kněz Miloš Mičánek prožívá úplně jiné Velikonoce než v minulosti. A stejně tak tisíce věřících po celé Vysočině. Farníci jsou smutní, že obřady proběhnou za zavřenými dveřmi, ale situaci vesměs chápou.
Křesťané si dnes, na Bílou sobotu, připomínají den, kdy byl Ježíš Kristus uložen do hrobu. Nočními obřady pak Bílá sobota přechází v nedělní oslavy zmrtvýchvstání. Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci. Název může také pocházet z lidových zvyků velkého úklidu a bílení den před oslavou zmrtvýchvstání.
Kvůli omezení pohybu nemohou obyvatelé Vyškovska velikonoční svátky naplno oslavit. Pro mnohé to přitom znamená především konec obcházení žen a dívek s pomlázkou. Petra Buřivalová, která pracuje jako kurátorka etnografické sbírky v Muzeu Vyškovska, však připomíná, že velikonoční zvyky jsou mnohem pestřejší a osobité v každém regionu.
Chlapci s řehtačkami nebo hrkači na návsi? V současném nouzovém stavu se nemůže velikonoční hrkání konat v takové míře, jak bývali všichni zvyklí, ale v Branišovicích na Brněnsku vymysleli alternativu.
Na hodinách kostela svatých Cyrila a Metoděje odbíjí pátá odpolední. Šestnáct kluků na povel rozeznělo dřevěné klapotky ve svých rukou do pravidelného rytmu. Po chvíli se v menších skupinách rozcházejí do čtyř směrů. Během půlhodiny za nepřetržitého klapotání projdou celou vesnici.
Koronavirus mění velikonoční tradice. Ve většině obcí Olomouckého kraje letos nezazní rámus řehtaček a klepadel. Omezení se dotknou také svátečních bohoslužeb či pondělní pomlázky.