
Hutníci z železáren pomůžou konkrétním rodinám na Ukrajině
Třinecké železárny a Moravia Steel pošlou finanční pomoc konkrétním rodinám zaměstnanců a celého regionu v okolí rudného dolu v oblasti Záporoží na Ukrajině.
Třinecké železárny a Moravia Steel pošlou finanční pomoc konkrétním rodinám zaměstnanců a celého regionu v okolí rudného dolu v oblasti Záporoží na Ukrajině.
Jako azyl pro uprchlíky začala od pátku sloužit fara v Předmostí. Farníci během tří dnů prostory uklidili, vybavili nábytkem a připravili lůžka pro rodiny s dětmi, které jsou na útěku před válkou. První uprchlíci dorazili do Předmostí v pátek dopoledne - protože ale mají v Přerově příbuzné, zůstanou nakonec u nich. Příjezd dalších lidí se očekává o víkendu.
Do pomoci Ukrajině se ihned zapojili také studenti gymnázia v Hustopečích.Uspořádali sbírku a vybrané peníze pomohou rodinám, které nyní ve městě našly útočiště. Děkujeme Dagmar Lanarové za zajímavý příspěvěk a studentům za projevenou sounáležitost.
Lesya Prokopenko je Ukrajinka čtrnáct let žijící v Česku a je rodačkou z ukrajinského města Žitomir. V tomto městě má svou rodinu a chce jí a dalším lidem pomoct.
/ROZHOVOR/ Lyubomyr Kovalskyy, který je studentem druhého ročníku ekonomického lycea rakovnické Masarykovy obchodní akademie, z České republiky s napětím sleduje válečné dění na rodné Ukrajině. Optimistický mladík se s Deníkem podělil o své současné pocity i názory.
/ROZHOVOR/ Lyubomyr Kovalskyy, který je studentem druhého ročníku ekonomického lycea rakovnické Masarykovy obchodní akademie, z České republiky s napětím sleduje válečné dění na rodné Ukrajině. Optimistický mladík se s Deníkem podělil o své současné pocity i názory.
Rodina 15leté Verunky, která trpí postižením, se neobejde bez auta. Ne vlastní vinou o něj však přišli kvůli autonehodě, kterou nezavinili. Jan Križan se rozhodl rodině pomoci a uspořádal benefiční krampus akce, z nichž jedna se konala i v Zoo Dvorec na jihu Čech, s cílem vybrat peníze na koupi nového vozu. Povedlo se a Verunku už zase mohou vozit autem. Jan Križan vypráví příběh benefice a děkuje všem, kdo se zapojili. Děkujeme za příspěvek.
Lidé prchající z válkou zasažené Ukrajiny nacházejí azyl i na Litoměřicku. Města v regionu zareagovala na nastalou situaci a připravila jim zázemí. Pomoc s ubytováním nabízejí i jednotlivci.
To, co většinu neziskových organizací v České republice v současné chvíli spojuje, je vzájemná pomoc a podpora lidem, kteří je nutně potřebují - ať již přímo v jednotlivých městech Ukrajiny, která v současné době čelí obrovské ruské invazi, tak rodinám, které utíkají před válkou do bezpečí, aby přežily. Pomoc lidem v nouzi je základním posláním Charity. Nejen z toho důvodu se i žďárská Charita okamžitě zapojila do aktivní pomoci společně s ostatními subjekty.
Do Vrchlabí dorazilo pět skupin z rodin ukrajinských zdravotníků, kteří pracují v tamní nemocnici. Dvou dcer a synovce se dočkala i lékařka Oksana Vernichenková. Prchaly před válkou. Jakmile se setkaly na hranicích, brečely dojetím.
Bombardování už naše rodina na Ukrajině začíná brát jako normální věc, říká dvaatřicetiletá Aleksandra Humenjuk z Plzně, která se minulou sobotu vydala na polsko-ukrajinskou hranici pro své příbuzné, kteří žili v Rovenské oblasti na severozápadě země. Aleksandra žije od mala v Plzni a z války zmítané země přivezla s kamarádem dvě své tety, sestřenici s dcerou a bratrance.
Západočeské divadlo v Chebu uspořádalo benefiční představení Molièrova TARTUFFA. Na toto představení navazoval i přenos briefingu z Nové scény Národního divadla v Praze o současném dění na Ukrajině za účasti ukrajinských umělců a ukrajinistů.
Těžké dny prožívá Irena Romová z Klatov, která má rodinu na Ukrajině. Ze dne na den se z nich stali vojáci, kteří brání své rodiny a domovy.
/VIDEO/ Od začátku invaze na Ukrajinu sledoval sedmatřicetiletý Tomáš Zikmund z Tábora zprávy a ptal se sám sebe, jak by mohl pomoci. „Viděl jsem reportáže a fotky z hranic, kde je spousta lidí, kteří utíkají. Takže asi jako hodně ostatních lidí jsem nabyl dojmu, že bych tam měl pro ně dojet a přivézt je sem do bezpečí,“ zmínil.
Ubytování pro osm lidí prchajících z válečné zóny na Ukrajině má připravené Pavla Čechová Švepešová, ředitelka centra Stroom Dub. Jsou na cestě a podle všeho mají zdržení na hranicích. „Chci pomoc, když vidím tu hrůzu, co se tam děje. Volné prostory jsme se zaměstnanci během krátké doby připravili,“ vysvětluje.
Ubytování pro osm lidí prchajících z válečné zóny na Ukrajině má připravené Pavla Čechová Švepešová, ředitelka centra Stroom Dub. Jsou na cestě a podle všeho mají zdržení na hranicích. „Chci pomoc, když vidím tu hrůzu, co se tam děje. Volné prostory jsme se zaměstnanci během krátké doby připravili,“ vysvětluje.
Z dříve ruské restaurace Samovar v brněnské ulici Koliště je dnes slovanský podnik Samovar. Jeho majitelka Natalja Bajkalová žije v České republice už pětadvacet let. Donedávna oblíbenou ruskou kuchyni a jiné zboží kvůli současné situaci na Ukrajině změnila. Jedná se například o ruskou vodku Standard, místo které na baru vystavila ukrajinskou.
Z dříve ruské restaurace Samovar v brněnské ulici Koliště je dnes slovanský podnik Samovar. Jeho majitelka Natalja Bajkalová žije v České republice už pětadvacet let. Donedávna oblíbenou ruskou kuchyni a jiné zboží kvůli současné situaci na Ukrajině změnila. Jedná se například o ruskou vodku Standard, místo které na baru vystavila ukrajinskou.
/FOTOGALERIE/ Více než stovka lidí se sešla v sobotu 26. února před vlakovým nádražím ve Frenštátě pod Radhoštěm na akci Běž domů, Ivane! Na shromáždění vystoupila také Barbora Stachurová, která přečetla dopis Ukrajinky Oksany Urubové, švagrové jednoho z organizátorů akce Stanislava Uruby. Text dopisu, který u mnoha účastníkům vehnal slzy do očí, předkládáme v plném znění.
Společnost Heimstaden nabídla vládě ČR možnost ubytování pro prvních 500 ukrajinských rodin prchajících před válkou. První byty už také společnost připravila pro rodiny svých zaměstnanců, které přijíždějí z Ukrajiny.
Jan Šipka. Hráč nižší rakouské fotbalové ligy a hlavně jeden ze stavebních panelů postupu olomouckých futsalistů do nejvyšší české soutěže. Během letošní sezony zaznamenal rovných 40 gólů během dosavadních osmnácti zápasů a s obřím sedmnáctibrankovým náskokem tak vede v tabulce střelců. I přes všechny své úspěchy ale zůstává stále nohama na zemi a stále dokola opakuje, že se rozhodně necítí jako profesionál a nejdůležitější pro něj je týmová rodina, kterou si společně se svými spoluhráči v kabině vytvořili.
/FOTO, VIDEO/ Ještě nedávno si osmiletá Hanna hrála doma s kočkou a psala s maminkou úkoly. Pochází od města Berehovo v Zakarpatské oblasti na západní Ukrajině, kde chodila do druhé třídy. Teď sedí na posteli o několik set kilometrů dál. V obecním kempu v jedné z chatek u rybníka poblíž vesnice Suchý na Blanensku. V ruce žmoulá plyšového delfína, kterého dostala na hranicích a s plachým úsměvem vítá návštěvu. Dětské oči alespoň na chvíli rozzáří přinesení plyšáci, čokoláda a pastelky.
Jednačtyřicetiletá Adriana Muchychka žije na jihu Čech od roku 2006. Letos zažila nejsmutnější narozeniny ve svém životě. Ve válce napadené vlasti setrvává její maminka i další příbuzní. Z Táborska posílá krajanům silný vzkaz. Putinovi se podle ní všechno zlo jednou vrátí.
Značná část Ukrajinců, kteří pracují na Vysočině, působí ve stavebních firmách. V případě, že by museli narukovat do války, by jejich výpadek pocítily zejména ty malé. Všechny se ale nyní soustředí zejména na přepravu jejich rodin k nám.
Zlaté kolečko sýra o průměru pár centimetrů výrazné chuti i aromatu. Tvarůžky jsou symbol města Loštice a zdejší „tvarůžková scéna“ zažívá v posledních letech velký boom. U jejího zrodu stála před dvanácti lety Tvarůžková cukrárna rodiny Poštulkových. „Snažili jsme se dát tvarůžkům další rozměr,“ říká Zdeňka Poštulková.
V Rusku se narodil a vystudoval tam střední školu. V Česku, kam na prahu dospělosti odešel, absolvoval vysokoškolské studium. Už dlouhé roky podniká na českém realitním trhu. I díky jeho práci mají tisíce rodin nový domov. Domov, který dnes tolik chybí ženám, dětem a seniorům prchajícím před válkou. I lidem, kteří na Ukrajině sice zůstávají, aby se postavili proti násilí, jejich domovy ale ničí zbraně okupantů.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Jsou vyčerpaní, zmatení, ale nesmírně vděční za to, že nacházejí bezpečné zázemí. Desítky uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny míří i do Slaného.
Už několik dnů řeší Kamil Hodulík, koordinátor sbírkové činnosti Charity Uherský Brod se svými kolegy nepřetržitý proud telefonátů s nabídkami pomoci ukrajinským uprchlíkům.
Rádi bychom pomohli konkrétním lidem a rodinám, kteří přicestují za svými rodinnými příslušníky do Klášterce nad Ohří, v současné době mapujeme ve spolupráci s místními firmami situaci.
Válečný konflikt na Ukrajině šokoval minulý týden celý svět. S hrůzou, kterou s sebou Putinova agrese přinesla, se ale zároveň zvedla také nebývalá vlna solidarity. Ukrajinským uprchlíkům se snaží z vlastní iniciativy pomoci hraničtí občané, zdejší Charita i místní radnice.
Manželé Bittmannovi ze Smržovky nabízí speciálně pedagogické poradenství a psychoterapeutické služby pro děti i rodiny. V době krize se vrhli na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Ze Smržovky tak na hranice míří materiální pomoc. „Jsme v kontaktu s dobrovolnými hasiči na polsko-ukrajinských hranicích, tak víme, že nejdůležitější jsou spacáky, deky, hygienické potřeby a léky. V té zimě při čekání děti často nachladnou,“ přiblížila Lenka Bittmannová.
Je jim v průměru osm a půl roku a nástroje už do ruky vzít umějí. Nejmenší břeclavská muzika zahrála poprvé při otevírání břeclavského Centra pro rodinu. Za pěkný příspěvek, fotky a video děkujeme souboru Břeclavan.
/DOSLOVNÉ ZNĚNÍ DOPISU ADRESOVANÉHO RUSKÉMU PREZIDENTOVI/ Poslední přeživší z nacisty vypálené obce Ležáky Jarmila Doležalová zapíná každé ráno zpravodajství s nadějí, že nastane zázrak. Ale ten se nekoná, na Ukrajině pokračují velmi tvrdé boje.
Na to probuzení Jiří Preclík, původem ze Skuhrova nad Bělou, zřejmě nezapomene. A nejen on. To datum si dobře zapamatuje - 24. února 2022, den, kdy začala válka na Ukrajině. Jako zástupce velvyslance České republiky pracoval v Kyjevě už rok a půl a další dva roky práce na zdejší ambasádě ho ještě čekaly. Jenže přišla ruská invaze na Ukrajinu a s ní útok na její metropoli a další místa v zemi.
Situace, k níž nyní dochází na Ukrajině, nenechala chladné ani zástupce táborské radnice. Po prvním symbolickém kroku: vyvěšení ukrajinské vlajky v den útoku Ruska, přicházejí táborští radní i s konkrétní pomocí. Pro uprchlíky z Ukrajiny a také Ukrajince, kteří již v Táboře pracují, se město rozhodlo vyčlenit zhruba 40 bytů.
S hyenismem se setkává na ukrajinských hranicích karlovarský podnikatel, který pomáhá osobně s transportem válečných uprchlíků do České republiky. Poslal tam už několik vozidel s řidiči. Sám se ve středu ráno vrátil z místa a popisuje, čemu musel na vlastní oči přihlížet.
Studentka maturitního ročníku tachovského gymnázia Anna Šimandlová je dcerou ukrajinské maminky a českého tatínka. Narodila se v Česku, ale ve válkou zmítané Ukrajině má velkou část rodiny.
/GALERIE/ Ukrajinské vlajky v ochozech, jasné vzkazy směřující na východ, kde celý svět sleduje ruskou invazi na Ukrajinu, nebo modrožlutá srdce, třeba jen v logu na sociálních sítích. Také sportovním světem se žene vlna protiválečné solidarity, soucitný a jasný postoj ukázalo několik klubů a oddílů Olomouckého kraje.
Únava a obavy o osud zbytku rodiny a Ukrajiny, taky vděčnost za pomoc, kterou našli v Olomouci. To bylo možné na první pohled vyčíst ve tvářích válečných uprchlíků, kteří ve středu dopoledne dorazili do informačního a registračního střediska v budově olomouckého krajského úřadu. Byly mezi nimi hlavně ženy s dětmi.
Ve Strašecí myslí fotbalisté i na přítelkyně a manželky. A aby chlapi před startem soutěží byli o víkendu ještě na ženské straně polokoule a předčasně oslavili MDŽ, udělali si generálku před startem I. A třídy už v úterý večer v Rynholci. Na umělce tady porazili TJ Nové Sedlo po divočině 5:4. "Fotbalu bude o víkendech hodně, teď dostanou přednost rodiny, ženy a přítelkyně," usmál se hrající kouč Jan Mrázek.
Už téměř čtvrt století nabízí MC Cipísek v Prostějově své služby rodinám s malými dětmi, takže pomalu se do centra začnou vracet bývalá cipísčata, tentokrát ale v rolí rodičů. Poslední únorový týden oslavil prostějovský Cipísek totiž už své 23. narozeniny. Za příspěvěk děkujeme
Na českém žebříčku figuruje až na osmém místě, přesto patří k největším favoritkám nadcházejícího mistrovství republiky ve squashi. Olga Kolářová za svobodna Ertlová dokázala nejprestižnější domácí turnaj v minulosti už pětkrát vyhrát. Ba co více, na kurty se vrátila po každém ze tří porodů a vždy z toho byla medaile. Nyní „squashová maminka“ zvolila netradiční způsob přípravy. „Jsme s dětmi na horách. Lyžujeme, sáňkujeme a stavíme sněhuláky,“ hlásí vesele. Možná jí tento styl tréninku neposune blíže k míčku, ale rozhodně ji zocelí. „Lepší psychická příprava neexistuje. Syna jsem dneska málem přetrhla,“ směje se sympatická blondýnka.
/ROZHOVOR/ Statek U Jelínků Bylany je vyhlášeným místem kulturních setkání. Za koncerty tam jezdí nejen lidé z nedaleké Kutné Hory, ale i z celých středních Čech a Prahy. V uplynulých dnech se statek stal bezpečným útočištěm pro rodinu z Ukrajiny. Nabídnutá pomoc se nakonec změnila v drama se šťastným koncem.
/ROZHOVOR/ Statek U Jelínků Bylany je vyhlášeným místem kulturních setkání. Za koncerty tam jezdí nejen lidé z nedaleké Kutné Hory, ale i z celých středních Čech a Prahy. V uplynulých dnech se statek stal bezpečným útočištěm pro rodinu z Ukrajiny. Nabídnutá pomoc se nakonec změnila v drama se šťastným koncem.
Bydlí s dětmi u rodičů či v podnájmech, kde se tísní v jednom pokoji s kuchyní. Takový je současný obrázek mnoha mladých rodin ve Znojmě. Sehnat dostupné vlastní bydlení se podle mnoha z nich rovná zázraku. Nabídka volných bytů je mizivá a jejich cena se vyšplhala na dvojnásobek.
ROZHOVOR/ Ve své vlasti je původní profesí učitel, nyní pracuje ve zlínské Kovárně VIVA jako operátor výroby. Proto, aby svou rodinu doma na Ukrajině podporoval a uživil ji. „Rusko nezápasí s 250 tisíci vojáky ukrajinské armády. Bojují s 30 milionovým lidem. Celá Ukrajina se jim postavila,“ říká třiatřicetiletý Anatolij Gladčenko z Ukrajiny.
Sedmiletá Jaroslava Žuňová z ukrajinského Kyjeva je těžce postižená. Léky, kterých potřebuje spoustu, je nyní ve válečné zóně téměř nemožné sehnat. Její rodina nestihla včas utéct, válka je překvapila. V Pardubicích na ně čeká nový domov, do Česka se však v současné situaci nemají jak dostat. Z Kyjeva, kde zuří těžké boje, je momentálně nikdo neodveze. Vlastní auto nemají.
Nebudeme si nic nalhávat. Pokud jde o volbu materiálu, ze kterého se u nás stavějí rodinné domy, vítězí pořád na plné čáře ty zděné. A nic se na tom zřejmě nezmění ani v příštích letech. Přesto roste obliba dřevostaveb a řada investorů si chce postavit dům s vědomím, že šetří přírodu.
První rodina uprchlíků z Ukrajiny dorazila v pondělí 28. února do Šumperku. Další šumperská radnice očekává v následujících dnech. Ukrajincům nabízí pomoc řada obyvatel města.
Dlouhé roky pomáhal brněnským Drakům s péčí o hřiště v Zamilovaném hájku, kde až do roku 2006 nastupovali. Teď na oplátku pomohli oni jemu. Nejúspěšnější český baseballový klub vyslal v pátek na polsko-ukrajinskou hranici dvě dodávky pro osmašedesátiletého správce Nestora Wojtecka a jeho rodinu, která z Ukrajiny uprchla před válkou. „Taková pomoc je naprostá samozřejmost,“ říká prezident klubu Igor Kratochvíl.