Kreativ

ŠTÍTEK: rodina

Ervín Šolc.

Byl Čechem, nebo Němcem? Pravou vlastí je Sovětský svaz, slýchal doma

Život Ervína Šolce byl plný absurdních situací, rozporů a protimluvů. Narodil se totiž v Sudetech v česko-německé rodině a dospíval za druhé světové války. Věřil komunistickým ideálům, ale vstoupil do Hitlerjugend a bojoval ve wehrmachtu. V padesátých letech usiloval o vstup do KSČ, ale nebyl přijat, přestože tisíce jiných v té době do strany naháněli hrozbami. Podezírali ho, že je západním špiónem, ale zároveň byl evidován jako spolupracovník komunistické Státní bezpečnosti… Pro web pametnaroda.cz příběh zpracovala Barbora Šťastná.

Osmadvacetiletá studentka UP Olomouc s ukrajinskými kořeny Ilnycka Roksolana

Studentka z Ukrajiny: Jednota a odpor je pro Putina největší potupa

Žije na Moravě, rodinu má v Čechách ale srdcem je na Ukrajině. Mladá vysokoškolačka Ilnycka Roksolana žije v České republice od útlého dětství. Ve svých osmadvaceti letech se studentka olomoucké Univerzity Palackého nebojí veřejně vystupovat a otevřeně se staví proti Putinovi a okupaci své rodné země Ruskem.

Osmadvacetiletá studentka UP Olomouc s ukrajinskými kořeny Ilnycka Roksolana

Studentka z Ukrajiny: Jednota a odpor je pro Putina největší potupa

Žije na Moravě, rodinu má v Čechách ale srdcem je na Ukrajině. Mladá vysokoškolačka Ilnycka Roksolana žije v České republice od útlého dětství. Ve svých osmadvaceti letech se studentka olomoucké Univerzity Palackého nebojí veřejně vystupovat a otevřeně se staví proti Putinovi a okupaci své rodné země Ruskem.

Osmadvacetiletá studentka UP Olomouc s ukrajinskými kořeny Ilnycka Roksolana

Olomoucká studentka z Ukrajiny: Jednota a odpor je pro Putina největší potupa

Žije na Moravě, rodinu má v Čechách ale srdcem je na Ukrajině. Mladá vysokoškolačka Ilnycka Roksolana žije v České republice od útlého dětství. Ve svých osmadvaceti letech se studentka olomoucké Univerzity Palackého nebojí veřejně vystupovat a otevřeně se staví proti Putinovi a okupaci své rodné země Ruskem.

Ukrajinská vlajka. Ilustrační foto.

Výprava pro rodiny zaměstnanců žatecké nemocnice vyjíždí směr Ukrajina večer

Auta, která mají z válkou postižené Ukrajiny přivézt rodinné příslušníky zaměstnanců žatecké nemocnice, vyrazí na cestu dnes, v pondělí 28. února večer. Konkrétně jde o tři mikrobusy, které bude řídit celkem šest dobrovolníků. Ti se budou za volantem střídat ve dvojicích, čeká je téměř tisícikilometrová cesta. Cílem je maďarsko-ukrajinská hranice, výprava by tam měla dorazit v úterý ráno.

Teta Bára, Anděl či Sluníčko. Tak Barboře Zdráhalové z Míškovic na Kroměřížsku přezdívají vděční lidé z oblasti poškozené tornádem. Že je dobrovolnický nezmar, dokazuje i po napadení Ukrajiny ruskou armádou

Po tornádu na tom byli špatně, teď ubytují Ukrajince. Teta Bára vozí uprchlíky

Jako po bombardování to vypadalo před osmi měsíci v části jihomoravských Hrušek poničených tornádem. Rodina Markéty Šimečkové se na několik měsíců musela hodně uskromnit, po dobu oprav poškozeného domu žila v jednom pokoji. Teď už bydlí v novém. A když žena viděla, jaká hrůza vypukla na Ukrajině, okamžitě nabídla svou pomoc. „Máme jeden pokoj volný. Pro maminku s dítětem,“ říká sama matka dvou malých dětí.

Prachatická nemocnice. Ilustrační foto.

Zaměstnanci z Ukrajiny zatím z jižních Čech neodjíždějí

Jihočeské nemocnice, JihoTech v Homolích, velešínský Jihostroj nebo písecký Kunststoff-Fröhlich. To je jen hrstka firem, které zaměstnávají lidi z Ukrajiny. A řeší otázku, jestli o ně kvůli ruské invazi náhodou nepřijdou. Jistého zatím není nic, situace se vyvíjí prakticky z hodiny na hodinu. 

Lidé z Ukrajiny, kteří utekli před válkou, našli azyl na faře v Dřevohosticích.

Vlna solidarity: pro uprchlíky jeli na hranice, první už bydlí v Dřevohosticích

Když se Martina Dlouhá z Hradčan a její manžel dozvěděli, že na Ukrajině vypukla válka, jejich myšlenky se okamžitě stočily k přátelům, kteří jim pomáhali na stavbě rodinného domu. S ukrajinskými dělníky seděli v létě na zahradě, rodiny se navzájem znaly. Pomoci známým a jejich blízkým pro ně bylo něčím samozřejmým. Převezli je do Česka ze slovensko-ukrajinských hranic a zajistili jim ubytování na faře v Dřevohosticích.

Sbírka na pomoc Ukrajině v Berouně.

Berouňačka organizuje pomoc pro Ukrajinu. Část její rodiny se ukrývá před boji

/FOTOGALERIE/ Na berounském Husově náměstí probíhá materiální sbírka pro pomoc ukrajinským civilistům a vojákům. Akci iniciovala občanka Berouna Gabriela Myňko, jejíž část rodiny se nyní ukrývá ve sklepech ve městě Černihiv blízko ruských a běloruských hranic. „Sebemenší pomoc je vítána,“ říká Gabriela.

Jméno vesnice napsané na ceduli umístěné na severním okraji malebné Koločavy.

Jihočeši pomáhají lidem z Koločavy. Ženy s dětmi už dorazily na Hlubokou

Koho by napadlo, jak aktuální zase budou slova ze známé písně o Nikolu Šuhajovi: Zabili, zabili chlapa z Koločavy… Ukrajinští muži rukují do války, zatímco jejich ženy a děti hledají bezpečí za hranicemi. Lidé z Českobudějovicka, kteří se vydávali v létě na Ivanem Olbrachtem proslavenou Koločavu na Podkarpatské Rusi, se už setkali s těmi, které tam během turistických pobytů potkávali.

Za Ukrajinu se postavili také Jihočeši. Zemi podpořili ve středu 23. února od 18 hodin na českobudějovickém náměstí.

Kraj i Budějovice připravují pomoc Ukrajině. Na jih Čech už z války míří lidé

Během neděle dorazí do jižních Čech - do Hluboké nad Vltavou - z partnerského města zhruba stovka uprchlíků z Ukrajiny, která čelí ruské invazi. Pro většinu z nich má Hluboká připravené ubytování. Také nemocnice na jihu Čech pomůžou, do země se chystají poslat zdravotnický materiál, jako jsou infuze, kanyly, dlahy, obvazy na popáleniny nebo léky. Budějovice připraví byty a zapůjčí autobus.

Odborníci apelují na novou vládu, aby zřídila úřad ombudsmana.

Zřiďte v Česku dětského ombudsmana, volají odborníci. Situace je vážná

Osmiletá Jiřinka z Ostravska má už odmala plnou hlavu starostí. Je zatěžována tím, co by „odrovnalo“ i dospělého. Táta přišel o práci, rodina nemá ani na kroužky a nyní jí dokonce kvůli neplacení nájmu hrozí ztráta střechy nad hlavou. Jiřinka už vyhledala pomoc odborníků v krizovém centru, protože se bojí, že rodina skončí na ulici a ona půjde do dětského domova. Úřady jim totiž zatím náhradní bydlení nesehnaly.

Ukrajinský nahrávač Dmytro Dolgopolov.

Nahrávač Dolgopolov: Když to bude nutné, půjdu bránit svou rodinu

Celé utkání to v něm pěkně vřelo. Ukrajinský nahrávač volejbalových Kocourů Dmytro Dolgopolov musel v těžké životní situaci na chvíli odehnat myšlenky směřující do své domoviny za rodinou, přítelkyní, přáteli a naopak se soustředit na zápas ještě proti Beskydám, odkud do Příbrami přišel. Alespoň na chvíli tak mohl vypnout hlavu od médií.

Ukrajinský nahrávač Dmytro Dolgopolov.

Nahrávač Dolgopolov: Když to bude nutné, půjdu bránit svou rodinu

Celé utkání to v něm pěkně vřelo. Ukrajinský nahrávač volejbalových Kocourů Dmytro Dolgopolov musel v těžké životní situaci na chvíli odehnat myšlenky směřující do své domoviny za rodinou, přítelkyní, přáteli a naopak se soustředit na zápas ještě proti Beskydám, odkud do Příbrami přišel. Alespoň na chvíli tak mohl vypnout hlavu od médií.

Ukrajinský nahrávač Dmytro Dolgopolov.

Nahrávač Dolgopolov: Když to bude nutné, půjdu bránit svou rodinu

Celé utkání to v něm pěkně vřelo. Ukrajinský nahrávač volejbalových Kocourů Dmytro Dolgopolov musel v těžké životní situaci na chvíli odehnat myšlenky směřující do své domoviny za rodinou, přítelkyní, přáteli a naopak se soustředit na zápas ještě proti Beskydám, odkud do Příbrami přišel. Alespoň na chvíli tak mohl vypnout hlavu od médií.

V okolní zástavbě je moderní dům Ryšavých nepřehlédnutelný.

Dům, který nepřehlédnete. Slamák z Davle je hitem i vzorem nového bydlení

V okolní zástavbě je moderní dům Ryšavých nepřehlédnutelný. Svými oblými tvary a netradiční střechou zaujme téměř pasivní dřevostavba na první pohled. Izolace ze slámy, omítky z jílu, nepálené cihly či vápno, které si dozajista zaslouží přídomek ekologicky ohleduplné a trvale udržitelné stavební materiály, byste pod sněhobílou fasádou jistě nehledali.

Situace na hraničním přechodu Przemysl - Medyka v sobotu 26. února 2022 ráno.

FOTO: Drama Nymburáka zachraňujícího rodinu přímo na Ukrajině pokračuje

Václav Šíma, majitel Šafaříkova mlýna v Nymburce, nabídl ubytování ukrajinské rodině svého známého Vitalije. Jak už jsme informovali, pro rodinu vyrazili v pátek 25. února po poledni z Nymburka společně s Vitalijem, který už v Čechách byl, na polsko-ukrajinskou hranici. Na ní se měli sejít s Vitalijovou manželkou a dětmi a vyrazit zpět do Čech.

Zdravotní sestry z Ukrajiny absolvovaly před nástupem do nemocnic v kraji intenzivní tříměsíční jazykový kurz v Trutnově.

Pomoc ukrajinským zdravotníkům. Nemocnice Vrchlabí přiveze rodinné příslušníky

Transport rodinných příslušníků zdravotníků z Ukrajiny připravuje Nemocnice Vrchlabí v reakci na válečný stav. Působí v ní přes dvacet pracovníků ukrajinské národnosti. Jsou to lékaři a zdravotní sestry. Vedení nemocnice a města tak zareagovalo na aktuální situaci během páteční odpolední schůzky s ukrajinskými zaměstnanci. Také v dalších nemocnicích v Královéhradeckém kraji pracují desítky ukrajinských zdravotníků.

Zdravotní sestry z Ukrajiny absolvovaly před nástupem do nemocnic v kraji intenzivní tříměsíční jazykový kurz v Trutnově.

Pomoc ukrajinským zdravotníkům. Nemocnice Vrchlabí přiveze rodinné příslušníky

Transport rodinných příslušníků zdravotníků z Ukrajiny připravuje Nemocnice Vrchlabí v reakci na válečný stav. Působí v ní přes dvacet pracovníků ukrajinské národnosti, lékaři a zdravotní sestry. Vedení nemocnice a města tak zareagovalo na aktuální situaci během páteční schůzky s ukrajinskými zaměstnanci. Také v dalších nemocnicích v Královéhradeckém kraji pracují desítky ukrajinských zdravotníků.

Nástup Slavie do utkání proti Fenerbahce Istanbul.

Jak žijí ukrajinští sportovci v Česku? Strach, nejistota i boj s dezinformacemi

Neustálé sledování zpráv, úkostná komunikace s příbuznými. A k tomu snaha pochopit, proč se to děje. Válka zamávala také s životy ukrajinských sportovců, působících a žijících v Česku. Pro mnohé z nich je sport zaměstnáním, takže nemůže jít úplně na druhou kolej, jejich myšlenky jsou ale z pochopitelných důvodů někde jinde. 

O domy s extrémně malou spotřebou energie se Martin Krč začal zajímat už během studia architektury.

Faktura za energie může být u nových staveb k smíchu

O domy s extrémně malou spotřebou energie se Martin Krč začal zajímat už během studia architektury. Dnes známá věc, před patnácti lety v Česku nevídaný jev. Když o nich slyšel na přednášce, zeptal se: „Proč se nestaví u nás?“ A aby se přesvědčil, jestli opravdu existují, vydal se na zkušenou do Vídně. Po návratu začal pasivní domy stavět v Česku a brněnský Vize Ateliér, který založil se stejně naladěnými kolegy, dnes patří mezi nejrespektovanější v oboru.