Příkladná pomoc. Nanosit postele, zapojit pračku a smontovat kuchyňskou linku. Pracovní víkend měli v Kostelci na Hané zaměstnanci městského úřadu v čele se starostou. Chystali dva obecní byty pro ukrajinské ženy s malými dětmi.
Pro ženy, které nemohou mít děti, ačkoli po mateřství touží, je bezdětnost stigma. Přibývá ale i těch, které se samy rozhodnou potomky nemít. Co je k tomu vede? A jak na takové rozhodnutí reaguje jejich rodina a okolí? Otázky si kladl a odpovědi hledal přední tuzemský lifestylový časopis Květy.
/ARCHIVNÍ FOTOGALERIE/ Před 172 lety - 7. března 1850 přišel na svět v rodině Josefa a Terezie Masarykových v Hodoníně syn Tomáš, pozdější profesor a první československý prezident. Masarykovy letní pobyty jsou spojené i s Rychnovskem. V letech 1883 a 1884 to byl Potštejn, oblíbené místo letních pobytů i dalších jeho kolegů profesorů. Pověsti Potštejna dodávalo zvláštního lesku to, že se tu každoročně scházel výkvět české vědy a je třeba dodat, že i umění. O zvelebení zdejšího prostředí se staral Okrašlovací spolek v Potštýně v čele s profesorem Janem Urbanem Jarníkem.
Solidaritu je potřeba udržet dlouhodobě…
Zaměstnanci pražské zoo stále přicházejí s dalšími nápady, jak se mohou zájemci z řad českých návštěvníků zapojit do podpory ukrajinských chovatelských zařízení - nyní se nově mohou zúčastnit mimořádných benefičních prohlídek. Pro ukrajinské rodiny chystá Zoo Praha komentovaná krmení a další programy tlumočené do ukrajinštiny. Už od minulého pondělí mají ukrajinské ženy a děti vstup do Zoo Praha za korunu.
Zaměstnanci pražské zoo stále přicházejí s dalšími nápady, jak se mohou zájemci z řad českých návštěvníků zapojit do podpory ukrajinských chovatelských zařízení – nyní se nově mohou zúčastnit mimořádných benefičních prohlídek. Pro ukrajinské rodiny chystá Zoo Praha komentovaná krmení a další programy tlumočené do ukrajinštiny. Už od minulého pondělí mají ukrajinské ženy a děti vstup do Zoo Praha za korunu.
Pět dětských center, která zřizuje Středočeský kraj, se postupně mění na centra komplexní péče. V pondělí o tom informoval krajský úřad v souvislosti s návštěvou náměstka hejtmanky s kompetencí pro oblast zdravotnictví Pavla Pavlíka (ODS) v centrech v Kolíně a v Milovicích.
Pět dětských center, která zřizuje Středočeský kraj, se postupně mění na centra komplexní péče. V pondělí o tom informoval krajský úřad v souvislosti s návštěvou náměstka hejtmanky s kompetencí pro oblast zdravotnictví Pavla Pavlíka (ODS) v centrech v Kolíně a v Milovicích.
Lidé prchající před válkou na Ukrajině opouštějí Žitomir, zanedlouho dorazí do Chebu. Jak Deník informoval, Lesya Prokopenko, která je už čtrnáct let doma v Česku a je rodačkou z ukrajinského města Žitomir zachraňuje se svým partnerem Janem Ptáčkem nejen svou rodinu před válkou, ale také další místní uprchlíky.
Ukrajinka Irina střídavě pracuje v České republice už dvacet let. Poslední týdny žije v Prachaticích a je zaměstnaná v Domově seniorů Mistra Křišťana. Má čtyři děti. Nikdy tady nechtěla zůstat, jen k nám jezdí vydělat peníze a uživit rodinu, na kterou je už devět let sama. Na tom stále trvá a ujišťuje, že v Česku rodina zůstane jen po nutnou dobu.
Klement Gottwald v cyklu České století, podnikatel Jaroslav Valenta v dobovém seriálu První republika, patolog Mráz v kriminálce Polda a v současné době kapitán Martin Černý v další kriminálce, Stíny v mlze. Těm všem propůjčil svou tvář herec Jiří Vyorálek, ženatý otec dvou dětí, který se narodil před sedmačtyřiceti lety v Třebíči. Rozhovor přinesl časopis TV Magazín.
V tomto seriálu vám přinášíme osudy psích duší, které nalezly lásku a pochopení až poté, co si prožily své a často nehezké. Příběhy jednotlivých pejsků pro vás zpracovala Sylva Kaplanová, která je sama patronkou některých z nich. Teo, "tornádový pes", se zázrakem vyhnul nedávné přírodní katastrofě na Moravě a přes hromadu dalších problémů našel domov.
Dvanáct polských lékařů se vypravilo na polsko-ukrajinské v provizorním vlaku upraveném pro převoz dětí vyžadujících paliativní péči, které převezlo do Varšavy. Na jejich cestě je sledoval reportérský štáb americké zpravodajské stanice CNN. Ten se při předávání dětí od lékařů dozvěděl, že jedno z nich je v tak špatném stavu, že cestu možná nepřežije.
V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině jsme se rozhodli uspořádat manifestaci na podporu Ukrajiny a ukrajinským rodinám.
Přinejmenším desítky, ale spíše už několik stovek lidí prchajících před válkou z Ukrajiny našlo útočiště na Šumpersku a Jesenicku. Ubytování a další pomoc jim poskytují místní samosprávy, podnikatelé i řada obyvatel regionu.
Pavel Brichta je kaplan žatecké 4. brigády rychlého nasazení. S vojáky prožívá každodenní radosti i starosti. Dvakrát byl na misi v Afghánistánu, v srpnu 2018 tam prožil smrt tří příslušníků naší armády. Několikrát to byl právě on, kdo informoval rodiny, že jejich syn, přítel nebo manžel zemřel. S vojáky ale kaplan Pavel Brichta prožívá i veselé okamžiky života. Oddává je, křtí jejich děti.
/ROZHOVOR/ Pavel Brichta je kaplan žatecké 4. brigády rychlého nasazení. S vojáky prožívá každodenní radosti i starosti. Dvakrát byl na misi v Afghánistánu, v srpnu 2018 tam prožil smrt tří příslušníků naší armády. Několikrát to byl právě on, kdo informoval rodiny, že jejich syn, přítel nebo manžel zemřel.
Sovětský partyzán ve vatovaném kabátci, v beranici s pěticípou hvězdou a se samopalem Špagin v ruce představuje v ruském národním povědomí až mýtický obraz legendárního bojovníka tzv. Velké vlastenecké války. Jenže tento zromantizovaný portrét neříká zdaleka celou pravdu. V útočné válce proti Finsku se sovětští partyzáni jako hrdinové nechovali. Místo boje vraždili civilisty v nechráněných vesnicích.
Zlaté kolečko sýra o průměru pár centimetrů výrazné chuti i aromatu. Tvarůžky jsou symbol města Loštice a zdejší „tvarůžková scéna“ zažívá v posledních letech velký boom. U jejího zrodu stála před dvanácti lety Tvarůžková cukrárna rodiny Poštulkových. „Snažili jsme se dát tvarůžkům další rozměr,“ říká Zdeňka Poštulková.
Sedmadvacetiletý Dmytro Petrash žije v Českých Budějovicích čtvrtým rokem. Jeho rodina však zůstává v centru válečných bojů na Ukrajině. „Maminka, devítiletá sestra, otčím, teta i dvě její děti, řekli, že Kyjev neopustí, zůstávají navzdory válce a já nemohu nic dělat, nemůžu je přemluvit,“ uvedl Dmytro s tím, že má o ně velký strach.
Sedmadvacetiletý Dmytro Petrash žije v Českých Budějovicích čtvrtým rokem. Jeho rodina však zůstává v centru válečných bojů na Ukrajině. „Maminka, devítiletá sestra, otčím, teta i dvě její děti, řekli, že Kyjev neopustí, zůstávají navzdory válce a já nemohu nic dělat, nemůžu je přemluvit,“ uvedl Dmytro s tím, že má o ně velký strach.
Na útok Ruska na Ukrajinu museli zareagovat i v největší české věznici v Plzni na Borech. Mimo jiné od sebe důsledně oddělili ruské a ukrajinské vězně, aby mezi nimi nedošlo ke konfliktu.
/ROZHOVOR/ Pavel Brichta je kaplan žatecké 4. brigády rychlého nasazení. S vojáky prožívá každodenní radosti i starosti. Dvakrát byl na misi v Afghánistánu, v srpnu 2018 tam prožil smrt tří příslušníků naší armády. Několikrát to byl právě on, kdo informoval rodiny, že jejich syn, přítel nebo manžel zemřel.
Na útok Ruska na Ukrajinu museli zareagovat i v největší české věznici v Plzni na Borech. Mimo jiné od sebe důsledně oddělili ruské a ukrajinské vězně, aby mezi nimi nedošlo ke konfliktu.
V tomto seriálu vám přinášíme osudy psích duší, které nalezly lásku a pochopení až poté, co si prožily své a často nehezké. Příběhy jednotlivých pejsků pro vás zpracovala Sylva Kaplanová, která je sama patronkou některých z nich. Teo, "tornádový pes", se zázrakem vyhnul nedávné přírodní katastrofě na Moravě a přes hromadu dalších problémů našel domov.
V tomto seriálu vám přinášíme osudy psích duší, které nalezly lásku a pochopení až poté, co si prožily své a často nehezké. Příběhy jednotlivých pejsků pro vás zpracovala Sylva Kaplanová, která je sama patronkou některých z nich. Teo, "tornádový pes", se zázrakem vyhnul nedávné přírodní katastrofě na Moravě a přes hromadu dalších problémů našel domov.
V tomto seriálu vám přinášíme osudy psích duší, které nalezly lásku a pochopení až poté, co si prožily své a často nehezké. Příběhy jednotlivých pejsků pro vás zpracovala Sylva Kaplanová, která je sama patronkou některých z nich. Teo, "tornádový pes", se zázrakem vyhnul nedávné přírodní katastrofě na Moravě a přes hromadu dalších problémů našel domov.
V tomto seriálu vám přinášíme osudy psích duší, které nalezly lásku a pochopení až poté, co si prožily své a často nehezké. Příběhy jednotlivých pejsků pro vás zpracovala Sylva Kaplanová, která je sama patronkou některých z nich. Teo, "tornádový pes", se zázrakem vyhnul nedávné přírodní katastrofě na Moravě a přes hromadu dalších problémů našel domov.
Středisko rané péče v Pardubicích zajišťuje v rámci poskytování služby raná péče podporu vývoje dětí se zdravotním postižením v Pardubickém kraji.
Azyl potřebným poskytl redaktor Deníku v bytě po matce, která zesnula po komplikacích s onemocněním covid-19.
„Věrko, vynes to smetí!“ „Jarko, už jsi zadělala na ty knedlíky?“ „Hanko, kde zase lítáš?! Už máš poklizené slepice?!!“
Ukrajinec, co sloužil v sovětské armádě a pokud by si měl vybrat, nikdy by nechtěl na vlastní kůži prožít běsnění během II. světové války. Příběh Jefstavija Oleksijovyče Adamčuka ilustruje, jak nepochopitelná je válka na Ukrajině. Je to však i příběh muže, který poznal, že kolem Rudé armády zdaleka vše nebylo zalito sluncem.
Třinecké železárny a Moravia Steel pošlou finanční pomoc konkrétním rodinám zaměstnanců a celého regionu v okolí rudného dolu v oblasti Záporoží na Ukrajině.
Jako azyl pro uprchlíky začala od pátku sloužit fara v Předmostí. Farníci během tří dnů prostory uklidili, vybavili nábytkem a připravili lůžka pro rodiny s dětmi, které jsou na útěku před válkou. První uprchlíci dorazili do Předmostí v pátek dopoledne - protože ale mají v Přerově příbuzné, zůstanou nakonec u nich. Příjezd dalších lidí se očekává o víkendu.
Do pomoci Ukrajině se ihned zapojili také studenti gymnázia v Hustopečích.Uspořádali sbírku a vybrané peníze pomohou rodinám, které nyní ve městě našly útočiště. Děkujeme Dagmar Lanarové za zajímavý příspěvěk a studentům za projevenou sounáležitost.
Lesya Prokopenko je Ukrajinka čtrnáct let žijící v Česku a je rodačkou z ukrajinského města Žitomir. V tomto městě má svou rodinu a chce jí a dalším lidem pomoct.
/ROZHOVOR/ Lyubomyr Kovalskyy, který je studentem druhého ročníku ekonomického lycea rakovnické Masarykovy obchodní akademie, z České republiky s napětím sleduje válečné dění na rodné Ukrajině. Optimistický mladík se s Deníkem podělil o své současné pocity i názory.
/ROZHOVOR/ Lyubomyr Kovalskyy, který je studentem druhého ročníku ekonomického lycea rakovnické Masarykovy obchodní akademie, z České republiky s napětím sleduje válečné dění na rodné Ukrajině. Optimistický mladík se s Deníkem podělil o své současné pocity i názory.
Rodina 15leté Verunky, která trpí postižením, se neobejde bez auta. Ne vlastní vinou o něj však přišli kvůli autonehodě, kterou nezavinili. Jan Križan se rozhodl rodině pomoci a uspořádal benefiční krampus akce, z nichž jedna se konala i v Zoo Dvorec na jihu Čech, s cílem vybrat peníze na koupi nového vozu. Povedlo se a Verunku už zase mohou vozit autem. Jan Križan vypráví příběh benefice a děkuje všem, kdo se zapojili. Děkujeme za příspěvek.
Lidé prchající z válkou zasažené Ukrajiny nacházejí azyl i na Litoměřicku. Města v regionu zareagovala na nastalou situaci a připravila jim zázemí. Pomoc s ubytováním nabízejí i jednotlivci.
To, co většinu neziskových organizací v České republice v současné chvíli spojuje, je vzájemná pomoc a podpora lidem, kteří je nutně potřebují - ať již přímo v jednotlivých městech Ukrajiny, která v současné době čelí obrovské ruské invazi, tak rodinám, které utíkají před válkou do bezpečí, aby přežily. Pomoc lidem v nouzi je základním posláním Charity. Nejen z toho důvodu se i žďárská Charita okamžitě zapojila do aktivní pomoci společně s ostatními subjekty.
Do Vrchlabí dorazilo pět skupin z rodin ukrajinských zdravotníků, kteří pracují v tamní nemocnici. Dvou dcer a synovce se dočkala i lékařka Oksana Vernichenková. Prchaly před válkou. Jakmile se setkaly na hranicích, brečely dojetím.
Bombardování už naše rodina na Ukrajině začíná brát jako normální věc, říká dvaatřicetiletá Aleksandra Humenjuk z Plzně, která se minulou sobotu vydala na polsko-ukrajinskou hranici pro své příbuzné, kteří žili v Rovenské oblasti na severozápadě země. Aleksandra žije od mala v Plzni a z války zmítané země přivezla s kamarádem dvě své tety, sestřenici s dcerou a bratrance.
Západočeské divadlo v Chebu uspořádalo benefiční představení Molièrova TARTUFFA. Na toto představení navazoval i přenos briefingu z Nové scény Národního divadla v Praze o současném dění na Ukrajině za účasti ukrajinských umělců a ukrajinistů.
Těžké dny prožívá Irena Romová z Klatov, která má rodinu na Ukrajině. Ze dne na den se z nich stali vojáci, kteří brání své rodiny a domovy.
/VIDEO/ Od začátku invaze na Ukrajinu sledoval sedmatřicetiletý Tomáš Zikmund z Tábora zprávy a ptal se sám sebe, jak by mohl pomoci. „Viděl jsem reportáže a fotky z hranic, kde je spousta lidí, kteří utíkají. Takže asi jako hodně ostatních lidí jsem nabyl dojmu, že bych tam měl pro ně dojet a přivézt je sem do bezpečí,“ zmínil.
Ubytování pro osm lidí prchajících z válečné zóny na Ukrajině má připravené Pavla Čechová Švepešová, ředitelka centra Stroom Dub. Jsou na cestě a podle všeho mají zdržení na hranicích. „Chci pomoc, když vidím tu hrůzu, co se tam děje. Volné prostory jsme se zaměstnanci během krátké doby připravili,“ vysvětluje.
Ubytování pro osm lidí prchajících z válečné zóny na Ukrajině má připravené Pavla Čechová Švepešová, ředitelka centra Stroom Dub. Jsou na cestě a podle všeho mají zdržení na hranicích. „Chci pomoc, když vidím tu hrůzu, co se tam děje. Volné prostory jsme se zaměstnanci během krátké doby připravili,“ vysvětluje.
Z dříve ruské restaurace Samovar v brněnské ulici Koliště je dnes slovanský podnik Samovar. Jeho majitelka Natalja Bajkalová žije v České republice už pětadvacet let. Donedávna oblíbenou ruskou kuchyni a jiné zboží kvůli současné situaci na Ukrajině změnila. Jedná se například o ruskou vodku Standard, místo které na baru vystavila ukrajinskou.
Z dříve ruské restaurace Samovar v brněnské ulici Koliště je dnes slovanský podnik Samovar. Jeho majitelka Natalja Bajkalová žije v České republice už pětadvacet let. Donedávna oblíbenou ruskou kuchyni a jiné zboží kvůli současné situaci na Ukrajině změnila. Jedná se například o ruskou vodku Standard, místo které na baru vystavila ukrajinskou.
