Na velkou burzu šatstva a oblečení se na pár dní proměnil vestibul kulturního domu v Kaplici. Je tam vystavena sbírka věcí, které darovali obyvatelé Kaplice jako pomoc pro ukrajinské uprchlíky.
Do ukrajinského Mykolajivu přišlo jaro. Zeleň se probouzí, zmrzlá zem roztává a přichází první slunečné dny. Oteplení však umocňuje brutální realitu posledních týdnů. Ulice válkou zmítaného města jsou plné mrtvých, okolí obklopuje pach smrti. A Ukrajinci jsou nuceni sbírat těla těch, kteří na příkaz Vladimira Putina vypálili jejich zem a zabíjeli jejich blízké.
Amir. Tak se bude jmenovat chlapec, kterého už brzy přivede na svět dvaadvacetiletá Nastěnka, jež spolu se svou matkou a sestrou našla azyl v Dolanech u Olomouce. Rodit měla v porodnici v Charkově, kde dnes ženy a jejich novorozené děti žijí v provizorních podmínkách ve sklepě. Město bombarduje ruská armáda. Když první střely dopadly jen pět kilometrů od městečka, kde těhotná Ukrajinka žije se svou rodinou, sbalili nejnutnější věci a vydali se na dalekou cestu do České republiky.
Elitní odstřelovač Wali je mrtvý, na Ukrajině nepřežil ani den, tvrdily minulý týden zprávy na sociálních sítích. O čtyřicetiletého Kanaďana, který se připojil k ukrajinské armádě v boji proti ruské invazi, se báli i jeho blízcí. Zvěsti se však tento týden ukázaly jako nepravdivé. A vyvrátil je sám válečný veterán. „Byl jsem ten poslední, kdo se dozvěděl, že mám být mrtvý,“ uvedl Wali, živý a zdravý.
/ARCHIVNÍ FOTO, A TO I Z NÁVŠTĚV M. ALBRIGHTOVÉ V NAŠEM KRAJI/ Ve Washingtonu probíhá dnes, ve středu 27. dubna, pohřeb Madeleine Albrightové, ženy, jejíž kořeny sahají až do Letohradu na Orlickoústecku. Z české politické reprezentace se účastní šéf senátu Miloš Vystrčil a ministr zahraničí Jan Lipavský. Někdejší šéfka americké diplomacie a také ikona feminismu zemřela 23. března.
Se začátkem dubna se blíží Světový den porozumění autismu. Pro mnohé je to významný den, který má pomoci přiblížit potíže lidí s touto neurovývojovou poruchou a jejich rodin v každodenním životě. Už tradičně naše škola tuto příležitost připomíná akcemi jako je Modrý úsměv, Foto v modrém nebo setkáváním, besedami a výstavami spojenými tématem autismu.
Ubytování pro válečné uprchlíky ve svém domě v minulých dnech nabídla i účetní Jolana Kozojedová a její rodina. Týden u nich strávily tři Ukrajinky, které pohostila, pomohla jim s vyřízením dokladů a hledáním bydlení.
Ubytování pro válečné uprchlíky ve svém domě v minulých dnech nabídla i účetní Jolana Kozojedová a její rodina. Týden u nich strávily tři Ukrajinky, které pohostila, pomohla jim s vyřízením dokladů a hledáním bydlení.
Na několika základních školách v Chebu se pořádala sbírka školních pomůcek pro děti z Ukrajiny, ale i matky samoživitelky z Chebska. Děti rozdávaly dětem.
Česká rodačka a zároveň legendární americká politička a diplomatka, která pomáhala řídit západní politiku po studené válce. Zemřela Madeleine Albrightová, historicky první žena na postu americké ministryně zahraničí. Bylo jí čtyřiaosmdesát let, osudnou se jí stala rakovina.
Dovezli jsme ženy z Ukrajiny, ony se vyspaly a první, na co se ptaly, bylo, jestli bude práce. Ony se neptaly, jestli bude sociální dávka, ale jestli bude práce. Tak hovořil o manželkách svých zaměstnanců Vlastimil Zelený z Brtnice. Pět z devíti žen už pracuje.
Devatenáctiletému Jakubovi z Nasavrk se obrátil život vzhůru nohama. Loni v říjnu vyrazil s kamarády na diskotéku do Chrudimi, kde ho napadl jeden mladík a on nešťastně upadl na hlavu a ztratil vědomí. Utrpěl velké poškození mozku a lékaři mu dávali zhruba jednoprocentní šanci na přežití. On to ale nevzdal a s podporou své rodiny zabojoval a přežil.
Dobrovolný hasič Martin Pištora z Ostřetína si už téměř nepamatuje období, kdy nebyl součástí hasičského sboru. Nastoupil v roce 1979, když mu bylo osm let, a od roku 2006 je jeho starostou. Přednost místního hasičského sboru vidí především v tom, že se v něm střídají generace členů z Ostřetína a okolí. Všichni členové si jsou velmi blízcí.
Rekreační středisko České pošty, které je součástí hradu Rožmberk, ožilo. V budově se ozývá dětský smích i pláč, prostorami se nese ukrajinština. Hradní sídlo se stalo dočasným bydlištěm desítek ukrajinských uprchlíků.
Hudebníci a divadelníci ze známých českolipských kulturních spolků a organizací vystoupili v úterý 22. března v Kulturním domě Crystal, kde se uskutečnila benefiční akce Společně pro Ukrajinu.
Devatenáctiletému Jakubovi z Nasavrk se obrátil život vzhůru nohama. Loni v říjnu vyrazil s kamarády na diskotéku do Chrudimi, kde ho napadl jeden mladík a on nešťastně upadl na hlavu a ztratil vědomí. Utrpěl velké poškození mozku a lékaři mu dávali zhruba jednoprocentní šanci na přežití. On to ale nevzdal a s podporou své rodiny zabojoval a přežil.
ROZHOVOR/ Co všechno určuje životní dráhu člověka? Místo, v němž se narodil, prožívá nejútlejší věk svého dětství, dovednosti rodičů a prarodičů uložené v genech, lidé, kteří se objevili na obzoru mladistvého rozhledu a stáli tam jako svítící majáky, jako velké životní vzory.
Pro někoho již starý nepotřebný nábytek se náramně hodí jinému v nouzi. Tady je příběh z Havířova.
Rekreační středisko České pošty, které je součástí hradu Rožmberk, ožilo. V budově se ozývá dětský smích i pláč, prostorami se nese ukrajinština. Hradní sídlo se stalo dočasným bydlištěm desítek ukrajinských uprchlíků.
Čtrnáctiměsíční fena border kolie Ella byla člen rodiny. Drbošalovi z Olomučan na Blanensku s ní chodili na procházky, běžky i skialpy. Věrná parťačka pro sport, zábavu a hlavně mazlíček dětí. Jeden ze synů si psa moc přál.
Několik nadšenců z Frýdlantu nad Ostravicí a okolí dalo dohromady nápad, jak válečným uprchlíkům z Ukrajiny pomoci porozumět pro mnohé úplně neznámé latince a lépe se domluvit v českém jazyce.
Dmytro a Tanja strávili prvních třiadvacet dní války v Mariupolu, městě, které je jedním z hlavních cílů ruské armády. Se svou sedmiletou dcerou i rodiči se ve strachu o život skrývali ve sklepě. Nakonec se rodině minulý čtvrtek podařilo z obléhaného ukrajinského města uprchnout. Jejich vyděšení rodiče však v Mariupolu zůstali.
Hrad Vildštejn ve Skalné nezapomíná na pomoc lidem postiženým válkou. Poslední kulturní akce, kdy se slavil ve velkém a v převlecích Mezinárodní den žen, je toho důkazem. Část výtěžku totiž putovala na pomoc uprchlíkům.
Jedenáctiletá Aňa strávila na cestě z válkou zmítané Ukrajiny několik dní. Když se začaly v oblasti, odkud pochází, ozývat výbuchy a střelba, vydala se rodina do neznáma. Ze země uprchla nejprve do polského Krakova, potom následovala cesta do Prahy. Nakonec našla rodina azyl na Hotelu Zimní stadion v Přerově, kde dívenka žije se svou matkou, malým bratrem, babičkou a dědečkem. V pondělí ji čekal první den v přerovské škole.
Kus Spojených států v srdci Evropy, nenápadný ostrůvek, který pomalu mizí v nelítostném plynutí času. Je to opravdu velký dům a většina věcí pochází z dovozu. Krásné tapety, nábytek, hračky, i předměty denní potřeby jako drogistické zboží nebo potraviny. Uvnitř připomíná úl. Plný starodávných ložnic a dětských pokojů. Tak popsala výpravu do opuštěného domu autorka projektu Urbex & Stories. Děkujeme za možnost zveřejnění působivého příběhu i fotografií.
/NA VLASTNÍ KŮŽI/ Chci pochopit, jak se cítí žena brečící steskem po manželovi na Ukrajině. Chci pochopit, jak je dceři, jež je daleko od matky a nemůže ji obejmout. A taky chci vědět, co prožívá chlapec telefonující otci a ukazující mu výkres s českou a ukrajinskou vlajkou. Teplota venku padá, hodiny přibývají. Jsem v Brně na zdejším výstavišti, kde funguje centrum pomáhající ukrajinským uprchlíkům. Máme stejný rodný jazyk. Dnes tu s nimi přespím, ale rovnou přiznávám, že s lehkým proviněním. Druhý den už si lehnu do své postele. A oni? Je mi úzko. Hrozně úzko.
/REPORTÁŽ/ Chci pochopit, jak se cítí žena brečící steskem po manželovi na Ukrajině. Chci pochopit, jak je dceři, jež je daleko od matky a nemůže ji obejmout. A taky chci vědět, co prožívá chlapec telefonující otci a ukazující mu výkres s českou a ukrajinskou vlajkou. Teplota venku padá, hodiny přibývají.
Těhotné ženy prchající před válkou v Ukrajině vyhledávají pro příjezdu do Brna péči gynekologů a porodníků. Unie porodních asistentek, která je součástí Fakultní nemocnice Brno, nyní nastávajícím matkám poskytuje plnohodnotnou péči.
Jana Kočnarová z Lučiny na Frýdecko-Místecku loni ovdověla a zůstala sama v třípokojovém bytě. Dnes v něm žije společně s pětičlennou rodinou z Ukrajiny.
Jednadvacátý březen sice před pár lety přišel kvůli přestupným rokům o privilegium prvního jarního dne, ale jako Světový den Downova syndromu se připomíná každoročně.
V tomto seriálu vám přinášíme osudy psích duší, které nalezly lásku a pochopení až poté, co si prožily své a často nehezké. Příběhy jednotlivých pejsků pro vás zpracovala Sylva Kaplanová, která je sama patronkou některých z nich. Příběh Olivera byl sedm let těžký a smutný, pejskovi zůstaly trvalé následky. je O to vděčnější jsme, že dnes je všechno jinak a Oliver prožívá velké štěstí.
Kus Spojených států v srdci Evropy, nenápadný ostrůvek, který pomalu mizí v nelítostném plynutí času. Je to opravdu velký dům a většina věcí pochází z dovozu. Krásné tapety, nábytek, hračky, i předměty denní potřeby jako drogistické zboží nebo potraviny. Uvnitř připomíná úl. Plný starodávných ložnic a dětských pokojů. Tak popsala výpravu do opuštěného domu autorka projektu Urbex & Stories. Děkujeme za možnost zveřejnění působivého příběhu i fotografií.
/ROZHOVOR/ Ze všech sil teď pomáhá rodákům z Ukrajiny se sháněním ubytování a vyřizováním potřebných dokumentů paní Olena Janssens, která se do Olomouce přistěhovala už před 18 lety. Do České republiky tehdy přišla za prací. Dodnes si cení pomoci, které se jí tehdy od Olomoučanů dostalo.
/FOTO, VIDEO/ Ve třiačtyřiceti letech byl plný života, síly a elánu. Před několika lety po mozkové mrtvici ale ochrnul. Zůstal upoutaný na lůžko a jen mrkal očima. Konečná? Kdepak. Bývalý řidič záchranky Zdeněk Mikula z Úsobrna na Blanensku je bojovník. Mrkají teď všichni okolo, s jakou vervou se s pomocí manželky, rodiny a přátel pere s nepřízní osudu. A hlavně jaké dělá pokroky.
/FOTO, VIDEO/ Ve třiačtyřiceti letech byl plný života, síly a elánu. Před několika lety po mozkové mrtvici ale ochrnul. Zůstal upoutaný na lůžko a jen mrkal očima. Konečná? Kdepak. Bývalý řidič záchranky Zdeněk Mikula z Úsobrna na Blanensku je bojovník. Mrkají teď všichni okolo, s jakou vervou se s pomocí manželky, rodiny a přátel pere s nepřízní osudu. A hlavně jaké dělá pokroky.
/FOTOGALERIE/ Desetitisíce ukrajinských rodin byly za vlády Stalina deportovány ze svých domovů daleko na východ, do nekonečné tajgy. Vrátily se až po jeho smrti.
/FOTOGALERIE/ Desetitisíce ukrajinských rodin byly za vlády Stalina deportovány ze svých domovů daleko na východ, do nekonečné tajgy. Vrátily se až po jeho smrti.
/FOTOGALERIE/ Desetitisíce ukrajinských rodin byly za vlády Stalina deportovány ze svých domovů daleko na východ, do nekonečné tajgy. Vrátily se až po jeho smrti.
/FOTOGALERIE/ Desetitisíce ukrajinských rodin byly za vlády Stalina deportovány ze svých domovů daleko na východ, do nekonečné tajgy. Vrátily se až po jeho smrti.
/FOTOGALERIE/ Desetitisíce ukrajinských rodin byly za vlády Stalina deportovány ze svých domovů daleko na východ, do nekonečné tajgy. Vrátily se až po jeho smrti.
/FOTOGALERIE/ Ladislav Lajoš Tuma našel se svou rodinou nový domov ve Slezských Rudolticích. Svá designová ohniště zde vyrábí pod značkou Dílna 45.
Mohli si v poklidu po boku svých nejbližších užívat tenisového důchodu. Jenže když se doslechli o ruské invazi na místa, kde společně vyrůstali, rozhodli se zakročit. Dali sbohem svým rodinám, vrhli se do vojenského výcviku a hned za několik málo dní už narukovali do Kyjeva. S jasným cílem a úkolem: ubránit rodnou Ukrajinu před nechutnou agresí Putinových mužů.
Kterak málem svatba nebyla
Státní veterinární správa zakázala dovoz zvířat neznámého původu z Ukrajiny. Kvůli riziku zavlečení vztekliny a dalších nebezpečných nákaz. Domácích mazlíčků uprchlíků se to však netýká.
Město Holice na Pardubicku, jež má zhruba 6,5 tisíce obyvatel, poskytlo azyl pro 177 uprchlíků z Ukrajiny. Kromě toho pořádá sbírky, akce pro ukrajinské děti a vydalo i mapku se všemi místy, která ve městě mohou potřebovat.
/ROZHOVOR/ Připravovat akce bez vidiny, zda se skutečně povedou realizovat. To si v uplynulých dvou letech vyzkoušela pořadatelka táborů, na které jezdí babičky s vnoučaty nebo akcí pro celé rodiny, jejichž organizace zabere řadu měsíců.
V sobotu před polednem se jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) vyjádřil k informacím, které kolují po sociálních sítích, a týkají se údajného nařízení uvolňovat byty stávajících českých nájemníků kvůli ukrajinským uprchlíkům. Nedorozumění vzniklo kvůli vyjádření občana Bezdědovic na Strakonicku, který si špatně vyložil dotaz starosty na jejich bydlení.
Od dětství nevidí, přesto zvládl vystudovat na univerzitě ve Florencii dva cizí jazyky a nyní mimo jiné vyučuje v Olomouci italštinu. Vyrůstal v Toskánsku, žije ale již léta s rodinou v Lutíně a na Hané se cítí doma.
Co bude dělat po základní škole, ví Karolína Jandíková z Bukovan naprosto přesně. Chce se vyučit v oboru automechanik. Na splnění pro dívku trochu neobvyklého cíle, má ale ještě dost času. Chodí teprve do osmé třídy Základní školy v Týnci nad Sázavou.
