Kreativ

ŠTÍTEK: pěstounská péče

Ilustrační foto

Podíl malých romských dětí v dětských domovech roste

Praha – Podíl romských chlapců a děvčat v dětských domovech pro děti do tří let se v posledních letech zvedl. Zatímco v roce 2010 tvořili pětinu osazenstva kojeneckých ústavů, loni na konci roku to byla třetina. I když malých dětí v ústavech postupně ubývá, pro romské děti se náhradní rodiny hledají obtížně. Vyplývá to ze zprávy o stavu romské menšiny za rok 2014. Na konci loňska bylo v ústavech 1213 malých dětí, z nich 389 bylo romských.

K pěstounství přišla Šárka Horáčková ze dne na den. Považuje to za způsob života a takto se stará o dvě děti. Obě děti se rychle skamarádily. Starší chlapec se pasoval do role ochránce své nové mladší sestřičky.

Pěstounka: Kdybych chtěla svoje děti, tak si je porodím

Praha /ROZHOVOR/ - Mladá žena Šárka Horáčková se před čtyřmi lety stala matkou. Vlastně neplánovaně, protože jí zůstal v péči malý hoch. Nyní už k chlapci přibrala do pěstounské péče další dítě. Tentokrát holčičku.

K pěstounství přišla Šárka Horáčková ze dne na den. Považuje to za způsob života a takto se stará o dvě děti. Obě děti se rychle skamarádily. Starší chlapec se pasoval do role ochránce své nové mladší sestřičky.

Pěstounka: Kdybych chtěla svoje děti, tak si je porodím

Praha /ROZHOVOR/ - Mladá žena Šárka Horáčková se před čtyřmi lety stala matkou. Vlastně neplánovaně, protože jí zůstal v péči malý hoch. Nyní už k chlapci přibrala do pěstounské péče další dítě. Tentokrát holčičku.

Ilustrační foto.

Výzkum: 98 procent dětí jde od profesionálních pěstounů do rodin

Praha - Zhruba 98 procent dětí, které se dostanou k profesionálním pěstounům, od nich odchází do náhradní rodiny, nebo se vrací domů. Jen necelé procento chlapců a děvčat putuje do další přechodné rodiny, 1,5 procenta pak do ústavu. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes představila organizace Lumos. Děti u profesionálních pěstounů v průměru pobývají 6,5 měsíce.

V Praze se 30. května konal pochod, jehož účastníci položili před norské velvyslanectví růže jako symbol údajné šikany dětí ze strany sociálních úřadů v Norsku.

Krade Norsko děti? Přinejmenším necitlivě odebírá děti imigrantů

Stavanger - Jednoho srpnového dne Litevka Airida Pettersenová dostala zprávu, které se mnoho matek z řad přistěhovalců v Norsku děsí. Vedení školy jí oznámilo, že pracovníci norské sociální služby odvedli z vyučování její dvě děti a umístili je do pěstounské péče. Pettersenová žádala vysvětlení, ale přímé odpovědi se prý nedočkala. Pettersenová, která se po sňatku s norským občanem přestěhovala v roce 2008 do Norska, je jedním ze stovek rodičů z řad imigrantů, jimž odebrala děti norská sociální služba Barnevernet – s poukazem na nutnost jejich ochrany před zneužíváním.

Vedoucí Klokánků v Kroměříži Eliška Petruchová

Na jaře ještě věřili, že Klokánkovi zrušení nehrozí

Kroměříž – /ROZHOVOR/ Nepříjemná zpráva pro pracovníky i klienty kroměřížského zařízení Klokánek: jeho zřizovatel, Fond ohrožených dětí (FOD), tento týden ústy svého šéfa oznámil, že hodlá prodat tři pobočky včetně té kroměřížské. Vedoucí Klokánků v Kroměříži Eliška Petruchová přitom ještě letos v květnu v rozhovoru pro Deník věřila, že úplné zrušení zařízením nehrozí. Přečtěte si rozhovor pořízený na jaře poté, co FOD potvrdil finanční problémy.

Matka čtyř dětí je obžalována z týrání. V čele senátu soudkyně bruntálského soudu Vladimíra Kikerlová.

Kauza týrání dětí před soudem

Bruntálský soud zjišťuje, zda matka s partnerem týrala své děti hladem. „Děti nejsou podvyživené, nemají být po kom tlusté," uvedla matka obviněná z týrání.

Pěstounská péče zajišťuje lepší život dětem, které nemají podporu rodiny

Pěstounská péče zajišťuje lepší život dětem, které nemají podporu rodiny

Některé děti nemají kvůli různým vážným překážkám možnost žít a vyrůstat ve svých biologických rodinách. Jejich blízcí se totiž o ně nemohou, nedokážou nebo nechtějí starat. Jednu z variant, která těmto dětem poskytuje bezpečí rodinného prostředí, představuje náhradní rodinná péče v různých formách.

Pěstounství jako splněný sen

Pěstounství je jako splněný sen

„Už odmala jsem si přála vychovávat děti v pěstounské péči. Představovala jsem si tu kuchyň s velkým stolem, u kterého se všichni scházejí," začíná své vyprávění paní Alena z Ostravy. Její přání se jí vyplnilo, vychovává dnes pět dětí. „Nikdy jsme to ale nebrali tak, že bychom si prostřednictvím pěstounské péče nahrazovali vlastní potřeby. I kdybychom měli vlastní děti, stejně by to přišlo," dodává její manžel.

Přechodné pěstounství si musí teprve získat své místo ve společnosti

Přechodné pěstounství si musí teprve získat své místo v naší společnosti

V období, kdy se prokousáváme dětstvím a všechno se učíme od nuly, potřebujeme někoho, kdo by nám ukázal základní návyky. Existuje však mnoho rodin, které se dostanou do závažných problémů, zatímco by měly věnovat čas výchově svých potomků. V takovém případě je nutné děti někomu dočasně svěřit, než se situace v rodině vyřeší. Co si o tom myslí pěstouni na přechodnou dobu? Jak žijí a s čím bojují?

Ilustrační foto.

Malá Monika z kroměřížského babyboxu už má pěstouny

Kroměříž – Holčička, kterou našli 8. června v babyboxu zdravotníci dětského oddělení Kroměřížské nemocnice, má o svém osudu jasno. O týden později, tedy minulé pondělí byla totiž holčička pojmenovaná jako Monika předána do pěstounské péče a má už novou rodinu, která o ni bude pečovat. „Postup jsme řešili ve spolupráci s orgánem sociálně-právní ochrany dětí," potvrdila Deníku mluvčí Kroměřížské nemocnice Veronika Klímová.

Jindřichohradecký Klokánek.

V Klokánku zůstalo už jenom osm dětí

Jindřichův Hradec – „Žádný optimistický výhled," tak včera hovořila na adresu budoucnosti azylových zařízení pro děti vedoucí hradeckého Klokánku Emilie Popelková.

Pěstouni se musejí vyrovnat i s negativními ohlasy, říká Daniel Rychlik

Pěstouni se musejí vyrovnat i s negativními ohlasy, říká Daniel Rychlik

Moravskoslezský kraj je oblastí, kde se pěstounská péče v praxi velmi dobře ujala. Jak dosavadní snahu o poskytnutí náhradní rodiny ohroženým dětem hodnotí vedoucí Odboru sociálních věcí Daniel Rychlik? (více na http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/socialni_oblast/nahradni-rodinna-pece-40519/)

Ilustrační foto

Přerovská radnice zveřejní uzavřené smlouvy

Přerov – Větší čitelnost a transparentnost si slibují přerovští radní od zveřejnění smluv, jejichž jednou stranou je město, na Portálu veřejné správy České republiky. K nahlédnutí občanům mají být od června.

Výstava a koncert ve vyhořelém kostele Církve československé husitské v Mirovicích.

Lidé stále pomáhají obnovit kostel

Mirovice – Na obnovu vyhořelého kostela Církve československé husitské (CČSH) v Mirovicích přispěli dárci do sbírky za dva měsíce po požáru celkovou částkou přes 650 tisíc korun.

DOMINIKA LAMPEROVÁ je ředitelkou Sluníčka, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které je jednou z novějších služeb sdružení. Dětem se tu snaží věnovat co největší péči.

SOS vesnička už pomohla desítkám dětí

Karlovy Vary - Týrání, zanedbávání péče, dluhy nebo sexuální zneužívání. Nejen pro tohle může dítě skončit v některé ze sociálních institucí, které se na území kraje i republiky nachází. Jednou takovou je i karlovarská SOS dětská vesnička, která je nejstarší svého druhu u nás a která včera oslavila pětačtyřicáté narozeniny.

Nemějte představy o ideálních potomcích, pěstounská péče je pomoc ohroženým dětem

Nemějte představy o ideálních potomcích, pěstounská péče - pomoc ohroženým dětem

Snad každý z nás by chtěl mít v rukou úžasnou moc měnit osudy ostatních lidí. Tahle myšlenka ale není sci-fi. Co takhle začít třeba u dětí z dětských domovů? Moravskoslezský kraj předčí všechny regiony v počtu pěstounských rodin, nikde není více lidí, kteří se rozhodli pomoci dětem, které nemají štěstí na krásné dětství. Faktem ale je, že počet ohrožených dětí stále převažuje. A co víc, pro některé z nich se náhradní rodina shání jen velmi obtížně.

Nebojme se přiznat, že něčemu nerozumíme a hledejme pomoc odborníků

Nebojme se přiznat, že něčemu nerozumíme a hledejme pomoc odborníků

Moravskoslezský kraj přispívá každoročně 10 milionů korun na podporu pěstounské péče a k tomuto účelu se snaží využít také příspěvky z Evropské unie. O tom, jak taková podpora vypadá a kam peníze putují, mluví RSDr. Svatomír Recman, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje.

Ilustrační foto.

Diakonie Západ už našla 146 pěstounů

Plzeňský kraj – V roce 2012 se Diakonie Západ rozhodla pomáhat šesti pěstounským rodinám. Počet dětí, kterým pomáhá v současnosti, už se zvýšil na 146.

Paní Trojanová při doučování dětí z pěstounských rodin.

Doučuje děti pěstounů. Zadarmo a s nadšením

Hradec Králové - „Rovně se posaď a počítej na prstíkách. Sedm a tři je deset a ještě zbývají tři," trpělivě vysvětluje vitální důchodkyně paní Trojanová osmiletému Honzíkovi příklad v učebnici. Vzápětí se otočí k desetiletému Kubovi a společně trénují vyjmenovaná slova.

Hradecký deník - tady nás najdete.

Ochutnávka následujícího vydání Deníku: co v něm najdete?

Hradec Králové - Také během dnešního dne redaktoři a fotografové našich novin získávali další aktuální materiály, informace, snímky a témata, aby vše zařadili na stránky nadcházejícího vydání tohoto periodika. Pokud o to nechce být ochuzeni, pořiďte si další vydání Hradeckého deníku. Co vás uvnitř listu čeká?

Eva Michaláková se u norských úřadů domáhá vydání svých dvou synů. Barnevernet je norská instituce na ochranu dětí, která ženě syny odebrala.

Děti cizinců v pěstounské péči v Norsku často ztrácejí mateřštinu

Oslo – Přes 60 dětí bylo za posledních deset let uneseno z norských pěstounských domovů zpět ke svým biologickým rodičům či příbuzným ve východní Evropě. Uvedl to dnes norský tisk, který se jinak tématem odebírání dětí cizinců z problematických rodin norskou sociální službou zabývá jen zřídkakdy. Jedním z hlavních důvodů, proč je norská sociální služba kritizována, je fakt, že odebrané děti jsou umísťovány k pěstounům, kteří hovoří výhradně norsky. Svou mateřštinu tak rychle ztrácejí. To je i případ českých bratrů Michalákových, který v ČR přitahuje velkou mediální pozornost.

Ilustrační foto

Amalthea hledá pěstouny pro malé i větší děti

Chrudim, Pardubice  - Každé dítě má mámu a tátu. Některé děti s nimi ale nemohou vyrůstat. Pro malé i větší děti tedy hledáme pěstouny, kteří dají dětem lásku, domov a jistotu. Dlouhodobě nebo jen na krátký čas, než se budou moct vrátit zpět k rodičům.

Vedoucí Klokánků v Kroměříži Eliška Petruchová

Vedoucí Klokánků v Kroměříži Eliška Petruchová: Rušení se nebojím

Kroměříž – /ROZHOVOR/ Fond ohrožených dětí (FOD), který zřizuje zařízení Klokánek pro opuštěné nebo odebrané děti, má finanční potíže. Potvrdila to i jeho zakladatelka Marie Vodičková, stejně jako vedoucí kroměřížských Klokánků to odůvodňuje tím, že platby od státu, které mají zajistit stravu a potřeby dětí, se zpožďují klidně i o čtvrt roku a stát navíc platí jen na lůžka, která jsou obsazená.

Jak říct dítěti, že ještě někde existuje jiná maminka?

Jak říct dítěti, že ještě někde existuje jiná maminka?

Život v pěstounské péči je jedna věc. Ale pak je tu ještě biologická rodina, která může náhradní rodiče překvapit třeba dopisem po mnoha letech. Jak udělat první krok ke vzájemnému kontaktu? Manželé z obce poblíž Ostravy už vědí, jak uklidnit zmatené dítě, když je maminka daleko. A kromě trpělivosti s pěti ratolestmi v domácnosti mají také schopnost, která je patrná u většiny pěstounů: ať už je situace biologických rodičů jakákoliv, vždycky o nich mluví pozitivně.

Magdalena Zemanová s dětmi

Maminka Magdalena dostane k svátku nejvíce přáníček

Janov – Tolik přáníček a dárků ke Dni matek, jako dostane Magdalena Zemanová, čeká na málokterou maminku. Magdalena Zemanová má totiž v tuhle chvíli a vlastně napořád, Jirku, dvojčata Drahušku a Verunku, jejich sestru Aničku a syna Tomáše. Žijí spolu s manželem Jaroslavem v rodinném domku v Šanově.

Návod na „pěstování“ dětí: rozvíjet talent, dodat sebeúctu a zalévat láskou

Návod na „pěstování“ dětí: rozvíjet talent, dodat sebeúctu a zalévat láskou

Děti, které přicházejí do rodin pěstounů, jsou většinou nějakým způsobem znevýhodněné a jejich vazby s biologickou rodinou bývají složité. Jak se s tím úspěšně vyrovnat? Hana Kušnírová z Centra psychologické pomoci v Opavě radí náhradním rodičům i jejich přijatým dětem, jak z překážky udělat přednost (více na www.cepp.cz ).

Eva Michaláková

Norský úřad zahájil kroky k adopci českého dítěte, uvedl ministr

Praha - Norský sociální úřad zahájil kroky k adopci mladšího z bratrů Michalákových, kteří jsou v severské zemi v pěstounské péči. Vyplynulo to z dnešního vyjádření ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) před poslanci. Česko se vůči postupu ohradilo, podle Zaorálka je v rozporu s březnovým ujištěním, že adopce nepřichází v úvahu.

Někteří mají vlohy pro kariéru, jiní zase pro pěstounství. Jak jste na tom vy?

Někteří mají vlohy pro kariéru, jiní zase pro pěstounství. Jak jste na tom vy?

Osamění, traumatické zážitky, zoufalá potřeba lásky. Takové překážky nabourávají psychiku některých dětí už ve velmi útlém věku. Pokud je dítě problémové, má to vždycky svůj důvod. Právě proto hraje duševní příprava pro pěstounství významnou roli. Psycholožka Hana Kušnírová z opavského Centra psychologické pomoci vkládá mezi pěstouny a děti kus moudrosti a dlouholetých zkušeností. Věří, že laskavým přístupem se dá vybudovat pozitivní identita, jen je potřeba dítěti porozumět. Tomu se říká poslání.

Pěstounství nemusí být dřina. Jaké druhy pomoci můžete využít?

Pěstounství nemusí být dřina. Jaké druhy pomoci můžete využít?

Na počátku životní cesty každého pěstouna je touha poskytnout domov a lásku cizímu dítěti. Člověk, který se rozhodne touto cestou vydat, musí vynaložit značné úsilí. Poté, co je žadatel o pěstounskou péči zařazen do evidence krajského úřadu, nastává pro něj období čekání, než bude vybrán pro konkrétní dítě jako ta nejvhodnější osoba, která dokáže uspokojit jeho potřeby a zájmy.

Ilustrační foto

Hosté litevské televize v pořadu o norské sociálce lhali

Oslo – Pořad soukromé litevské televize, který obvinil norské úřady z úmyslného odebírání dětí cizincům, zveřejnil nepravdivé údaje týkající se porodnosti a zdraví novorozenců v Norsku. Vyplývá to z oficiálních statistik, které jsou dostupné na internetu. V talk-show litevské televize LNK mimo jiné zaznělo, že děti cizinců jsou v Norsku odebírány a dávány do pěstounské péče norským rodičům, aby se země vypořádala s nízkou porodností a důsledky častého incestu.

Ilustrační foto

Norsko údajně odebíráním dětí bojuje s "příbuzenským křížením"

Oslo – Pořad soukromé litevské televize obvinil norské úřady z toho, že odebírají děti cizincům a dávají je do pěstounské péče norským rodičům, aby bojovaly s „největším příbuzenským křížením na světě". O talk-show dnes informoval internetový deník The Local, který také připomněl kritiku českého prezidenta Miloše Zemana v souvislosti s odebranými českými dětmi v Norsku.