Kreativ

ŠTÍTEK: válka

Bojoval do roku 1916. Pak padl, neznámo kde

Dobřejice u Malšic – Druhý díl seriálu ke 100. výročí vzniku 1. světové války nás za do Dobřejic u Malšic. Zdejší pomník na místní kapli zmiňuje celkem deset jmen mužů a mladíků, kteří boje nepřežili. 

Výpravy zpět aneb co se kdysi psalo

Klatovsko – Přinášíme další díl seriálu o obcích v regionu, v němž kromě stručného představení nahlížíme do novin starých sto i více let, abychom zjistili, co zajímavého se o obcích psalo v minulosti.

Do rekonstrukce pochodu smrti se zapojí i letos lidé z Kladenska

Kladensko - Už počtvrté letos vyjde v pátek 9. května z brány německého koncentračního tábora Ravensbrück pochod na počest Lidických žen. Ze stejné brány byly právě ony a jejich spoluvězeňkyně vyhnány v roce 1945 na pochod smrti. Nevěděly, co je čeká, zda přežijí.

Chtěla jsem studovat cizí řeči, jenže jsem pak krmila prasata

Dačice - Narodila se v roce 1930 v pohraničí, jako patnáctiletá dívka zažila příjezd ruských vojáků i osídlenců, kteří rabovali statky po vyhnaných Němcích. V 50. letech jí zatkli tatínka, kterého jako sedláka označil režim za třídního nepřítele. Tatínek se vrátil z Valdic  jako zlomený člověk.

V Nové Pace se přou o pomník v Jírových sadech

Nová Paka – Úprava pietního místa v Jírových sadech jitří ve městě bouřlivé vášně. Chladný pískovec měla částečně nahradit černá žula, ale mnozí lidé se postavili proti. Spor o podobu skulptury uzavřou v pondělí městští zastupitelé.

S Krylovým starým kufrem jezdili Proškovi na dovolenou

České Budějovice – Jako na báječného kamaráda vzpomíná spolumajitel penzionu v Suchém Vrbném Jan Proško na Karla Kryla. S písničkářem, který by v sobotu oslavil 70. narozeniny, bydlel na jednom pokoji internátu bechyňské keramické průmyslovky.

Jaký člověk je, se nedá vyslovit, ale namalovat

Třebíč /ROZHOVOR/ - Koho nenamaloval, ten jako by nebyl. Můžete ho zahlédnout na nejrůznějších akcích, na zahrádce u piva nebo jenom tak, ale téměř vždy má v ruce blok, do kterého rychlými tahy tužkou zvěčňuje jednu tvář za druhou. Umělec Boris Kjulleněn pochází z Ruska a v Třebíči žije téměř půlku života.

Zděchov získal od Ervína Eichnera vzácné knihy

Zděchov – V pravdě unikát přešel do rukou Zděchova. Obec získala od nejznámějšího valašského hoteliéra Ervína Eichnera pamětní knihu hotelu Klímek. V něm je obrazem zachycena část zděchovské historie.

Každý druhý Čech míní, že v tuzemsku žije příliš mnoho cizinců

Praha – Každý druhý Čech považuje počet cizinců, kteří v tuzemsku žijí, za příliš velký. Desetina lidí by dlouhodobý pobyt občanům jiného státu vůbec neumožnila, čtyři z pěti lidí by s ním souhlasili jen za určitých podmínek. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Výsledky ukazují, že postoj Čechů k cizincům se v posledních letech výrazně nemění.

OBRAZEM: Lidé si připomněli sadistickou vraždu na Konopišti

Benešov - Byla to sadistická vražda a lidé by na ni neměli zapomenout. Právě s tím se každoročně v zatáčce u Konopiště na Benešovsku scházejí lidé, aby zavzpomínali na mladé americké letce zavražděné na konci druhé světové války.

Lidé si připomněli tragédii na Konopišti

Benešov - Byla to sadistická vražda a lidé by na ni neměli zapomenout. Právě s tím se každoročně v zatáčce u Konopiště scházejí lidé, aby zavzpomínali na mladé americké letce zavražděné na konci II. světové války.

Mým snem je přestěhovat se do Kanady

Není žádnou novinkou, že mladí lidé, především studenti, mluví o tom, že by rádi emigrovali za prací nebo dalším studiem. Jsem jedním z takových studentů. Přemýšlel jsem o svých možnostech a o své touze.

Výstava připomene holokaust

České Budějovice – Na místě budějovické synagogy teď vyrůstá parkovací dům a z místní předválečné židovské komunity snad nežije už nikdo. A přesto se ve čtvrtek v obřadní síni na budějovické radnici  uskutečnilo vzpomínkové setkání u příležitosti 72. výročí transportu Akb z Českých Budějovic do Terezína.

Evropská unie není nepřítel

Dvacáté století se do dějin lidstva zapsalo jako éra rozvoje techniky, obrovského pokroku ve vědě a medicíně, vytvoření umělé inteligence a dobývání vesmíru. Dvacáté století má však i svou druhou, o poznání temnější tvář. Období plné historických zvratů, dvou válek, jež svět do té doby nepoznal a snad už ani nikdy nepozná, a dvou zločinných ideologií, dodnes ve větší či menší míře ovlivňujících naši společnost. Období, kdy bylo otřeseno systémem hodnot a ideálů, období zpochybnění a narušení základních lidských práv a svobod. Období strachu a nejistoty.

Bonapartovi francouzští vojáci prodělají manévry v zámeckém parku

Valtice – Výcvik batalionů i časté skloňování jména Napoleon Bonaparte. To čeká o víkendu návštěvníky valtického zámeckého parku. Míří tam totiž také asi dvě stovky nadšenců vojenské historie. V napoleonských uniformách připomenou život vojáka na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.

Chci v budoucnu žít v Řecku

V České republice žiju již 19 let. Než jsem začala dospívat, vydala jsem se s rodiči do krásného dalekého Řecka, do vesničky Nei Pori.

Do rekonstrukce pochodu smrti se zapojí i letos lidé z Kladenska

Kladensko - Už počtvrté letos vyjde 9. května z brány německého koncentračního tábora Ravensbrück pochod na počest Lidických žen. Ze stejné brány byly právě ony a jejich spoluvězeňkyně vyhnány v roce 1945 na pochod smrti. Nevěděly, co je čeká, zda přežijí. Pět z nich, pět žen z Lidic, se vrátilo do vlasti pěšky. Jejich pouť dlouhá více než 470 kilometrů skončila v Novém Boru.

Kohout si zakokrhal před vlastní smrtí

Zbytiny /VYPRÁVÍ SE, ŽE…/ – Hrobník a kostelník v jedné osobě Johann otevřel oči a snažil se zjistit, zda je ráno, či ještě hluboká noc. Když mu přišlo, že by vcelku už mohlo svítat, otevřel okno a zaposlouchal se, zda neuslyší kohoutí kokrhání. Ze zahrady i z lesa se ozývalo kdeco a i v maštali se to začalo probouzet, ale kokrháč ani nepípl. Johann se tedy znova zahrabal do duchny a spokojeně usnul.

Ve válce Broďané vyválčili pouze bod

Uherský Brod – Velké zklamání zavládlo po bezbrankové remíze ve Staré Říši v táboře fotbalistů ČSK Uherský Brod. Nic na tom neměnil ani fakt, že souseda v divizní tabulce udrželi pos sebou.

V Ostrohu odhalili desku paraskupině Carbon

Uherský Ostroh – Na paměť paraskupiny Carbon, kapitána Františka Bogataje, četaře aspiranta Jaroslava Šperla, rotmistra Josefa Vance, rotného Františka Kobzíka a několika stovkám příslušníků odbojového seskupení Carbon, kteří bojovali za svobodu národa v letech 1939 až 1945, byla v sobotu odhalena na malém prostranství před zámkem v Uherském Ostrohu zbrusu nová pamětní deska.

Východopedie - encyklopedie zajímavostí východních Čech

Východní Čechy - Vážení čtenáři, v každém sobotním vydání prezentujeme  zajímavosti z vašeho nejbližšího okolí. Nabízíme vám přírodu i vlastivědu, známé osobnosti, historické skutečnosti, akce a události spjaté s našimi oběma kraji. Stále chodí vaše připomínky a tipy na obohacení našeho hesláře, děkujeme za ně.

Východopedie - encyklopedie zajímavostí východních Čech

Východní Čechy - Vážení čtenáři, v každém sobotním vydání prezentujeme  zajímavosti z vašeho nejbližšího okolí. Nabízíme vám přírodu i vlastivědu, známé osobnosti, historické skutečnosti, akce a události spjaté s našimi oběma kraji. Stále chodí vaše připomínky a tipy na obohacení našeho hesláře, děkujeme za ně.

Východopedie - encyklopedie zajímavostí východních Čech

Východní Čechy - Vážení čtenáři, v každém sobotním vydání prezentujeme  zajímavosti z vašeho nejbližšího okolí. Nabízíme vám přírodu i vlastivědu, známé osobnosti, historické skutečnosti, akce a události spjaté s našimi oběma kraji. Stále chodí vaše připomínky a tipy na obohacení našeho hesláře, děkujeme za ně.

Východopedie - encyklopedie zajímavostí východních Čech

Východní Čechy - Vážení čtenáři, v každém sobotním vydání prezentujeme  zajímavosti z vašeho nejbližšího okolí. Nabízíme vám přírodu i vlastivědu, známé osobnosti, historické skutečnosti, akce a události spjaté s našimi oběma kraji. Stále chodí vaše připomínky a tipy na obohacení našeho hesláře, děkujeme za ně.

F. Šrámek bojoval za republiku

Tábor /100 LET OD 1. SVĚTOVÉ VÁLKY/ – Válka za monarchii vzala otce milionům dětí, syny milionům matkám. František Šrámek (1889) z Tábora patřil k těm, kteří dostali šanci vrátit se a žít dál. Díky tomu se mu v roce 1928 mohla narodit dcera Eva, dnes Provazníková, která dodnes bydlí ve svém rodném domě na Budějovické ulici v Táboře.

Horčička: Třinečtí do mě schválně najíždí

Třinec, Zlín – Zrovna se společně s parťákem Tomášem Štůralou protahoval. Bylo krátce po čtvrteční desáté hodině, zlínští hokejisté se sešli na ranním rozbruslení před druhou semifinálovou bitvou. Přijel k nim kouč Vlach a něco jim krátce říkal.

Nahoru Facebook